Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
ISIL balí kufry: Americké bažiny jej potřebují ve střední Asii. Slepá ulička Afghánistán. Trump nesplní svůj slib. Rodí se asijské NATO? Rusko se chystá na bandity. Největší kontinent jako hrbolatá šachovnice

ISIL balí kufry: Americké bažiny jej potřebují ve střední Asii. Slepá ulička Afghánistán. Trump nesplní svůj slib. Rodí se asijské NATO? Rusko se chystá na bandity. Největší kontinent jako hrbolatá šachovnice

26. 6. 2017

Tisk článku

Viktor Barsov se zabývá mocenskými posuny ve střední Asii, kam má v tuto chvíli namířeno Islámský stát, a ptá se, jak dlouhou ještě budou USA hrát své krvavé afghánské divadlo

Blížící se nasazení nového amerického kontingentu v Afghánistánu za účelem posílení více než 8 tisíc vojáků v místě již dislokovaných ukazuje prohlubující se krizi na Blízkém východě vyvolanou především krátkozrakým počínáním Washingtonu v daném regionu.

Podle tiskové agentury AP může být celkový počet amerických vojáků navýšen až o polovinu, přestože Donald Trump v průběhu volební kampaně sliboval celou americkou armádu z Afghánistánu stáhnout. Nyní ale prezident USA ponechává generály Pentagonu, aby samostatně rozhodovali o svých místních „braných potřebách“ v boji proti Tálibánu a rostoucí síle ozbrojenců teroristické organizace „Islámský stát“.

Nekonečný příběh Afghánistán

Nedávno vyšlo najevo, že ISIL obsadil slavný jeskynní komplex Tora Bora. Ještě předtím se teroristé přihlásili k odpovědnosti za bombardování šíitské mešity Al-Zahra v Kábulu stejně jako k teroristickému útoku na prezidentský palác a budovy zahraničních velvyslanectví, v důsledku čehož zahynulo více než 150 Afghánců. Kromě toho velitel ISIL v Afghánistánu Abú Omar Khorasani pohrozil, že bude dobývat od vojáků v Kábulu i od Tálibánců nová území až do úplného osvobození Afghánistánu a jeho „malověrných“ sousedů od všech nepřátel „kalifátu“.

Taková prohlášení jen potvrzují pravdivost uniklých informací o plánech radikálních islamistů přestěhovat do této oblasti těžiště svých teroristických akcí. Ne náhodou odborníci poukazují na znatelné přiostření a obecné zhoršení situace v Afghánistánu a v jeho okolí.

Má další destabilizace situace v zemi souvislost s dlouhodobými strategickými cíli Američanů v této oblasti, nebo zde opravdu chtějí nastolit mír a eliminovat plíživou extremistickou hrozbu?

Jak v této souvislosti píšou vlivné mexické noviny „La Jornada“, dávno už není tajemstvím, že ISIL je plodem ambiciózní a agresivní politiky Washingtonu a NATO na celém „širším Blízkém východě“. Tato politika, pravda, v poslední době znatelně pokulhává, ale tím se nestává méně nebezpečná a provokativní. Její ostří míří na Kavkaz a do střední Asie, tedy do těch oblastí, které přímo sousedí s Ruskem a Čínou a kde se nachází Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang obývaná převážně muslimy.

Čtěte ZDE: Příčina demolice Ukrajiny: Putinovy návrhy na eurasijskou integraci. Čína pokládá koleje. Hedvábná stezka končí v Sýrii. Boj o eurasijský “Heartland”. Pacifik americkým jezerem? Kdepak, bývávalo

Nekalé cíle

Z tohoto důvodu plánované posílení vojenské přítomnosti Američanů v Afghánistánu neznamená, že by měli v úmyslu učinit přítrž radikálnímu islamismu, který se odtud rozlézá všemi směry, nebo snad minimalizovat obchod s drogami. Celá slavná mezinárodní koalice vedená Washingtonem nedokázala za půl desetiletí zásadním způsobem tento problém vyřešit. A to pouze proto, že by to bylo v rozporu s konečnými strategickými cíli zámořských „mírotvorců“ vycházejících z předpokladu, že poničený a extremistickými skupinami na části roztrhaný Afghánistán dává jedinečnou příležitost pro realizaci oblíbeného principu „rozděl a panuj“, s nímž Washington cynicky operuje ve vztahu k východním zemím.

Výroky některých západních analytiků, že USA a jejich partneři v Evropské unii vykazují neschopnost čelit teroristické hrozbě, která se nyní stahuje z blízkého východu a je připravena vtrhnout na jižní Kavkaz a do střední Asie, vyvolávají vážné pochybnosti, pokud jde o objektivitu takových tvrzení, neboť ve skutečnosti zakrývají záměry Washingtonu s touto částí světa. Stratégové v zámoří jsou si dobře vědomi toho, že středoasijské státy jsou velmi náchylné k pronikání militantů z ISIL, kteří pak mohou být „nasměrováni“ k čínské hranici a dál do Íránu a Indie.

To je důvod, proč islámští radikálové na svém útěku z Blízkého východu, kde jim zem hoří pod nohama, prakticky nenarážejí na překážky ze strany západních mocností při přesunu svých ozbrojených skupin do střední Asie a na Kavkaz.

Tím může být ohroženo dopravní spojení Číny s Ruskem, Kazachstánem a západní Evropou, říkají experti. Vážné hrozbě je v tomto případě vystaven také prakticky obnažený týl Íránu, jehož hlavní síly jsou vázány v boji proti bandám ISIL v Sýrii a za udržení status quo v oblasti Perského zálivu.

Čtěte ZDE: CIA: Největší distributor heroinu na světě. Tři sta tisíc mrtvých ročně? Nevadí! Usáma neměl s 11. zářím nic společného. Pravý důvod invaze do Afghánistánu. Drogové peníze pro tajné služby. Svědectví špióna

Asijské NATO?

Představitelé států ŠOS (Šanghajské organizace pro spolupráci) na posledním summitu v Astaně projevili plné pochopení alarmujícímu vývoji situace v oblasti, která je důsledkem „krátkozraké“ místní politiky nejen Washingtonu, ale také mnohých jeho partnerů z EU.

Tyto západní země, především Británie a Francie, prakticky bezvýhradně podporovaly akce amerických globalistů za účelem vzplanutí severní Afriky a Blízkého východu v rámci „arabského jara“, což se nyní obrací proti nim růstem islamistického teroru a zločinnosti v jejich vlastním domě. To vše je důsledkem faktu, podotýká mexická „La Jornada“, že atlantisté „ztělesňují unipolární strukturu, kde USA dominují nad ostatními indiferentními a nerozhodnými zeměmi, jež nemají vlastní pevné stanovisko ani k jedné z hlavních mezinárodních otázek."

V kontrastu s tím působí přitažlivěji a produktivněji principy rozvoje a fungování Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS), která se na summitu v Astaně „rozrostla“ o dva jaderné státy – Indii a Pákistán. Mimochodem, odborníci zdůrazňují, že „ŠOS se rozšiřuje ne jako „asiatské NATO“, nýbrž jako eurasijská struktura, která má ve skutečnosti záporný postoj ke globalizaci.“ Jde o největší sdružení asijských mocností, kde se koncentruje obrovský ekonomický potenciál a mocné strategické síly zaměřené na fundamentální rozvoj a posilování multipolárního světa.

Zatímco v NATO, poznamenávají odborníci, dominuje jeden stát, jeden expanzivní cíl, ŠOS sestává ze států a politických sil, které zastupují zcela odlišné civilizace zahrnující různé ideologie a politické systémy. ŠOS se podle jejich názoru jeví jako multipolární blok, který se v mnohém vyrovná USA a hegemonii celého Západu.

Čtěte ZDE: Islámský stát: Nová fáze války na obzoru. Míří usekávači hlav do hor? Hydra chce být nezničitelná. Válka nemá brát konce. Stane se střední Asie druhou Sýrií? Řízené zlo nachází nové cesty k Rusku. V čím zájmu?

Rusko opevňuje hranice

Během šestnácti let svého působení získala ŠOS praktické zkušenosti a nashromáždila značný potenciál pro řešení složitých problémů k ochraně strategických zájmů svých členů. Vstup do ŠOS takových zemí, jako je Indie a Pákistán, jež Američané již dlouho vtahují do okruhu svých globálních zájmů, samozřejmě posílí možnosti „kolektivního Východu“ v oblasti bezpečnosti a odporu proti známým silám, jimž je tato organizace trnem v oku. K řešení společných úkolů ŠOS přispěje i rostoucí účast vojenské složky, která v prvé řadě zahrnuje schopnost bojového nasazení ruských základen dislokovaných v Tádžikistánu a Kyrgyzstánu.

Jestliže „kolektivní Západ“, jak soudí experti, „není schopen překonat rozdílné postoje a vytvořit jednotnou frontu proti mezinárodnímu terorismu, mohou být řešením tohoto problému síly ŠOS, jejichž zóna odpovědnosti se nyní vztahuje na území států s osídlením větším než tři miliardy lidí a produkujícím asi jednu třetinu světového hrubého domácího produktu." Čínští analytici v deníku „Žen-min ž’-pao“ poznamenávají, že „mírotvorná“ činnost západní koalice pod vedením USA nepřinesla Afghánistánu klid a mír, ale spíše naopak vyvolala nárůst terorismu, obchodu s drogami a šíření praktik „islámského chalífátu“ v sousedních zemích.

To vše představuje přímé ohrožení i zemí sdružených v ŠOS. Samozřejmě, že za takových okolností ruské ministerstvo obrany se souhlasem všech členů organizace přijímá příslušná opatření: zvyšuje bojeschopnost svých základen v Tádžikistánu a Kyrgyzstánu, vybavuje je moderními zbraněmi a posiluje komplexní spolupráci s partnery ŠOS. Vždyť území Afghánistánu je hluboce zaklíněné v Tádžikistánu, přičemž v celé délce „horké hranice“ přesahující 1300 km se nahromadilo 10.000 bojovníků z různých skupin.

Zvláštní význam při zajišťování bezpečnosti této „fronty ŠOS“ získává bojeschopnost 201. vojenské základny – největšího zahraničního vojenského zařízení Ruska a pevnost jejího vzájemného svazku s vojenskými jednotkami Tádžikistánu.

Čtěte ZDE: Říše středu povstává: Nahradí Čína Spojené státy? Rusko má velkou šanci na přežití. Utopí se zatím Evropa ve vlastních problémech? Šťastnou cestu po Hedvábné stezce!

Obklíčené předmostí

Zmíněná ruská vojenská základna je umístěná v městech Dušanbe a Kurgan-Ťube. V květnu letošního roku byl objekt posílen dělostřeleckým praporem. Jeho raketomety (BM30) „Uragán“, ráže 220 mm, jsou schopné zasáhnout nepřátelské cíle ve vzdálenosti 35 kilometrů v těžkém horském terénu. Zároveň byly v Tádžikistánu rozmístěny taktické raketové komplexy „Iskander-M“, které byly použity ve společném protiteroristickém cvičení „Dušanbe-Antiterror - 2017“. Vojenské jednotky z řady zemí Dohody během manévrů v bezprostřední blízkosti tádžicko-afghánské hranice splnily úkoly „zničení banditů pronikajících z Afghánistánu.“

Rozsáhlé manévry „Dušanbe-Antiterror“ byly organizovány poprvé s účastí protiteroristického centra zemí SNS (Společenství nezávislých států) se zapojením jejich ozbrojených sil, konstatují vojenští analytici. To znamená, že ruská vojenská základna v Tádžikistánu potvrdila svůj status regionálního centra připraveného efektivně potírat islámský terorismus a radikalismus. Není tajemstvím, že na září letošního roku jsou plánovaná podobná cvičení za účasti národních vojenských kontingentů států a členů OSKB (Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti), z nichž většina zastává „vedlejší roli“ také v „Šanghajské osmičce“.

Všechna tato opatření, mající zabránit pronikání teroristů z přilehlého regionu, samozřejmě nezapadají do plánu Washingtonu použít „afghánské předmostí“ jako nástroj na oslabení pozic a vlivu zemí ŠOS v Asii a na Blízkém východě.

Jde o plán zneužití těchže radikálních sil, proti nimž Američané, podle jejich vlastních slov, údajně bojují.

Zdroj.

Doporučujeme

NEJČTENĚJŠÍ

Na začátek stránky