Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Migrantské hordy jsou již na obzoru: Nechceš? Musíš! Politici budou předstírat odpor jen do voleb. Co se to děje na východě impéria? Nenápadný půvab agitek. Bruselští bolševici přecházejí do útoku. Dojde na facky?

Migrantské hordy jsou již na obzoru: Nechceš? Musíš! Politici budou předstírat odpor jen do voleb. Co se to děje na východě impéria? Nenápadný půvab agitek. Bruselští bolševici přecházejí do útoku. Dojde na facky?

21. 5. 2017

Tisk článku

Petr Hájek chválí nové metody názorné agitace Sorosových politruků, uvažuje, kdy se do ní tvůrčím způsobem zapojí čeští pornoherci - a zda nakonec po volbách dojde na facky

Tak prý už končí sranda, sdělili nám soudruzi z Bruselu jen měli za sebou prezidentské volby ve Francii. Migranti se budou rozdělovat do všech zemí podle klíče "povinných kvót". Přes to nejede vlak. Když mohou "kvóty" tak úspěšně fungovat například v umělém rozšiřování "ženského elementu" do zabedněné mužské společnosti (a společností), proč by měli být imigranti výjimkou?

Ministr Chovanec (ČSSD) s tím byl právě konfrontován na schůzce ministrů vnitra členských zemí EU. A jednal, upřímně řečeno, trochu nepochopitelně. Povinné přerozdělování migrantů totiž mužně znovu odmítl s tvrzením, že údajně nefungují a vše se prý staví na "shnilých základech". Podivné je to v tom, že strana, kterou reprezentuje a která má premiéra české vlády, jinak povinné kvóty (třeba u těch zmíněných žen) nadšeně revolučně podporuje.

Jenže ono to tak nepochopitelné není. Blíží se volby. A kdyby řekl něco jiného, znamenalo by to jen potvrzení toho, co se nejspíše stejně stane: Jeho neomarxistická partaj plná Sobotků, Dientsbierů, Marksových a spol., poté, co se "očistila" od "klasických" sociálních demokratů (Tejc, Zimola, Jandák a spol.), spěje odhodlaně vstříc zániku. Přidat do tohoto smrtícího koktejlu ještě souhlas s povinným přerozdělováním migrantů by se rovnalo sebevraždě v přímém přenosu. Na to přijde čas až po volbách.

Stvoření Nového člověka

Teprve pak si vyhrnou rukávy a pustí se do obvyklého revolučního úkolu - stvoření Nového člověka. Když ne oni, pak Babišovci. Poslouchat bruselského soudruha z ideologicky nejpevnějších - europoslance Teličku (ANO) - je snad ještě bolestivější, než slyšet bájit o světlých euro zítřcích bruselský lid socialistů či lidovců.

Všechno už tu bylo, praví stará známá pravda. A doplňuje ji pak modernější zjištění, že to, co se původně objevilo jako tragédie, se obvykle zopakuje jako fraška. Ti mezi námi, kdo ještě pamatují nejrůznější agitky z dob, kdy komunistický režim v naší zemi teprve začínal, by po převratu v roce 1989 sotva věřili, že je zažijí opět.

Pro ty, kdo je nepamatují, připomenu princip: Šlo o "výrobu Nového člověka". Měl se zásadně lišit od od chybně vyvinutých bytostí "sociální evoluce", tedy přirozeného vývoje. Onen nový člověk měl nabrat atributy jež mu nebyly vlastní. Potlačit svou přirozenost ve smyslu záměrů agitátorů - stvořitelů Nového světa. V podtextu agitek byla však také hrozba: Kdo se nepřizpůsobí, bude zničen "jako třída".

Čtěte ZDE: Středomořský expres nabírá tempo: Velikonoční vlna jako ostrý start. Premiér čelí žalobě za spolupráci s invazními hordami. Na obzoru "itexit? Kam dřív skočit, soudruzi?

Revoluce jinými prostředky

V roce 1948 bylo jen málo těch, kteří si po "sametovém" převzetí moci komunisty uvědomili rozsah nebezpečí, jemuž je náš stát a národ vystaven. Obdobné to bylo po další "sametovce" v roce 1989. Teprve vstup do EU (2004), opětovná ztráta suverenity naší země a sociálně-inženýrský projekt Nového světového řádu mnohým otevřel oči: Je to, jako to bylo, jen kulisy se proměnily.

A obrátila se orientace. Předtím bylo všechno zlo na Západě, teď je na Východě. Předtím jsme byli "navěky" součástí socialistického "tábora míru a socialismu" (Se Sovětským svazem na věčné časy). Dnes jsme "navždy" pevnou součástí NATO (předtím Varšavská smlouva) a "tábora svobody a demokracie". Ten tábor má hranice zvané Evropská unie.

Podstatný rozdíl je v tom, že tehdy nás chtěli bolševici předělat k obrazu Nového člověka především ideologickým působením. Jejich současní dědici a následovníci se poučili - a pochopili, že to není možné. Zvolili proto jiné prostředky. Rozhodli se rovnou "Nového člověka" importovat. Rasovým a kulturním smíšením domácí historicky vzniklé populace s "imigranty" z Afriky a Blízkého východu, respektive Asie, mičurinsky vypěstovat nový druh.

Chybička se vloudila  

Jenže zase narazili. Pochopitelně ne tam, kde bolševické metody z nedávné historie ještě tak dobře neznají, v západní části Evropy. Bouří se naopak lidé, kteří si to už jednou - ne tak dávno - zažili: Od východní části Německa po země Střední Evropy (a "nakažené" Rakousko, kde stejně žijí vlastně jen Češi, kteří mluví německy).

Především Polsko a Maďarsko jsou v centru výhrůžek Bruselu, protože odmítají nadiktované migranty přijímat zcela a zásadně. Slovensko jako obvykle lavíruje (nikoli náhodou odtud pochází populární téměř již majitel České republiky a jeho hnutí se šikovným názvem ANO-NE), s námi se počítá jako s Trójským koněm "Visegrádu".

S tímhle ovšem soudruzi v Berlíně, Paříži a Bruselu nepočítali. Chybička se vloudila. Že to nakonec zvládnou násilím, o tom žádná. Bolševici se nemění, pouze převlékají. Aktuálně je ale nutné "vysvětlilt" vyspělým západoevropanům, co že se to tam na východě impéria děje. A dělají to jako vždy půvabně. Ke slovu opět přicházejí klasické agitky. Jako fraška se tak opakuje to, co jsme si již jednou zažili jako tragédii.

Čtěte ZDE: Skaut: Výchova levičáckých teroristů? Indoktrinace sílí. Získal Bruselský Junák odklad? Návyky z totality se budou hodit. Už víte, kam v létě? Co táborový kurs objímání imigrantů?

Ideová výchova podle Sorose

Video od neziskovky Européens Sans Frontieres (Evropané bez hranic) líčí EU jako pohádkovou vílu, co dováží migranty do Západní Evropy následně poté, co je odmítnou "rasističtí" Východoevropané vítat. Krátký film nazvaný Eurodame, Help! byl zčásti financován Evropskou komisí, francouzskou vládou a skupinami třetích stran jako Fondation Hippocrene.

Fondation Hippocrene je nezisková organizace, která založila četné projekty ve spolupráci se sítí nadací Open Society Foundation George Sorose, a říká, že její misí je "prosazovat konstruktivní autentické evropské občanství" se zaměřením na mladé lidi. 

Tento animovaný krátký film začíná pohledem na migrantského muže, jeho v hidžábu oděnou ženu a jejich dva malé synky, jak přicházejí k branám znepřístupňující zdi s nápisem FRONTEX nad tím.

Činitel Pohraniční agentury EU (Frontex) je vyobrazen, jak střelbou zažene mladého muže a pašeráka lidí, než dovolí této rodině vstup v doprovodu poletující pohádkové víly představující EU.

Ta pohádková víla s brýlemi s červenými obroučkami v hipsterském stylu a v bílém tričku s vlajkou EU rozloženou na hrudi žádá migranty, aby šli za ní do stanu, kde požádá arabsky vyhlížejícího muže, aby jim poskytl "převoz do Evropy" na magickém koberci.

Po nebeské cestě noční oblohou tato skupina nejdříve přistane v tom, co vypadá, že má představovat Východní Evropu – kde je vítá dav rasistů s bílými muži vykřikujícími, že nechtějí žadatele o azyl.

"Vždyť ale na to mají právo!" tvrdí rozhněvaně euro-víla, avšak bez jakéhokoliv účinku.

Migranti jsou místo toho odvezeni tam, kde je to vyobrazeno jako Západní Evropa, kde se jim dostane vřelého přivítání a vyjádření vděčnosti jejich hostům.

"Vítejte. Opravdu vás potřebujeme," říká vyspělý západoevropský muž migrantovi.

"Děkuji vám," odpovídá migrantský muž. "Ať žije Evropa."

Film končí tím, jak migrantská rodina sedí na společenské večeři se západoevropskou rodinou, přičemž se dětský vypravěč ptá diváka: "Evropa chrání své hranice, ale Evropané otvírají svá srdce uprchlíkům. A co ty?"

Zdroj.

No není to krásné? I ve věku elektronických zázraků není nad "názornou agitaci". Svazáci od soudruhů z Evropských hodnot (pornoherec Jakub Janda) a dalších sorosovských "neziskovek" to u nás již brzy jistě také rozšíří a tvůrčím způsobem rozvinou.

Ostatně i Andrej Babiš nabídl Sorosově univerzitě v Budapešti (centrum výroby Pátých kolon), že ji rád přestěhuje k nám, když jí Orbán dělá takové ohavné potíže. Jak říkával sapér Vodička: Každej Maďar může za to, že je Maďar.

A když nás přesto nepřesvědčí?

Tak dojde na facky. A tady se konečně můžeme dostat ke změně: Budeme je, jako dosud vždy, jenom držet, nebo je vrátíme? V co se změní tato fraška?

Tagy článku

Doporučujeme

NEJČTENĚJŠÍ

Na začátek stránky