Začne v neděli na Staromáku únorový převrat?
Gang pěti sice prohrál volby, bojuje o život, ale je stále ještě silný. Má totiž za sebou fialovou plísní prolezlé státní instituce, do nichž za čtyři roky umístil svoje lidi. Tedy onen „hluboký stát“, v němž dosazení úředníci pracují tiše a usilovně – proti nové vládě. Proto fialovci tak ječí, když nyní vládní koalice ve sněmovně projednává změnu zákona o státní službě.
Další částí bojového uskupení jsou miliardářská média, jimž velí ta veřejnoprávní – ČT a ČRo. A konečně – a to je nejdůležitější – podporují ji finančně a vlivově mocné korporátní lobby spojené s Bruselem. Zdaleka ne jen zbrojařské, i když ty jsou podstatné. A samozřejmě ovládá senát obsazený stranami bývalé pětikoalice.
Této armádě připravené na rozvrat poměrů stanovených volbami už zcela otevřeně velí Pražský hrad. Nikoli stále víc vyjukaný překabátěný rozvědčík Petr Pavel, toho času na údajné dovolené. Ten je jen mluvící hlavou loutkovodiče Petra Koláře – a celé skupiny obdobných lobbistů v jeho okolí. V záloze mají ústavní soud najmenovaný skrze Pávka Kolářem a schválený pátou kolonou v senátu.
Pracují na rozvratu od okamžiku vyhlášení výsledků voleb a z nich vycházející parlamentní většiny a vlády. Je to mocenské vychýlení poměrů, s nímž ústava nepočítá. Ale dovolávejte se ústavy, když ji má v rukou zmíněných patnáct nevolených strejců v Brně zkorumpovaných luxusními trafikami!
Rozbušku protiústavního jednání prezidenta, který odmítl jmenovat ministra navrženého premiérem, nechal Kolář naplno vybuchnout zveřejněním esemeskové komunikace s ministrem zahraničí.
Nechme zatím stranou, jestli tím porušil zákon, kde je za podobná zveřejnění soukromé korespondence sazba až do pěti roků vězení. Zmiňuji tuto potenciálně kriminální zápletku pouze jako poznámku k tomu, že Hrad do svého útoku okamžitě zapojil tajné služby a policii. Není divu, Kolář jako agent CIA je s britsko-americkým agentem Koudelkou v čele BIS jedna ruka a pravidelně se tajně scházejí.
Je však roztomilé sledovat, jak se okamžitě aktivovaly na čas uspané složky rozvratu. Typicky Chvilkaře si dali pár let pohov. V zemi bouřily mafiánské vládní kauzy kampeliček, dozimetrů, bitcoinů, o tajných ilegálních dodávkách zbraní nacistickému režimu v Kyjevě ani nemluvě – ale údajné Milióny chvilek pro demokracii se v té době scvrkly na nulu. Pouze dál pobíraly štědré dotace.
Teď jim je nová vláda škrtne – a už organizují na neděli demonstraci na Staroměstském náměstí v Praze. S mocnou podporou veřejnoprávních médií. Stejných médií, která v lepším případě buď jen ignorovala nebo přímo útočila na statisícová shromáždění za mír a proti Fialově vládě v minulých letech.
Je to stále stejná metoda: Udržet u moci mafie, s nimiž korporát spolupracuje a vyráběním skandálů a mediálních lynčů destruovat vládu, za níž stojí většina voličů. Ta nyní bude doufejme ignorovat jejich řvaní a řinčení zbraněmi. Má za sebou silnou sněmovní většinu. Může prostě kráčet tím uřvaným bitevním polem bez váhání. A hlavně pracovat na rychlých změnách zákonů, které nás mohou začít vracet do normálního světa.
Mezinárodní situace je tomu nakloněna. Brusel zírá na Washington, který postupuje právě těmi ráznými kroky. Ať si o Trumpových způsobech myslí kdo chce, co chce, je pro nás klíčový. Už například jen fakt, že americký ministr zahraničí nepřijede na únorové setkání ministrů obrany NATO je skvělá zpráva. Zatímco ten český, ministr Zůna za SPD, tam naopak jet musí. S poselstvím od nás dezolátů a chcimírů, kteří mu na demonstracích – neorganizovaných Českou televizí – dali skrze Okamuru ve volbách mandát.
Ať si Chvilkaři zatím mrznou na Staromáku při adoraci svého komunistického prezidenta. Mohl by za nimi vyrazit jako jeho soudruh-předchůdce Klement Gottwald. Vždyť už v neděli bude únor, toť měsíc převratu! Pávek by při repríze slavné balkónové scény mohl oprášit a Kolářem nechat lehce aktualizovat Gottwaldovo slavné sdělení, jímž začal sametový převrat v roce 1948:
„Právě přicházím z Hradu. Petr Kolář všechny návrhy bruselské páté kolony, hlubokého státu a korporátních médií – přijal!“
Osmačtyřicátý je totiž přesně ten model, k němuž Kolářové a Chvilkaři pod deštníkem zkorumpovaných médií směřují. Milión chvilek pro totalitu tomu neříkají. Ale měli by.
Tak to řekneme aspoň my.
