Kurzy politické korektnosti: Muslimové a sodomiti privilegovanou kastou. Státní převýchova na vlastní náklady. Rasy byly zrušeny. Francie v hodnotovém rozkladu. Brzy i u nás
Jeanne Smits referuje o nové vyhlášce francouzské vlády, která je další ranou pro občanské svobody původních obyvatel a dozajista inspiruje i naše tuzemské aktivisty
Ve Francii nikdy neříkejte nic hanlivého, urážlivého nebo podporujícího diskriminaci homosexuálů či transsexuálů, a to ani v soukromí. A mějte na paměti, že „diskriminace“ a „nenávistný projev“ mohou mít mnohem širší význam, než byste si pomysleli. Podle moderních zákonů proti hanobení zahrnují i pouhé negativní výroky či dokonce jen prohlášení, že určité životní styly jsou mravně závadné.
Vyhláška francouzské vlády vydaná počátkem srpna, kdy je naprostá většina Francouzů na dovolené nebo se snaží jinak přečkat letní letargii, zjistila nový cíl „nenávistných projevů“. Stanovila vysoké pokuty a další represivní opatření za spáchání „verbálního násilí“ či „diferencovaného přístupu“ v souvislosti s „genderovou identitou“ – a to i v soukromí.
Pozor na ústa
Mezi chráněné kategorie, na něž se vztahují zákony proti nenávistným projevům na veřejnosti i v soukromí, patří od roku 1972, kdy ve Francii vstoupil v platnost první antidiskriminační zákon, rasa, vyznání, národnost, etnický původ, později se přidalo tělesné postižení a „sexuální orientace“. Nejčastěji se stíhají a trestají veřejné přečiny spáchané v tisku nebo v audiovizuálních médiích. Nová vyhláška nahrazuje slovo rasa „údajnou rasou“, čímž dává najevo, že v duchu francouzské vlády je pojem rasy provinilou smyšlenkou. Poprvé byla také zařazena „genderová identita“ v zájmu boje proti „transfobii“.
V podobě dosud nejradikálněji liberálního předpisu směřuje vládní nařízení k posilování vymahatelnosti zákona ve vztahu k „rasistickému“ a „diskriminačnímu“ hanobení a urážkám a podněcování k rasismu a diskriminaci. Zdvojnásobuje dosavadní pokuty a zavádí opatření k převýchově provinivších se občanů. Záběr textu byl cíleně rozšířen tak, aby zahrnoval i „homofobii“ a „transfobii“ v neveřejné sféře – na pracovišti, ve školách a dokonce i v soukromých rozhovorech, jelikož nic o tom, že by se jich to netýkalo, vyhláška neříká.
Vyhláška se tudíž vztahuje na soukromé poznámky na sociálních sítích, na pohovor zaměstnavatele se zaměstnancem či uchazečem o zaměstnání, a dokonce na soukromý rozhovor nebo písemný styk mezi třetími stranami. Obětí může být osoba, která se rozhovoru přímo účastní, nebo nepřítomná osoba či skupina, o níž se v rozhovoru mluví, v omezeném okruhu lidí sdílejících profesionální, osobní či jiný společný zájem.
Čtěte ZDE: Šaría, gender a homosexualismus: Paradoxy úpadkové éry Západu. Máte muslimy v baráku? Nejnebezpečnější typ politika: feminista-džihádista Justin. A máte již tísňovou linku pro urážky islámu? Mlýnské kameny drtí
Převýchova
Zvýšila se trestní sazba: možné pokuty za nový trestný čin se zdvojnásobily ze 750 eur na 1500 eur (a 3000 eur či 3600 dolarů při opakovaném provinění). Vyhláška spadá do kategorie, kterou lze vyhlásit bez hlasování v parlamentu, což poskytuje vládě prezidenta Macrona volnou ruku k zavedení tohoto nového porušení svobody. Stejně jako u dopravních přestupků má v těchto případech soudní pravomoc obyčejný policejní soud [ve Francii nejnižší soudní instance – pozn. překl.]. Jde-li o ředitele firmy, vztahuje se pokuta na firmu jako právnickou osobu a může činit až 7500 eur, u opakovaného přečinu až dvojnásobek této částky.
Jakákoli osoba, která bude z tohoto zločinu shledána vinnou, může být rovněž potrestána jedním či několika z následujících způsobů:
- Zákaz vlastnit či nosit zbraň, na niž je nutný zbrojní pas, maximálně na tři roky;
- Zabavení jedné či několika zbraní, které provinilec vlastní nebo k nim má volný přístup;
- Zabavení věci, která byla či měla být použita ke spáchání trestného činu, nebo věci, která z trestného činu pochází;
- Dvacet až sto dvacet hodin veřejně prospěšných prací;
- Povinnost navštěvovat kurz občanské výchovy, případně i na vlastní náklady.
Posledně uvedená povinnost je ve Francii v případě nenávistných projevů na veřejnosti již uplatňována a zahrnuje kurzy politické korektnosti. To samozřejmě připomíná ideologickou převýchovu známou z komunistických režimů, kde se odchylné názory pokládaly za příznak duševní choroby, kterou je třeba „léčit“.
Pokud jde o zabavení „věcí“, lze se jen dohadovat, co má vyhláška na mysli. Bude to například znamenat konfiskaci počítače použitého k umístění závadného komentáře na internet?
Čtěte ZDE: Duchovní rozměr úpadku Evropy: Morální deviace a ztráta identity. Bude Anglie republikou? Vzdáváme se práva na obranu vlastních hranic. Co se stane napřesrok v květnu? Dříve byl Západ pojmenováním civilizace
Diskriminace vlastních
Novým opatřením na svém webu aplaudovala prohomosexuální skupina stophomophobie.com, nicméně litovala, že předpisy o promlčecích lhůtách stanovují dobu, během níž je možné proti obviněnému „rasistovi“ či „homofobovi“ zahájit řízení, na tři měsíce od spáchání údajného trestného činu.
Francouzští právníci v souvislosti s novou vyhláškou rovněž poukazují na to, že donedávna hrozilo za nactiutrhání, urážky a diskriminaci v důvěrných soukromých kontextech relativně malé riziko odsouzení a trestu. Chápou to tak, že nová vyhláška, jejíž znění umožňuje relativně extenzivní interpretaci, počítá s efektivnějším stíháním, zejména jde-li o písemné texty, např. e-maily.
Dlouhá zkušenost Francie se zákony proti nenávistným projevům vrchovatou měrou ukazuje, že cílem není ani tak prevence a trestání výzev k násilí, nepravdivých vyjádření a diskriminace založené na nespravedlivých předsudcích, jako spíše zavedení pozitivní diskriminace ve prospěch chráněných skupin. Například v případě národnosti současné zákony brání lidem říkat, že si přejí zaměstnat Francouze nebo katolickou chůvu místo migranta či muslimky.
V praxi mnohé velké firmy hlásají svou „ctnost“ v tomto směru tak, že dávají otevřeně přednost zahraničním uchazečům. Dá se očekávat, že stejná logika se uplatní u homosexuálů a transsexuálů, kteří získávají právo si stěžovat (a podat žalobu), kdykoli usoudí, že se s nimi nezacházelo podle jejich neustále se nafukujících práv.
Zdroj.
Tagy článku