Je Bílá sobota, ale kýžené ztišení se po světě nekoná. Severní Korea slaví 105. narozeniny zakladatele vládnoucí dynastie Kim Ir-Sena a není vyloučeno, že k většímu efektu namísto ohňostroje provede jeden z jaderných či balistických testů. Že komunistický asijský režim namísto toho neslaví umučení a vzkříšení Páně, je koneckonců pochopitelné. Už méně pochopitelné je, že americký prezident, nominálně křesťan (protestant, presbyterián, nikoli katolík, jak se občas mylně uvádí) hrozí, že o Velikonocích na tuto kuriózní tyranii v odpověď zaútočí.
Současně se k Zemi od Slunce přibližuje poměrně velký asteroid. Má „katalogové“ označení 2014 JO25 a prosviští kolem nás ve středu 19. dubna. Pokud jsou výpočty NASA správné, bude dostatečně daleko (1,8 miliónu kilometrů) na to, aby ho většina (nejen) našich spoluobčanů vůbec nezaznamenala. Právě tak jako fakt, že Velikonoce nejsou jen „svátky jara“ a příležitost k dlouhému víkendu a veselé kolednické ožíračce.
Jiné to však dost možná – opět podle výpočtů NASA – bude s asteroidem 2013 TX68, který se s naší planetou může srazit letos 28. září. Právě na den smrti svatého Václava a náš státní svátek. Navzdory tomu, že jde o „tvrdá“ vědecká data, nikoho to zatím příliš nevzrušuje. Možná proto, že by prý mohl tak nanejvýš zničit „jen“ město velikosti Londýna. Lze z toho všeho něco podstatného dovodit?
„Protest“ proti kořenům
Podle pár dnů starého průzkumu (nechme teď stranou hodnověrnost všech těch sociologických her) veřejného mínění jen asi čtvrtina lidí v ČR vnímá Velikonoce jako největší křesťanské svátky. Nelze se divit. Nejpozději od počátku naší republiky – příští rok to bude právě sto roků – začal systematický útok politických, kulturních a mediálních autorit proti katolické Církvi. Čtyři desetiletí vlády komunistů dočistily zbytky povědomí o Bohu v rozhodující části naší společnosti. Čtvrtina ještě vzdoruje. Možná méně.
Protestantské církve, jsou jich stovky, možná tisíce, si totiž s odkazem Kristovým velkou hlavu nedělaly. Respektive účinně napomáhaly duchovní mystifikaci západních elit. Což samozřejmě pokračuje ještě intenzivněji v době, která se může stát pro naši civilizaci vskutku osudovou, protože Velká válka visí ve vzduchu a může se spustit vlastně kdykoli.
Česká televize, věrna této tradici, přivede do svého komentovaného večerního vysílání na Zelený čtvrtek „kazatelku“ Československé církve husitské (vymyslel si ji tatíček Masaryk). Do pozadí k tomu ovšem „podprahově“ pouští záběry katolického papeže, který slouží mši ve vatikánské svatopetrské katedrále. A soudružka kazatelka (manželka vysoce postaveného představitele této „církve“) nezklame. O Spasiteli na Kříži se ani nezmíní. V tom se ostatně současnému papeži dosti podobá, takže na co si stěžovat, že?
Čtěte ZDE: Hvězdné nebe na dosah: Jste vybaveni ochranou před kosmickou chorobou? Mimozemšťani pomřeli. Miliardář chce poslat milión na Mars. Čína postaví na Měsíci radar. Skromný návrh a zprávy z kuloárů Europy
Toužebně vyhlížení ufoni
Kolik lidí naproti tomu v téže chvíli „věří“ v existenci „mimozemských civilizací“ respektive pravidelných návštěv Mimozemšťanů (UFO), velikonoční průzkum neříká. Bezpochyby však minimálně „znalost“ těchto pojmů bude nepoměrně vyšší u všech částí veřejnosti – nejen té „vzorně“ atheizované naší. Však se o to západní „věda“, která v moderní době převzala roli kněží ateistického náboženství (a média jeho kazatelů) intenzivně po desetiletí stará. Má opět zvýšenou motivaci. Říká se tomu „escapeismus“, odvedení pozornosti od hrozivé reality ke vzrušujícím banalitám a nesmyslům.
Je známou skutečností, že kdykoli se „jaderný“ svět ocitá v akutním nebezpečí války, západní politici a média obracejí zraky znepokojené veřejnosti k obloze (nikoli k Nebi). Bylo tomu tak v šedesátých letech, když J. F. Kennedy (25. 5. 1961) vyhlásil, že Spojené státy do konce desetiletí dopraví člověka na Měsíc. Vydává se to dnes za soupeření se Sovětským svazem, který měl v „dobývání vesmíru“ náskok. Šlo však především o soupeření jaderné, které o rok později na podzim málem při Karibské krizi vyvrcholilo „atomovou“ válkou.
Dnes jsme svědky téhož v „euromodrém“. Po čtyřiceti letech, kdy byly ukončeny (údajné) americké lety s lidskou posádkou na Měsíc, se kdekdo chce na náš satelit „vrátit“: nejen Američané či Rusové, ale také Číňané, Japonci a Indové. A cíl mají dokonce ještě vyšší – člověk má letět na Mars. To už je, panečku, romantika! Ale nejen to. „Posvátná“ NASA vyhlásila, že nejpozději do deseti let s jistotou očekává „kontakt“ s mimozemskou civilizací. Kennedy na druhou – a akutní nebezpečí světové války opět jen tak náhodou na krku.
Komický „kosmický“ důkaz
Není to tak dávno, co ruský prezident Vladimír Putin, z hlediska západní válečnické propagandy příčina všeho zla na naší planetě, učinil zvláštní poznámku. Prý by, pokud Spojené státy nepřestanou s pokusy vyvolat s Ruskem konfrontaci, mohl by světové veřejnosti připomenout, jak to doopravdy bylo s údajným přistáním Američanů na Měsíci.
Dal tak v podstatě oficiální punc „spikleneckým teoriím“, které po desetiletí důvodně pochybují, že ke slavnému „malému kroku pro člověka, ale velkému skoku pro lidstvo“ skutečně došlo. Respektive zda se neodehrálo jen v hollywoodských studiích. Že Rusové takové důkazy mohou mít, je docela pravděpodobné. Stejně jako je možné, že měli (a mají) mnohé důvody, proč je dosud nezveřejnili.
Vlastně však ani nejsou potřeba. Kdyby nic jiného, je jasné, že v „krabičce od sardinek“ (lodě Apollo) a „výletních skafandrech“ nemohl žádný člověk opustit ochranné magnetické pole Země, v němž se naopak relativně bezpečně pohybují současné stanice s lidskou posádkou na zemské orbitě. „Tvrdé“ sluneční záření by totiž astronauty po několika minutách zabilo. To už netvrdím jen já, ale odborník na slovo vzatý.
Kouzelnou krásou nechtěného podal nedávno v Českém rozhlase právě takový důkaz vůdce českých mediálně-vědeckých „skeptiků“, astronom Jiří Grygar. Tvrdil, že nevěří na lety člověka na Mars. Zatím je to prý technicky nemožné, protože není vyřešeno, jak by se kosmická loď a skafandry vyrovnaly právě s oním vražedným slunečním zářením. Připomněl, že Mars (právě tak jako Měsíc) prakticky nemá ochranné magnetické pole a jeho slabá atmosféra (na Měsíci není žádná) by člověka neochránila. Měli bychom prý tedy spoléhat jen na roboty a automaty. Moderátor se ho kupodivu nezeptal, jakým zázrakem to v případě údajné měsíční mise astronautům nevadilo.
Čtěte ZDE: Hrozba z vesmíru: Kam se podíváme, tam jsou dnes nebezpečné asteroidy či mimozemšťané. Proč? Dostane se Putin na Mars za šest neděl? Podivný závod naruby. Sametová studená válka může mít nečekaný konec
Placatá země je rouhání
Před několika dny proběhla mainstreamovými médii „bláznivá“ zpráva. Měla dokázat směšnost „islámské“ vědy. Studentka doktorandského programu na univerzitě Sfax v Tunisu prý chce dokázat, že Země není kulatá (pochybují o tom ovšem důvodně i mnozí křesťané). Ve své doktorské práci tím prý chtěla poznatky západní vědy uvést do souladu s Koránem. Kepler a Newton se podle ní mýlili a jejich převratné teze (jimž dnes všichni věří) stojí na vratkých základech.
Tuniské ministerstvo školství (potřebuje to mít dobré s EU) ihned oznámilo, že její práci odmítá a chce prověřit, jak je vůbec možné, že na akademické půdě někdo schválil takový návrh doktorandské práce. „Část“ tamní akademické obce podle něj prý nechápe, jak mohla s požehnáním svého vedoucího zkoumat takové bludy. Už ale neřeklo, že jiná „část“ téže obce tvrdí, že akademická půda je svobodná, a student či studentka si proto mohou bádat, v čem uznají za vhodné.
To se ale šeredně mýlí. Taková tolerance v protikladu s názorem demokraticky zvolené vlády se týká pouze Sorosovy Středoevropské univerzity vychovávající v Maďarsku budoucí „vůdce“ barevných revolucí. Proto proti novému maďarskému zákonu protestuje nejen početná Pátá kolona v Budapešti, ale také Evropská komise a „zázračně zbažinatělý“ prezident Trump. A Andrej Babiš. Ten dokonce nabízí Sorosovi, aby ideologickou letadlovou loď přestěhoval k nám.
Jenže to nebude tak jednoduché. Jak poznamenává dokonce na mainstreamovém webu Hlídací pes advokát Rozehnal: „V loňském roce český parlament přijal takřka identický zákon, který byl akademickou obcí naopak přivítán, jako příspěvek ke zkvalitnění terciárního vzdělávání. Ani podle českých zákonů by tedy Středoevropská univerzita v České republice působit nesměla a její přesídlení do Prahy by předpokládalo buď změnu vysokoškolského zákona, nebo absolutní transformaci této instituce.“
Lze podat lepší důkaz o „placaté Zemi“ – nebo minimálně o nutnosti zkoumání této – pro většinu dokonale zmanipulovaných lidí Západu zcela směšné – „teorie“? Že to s tím vůbec nesouvisí? Ale ano. Žijeme totiž v totalitě „vědeckých bludů“ pokládaných za realitu. A mnohým to nevadí, ač při tom jde o život.
Slzy v očích
Takže – jak je to s „placatou zemí“? Je to také jen pár týdnů, kdy mainstream zcela klidně oznámil: „Dojetí se nevyhnulo výzkumným pracovníkům americké vesmírné agentury NASA, když oznamovali, že sonda Juno, která se dostala na oběžnou dráhu planety Jupiter, zaznamenávala během přibližování snímky, z nichž vzniklo působivé časosběrné video. Vůbec poprvé tak mají Pozemšťané možnost vidět skutečný pohyb vesmírných těles, ne jen jejich animaci.“
Ano, čtete dobře. Všechno, co jste dosud viděli z vesmíru – ve filmech i „reportážích“ – a co vašim očím „prokázalo“ nade vší pochybnost kulatou Zemi – byly pouhé hollywoodské animace. Doteď nás tedy vědci klamali. Lze věřit, že nás neklamou dále?, když se dočítáme:
„Poprvé máme všichni možnost vidět opravdovou harmonii vesmíru takovou, jaká ve skutečnosti je. Je to harmonie na každé úrovni,” neskrýval pohnutí hlavní výzkumný pracovník mise Juno Scott Bolton. „Po staletí jsme si představovali, jak se planety a hvězdy pohybují,” dodal s tím, že dosud jsme se mohli spolehnout pouze na animace nebo na díla Hollywoodu. „To se teď změní, protože sonda Juno při svém přibližování natočila video Jupiteru a jeho měsíců.“
To opravdu ještě nikdy nikdo takové video nenatočil? A proč bychom tedy měli věřit, že teď už to bylo doopravdy? Nebylo by dobré alespoň prozkoumat možnost o „placaté zemi“, jakkoli se tomu zmanipulovaný mozek vzpírá?
Někdy je prostě boj za svobodu akademického života posvátný, jindy zakázaný. Třeba pro to, že chce „dokázat“ platnost muslimského Koránu. Můžeme si o tom každý myslet, co chceme, ale představme si, že by někdo obdobně zakazoval židům vědecké zkoumání platnosti Tóry. Hned by byl Hitler na střeše. Nebo ještě jinak: Lze Sorosům a jejich politickým, akademickým a mediálním draze placeným poskokům věřit byť jen Dobrý den?
Čtěte ZDE: Bílá sobota: přechod od smrti k životu. Dějinné drama vrcholí. Světlo jako jedinečný symbol. Čím Kristus potvrdil své učení? Velikonoční poselství pro dnešní dobu
Boj o důvěryhodné zdroje
Je Bílá sobota. Ježíš Kristus zemřel a sestoupil do podsvětí (viz náš předchozí článek). Zítra bude slavně vzkříšen. Tvrdí to jednak posvátná kniha křesťanů Bible, jednak dvoutisíciletá tradice katolické Církve – kterou, spolu s muslimy a ateisty, protestanti neuznávají.
„Co je pravda?“ zeptal se řečnicky Pilát před tím, než na naléhání elitami zmanipulovaného židovského lidu odsoudil Ježíše ke smrti na kříži. Je doba post-pravdivá!, volají prolhaní propagandisté mainstreamových médií, vychovaní Sorosovými „univerzitami“.
K severokorejským břehům se blíží americká plavidla připravená tuto zemi – pochopitelně jako vždy bez formálního projednání v Radě bezpečnosti OSN – napadnout. V Turecku proběhne v neděli lidové hlasování o změně režimu na prezidentský – tedy podobný jako je ve vzorových demokratických Spojených státech či ve Francii. Tentokrát je to ale prý špatně, protože Turci nemají nárok. Protože prezident Erdogan zločinně přežil státní převrat, který mu Západ s jeho tureckým Sorosem (Fethullah Gülen, t. č. v USA) připravil. A protože jsou to Turci. A vůbec. Tím hůř, že jsou naši spojenci v NATO, které už opět není zastaralé.
Za týden proběhne první kolo prezidentských voleb ve Francii. Jedna z horkých kandidátek, elitami establishmentu nenáviděná Marine LePenová, má být na žádost tamní prokuratury ještě před volbami zbavena poslanecké imunity v europarlamentu. Posvátná demokracie jako hrom – ač proti tomu neskutečnému pokusu o zásah represívního státního aparátu do voleb kupodivu nikdo neprotestuje. Ani Soros, ani Brusel. Už ani Trump.
Čemu tedy věřit na té naší placaté zemi s placatou politikou, placatými politiky a médii? To si musí v kritických okamžicích vždycky nakonec zodpovědět každý sám za sebe. A nést za to pak – velmi plastické a nevirtuální – kulaté následky.
Sláva Bohu na výsostech!, zazní dnes v noci ve statisících katolických kostelů na planetě Zemi – k oslavě Kristova vzkříšení. A pro více než dvě miliardy z nás, kteří tuto planetu právě spoluobýváme, to bude pravda.
Věřte – nevěřte.
Tagy článku