Kdo z vás už někdy slyšel výraz Codex Alimentarius? Ano, je to potravinový zákoník, sbírka mezinárodně schválených potravinových norem, které mají chránit zdraví spotřebitelů a zajišťovat regulérní postupy při obchodování s potravinami. Alespoň tak se to píše i na webových stránkách našich státních institucí.
Bezpečnost nebo depopulace planety?
Za tímto vznešeným humanistickým mimikry se však podle kritiků Kodexu skrývá jediné: regulace populace přes kontrolu potravin. Každý národní potravinový kodex vychází z prvotního Kodexu, který se zrodil v roce 1962 za pozoruhodných okolností.
Duchovním otcem projektu je jeden z ředitelů (ne)slavného chemického komplexu IG Farben. Kartel byl největším akcionářem Rockefellerovy Standard Oil a neblaze proslul během 2. světové války svým pesticidem Cyklon B a svými továrnami v Osvětimi. V roce 1947 bylo v Norimberku odsouzeno 24 vedoucích pracovníků IG Farben za zločiny proti lidskosti.
Avšak v již v letech 1951 a 1952 byli všichni postupně propuštěni na svobodu. IG Farben byl demontován na dceřiné společnosti Hoechst, Bayer a Basf, které pokračovaly v podpoře politiků reprezentujících jejich zájmy. Investovali například do politické kariéry mladého Helmuta Kohla. Ten byl v letech 1957 až 1967 placeným lobbistou Verband der Chemischen Industrie, sdružení německých chemických společností. Kohl byl 16 let německým kancléřem a německý farmaceutický a chemický průmysl se stal hlavním světovým vývozcem chemických produktů s pobočkami ve více než 150 zemích světa.
Bývalý ředitel IG Farben se ještě ve vězení nabídl, že může pracovat na něčem velkém v oblasti potravin, neboť kdo kontroluje potraviny, kontroluje svět. Když vyšel z vězení, spojil se se svými americkými přáteli a nabídl jim svoje know-how: kontrolovat potraviny celosvětově. Obchodní projekt nazvali Codex Alimentarius.
Čtěte ZDE: Nový diktát korporací s názvem TTIP! Kdo vlastně bude z dohody těžit? Čekají nás odpadky z USA a geneticky modifikované potraviny. Mexiko a Indie vědí své. Monsanto nastupuje. Jak se zachováme?
Všechno jde podle plánu
Oficiálně je Codex Alimentarius výsledkem práce Organizace pro zemědělství a výživu (FAO) a Světové zdravotnické organizace (WHO). V roce 1962 začal Kodex své tažení s vizí, že v roce 2009 bude dosaženo plné globální platnosti. Za tímto účelem se vytvořilo množství komisí: pro rybolov, pro tuky a oleje, pro ovoce a zeleninu, pro speciální výživu pro diabetiky... Dnes funguje 27 takových komisí na různých úrovních. Kodex předepsal zhruba 4 tisíce standardů a směrnic úplně na všechno, co si můžete legálně dát do úst - kromě léků. Ty nejsou součástí kodexu.
Projektu dominují USA. Jejich prvořadým zájmem je pochopitelně prospěch velkých nadnárodních společností. Mluvit o kontrole bezpečnosti potravin ve jménu ochrany zdraví spotřebitelů je proto směšné. V roce 1994 přijala Kodex i Světová obchodní organizace (WTO) a vše začala přizpůsobovat jeho standardům. Z Kodexu se stala dokonalá zbraň proti konkurenci a výborný sluha pěti pánů - farmaceutického, chemického, biotechnologického, zemědělského a medicínského byznysu. Politika je jasná: nemáš Kodex - nemáš zakázku.
Obecné i specifické normy schvaluje Codex Alimentarius Commission. Tato komise je zavádí i do národních a regionálních předpisů členských zemí. Členy CAC je 170 zemí, jejich vlády jsou odpovědné za přípravu a provádění norem a limitů podle kodexu. Česká republika byla za řádného člena CAC schválena v roce 1994. Od roku 2004 je i Evropská unie řádným členem CAC.
Přestože se oficiálně v souvislosti s Kodexem hovoří pouze o ochraně bezpečnosti a zdraví spotřebitelů, realita ukazuje opak. V roce 2001 se shodlo 176 zemí na 12 látkách, které jsou mimořádně nebezpečné (schopné až usmrtit). Devět z těchto látek jsou pesticidy. A Kodex sedm z těchto pesticidů povoluje! Proto se kritici Kodexu domnívají, že skutečným cílem je nemocná a ochromená populace, která bude poskytovat obrovské možnosti zisku.
Čtěte ZDE: Bruselská ruleta zvaná TTIP: Jedovaté pesticidy stále i u nás. Hrátky evropských vládců s našimi životy i peněženkami. Kdy nám zakážou i plevel? Něco ještě v rukou přece jen máme
Z vitamínů jedy, z jedů léky
V USA jsou součástí agendy již i vitamíny a minerály. Přijali zde totiž dokument, který je klasifikuje jako potravinu. Současně je vyvíjen globální tlak na legislativní omezování dostupnosti výživových doplňků jako i čistých ekologických potravin. I v Evropské unii se můžeme dožít dne, kdy si nebudeme moci koupit ani jen 250 mg vitaminu C a bude trestné podávat jakékoli odborné rady týkající se výživy, a to jakýmkoliv způsobem. FAO a WHO odhadli, že celosvětové zavedení takové směrnice týkající se vitaminů a minerálních látek během 10 let vyústí ve 3 miliardy úmrtí. Jedna miliarda těchto úmrtí půjde na vrub vyhladovění, dvě miliardy jako výsledek nemocí z podvýživy.
Připravované dohody TTIP a Kodex samotný jsou hrozbou pro Evropu i v neomezeném nasazování geneticky modifikovaných potravin. Japonsko, Norsko, Rusko, Švýcarsko, prakticky všechny africké země a 26 zemí EU roky bojují s USA o zavedení povinného značení GMO. V USA se neprovádí žádné bezpečnostní testování GMO před jejich uvedením do zdejších potravinových řetězců. Úřad pro kontrolu a léčiv USA (FDA) odmítá zkoumání údajů o bezpečnosti kromě provedení předběžného zkoumání v rané fázi vývoje organismu.
Podle oponentů této americké politiky USA nechtějí zavádět označení GMO pro potenciální právní důsledky a odpovědnost výrobců a vlády USA, pokud by se tyto potraviny daly sledovat. Pokud by pro nestabilitu zavedené DNA promotérů virů a bakterií při interakci s dynamickou a proměnlivou strukturou lidského těla došlo k miliónům úmrtí, výsledkem by byly miliony soudních žalob. Pokud se však GMO nedají vystopovat, nedá se odpovědnost korporací či vlády posoudit a utrpí zdraví celé populace. Několik vědců z FDA opakovaně varovalo před nebezpečím vypuštění GMO do dodávek běžných potravin, avšak byli ignorováni a obvykle přehlasováni.
Čtěte ZDE: Střední Evropa: Potravinářské smetiště Západu? Náhražky a chemikálie vládnou supermarketům. Zdraví versus propaganda. Proč jsme se vzdali soběstačnosti? Staré chyby se budou těžko napravovat
Pravděpodobný scénář
Podle kritiků Kodexu je tento projekt pouze jedním ze systému opatření populační kontroly, ke kterým patří například i zavedení DNA ničících a latentních imunosupresivních chemických agentů ve vakcínách (např. Ptačí chřipka a AIDS), aspartamu, chemtrails, chemoterapie pro léčbu rakoviny a RU486 (potrat vyvolávající pilulka financovaná rockefellerovskou dynastií).
Podívejme se na to, co nás čeká, pokud budeme ve jméně byznysu zavádět všechny směrnice a nařízení Kodexu, a uvažujme, zda to je či není prospěšné pro naše zdraví.
Použití růstových hormonů a antibiotik bude povinné u živého dobytka, ptáků a vodních živočichů určených ke konzumaci člověkem. Povolené budou zvýšené hodnoty zůstatku pesticidů a insekticidů toxických vůči lidem a zvířatům. Povinným bude celosvětové zavedení neoznačených a smrtelných GMO (geneticky modifikovaných organismů) v semenech, zvířatech, ptácích a rostlinách.
Kodex povolí nebezpečné a toxické hladiny aflatoxinu (0,5 ppb) v mléce. Všechny dojnice na planetě budou muset být ošetřeny geneticky upraveným rekombinančním hovězím růstovým hormonem (rBGH) z produkce firmy Monsanto. Všechna zvířata určená k potravě budou ošetřena účinnými antibiotiky a exogenními růstovými hormony. Ve zvýšeném množství budou do potravin vráceny smrtelné a karcinogenní organické pesticidy - včetně sedmi z 12 nejhorších (např. hexachlorbenzen, toxafen a aldrin), které byly 176 zeměmi (včetně USA) Stockholmskou úmluvou o trvalých organických znečišťujících látkách v roce 1991 zakázány.
Vláda USA a kolaborující média se snaží pozornost světa od problému odvracet, zatímco se takovéto neslýchané a povinné standardy potají přijímají. Co myslíte, co se bude dít, pokud se přijme dohoda TTIP? Zaplaví nás znehodnocené, ozářené, pesticidy a hormony napumpované potraviny. A pokud se budete chtít postavit na nohy přírodními léčivy, možná skončíte v base. Neboť scénář je jiný: dělat, konzumovat, onemocnět, jíst toxické léky, umřít. Pět bodů, na kterých vydělá pět největších světových byznysů.
Tagy článku