Cenzura sociálních sítí v praxi: Existuje ještě obrana? Německý akvokát na tom maká. Absurdní důvody pro blokování. Nadějný precedent nebo poslední záblesk rozumu? Za fotku íránských sportovkyň se dnes trestá
Stefan Frank ukazuje, do jakých absurdit zabíhá současná cenzurní povinnost Facebooku a dokládá, že proti tomu zatím jde demonstrativně bojovat
Soud v Berlíně pod hrozbou pokuty 250 000 eur nebo vězení nařídil Facebooku obnovení komentáře uživatele, který předtím vymazal. Soudní rozhodnutí navíc zakázalo společnosti zrušit na základě tohoto komentáře uživateli jeho účet.
Bylo to poprvé, kdy německý soud řešil důsledky německého zákona pro cenzuru internetu, který vstoupil v platnost 1. října 2017. Tento zákon nařizuje sociálním médiím mazat nebo blokovat "zjevná" porušení zákona, jako hanobení, urážky, pomluvy nebo podněcování nenávisti, do 24 hodin od obdržení stížnosti uživatele.
Čím dál hloupější
Jak mnozí kritici již dříve poukazovali, činí tato forma státní cenzury ze svobody slova objekt svévolných rozhodnutí korporátních subjektů, které ze strachu z drtivé pokuty až 50 milionů eur cenzurují raději více než je třeba. Podle novinové zprávy mají cenzoři Facebooku pouhých deset vteřin na rozhodnutí, zda daný komentář vymazat nebo ne.
Případ, který řešil berlínský soud, se týkal článku s názvem "Viktor Orbán mluví o muslimské 'invazi'", který na svých facebookových stránkách zveřejnil 8. ledna 2018 švýcarský deník Basler Zeitung. Upoutávka na článek zněla:
"Viktor Orbán se diví, jak se může v zemi jako Německo... chaos, anarchie a nelegální překračování hranic oslavovat jako něco dobrého."
Uživatel Facebooku Gabor B. napsal komentář:
"Němci jsou čím dál tím hloupější. Ale není se čemu divit, když je levicová média každý den krmí falešnými zprávami o 'kvalifikovaných pracovnících', klesající nezaměstnanosti nebo Trumpovi."
Tento komentář rychle dostal nejvíc "lajků", dokud ho Facebook nesmazal kvůli údajnému porušení "zásad komunity" Facebooku. Navíc měl Gabor B. na 30 dní zablokovaný účet.
Čtěte ZDE: Cenzura zesiluje: Neziskovky mají pré. Používáte sociální sítě? Zlatá éra bonzáků se vrací. Konvička notoricky zablokován. Udavači v pruhovaných ponožkách postupují koordinovaně. Totalitní tíseň instaluje Člověk v tísni
Žije svoboda slova?
"Člověk může názor přispěvatele sdílet nebo ho považovat za sporný či neobjektivní," řekl pro Gatestone Institute obhájce Gabora B. Joachim Nikolaus Steinhöfel. "Zásadní věcí však je, že na komentář se vztahuje právo na svobodu slova." Dodal, že před soudní žalobou poslala jeho advokátní kancelář Facebooku písemné varování.
"Facebook částečně ustoupil a zrušil blokaci uživatelského účtu. Ale sporný příspěvek již neobnovil. Právníci Facebooku nám sdělili, že 'po důkladném přezkoumání došli k závěru, že zásady komunity byly aplikovány správně a proto příspěvek nemohl být obnoven.' Tento názor jsme s nimi nesdíleli."
Kromě toho, že je právníkem, je Steinhöfel také známým žurnalistou, blogerem a aktivistou bojujícím proti cenzuře. Provozuje webovou stránku, na které dokumentuje nesčetné případy, kdy Facebook smazal komentáře nebo zablokoval účty, případně obojí. Facebook zjevně často blokuje uživatele na základě komentářů, které kritizují masovou imigraci nebo jisté aspekty islámské kultury. Například v březnu 2018 byl zablokován účet Franka Bormanna, který zažertoval: "Muslimové si berou druhou ženu. A Němci si berou druhou práci, aby je uživili."
Čtěte ZDE: Práce propagandistů, kteří si říkají novináři: Skutečné zločiny krýt, blbosti nafukovat. Proč musel Zuckerberg na výslech? Sociální sítě trápí naše diktátory. Jednou to zase praskne. Pokud ovšem nebudeme vyměněni
Je optimismus na místě?
Někdy má Facebook námitky i proti kritice teroristických organizací. V dubnu 2018 byl na tři dny zablokován účet Christiana Horsta, který zveřejnil fotografii členů palestinské teroristické organizace DFLP, na které mají zdvižené pravice v nacistickém pozdravu.
Někdy jsou uživatelé blokováni bez zřejmého důvodu. V březnu 2018 měla Marlene Weise od Facebooku na 30 dní zablokovaný účet za zveřejnění dvou fotografií. Na jedné byl íránský ženský volejbalový tým v roce 1970 v tričkách a šortkách. Na druhé byl současný íránský tým, kde ženy měly hidžáby a oblečení zahalující paže a nohy.
Steinhöfel vysvětluje, že soudy obvykle nevydávají zdůvodnění soudního příkazu. Soud však může uznat nárok na kompenzaci, pokud je konkrétní smazaný obsah zákonný a legitimní.
"Toto soudní rozhodnutí je mezníkem. Jedná se o první takové rozhodnutí v Německu... Konečně se mohou uživatelé bránit proti neprůhledným obchodním praktikám korporace, která přikládá své společenské odpovědnosti asi takovou váhu, jako kdyby předmětem jejího podnikání byly použité bicykly."
Steinhöfel říká, že vzhledem k dominantnímu tržnímu postavení Facebooku, bude mít výsledek této soudní bitvy dalekosáhlé důsledky pro komunikaci a výměnu názorů v sociálních médiích. "Musí se uživatel, který jedná podle zákona a smluvních podmínek, smířit s tím, že společnosti jako Facebook a Twitter mažou jeho obsah nebo že mu blokují jeho uživatelský účet? Rozhodnutí soudu je důležitým krokem k vítězství svobody slova."
Zdroj.
Tagy článku