Milión a jedna chvilka: Kterak prosadit pravdu a lásku kladivem. Zbabělci a hrdinové. Je na čase se ozbrojit? Média mlčí. Proč? Bílý heterosexuál, kandidát za Okamuru není Feri, ale Muž určený k likvidaci
Petr Hájek s neskrývaným obdivem popisuje další velkolepou akci Chvilek pro demokracii a přináší vyjádření spolupracovníků Ladislava Jakla k témuž
Jedete metrem v centru Prahy. Je sobota v jedenáct v noci, místa k sezení volná a vám je už bezmála šedesát. Tak si sednete, protože chcete něco vyřídit na svém mobilu. Najednou k vám přistoupí nějací siláci a začnou vás mlátit. Poznali vás, protože jste kandidoval za Okamuru do Senátu a Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. V druhém případě jste byl parlamentem zvolen.
Demokratickou volbu těžko vydýchávali zapřisáhlí demokraté a jejich média. Skandalizují vás, zveřejňují vaše fotografie a ženou ty, kteří prohráli již několikeré demokratické volby, aby nejméně miliónkrát na náměstích proti volbou vyjádřené vůli většiny vášnivě protestovali. Česká televize z toho udělá „speciál“ a přenáší to shromáždění v přímém přenosu. Na krku byly totiž další volby. Skončily právě tu sobotu odpoledne.
Siláci „vzkaz“ pochopili správně: Kdo si myslí něco jiného, musí být fyzicky likvidován, jinak tu demokracii nezachráníme. Skočí tedy v metru po starším pánovi, kterého jim Česká televize a spol. „udala“ jako cíl. A protože jsou hrdinové, nicnetušícího muže srazí pěstmi na zem a okamžitě utečou. Chvilka pro demokracii jako vyšitá.
Napsal mi v této souvislosti jeden ještě (skoro o dvacet let) starší pán: „Pokud bys někdy uviděl Láďu Jakla, vyřiď mu, že mám u něho jedno pivo! Dal mi své volební triko na setkání čtenářů MY v pražské restauraci a já jej samozřejmě nedal do prádla, ale uctivě jsem se v něm producíroval při svých jízdách v metru. Jednou si ode mně jeden pán odsedl, jako bych zapáchal. Byl to muž v docela v junáckém věku, přitom tričko bylo zánovní. Podruhé ke mně přistoupili dva svalovci, co právě ukončili svou demonstraci na Staromáku proti Benešové a Babišovi. Uráželi mě, něco sprosťáren hulákali na mou adresu a na Jakla - ale netroufli si – namíříl jsem na ně své trekingové hole a houkl: "Zmizte!" Zmizeli. Všichni ve vagonu mlčeli, ani nešpitli.“
Chvilky pro demokracii se u nás zjevně stupňují. Jde přece o tu slušnou společnost, jak vyřvávají na náměstích „slušnými“ médii zfetovaní demokraté, kteří ne a ne ve volbách prosadit pravdu a lásku. Tak ji prosazují (zatím jen) pěstmi. Kupodivu však „jejich“ média to hrdinství nějak neoceňují. Nešpitnou o něm, jako ti ve vagónu. Jakl je prostě bílý heterosexuál, nejmenuje se Feri a nekandidoval za havlisty (TOP 09). Je muž určený k likvidaci.
Milióntá první chvilka pro demokracii v bruselskými demokraty ovládané České republice 2019. Gratuluji, soudruzi demokraté! My se té vaší „demokracii s kladivem“ v ruce ubráníme.
Čtěte ZDE: Orwellova vize se plní: Zelenorudá totalita nahradila bolševickou. Zprofanovaná Pravda a Láska vítězí lží a nenávistí. Kde jsou ty sametové časy? Akce plodí reakci. Není všem dnům konec
Prohlášení IVK k brutálnímu fyzickému napadení Ladislava Jakla
V sobotu 25. května 2019 ve večerních hodinách byl v pražském metru fyzicky napaden náš dlouholetý kolega a člen Institutu Václava Klause pan Ladislav Jakl. Hulákání útočníka, kterým svůj útok doprovázel, jednoznačně potvrzují, že šlo o politicky motivovaný čin s cílem napadnout a zranit člověka s odlišnými politickými názory.
Jde o čin s mimořádnou společenskou závažností! Naprosto zásadně a se vší rozhodností takové počínání odsuzujeme a věříme, že okolnosti tohoto činu budou důsledně vyšetřeny, pachatel (nebo pachatelé) tohoto odporného útoku budou urychleně dopadeni a s vědomím závažnosti činu i odpovídajícím způsobem potrestáni.
Tak ohavný čin by se nestal, kdyby v České republice nebylo soustavně a cíleně zvyšováno politické napětí těmi, kteří si jiný než svůj vlastní názor neumějí představit, těmi, kteří každého člověka s odlišným politickým názorem veřejně urážejí, ostouzejí a dlouhodobě beztrestně brutálně verbálně napadají. Viníme ty, kteří po léta nerespektují výsledky demokratických voleb a politickou moc chtějí získat mimo demokratické volby prostřednictvím rozvášněných davů na náměstích a spřátelených médií. V takové atmosféře je už pouze malý krůček k tomu, aby si leckdo vyložil tento stav jako normu, ve které je dovoleno naprosto všechno – včetně hrubých fyzických útoků a pokusů likvidovat lidi s odlišným názorem. O tom, kam taková doba vedla a v co vyústila, nás dostatečně trpce poučila historie 30. let minulého století v Německu.
Pozoruhodné je, že česká média – s výjimkou serverů Echo24 a Parlamentní listy – o této brutální události mlčí, ačkoliv například v porovnání s napadením poslance Feriho (jehož incident plnil česká média po dlouhý čas) je zjevné, že v případě Ladislava Jakla šlo o daleko agresivnější útok.
Napadení našeho spolupracovníka Ladislava Jakla nedovolíme zlehčovat. Útok na něho, stejně jako na kohokoliv jiného pro jejich odlišné politické názory, je překročením všech myslitelných, představitelných – a tolerovatelných mezí v demokratické společnosti.
Ohrožením demokracie v naší zemi nejsou ve svobodných volbách zvolení politikové Andrej Babiš a Miloš Zeman, jak bez ustání tvrdí ti, kteří ve volbách opakovaně neuspěli. Přímým ohrožením demokracie je nerespektování odlišných názorů, která ústí v ona brutální fyzická napadení názorových oponentů, jehož jednou z obětí se Ladislav Jakl stal.
A právě toto jsou chvíle, kdy má svobodná společnost dát najevo, že svobody, mezi které patří i právo na neomezenou obhajobu různých názorů, bude rozhodně bránit.
Václav Klaus
Ivo Strejček
Jiří Weigl
28. 5. 2019
Tagy článku