Zatímco nás, tedy především naše média, zaměstnává hrstka kavárenských „slušňáků“, kteří se cvičí ve „statečném“ hodu vejci na prezidenty, vydávaném havlisty za přípravu na „druhou revoluci“, v „jejich“ Spojených státech nabírají naproti tomu události doopravdy pozoruhodný spád.
Americký Majdan
O tom, že se země našich spojenců za Atlantikem nachází dlouhodobě na pokraji hluboké společenské krize, pokud rovnou ne občanské války, jsme už mnohokrát informovali. Zatím ani jedna z dílčích vln – ať už to byli „odbojní kovbojové“ Clivena Bundyho, nepokoje v Missouri, „tanečky“ kolem eboly, či pokus o svolání ústavodárného shromáždění – nesloužil jako poslední kapka, kterou by pohár velmi reálného napětí ve společnosti definitivně přetekl. Současně ale vše zmíněné přispívá k další eskalaci situace, která se dále a dále komplikuje. A v posledních dnech opět „přihořívá“.
Dokud Amerika nosí pušky, je šance, že se „občané, dbalí práva“ ještě postaví na odpor, pokud se jim někdo pokusí vzít nejen jejich statky materiální, ale i statek nejcennější – svobodu
Jednou z hlavních ingrediencí výbušné směsi je stále ještě Ferguson, město ve státě Missouri. To se, jak známo, proměnilo ve válečnou zónu po incidentu, v němž policista za nejasných okolností zastřelil černého mladíka. Fergusonské nepokoje, přezdívané „americký Majdan“ a již za svého vypuknutí vydatně přiživované mnoha aktivisty včetně Nejvyššího státního zástupce Erica Holdera, totiž zdaleka neutichly. Naopak se očekává, že pokud si porota ve verdiktu o obžalobě (má padnout v nejbližších hodinách) „dovolí“ policistu osvobodit, bude nejen těchto „dvanáct rozhněvaných mužů“, ale i celé Missouri opět čelit čemusi, připomínajícímu boschovské peklo.
Čtěte ZDE: Amerika: Těsně před výbuchem? Kovboj Bundy prohlašuje, že černoši patří na bavlníková pole. Mediální hysterie vrcholí. Vypukne druhá občanská válka?
Čtěte ZDE: Papiňák před výbuchem: „Rasové“ pouliční války známe i u nás. O zločinech „barevných“ se nesmí mluvit. Je Ferguson obrazem také naší budoucnosti?
Jak napsaly americké zpravodajské servery (nejsoučasněji asi naturalnews.com zde): „Obecně se očekává, že velká porota policistu osvobodí. Takové rozhodnutí ale nebude přijatelné pro frustrované občany Fergusonu, kteří se již nechali slyšet, že cokoli jiného, než rozhodnutí postavit strážníka Wilsona před soud pro vraždu povede k masovým demonstracím. Místní se obávají, že protesty znovu povedou k rabování a střetům s vládními ozbrojenými jednotkami. Samozvaní obhájci „práva na nepokoje“ zahájili v posledních dnech tvrdý dril, při němž intenzívně cvičí to, čemu přezdívají pozoruhodným termínem: ‚militantní pokojné občanské nepokoje‘.
FBI varuje, že výrok poroty by skutečně mohl vést k eskalaci násilí ve státě. Nedávná zpráva FBI hovoří o tom, že ‚patrně bude verdikt poroty využit určitými jednotlivci k ospravedlnění útoků na policejní složky a důležité body dopravní a další infrastruktury.‘
To odpovídá informacím, obsaženým v dopise, který před několika dny rozeslala občanům městská správa sousedního Berkeley, jež důrazně klade svým obyvatelům na srdce, aby se vybavili potravinami, vodou, palivem i léky, než nepokoje vypuknou. Zdá se, že demonstranti možná zaútočí i na vodárenský systém. Mnoho lidí reaguje nákupem zbraní. Počet zakoupených zbraní a střeliva letí prudce vzhůru. Stejně jako ve většině amerických států je totiž i v Missouri naprosto legální bránit vlastní majetek se zbraní v ruce.“
.
Čtěte ZDE: Občanská válka v USA? Rozbuška doutná: Chystá se Pochod na Washington. Stráví Obama texaský řízek po ukrajinsku? Nebo je všechno jinak?
Čtěte ZDE: „Tektonický zlom“ v USA: Američané chtějí vládu pevné ruky. V roce 2043 budou běloši menšinou ve vlastní zemi. Následujeme je? Komu patří budoucnost?
Zbraně a americká hrdost
A zbraně – odvěká americká hrdost – jsou na scéně i jinde. Ferguson zdaleka není jediným ohniskem neklidu v současné Americe. Horko je přes nastávající zimu i v Texasu. Stát, nedávno „zasažený“ jak ebolou, tak nejnovějšími plány starostky hlavního města Houstonu – pokrokové lesby, která poučena Trockým se pokusila zavést dokonce i cenzuru farářů a jejich kázání – couvá před dalšími „heraldy pokroku“ a jejich nápady, které se valí z Washingtonu. Texasané jsou totiž – a vždy byli – „unijními skeptiky“. Chtějí si – považte – vládnout sami.
Je jasné, že pohraniční stát nevzal obecně příliš laskavě nápady prezidenta Obamy na vyhlášení amnestie pro ilegální přistěhovalce (především) z Mexika. Odpovědí texaských kovbojů je celkem jednoznačné: tak to nenecháme.
Proslýchá se, že se politická reprezentace rozhoduje k fascinujícímu kroku a hodlá vyhlásit neplatnost federálních zákonů o zbraních na vlastním území. Texas by tím de facto potichu udělal krok k vystoupení z federálního svazku. Americký komentátor J. D. Heyes o tom na naturalnews.com píše:
Čtěte ZDE: Konvent na spadnutí: Je možné, že Spojené státy se po dvou stech letech samy „zruší“? Ve hře je i odstranění FEDu. Inspirace pro odpůrce Evropské unie...
Čtěte ZDE: Mark Levin: Zastavte federály, nebo je Amerika ztracena! Pokud se Spojené státy nechtějí přeměnit v totalitu, jsou nutné změny ústavy.
Texas je pro odtržení
Už od dob, kdy Republika Texas svolila stát se součástí rychle rostoucích Spojených států, zůstal ve státě proud nespokojenců, toužících po samostatnosti, který je hlubší než Rio Grande. Texas, který byl až do připojení Aljašky největším souvislým teritoriem v rámci USA, byl takový vždy. Přezdívat někomu odtamtud „Texasan, který je pro odtržení“, je pleonasmus – pro odtržení jsou totiž všichni. Takže nepřekvapí, že političtí vůdci „Osamělého státu“ celkem rutinně bojují i s obamovskou administrativou, která federaci vládne a ukazuje se být jednou z nejzkorumpovanějších a nejzločinnějších vlád, které kdy Spojené státy měly.
Dokonce se podle nejnovějších zpráv schyluje – po sérii střetů s Obamovým Bílým domem, který odmítá chránit státní hranice a prosazovat vlastní legislativu proti ilegálním přistěhovalcům – k otevřené válce: státní texaská legislativa prý přijme navržený zákon, který by zneplatňoval veškerou federální legislativu, týkající se držení a používání zbraní. To by bylo jistě Obamovou administrativou, jež je na podobné kroky až přecitlivělá, vykládáno jako nezakrytá facka do tváře federálních úřadů.
Norma, kterou momentálně projednává legislativa jako Parlamentní návrh č. 176 (House Bill 176), byla navržena poslancem za Lexington, Timem Kleinschmidtem. Prohlašuje za neplatné a nevynutitelné všechny federální zákony, týkající se práva držet a nosit zbraň, které je chráněno a zaručeno Druhým dodatkem Ústavy Spojených států, alespoň co se týče území Texasu.
Boj za svobodu
Zákon, který zakazuje mimo jiné dokonce i zdaňování prodeje či držení zbraní a jakákoli opatření, která by byla způsobilá „narušit“ možnost jejich koupě a držení „občany, dbalými práva“, by se podle některých zdrojů, pokud projde, mohl stát spouštěčem dominového efektu podobné legislativy v ostatních státech.
Pokud se tak stane, půjde o významný posun: právo nosit zbraň je jednou z předních „pojistek“, které dosud udržují momentální americkou vládu a její „pokusy o totalitu“ na uzdě. Proto také Obama a spol. proti právu nosit zbraň tak mohutně bojovali a bojují.
Vědí, že dokud Amerika nosí pušky, je šance, že se „občané, dbalí práva“ ještě postaví na odpor, pokud se jim někdo pokusí vzít nejen jejich statky materiální, ale i statek nejcennější – svobodu. Kdyby neexistovalo v USA právo nosit zbraň, občané Fergusonu, jehož lůza se právě pokouší rozhodovat namísto soudu, by to měli těžké, a byli by zcela odkázáni na všemocné ozbrojené složky. Ty se na místo nemusejí v kritickou chvíli vůbec dostat – ale to není největší problém, který je s existencí všemocného policejního státu a bezbranné většiny spojený.
Ten největší jsme zažívali na vlastní kůži ještě před o něco málo více než pětadvaceti lety, kdy jsme „měli holé ruce“. Tehdy jsme demonstrovali za občanské svobody. I nyní se v poněkud změněných za tytéž zvolna mizející svobody stále pereme – nejen my, ale i naši „spojenci“ za mořem. A náš boj opravdu nemá nic společného s házením vajec na prezidenty, nebo Molotovových koktejlů na missourské obchody. Právě naopak.
Tagy článku