Dva muži dostali ve volbách nejvíce preferenčních hlasů od občanů (je skandální, že alespoň jeden z nich není žena, příště to voliči dostanou z Bruselu befelem): Andrej Babiš a Václav Klaus mladší. U šéfa ANO je to pochopitelné. Jeho hnutí zvítězilo rozdílem, který tu ještě nebyl. A třetina lidí volila především Babiše, ačkoli v jeho hnutí již vyrostlo pár dalších zajímavých tváří.
U Václava Klause jr. je to ještě dramatičtější. Vzhledem k chatrnému výsledku mrtvolně nehybné ODS dostal vlastně poměrně ještě více preferenčních hlasů než vítěz voleb. V každém případě to byl on, kdo „nafoukl“ pražský výsledek strany. Podle odhadů jí přidal zhruba dvě procenta – a tím paradoxně zachránil krk předsedovi Petru Fialovi, jenž ji do stavu hibernace dostal.
Ten se ovšem nyní honosí titulem „vůdce druhé nejsilnější strany“, ačkoli ODS získala jen o pár desetin více než Piráti a Tomio Okamura. A na mladého Klause – Fiala a jeho zabetonovaná kamarila ve vedení strany – zahlížejí s nechutí a hrůzou. Má to hlubokou logiku pudu sebezáchovy. Skutečně, jejich pohodlné životy ohrožují jen tihle dva muži: Babiš a Klaus.
Babišův direkt
A není divu, že i v povolební situaci právě tihle dva výtečníci jsou nejvíce vidět. Zatímco hlásné trouby poražené pražské Kavárny – Česká televize a rozhlas + Bakalovo a částečně i Křetínského mediální impérium – vytrubují nesnesitelně ohrané posezónní šlágry o komunistech a SPD, oni jednají.
Andrej Babiš mistrovsky zhodnocuje volební výsledek. Vlastně všem kromě umírajícího Kalouska a jeho stejně dýchavičného dvoj-dvojčete Gazdík-Farský (STAN) nabídl vládní křesla. ODS na místě prvním, lidovcům spíše jen formálně, neboť si je měl čas za poslední čtyři roky ohmatat. Ale také ČSSD, bez Sobotky a jeho „amerického“ fámula Dienstbiera, dal šanci na přežití.
Všichni (zatím) odmítli – přesně jak ve svém plánu na jednobarevnou vládu „z donucení“ předpokládal. Fiala se navíc nechal Kalouskem a Farským zatáhnout do šíleného havlisticko-lidoveckého „bloku“ (lidově se mu správně říká „blob“), aby prokázal, že je opravdu neschopný-všehoschopný (pokud mu zatleská ČT). Prošel si za to zesměšňující procedurou až napotřetí zvoleného místopředsedy sněmovny.
Kalousek dostal ještě větší ránu, když ho v čele TOP 09 vystřídal ten, kterého nejvíc nenávidí: pokrokově čtyřprocentní turista (ODA, ODS, TOP) Jiří Pospíšil teď bude řídit zánik tohoto kabaretního spolku z Bruselu. Ach, ty Boží mlýny...
Čtěte ZDE: Dokonáno: Vítězství Andreje Babiše je totální. Za vším hledej Putina. Čtvrtý odboj na okraji jámy? Teď vylezou kostlivci. Sorosův skřet premiérem? Poučení z katalánské vzpoury. Čas se krátí. Zvítězíme!
Rána z milosti
K.O. však A.B. zasadil až poté. Nechal tajtrlíky, ať spolu s Českou televizí hrají (sami pro sebe) zoufalé skeče kolem sněmovny – a pak položil na stůl několik variant svého „zhmotnělého“ vítězství: Připravil spolu s prezidentem Zemanem vládu a harmonogram dalších kroků. Nemohou mu nevyjít. Na jejich konci bude Babiš šéfem dobře fungujícího vládního týmu, Miloš Zeman prezidentem – a „blobu“ zbude pravidelné vřískání v ČT, které už stejně nikdo neposlouchá ani dnes.
Obchoduje prostě s těmi, kteří kvůli prosazení zájmů svých voličů obchodovat chtějí – a nepodvádí je. Dokázal například za pár dnů to, k čemu se ČSSD za mnoho let neodhodlala: „odšpuntoval“ hlasy pro oslabenou KSČM – a konečně tak z jejich voličů sejmul nálepku občanů druhé kategorie, kteří si mohou volit, jak chtějí, ale stejně jim to nebude nic platné. Přesně totéž udělal s voliči Tomia Okamury – dokonce ještě dříve, než se občany druhé kategorie stačili stát.
Současně se zbavil absurdního obvinění v uměle vyrobené „kauze“ Čapí hnízdo, na niž tajtrlíci spoléhali jako na svou jedinou záchranu, ačkoli věděli, že nemůže být nikdy odsouzen, protože jde o „fake“. Je lhostejné jakou metodou se to stane (nevydání, stažení žaloby, smírné dobrozdání bruselského OLAFu), ale stane se. Stejně jako je lhostejné, dostane-li důvěru už jeho první vláda, či z taktických důvodů (znovuzvolení Miloše Zemana) až ta následující.
Mise „obr mezi liliputány“ je v zásadě dokončena – a bez ohledu na to, jak je komu Babiš sympatický, nezbývá než uznale pokývat hlavou: Kdo umí, umí, kdo neumí, ... zírá s otevřenou pusou. Což jsou všichni „obyvatelé blobu“. Tedy až na jednoho.
Dopis Spolku hysterických bab
„Vážený profesore Petře Fialo, jsem skalní volička ODS a vnučka vašeho dávného předchůdce rektora Masarykovy univerzity prof. Bohumila Baxy (zastřelen Němci po heydrichiádě na střelnici v Kobylisích, ale to asi víte). Můj dědček byl také senátor a říkal, že politika je věcí možného a kompromisů. S hrůzou sleduji postoj váš a celé ODS. Jen nezkušený politik nebo úplný amatér vydává před volbami prohlášení typu 's kým ano a s kým ne', aniž vůbec tuší, jak dopadnou.
ODS má výbornou šanci konečně uskutečňovat své záměry, a to jen ve dvoučlenné koalici, ale bojí se, že by si zadala. Babiš bude, nebo nebude odsouzen. V prvním případě skončí ve vládě, ve druhém nebude proč nespolupracovat. ANO má ve své podstatě pravicový program a ODS výbornou možnost, jak prosazovat své sliby (možná se EET zcela nezruší, ale lze ji modifikovat). Přenechat vliv na vládu Filipovi a Okamurovi je zbabělost a jsem přesvědčena, že vám pohodlný pobyt v opozici voliči příště tvrdě spočítají.
Bylo by dobře, kdybyste pořád nevykřikovali, s kým ne, ale snažili se hrát s kartami, které rozdali voliči - to je demokracie a od toho volby jsou. Ono těch našich 11 procent není žádná sláva, měli jsme i podstatně lepší výsledky. Byli bychom s manželem a přáteli rádi, kdybychom příště nemuseli měnit volební preference.
Tak se, prosím, trochu všichni pochlapte a začněte se chovat jako politici a ne jako spolek hysteriků!“
Tento otevřený dopis, který poslala do MfD paní Blanka Bláhová, vydá za desítky a stovky hodin „analýz“ profesionálních mrchožroutů (politologů) odvysílaných ČT a ČRo – o tištěných médiích ani nemluvě. Jenže to by musel ve vedení ODS být někdo, kdo této jednoduché a brilantní analýze popřeje sluchu a zamyslí se nad ní. Takoví tam už ovšem nejsou – a proto ti, kteří (jako pan Kotrč z večerníčku) 'obsadili hájenku', takové mezi sebe jen tak bez boje o život nepustí.
Čtěte ZDE: Něco jsme se dozvěděli: Kapitulanti, svazáci a zombie s odřenýma ušima. Český volič není hlupák. Proč tak uspělo ANO? Není toho mnoho, ale stačí to. Co se všechno semele? Počkáme si v teplém smrádku
Klausův hák
Zjistil to před pár dny právě druhý nejvíce preferovaný muž uplynulých voleb. Pokoušel se dostat alespoň do vedení pražské ODS, jež si právě volila nové „vůdce“. Klause mladšího pochopitelně soudruzi pražští obchodníci „vyfakovali“. Novým předsedou se stal jakýsi Tomáš Portlík a místopředsedy Jiří Zajac Jaroslava Janderová, Jaroslav Mítha a Vojtěch Kos. Už jste ta jména někdy slyšeli či jejich tváře viděli? Jenže na tom nezáleží. Záleží, že se znají mezi sebou. A že za rok budou v Praze volby?
A tak V.K. junior mohl jen odkráčet do sněmovny, kde ho (asi opět nejvyšším počtem hlasů) kolegové zvolili předsedou školského výboru. Zato když volili předsedu výboru Bezpečnostního, „blob“ samozřejmě hlasoval proti. Přece nemohou dát hlas nějakému Radku Kotenovi od Okamury, který pro Respekt prohlásí: „Pravda začíná tam, kde končí signál České televize“. Tehdy Václav Klaus nasadil pravý hák – a pro pana Kotena jako jediný z ODS ruku zvedl. Skandál! Pravila Kavárna.
„SPD považuji za zcela normální demokratickou stranu, která má mandát v parlamentu“, pravil na to Václav Klaus. „Hlasoval jsem i pro pana Radima Fialu a další. Mně se to kádrování a hysterie nelíbí, protože by mohly být výtky ke 196 poslancům. Co kdy řekli, dělali, jak hlasovali. Takových svatouškovských soubojů se nechci zúčastňovat.“
Několik vět
V této souvislosti stojí za to ocitovat alespoň několik vět z Klausova rozhovoru pro dnešní Hospodářské noviny. Jako by do skleníku vypreparovaných plků denních husí Němcových a spol. zavál zvenku normální vzduch:
Mám Facebook s dosahem skoro milion lidí týdně, takže mi chodí asi 300 zpráv denně. Hlasů, že nic neděláme, poslední dobou přibývá, oproti hlasům, které říkají, že děláme dobře a nemáme s nimi (s ANO, pozn. PH) nikdy jednat. Jak je to ve skutečnosti, určí až příští volby.
Je otázka, jestli má naše strana ambici mít 30 procent hlasů a být zase vedoucí silou, která určuje vývoj v republice. Anebo bude spokojená s výsledkem, kterého jsme dosáhli letos v říjnu, a bude se radovat z posunu z 11 na 13 procent.
Jsem demokrat, všichni lidé věděli, koho volí, všude vyšla spousta článků. Kdo se chtěl o stranách dozvědět něco špatného, dozvěděl se to. A lidé prostě SPD zvolili. Nejsem demokrat, který by respektoval jen sebe. (...) SPD má řadu principiálních a správných názorů.
Každá země má právo určovat si ,kdo na jejím území bude žít, to si myslím a budu striktně vystupovat proti státu a nadnárodním institucím, které by chtěly prosazovat opak. A klidně i společně s SPD.
Nakonec dostal otázku, která by „Fialovce“ okamžitě zlomila do předklonu, nebo – jejich pubertálními slovy ze sněmovny – k „políbení prstenu“ Kavárny:
Vidíte jako hrozbu pro Česko, kdyby tu vládlo ANO, SPD a KSČM?
„Viděl jsem jako hrozbu pro tuto republiku, když tu vládlo ANO, ČSSD a KDU-ČSL. To mi stačilo, abych se cítil dost ohrožen,“ odpověděl.
Čtěte ZDE: Rychetský promluvil: Na hlasu veřejnosti nezáleží. Volby jsou jen ornament nové totality. Prohráli jsme válku jako Hitlerovo Německo? Režim není možné volbami demokraticky změnit. Opět vládnou prokurátoři
Katastrofa
Stalo se prostě něco hrozného. V ODS se opět narodil politik. Ke své smůle i štěstí je synem otce zakladatele, který ovšem ze strany již dávno odešel. A teprve poté se do ní vrátil tento jeho starší syn. Začal z nuly, či – vzhledem k „původu“ – spíše z mínusových čísel (smůla), ale od počátku bylo a dnes je již zcela jasné, že v něm ODS „dědičně“ získává „těžkou váhu“ (štěstí).
Preferenční hlasy si vydobyl tvrdou prací. To se ovšem ve Fialově vedení (jak jsme mohli aktuálně vidět i v jeho pražské kopii) neodpouští. Tak si ještě připomeňme, co řekl na toto téma ve výše zmíněném rozhovoru:
HN: Je Petr Fiala nejlepším možným předsedou ODS?
„To je komická otázka. Petr Fiala je předsedou ODS a tím je to dané. Nejlepším možným by byla Margaret Thatcherová. To jsou hypotetické otázky.“
Andrej Babiš má prostě konečně na politické scéně rovnocenného soupeře. Nepochybně to ví. Proto chtěl V.K. mladšího do vlády jako ministra resortu pro naši budoucnost nejdůležitějšího a nejvíc bruselsky manipulovaného – školství. Jenže něco takového Fialovci samozřejmě nemohou dovolit.
Souboj s nimi mladého Klause teprve čeká. Těm kteří volili pravici v době, kdy u nás ještě za jeho otce byla, je to světélko naděje na konci tunelu. Místo zbytečných a podrazáckých útoků na Andreje Babiše je totiž jediná možnost, jak s ním soupeřit:
Soupeřit s ním. A mít na to to, co muž pro souboj potřebuje.
Tagy článku