Svatá Zdislava
Zdislava se narodila kolem roku 1220 na hradě v Křižanově na Moravě v rodině předního šlechtice Přibyslava z Křižanova. Její matka Sibyla pocházela ze Sicilského království a přišla do českých zemí s družinou Kunhuty Štaufské, nevěsty budoucího krále Václava I. V rodině vládla hluboká zbožnost — Sibyla ke konci života žila téměř asketicky — a malá Zdislava prý už jako dítě odcházela do přírody, kde se o samotě modlila a rozjímala. Jejím snem bylo zasvětit život Bohu v klášteře, avšak osud rozhodl jinak. Kolem roku 1236, sotva dovršila patnáct let, byla na naléhání rodičů provdána za Havla z rodu Markvarticů, rytíře a královského důvěrníka, který si ji odvezl na svůj nový hrad Lemberk u Jablonného v Podještědí. Měli spolu čtyři děti: Havla, Jaroslava, Markétu a Zdislava.
Na svém panství Zdislava spojila povinnosti šlechtičny s posláním, které jí leželo na srdci víc než okázalé hostiny a krásné šaty. Po vzoru sv. Alžběty Durynské se věnovala chudým, nemocným a bezdomovcům — bylo to v krutých časech mongolských vpádů do střední Evropy, kdy se kraj plnil válečnými uprchlíky. Společně s manželem založila v Jablonném špitál, chrám sv. Vavřince a klášter pro dominikány, podobnou fundaci uskutečnili také v Turnově. Zdislava v klášterním špitále osobně ošetřovala nemocné, což bylo u šlechtičny v 13. století zcela výjimečné. Barokní legendy sice líčí Havla jako drsného válečníka, který manželce bránil v dobročinnosti, ale novější historické bádání naznačuje, že šlo spíše o vzdělaného muže, který Zdislavu v její péči o potřebné podporoval. Za jeho časté nepřítomnosti — jako vysoký královský úředník býval často mimo domov — vedla správu celého panství sama Zdislava.
Dalimilova kronika, jeden ze dvou původních pramenů o Zdislavině životě, o ní praví, že byla „paní vzácná, počestná a čistá, jež pomáhat bědným měla dar“ — a připisuje jí vzkříšení pěti mrtvých, navracení zraku slepým a uzdravení malomocných i mrzáků. Historikové soudí, že Zdislava skutečně vynikala ve znalosti léčivých bylin a uměla ošetřovat zlomeniny, záněty i vředy. Pod hradem Lemberkem dodnes vyvěrá studánka, z níž podle legendy nosila léčivou vodu nemocným. Zdislava zemřela roku 1252, podle antropologického průzkumu ve věku pouhých třiatřiceti let — ve stejném věku jako Kristus. Byla pochována na nejčestnějším místě uprostřed presbytáře kostela sv. Vavřince v Jablonném, který sama založila.
Kult sv. Zdislavy se rozvíjel pozvolna, ale vytrvale.Svatořečena byla eprve v roce 1995, jako jediná z českých světců, která nebyla ani členkou vládnoucího rodu, ani osobou duchovního stavu. Je patronkou rodin, litoměřické diecéze, Libereckého kraje a České dominikánské provincie. Na místě původního gotického kostela v Jablonném dnes stojí monumentální barokní bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy, postavená podle plánů slavného architekta Jana Lukáše Hildebrandta, v jejíž kryptě pod oltářem spočívají Zdislaviny ostatky.
Bože, Tys naučil svatou Zdislavu osvědčovat lásku k Tobě v každodenní péči o vlastní rodinu i trpící bližní; dej, ať podle jejího příkladu i my využíváme času věrným plněním Tvé vůle. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.
