Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do Protiproudu.

Korunovačním ostatkový kříž máme dočasně doma

Po dlouhém čekání se na našem území opět můžeme setkat s Korunovačním ostatkovým křížem. Pomiňme to, že je vystaven v nevhodném kontextu podivné výstavy současného umění, s podivným plakátem, a za občasného doprovodu nepříjemně dunivých zvuků. A také to, že svatováclavský korunovační meč je umístěn stejně jako v Drážďanech. Tedy tak, že kříž na něm je vzhůru nohama. Každý z vás jistě ví, co to představuje za symboliku.

Ale kříž je v bezpečí v Praze a přinejmenším následující měsíce tady zůstane. A můžeme se s ním spojit a procítit jeho sílu. V tom kříži není jen síla ostatků a předmětů spojených s životem a ukřižováním Krista. Také v něm není jen síla zlata, uskupeného do velmi specifického tvaru, a drahých kamenů a broušeného křišťálu. Také v něm není jen síla toho, že Karel IV., duchovně velmi vyspělý člověk, ho držel ve svých rukách a modlil se s ním. A také v něm není jen síla desetitisíců poutníků, kteří se před více než šesti staletími každý rok společně s tímto křížem modlili. V tom kříži je toho mnohem víc, než vůbec můžeme postihnout. Je v něm duch našeho národa, duch lidí, kteří o naší zem pečovali, a současně energie těch nejvyšších sfér. A právě proto byl používán při korunovaci jako zpečetění toho, že správce naší země se zodpovídá nikoliv vlivovým skupinám, které vládnou penězi, ale těm nejvyšším duchovním principům.

Kdybychom se o podivné vycestování Kříže do Německa nezajímali, pravděpodobně by teď v Praze vystaven nebyl a byl by někde v zahraničí. Sám kříž nás zavolal aby byl ochráněn a vrácen na české území. Víme také, jaké jasné signály byly vyslány těm, kteří ho chtěli zneužít. Ať už zřícení mostu, a nebo podivné blesky v Drážďanech. Je však důležité o něj dál pečovat a nepouštět ho z dohledu, protože si nemůžeme být jisti, že je mimo nebezpečí.

Kříž je nyní vystaven v jízdárně pražského hradu a je umístěn hned za vchodem v zákoutí věnovanému svatovítskému pokladu, a tak zbylou prapodivnou část výstavy můžeme velmi snadno ignorovat. A můžeme před něj předstoupit, spojit se s ním a vykoupat se v Kristově světle, které vyzařuje. Protože toto světlo umí prozářit veškerou temnotu.

Díky za vaší pozornost této věci a ať jsou vaše duše tímto světlem prozářeny.

Další příspěvky

V Německu se podvádělo s korespondenční volbou

Korespondenční volba se opět ukázala jako nástroj manipulace a podvodů. U nedávno proběhnuvších zemských voleb v Německu, ve kterých vládnoucí strany utrpěly debakl, hlasy poštou významně vylepšili katastrofální porážku stran CDU a SPD. Vyšlo totiž…

Masakr v Buči způsobil kyjevský režim

Příběh o masakru v Buči má už oficiálně zásadní trhliny. Mezinárodní Organizace Global Fact-Checking Network zveřejnila analýzu dokládající, že mezi údajnými civilními oběťmi je 57 příslušníků ozbrojených složek, včetně členů praporu Azov, ukrajinské…

Svatý Bruno

Bruno se narodil kolem roku 1030 v Kolíně nad Rýnem a podle tradice pocházel z jednoho z předních městských rodů. Teologii vystudoval v Remeši a po návratu do Kolína přijal kolem roku 1055 nejspíše kněžské svěcení a místo kanovníka u kostela sv.…

Svatý Placid a svatý Maur

Kolem roku 530, v době neklidné vlády ostrogótských králů v Itálii, svěřovali mnozí římští šlechtici své syny do péče Benedikta, svatého mnicha, který žil v horách nedaleko Subiaka. Podle Řehoře Velikého tehdy Benediktovi předal syna Maura šlechtic…

Všechny příspěvky