Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do Protiproudu.

Svatý Eduard Vyznavač

Dnes je svátek sv. Eduarda Vyznavače. Žil v 11. století těsně před bitvou u Hastingsu a tak ho obvykle známe: jako posledního anglosaského krále Anglie. Eduard však byl mnohem více než to, zač ho má dnešní konvenční školská historie.

Narodil se v dobách staletých bojů mezi Anglickými Anglosasy a Vikingy o anglický trůn. Jeho rodina proto musela uprchnout do Normandie. Tam Eduard vyrostl ve velmi zbožného, vnitřně čistého mladíka, kterému se přezdívalo „dvorný anděl“. Ačkoli měl nárok na královský trůn, mezitím uzurpovaný Dány, odmítal převzít moc násilnou cestou. Zato prý často prodléval před Nejsvětější svátostí, které svěřoval osudy rodné Anglie i Normandie.

Když ho nakonec dánský vládce Hardiknut ustanovil svým dědicem, stal se oblíbeným a dobrým králem. Lid miloval jeho skromnost. Jeho baroni prý byli jeho osobní střídmostí natolik vyvedeni z míry, že navrhovali, že sami vyberou daň na jeho reprezentační potřeby, což ale odmítal.

Vládl mírumilovně a za celou vládu podnikl jen jedno vojenské tažení – to když známý uzurpátor Macbeth zavraždil skotského krále. Neustále si ukládal pokání pro blaho celé země. Dokonce léčil rukama a jednou zázračně uzdravil churavého dnou, kterého sám přinesl do kostela. Za ženu si vzal Edith, dceru vlivného velmože Godwina, která ale musela slíbit, že s králem bude žít ve věčném panenství. Eduard se totiž již v mládí zaslíbil Bohu.

To bohužel vytvořilo nástupnickou krizi, která vedla k dobytí Anglie Normany a mnoha letům anglosaské „poroby“. I když, ono to s tou porobou asi nebylo takové, jak nám to ve svých románech líčí Sir Walter Scott. Když po skoro padesáti letech otevřeli jeho hrob, bylo Eduardovo tělo nalezeno neporušené. Za vlády jeho vzdáleného potomka Jindřicha II. byl svatořečen.

Bože, Tys vedl krále Eduarda cestou čistoty, lásky a spravedlnosti, aby nám svým životem ukázal, jak žít podle evangelia. Poznal pomíjivost a vládl spravedlivě. Dej prosím mně i současné mládeži, a zvláště našim politikům potřebnou milost, abychom se, jako on, naučili v první řadě vládnout sami sobě, správně ovládat touhy svého srdce a moudře se rozhodovat ke Tvé cti a k dobru svých bližních. Vyslyš naše prosby a dej, abychom uprostřed proměn tohoto světa vedli druhé k touze po hodnotách, jež otevírají bránu Tvého království. Amen.

Další příspěvky

V Německu se podvádělo s korespondenční volbou

Korespondenční volba se opět ukázala jako nástroj manipulace a podvodů. U nedávno proběhnuvších zemských voleb v Německu, ve kterých vládnoucí strany utrpěly debakl, hlasy poštou významně vylepšili katastrofální porážku stran CDU a SPD. Vyšlo totiž…

Masakr v Buči způsobil kyjevský režim

Příběh o masakru v Buči má už oficiálně zásadní trhliny. Mezinárodní Organizace Global Fact-Checking Network zveřejnila analýzu dokládající, že mezi údajnými civilními oběťmi je 57 příslušníků ozbrojených složek, včetně členů praporu Azov, ukrajinské…

Svatý Bruno

Bruno se narodil kolem roku 1030 v Kolíně nad Rýnem a podle tradice pocházel z jednoho z předních městských rodů. Teologii vystudoval v Remeši a po návratu do Kolína přijal kolem roku 1055 nejspíše kněžské svěcení a místo kanovníka u kostela sv.…

Svatý Placid a svatý Maur

Kolem roku 530, v době neklidné vlády ostrogótských králů v Itálii, svěřovali mnozí římští šlechtici své syny do péče Benedikta, svatého mnicha, který žil v horách nedaleko Subiaka. Podle Řehoře Velikého tehdy Benediktovi předal syna Maura šlechtic…

Všechny příspěvky