Írán: Americké ultimátum mělo jediný účel. Teherán kontruje: Nedůvěra vůči evropským vazalům Ameriky. Na jakou stranu se přikloní Evropa? Chameneí: "S podvodníky nejednáme." Pro USA nejsme spojenci ale jen vazalové
Ivan Poledník pozoruje dále houstnoucí situaci kolem Íránu a odhaduje, jak jednostranné vypovězení smlouvy ovlivní vztahy Spojených států a evropských zemí
"Jaderná dohoda s Íránem je strašlivou jednostrannou úmluvou, která nepřinesla mír a nikdy nepřinese. Oznamuji, že Spojené státy od jaderné dohody odstoupí," oznámil 8. května svým obvyklým vyjadřovacím stylem prezident USA Donald Trump.
Posléze Spojené státy formulovaly 12 ultimativních požadavků, které by Teherán musel splnit, pokud by chtěl dosáhnout nějaké nové jaderné dohody. Jedním z nich je zastavení obohacování uranu a závazek, že se Íránci nikdy nebudou pokoušet zpracovat plutonium. Mezinárodní agentura pro atomovou energii totiž podle tvrzení Američanů nedělá dost proto, aby Írán dodržoval slovo.
Ultimátum mívá jeden účel
Jak se dalo čekat, jeden z hlavních bodů ultimáta vůbec nesouvisí s jaderným programem. A sice že "Írán musí stáhnout všechny vojenské síly ze Sýrie".
Nejapnost tohoto požadavku je vlastně v souladu s dosavadní americkou politikou a vojenskými kroky v rámci již sedm let trvajícího konfliktu v Sýrii. Ignoruje totiž skutečnost, že íránské jednotky byly pozvány legitimní syrskou vládou, aby pomohly bojovat proti Západem de facto zbudovanému Islámskému státu. Nikoli íránské, ale americké jednotky jsou zde nelegálně a napomáhají nejrůznějším islamistickým skupinám v boji proti vládě země a zájmům většiny jejích obyvatel.
Přestože země EU, Rusko a Čína zůstávají zavázáni dohodou, což je mimo jiné mnohými pozorovateli bráno jako významný signál změn geopolitického vývoje, USA klade svoje vlastní jednostranné požadavky, které navíc neberou ohled na mezinárodní komise potvrzující stanovisko Íránu, že jeho vláda dohody dodržuje a nadále dodržovat bude.
Od první chvíle bylo nepochybné, že Írán ultimátum odmítne - a ve světle toho je třeba chápat politiku USA a Izraele. V tomto duchu se vyjadřuje i řada politiků a komentátorů na obou stranách konfliktu. "Myslím, že ultimátum je to správné slovo. Když na někoho jdete s ultimátem, jeho cílem je, aby bylo odmítnuto," uvedl bývalý americký diplomat Jim Jatras. "V Trumpově administrativě jsou lidé, kteří chtějí změnu režimu v Íránu - a chtějí, aby Írán jejich podmínky odmítl."
Čtěte ZDE: Írán: První klín mezi Evropu a Spojené státy? Kontinent v rozkladu hledá ztracenou nezávislost. Bude slábnoucí hegemon kopat kolem? Evropa nemá morálku ani vůdce. Bez Ruska to stejně nakonec nepůjde
Obrana ultimátem
V tuto chvíli se patrně jedná pouze o taktický krok, a je příliš brzy na spekulace o dalších krocích USA. Írán ultimátum lakonicky odmítl s řečnickou otázkou "proč bychom měli jednat s administrativou, která nedodržuje mezinárodní dohodu, jež byla výsledkem dlouhých let usilovné diplomacie?", a přišel sám s jiným ultimátem - vůči státům Evropské unie.
Ajatolláh Alí Chameneí na adresu EU uvedl, že Írán důvodně nedůvěřuje evropským lídrům, neboť mlčeli vždy, když Američané jednali na vlastní pěst a porušovali mezinárodní dohody. Celkem pochopitelně tedy potřebuje záruky, že se bude tentokrát unie chovat jinak. Pokud tyto záruky nedostane, přistoupí ke zvýšení výdajů na obnovený jaderný výzkum a na obranu, přičemž obchodní vztahy bude rozvíjet přednostně s Ruskem a Čínou.
Šest požadavků Íránu vůči EU zní:
1. Přijmout rezoluci, která odsoudí americké odstoupení od jaderné dohody s Íránem.
2. Neovlivňovat politiku Íránu v regionu, nevměšovat se do íránského raketového programu (který nebyl předmětem dohody).
3. Nepřijmout americké sankce vůči Íránu.
4. Garantovat, že dohodnutý obchod s íránskou ropou se uskuteční v plném objemu, bez ohledu na kroky USA.
5. V případě, že Američané opět zavedou hospodářské sankce, kompenzovat íránské ztráty na již uzavřených či smluvených obchodech.
6. Garance potvrdí i evropské banky.
Chameneí zopakoval, že Teherán nemá problémy s Velkou Británií, Francií a Německem, kvůli americké dominanci však EU úplně nedůvěřuje.
Nadále vazaly?
Američané dali zcela neomaleně najevo, že budou tvrdě tlačit na Evropu, aby zastavila svůj obchod s Íránem. To potvrdila i Angela Merkelová, když po jednáních s premiérem Státní rady Číny Li Kche-čchiangem prohlásila, že "mnohé evropské společnosti budou muset odejít z Íránu kvůli americkým sankcím". Slovenský konzervativní server hlavnespravy.sk to komentuje následovně:
"Američané jsou rozhodnuti srazit své evropské partnery na kolena a přimět je uznat americkou dominanci. Američané vnímají Velkou Británii, Kanadu, Izrael a ostatní evropské země nikoli jako spojence, ale jen jako vazaly, kteří musí plnit americké příkazy. Evropa v amerických plánech figuruje v roli servilní služebníků, stejně jako většina zemí Latinské Ameriky. Na úkor Evropy budou potom Američané řešit i své ekonomické problémy.
Evropa musí od Američanů kupovat předražený a nekvalitní americký plyn, geneticky modifikované potraviny, USA zaplaví Evropu svým zbožím (vyráběným v Číně). Pod strašákem údajné ruské hrozby zaplavují Evropu svými staršími a předraženými zbraněmi. Při prosazování svých představ se spoléhají na zkorumpované proamerické politické elity, které jsou dosud etablované v evropském politickém prostoru."
Tagy článku