Zločin nesdílení
Průjezd amerických dragounů naší republikou, o němž se ministr Stropnický v ČT (Události, komentáře, 30. 3. 2015) prořekl, že je jen přípravnou fází dalších vojenských operací, doprovází povinné mediální spílání Rusku za jeho údajnou expanzionistickou politiku. Putin prý dnes ohrožuje nejen územní integritu Ukrajiny, ale i pobaltských států. A protože válka s Rusem již začala, jak v Lidových novinách deklaruje náš bývalý velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář, musíme si začít zvykat na to, že jsme v ní jedním z bitevních polí. Tento bývalý český diplomat v cizích službách zároveň podezírá z vlastizrady občany, kteří se na nebezpečné militarizaci českého veřejného života odmítají podílet. Důvod? Prý nesdílejí hodnoty, k nimž jsme se vstupem do NATO přihlásili.
Kavárenská kazatelna
Jaké hodnoty má politruk Kolář na mysli? Genderistický útok na rodinu? Pochody homohrdosti? Práva menšin? Multikulturalismus? Ničení národních států? Omezování soukromého podnikání a občanských svobod? A pokud by mu ani tento výčet „západních hodnot“ nestačil, snad vezme za vděk cynickým pokrytectvím.
Hodnota tvořivého ničení
Nyní si za Jemen dosaďme Ukrajinu, za Hádího Janukovyče, ať je nám všem zřejmé, o jak vznešené hodnoty dnes USA, potažmo NATO, potažmo jejich nekritičtí fanoušci, na mezinárodním kolbišti bojují.
Když jde o udržení pozice globálního hegemona, může vzít hodnoty wahábbistický čert. Dnešní USA se odvolávají na hodnoty či mezinárodní právo jen tehdy, slouží-li k pacifikaci jejich geopolitických konkurentů. Jinak se řídí pravidlem, pregnantně popsaným neokonzervativním ideologem Michaelem Ledeenem:
„Naším křestním jménem je tvořivé ničení, jak doma, tak v zahraničí. Každým dnem strháváme starý řád, od obchodu po vědu, literaturu, umění, architekturu a film, politiku a právo. Naši nepřátelé tento vír energie a tvořivosti vždy nenáviděli, neboť ohrožoval jejich tradice (ať už byly jakékoli) a zahanboval je pro neschopnost držet s námi krok. Bojí se nás, když vidí, jak rozvracíme tradiční společnosti. Nemohou se cítit bezpečni, pokud existujeme a je to právě naše existence, nikoli naše politika, jež ohrožuje jejich legitimitu. Aby přežili, jsou nuceni nás napadat, stejně jako my musíme zničit je, abychom postoupili vpřed v našem dějinném poslání.“
Tou nejvyšší hodnotou, o níž Petr Kolář opírá svoji tezi o vlastizradě, není tedy nakonec nic jiného, než hrubá síla a globální kontrola nad světem. Proto se ze strany kritiků NATO o vlastizradu ani jednat nemůže, neboť planetární oligarchie, jíž alianční jednotky slouží, ve skutečnosti žádnou vlast nemá.
