Svatý Antonín
Antonín se narodil v březnu 1389 ve Florencii jako syn notáře Mikuláše Pierozziho. Vlastním jménem se jmenoval Antonio Pierozzi, přízvisko „Florentský“ získal podle svého rodného města. Byl velmi nadané a vážné dítě, které nejevilo zájem o běžné dětské hry — místo toho se rád ponořoval do studia a modlitby.
Již jako čtrnáctiletý zatoužil po vstupu do dominikánského řádu. Když přišel za provinciálem bl. Janem Dominicim s prosbou o přijetí, ten vida drobného a slabého chlapce pronesl s úsměvem přehnaný požadavek, který ho měl odradit: „Naučíš-li se nazpaměť do roka Dekrety Gráciovy, tak tě přijmu.“ To byla sbírka církevních zákonů o čtyřech stech stranách. Antonín se pustil do práce a skutečně se do roka celou sbírku naučil nazpaměť. Provinciál musel dostát svému slovu, takže v roce 1405 ve svých šestnácti letech byl Antonín přijat do řádu.
Díky svým mimořádným schopnostem a bezúhonnosti v dominikánském řádu rychle postupoval. Postupně zastával funkci převora v několika italských klášterech, byl generálním revizorem a generálním vikářem dominikánského řádu.
Během svého působení v Římě se spřátelil s papežem Evženem IV., jemuž byl rádcem a důvěrníkem. Před svou smrtí papež Antonína povolal, aby se mu vyzpovídal a udělil mu svátost nemocných — takovou důvěru k němu choval.
Po návratu do Florencie se Antonín zúčastnil slavného florentského koncilu (1438–1445), který se pokusil ukončit schisma mezi západní a východní církví.
Za finanční podpory rodiny Medicejských byl ve Florencii založen klášter San Marco, který se stal Antonínovým domovem. Nástěnnými freskami ho vyzdobil slavný dominikánský malíř Fra Angelico.
Roku 1446 byl jmenován florentským arcibiskupem, přestože se povýšení ze všech sil bránil — pokusil se dokonce uprchnout. Nakonec však uposlechl rozhodnutí papeže. Z arcibiskupství ale odstranil veškeré projevy přepychu. Arcibiskupský palác zařídil na způsob kláštera, v konírně si ponechal jen jednoho mezka pro vizitační cesty po diecézi. S kanovníky denně zpíval hodinky, časné ranní hodiny věnoval studiu a po ranní mši svaté měl k němu přístup každý — chudák i šlechtic se u něho dočkali stejné laskavosti.
Z kazatelny rázně vystupoval proti utiskovatelům a nešvarům, které se ve městě vyskytovaly, obzvláště bojoval proti hráčské vášni, která některé rodiny doslova ožebračila. Své příjmy využíval téměř výhradně ve prospěch chudých.
Antonín se mimořádně osvědčil v dobách krizí. Když roku 1448 vypukla ve Florencii morová nákaza a vzápětí město zasáhlo zemětřesení, osobně pečoval o nemocné a umírající, zaopatřoval je svátostmi a staral se o ty, kteří přišli o střechu nad hlavou. Organizoval pomoc s takovou energií a obětavostí, že si vysloužil hlubokou úctu celého města.
Byl také uznávaným znalcem církevního práva a morální teologie. Jeho nejvýznamnějším dílem je Summa theologiae moralis (česky Summa mravouky) — rozsáhlé dílo, v němž systematicky zpracoval otázky křesťanské morálky. Napsal také historické dílo Chronica — světovou kroniku od stvoření světa až po jeho vlastní dobu. Byl považován za jednoho z nejvzdělanějších mužů své doby a papežové se na něj obraceli jako na autoritu v otázkách práva a morálky.
V posledních letech života byl také florentským vyslancem u papežského stolce. Zemřel 2. května 1459 ve Florencii. Jeho tělo dodnes odpočívá v kostele San Marco ve Florencii, v témže klášteře, kde strávil svá nejplodnější léta obklopen freskami Fra Angelica.
Sv. Antonín Florenstský bývá vzýván proti horečce a neštěstí a také jako přímluvce za spravedlivé vládnutí a na ochranu chudých.
Bože, Tys naplnil svatého Antonína Florentského svou láskou a on nám svým příkladem ukázal, jak žít podle evangelia. Když jsi na něm znovu ukázal, že vládnout znamená sloužit, přidružil jsi ho k zástupu svatých biskupů; vyslyš naše prosby a dej, abychom uprostřed proměn tohoto světa toužili žít v srdci stále s Tebou a jednou měli účast na tom, cos nám připravil v nebi. Prosíme Tě o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.
