1. listopadu se v Evropské centrální bance (ECB) uskutečnila „výměna stráže“: Christine Lagardeová, která dříve působila jako generální ředitelka Mezinárodního měnového fondu, nahradila Maria Draghiho ve funkci prezidenta této instituce.
Evropský parlament přijal 17. září rozhodnutí nominovat ji na pozici prezidentky ECB. Rozpravy kolem toho sice nebyly hladké, ale hlasování ji nakonec drtivě potvrdilo. Na podporu Lagardeové hlasovalo 394, proti bylo 206 a 49 poslanců se zdrželo hlasování. Pokud pro ni všechno půjde dobře, zůstane v svém křesle celých osm let.
Role Evropské centrální banky
ECB funguje od července 1998 a je spolu s Evropským parlamentem, Evropskou radou, Evropskou komisí, Evropským soudním dvorem a Evropským účetním dvorem jednou ze sedmi řídících institucí Evropské unie. Ve všech dokumentech EU se z nějakého důvodu ECB uvádí až na posledním místě, i když její význam je obrovský. Předpokládá se, že ECB je centrální bankou eurozóny, která zahrnuje 19 států, ale mnoho rozhodnutí této banky se vztahuje na všechny země unie (28 států, včetně Velké Británie).
ECB má tyto hlavní funkce:
- Vypracování a provádění měnové a úvěrové politiky eurozóny;
- Správa oficiálních (zlatých a devizových) rezerv finančního systému eurozóny (ECB + centrální banky zemí eurozóny);
- Emise měny euro;
- Stanovení klíčových úrokových sazeb. Hlavním cílem ECB je udržovat cenovou stabilitu v eurozóně (inflační růst cen by neměl přesáhnout 2% ročně).
ECB je zcela nezávislá na ostatních orgánech EU: Evropská rada ani Evropský parlament nemohou zasahovat do přijímání rozhodnutí ECB. Nejvyšším orgánem je Rada guvernérů, která se skládá z guvernérů (šest osob, včetně prezidenta ECB) a ředitelů centrálních bank zemí eurozóny. Všech devatenáct centrálních bank eurozóny má ovšem také status „nezávislých“ institucí. Ve výsledku tak má Evropská centrální banka „nezávislost na druhou“. Proto by bylo poctivější v seznamu institucí EU přesunout ECB ze sedmého na první místo.
Christine Lagardeová se nyní může fakticky stát nejvlivnější úřední osobou v EU.
Čtěte ZDE: Eurozóna: Katastrofa decimující starý kontinent. Proč se zavedla a co tím mocní sledovali? Korupce politiků: 120 miliard eur ročně. Dluhy počítáme v biliónech. Systém se rozpadá. Konec hry se blíží
To je, panečku, kariéra!
Tato nyní velemocná dáma se narodila v Paříži v roce 1956. Podle pasu Francouzka, sama se však považuje za „planetárního člověka“. Vzděláním je právnička. Od roku 1981 pracovala jako advokátka v jedné z největších právních a poradenských firem na světě Baker & McKenzie, kde udělala kariéru a v roce 1999 se stala první ženou ve vedení této organizace. Baker & McKenzie (se sídlem v Chicagu) pod vedením Lagardeové zdvojnásobila svůj obrat a v roce 2004 vydělala více než 1 miliardu dolarů.
Lagardeová spojila celou svou další kariéru s Amerikou, kam má stále úzké vazby. Od roku 1995 do roku 2002 pracovala v Centru pro mezinárodní a strategická studia (Center for International & Strategic Studies), kde společně se Zbigniewem Brzezinskim vedla jednu z komisí. V roce 2002 Wall Street Journal Europe zařadil Lagardeovou na páté místo v evropském žebříčku význačných žen byznysu, což je poněkud zvláštní, protože její spojení s Evropou bylo čistě formální (francouzské občanství), zatímco celý její byznys se odehrával v Americe. Říkalo se jí „Američanka francouzského původu“.
V roce 2005 ji francouzský premiér Jean-Pierre Raffarin přesvědčil, aby se vrátila do vlasti a dala se do služeb francouzského státu v roli ministryně zahraničních věcí. V květnu 2007 přesedlala na ministryni zemědělství a rybolovu. Od března 2008 zastávala úřad ministryně hospodářství, průmyslu a zaměstnanosti.
V polovině roku 2011 došlo k novému strmému obratu v kariéře Lagardeové. Pro mnohé neočekávaně (možná i pro ni) byla jmenována výkonnou ředitelkou Mezinárodního měnového fondu (MMF). Stalo se tak po skandálu, který vypukl ve Washingtonu kolem tehdejšího ředitele MMF Dominique Strausse-Kahna.
Výměna ředitele MMF
Strauss-Kahn plánoval účastnit se volebního boje o křeslo prezidenta Francouzské republiky, ale jeho politickým odpůrcům se ho podařilo odklidit do zámoří na „čestné místo“ ředitele MMF. Na tomto postu prokázal poměrně značnou nezávislost, a to zejména v posudcích – zpochybnil například účelnost zachování monopolu amerického dolaru v mezinárodním měnovém systému.
Pánům peněz se závěry tohoto Francouze nelíbily, a ušili na něho proto boudu: v USA byl Strauss-Kahn obviněn ze sexuálního deliktu, vzat do vazby a odstraněn ze správy fondu. Na jeho místo přišla Christine Lagardeová. Obvinění proti Straussovi-Kahnovi se samozřejmě ukázala být nepravdivá. Byl zproštěn obvinění pouze několik dní poté, co jmenovali Lagardeovou na jeho místo.
Strauss-Kahn a Lagardeová se dost dobře znali. Strauss-Kahn se k Lagardeové vyjadřoval nelichotivě: „Slovo 'úcta' může jen stěží vyjádřit náš vztah s Madame Lagarde,“ řekl. „Je nekompetentní, jen taková líbivá fasáda.“
Lagardeová mnohé šokovala svou americkou přímočarostí. Několik měsíců po svém jmenování ministryní hospodářství a průmyslu řekla: „Pokud se Francouzům zdá benzín příliš drahý, ať přesednou na jízdní kola.“ Novináři přirovnávali Lagardeovou k Marii Antoinettě, jíž je připisován výrok „Že lid nemá chleba? Tak ať jí koláče,“ a vysloužila si přezdívku „Madame Tactlessness“ (Madam Netaktnost). Nicméně Madame Tactlessness patří podle magazínu Forbes mezi nejvlivnější ženy světa.
Čtěte ZDE: EU řídí tajná organizace: Od integrace po vymazání identity států. Za vším hledej Rockefellera. Gang třiceti prozrazen. Majitelé klíčů své trezory neodemknou. Tzv. europarlament cestu národů do otroctví posvětil
Horlivá služebnice mocných
Na postu výkonné ředitelky MMF strávila Lagardeová osm let a toto období lze nazvat periodou prohlubování krize fondu. Finanční krize v letech 2007–2009 přinesla na pořad dne otázku radikální reformy MMF. Spojené státy mají v organizaci „kontrolní akciový balík“, tudíž vyvstala otázka přerozdělení kvót zemí z hlediska kapitálu i hlasů, což hrozilo Washingtonu ztrátou kontroly nad fondem. A ve fondu byla Christine Lagardeová osobou, která bezvýhradně vyjadřovala zájmy hlavního akcionáře (USA). Pod jejím vedením například fond, zcela v rozporu s jeho vlastními pravidly, přidělil úvěrové tranše Ukrajině. Lagardeová byla vůči hlavnímu akcionáři jedním z nejposlušnějších členů Rady guvernérů Fondu. Díky její „poslušnosti“ vstoupil Fond do fáze akutní krize. Zasvěcení odborníci nazývají osm let Madame u kormidla MMF katastrofou.
Christine Lagardeová je proto z hlediska pánů peněz mimořádně vhodná kandidátka. Je totiž přes veškerou svoji vnější tvrdost, někdy i drzost, ve skutečnosti velmi poslušná úřednice. Existuje mnoho verzí vysvětlení její poslušnosti. Hlavní důvod však spočívá ve faktu, že Madame nemá čistý trestní rejstřík.
Máslo na hlavě
Známý kanadský antiglobalista a profesor na Ottawské univerzitě Michel Chossudovsky říká: „Francouzský prezident Emmanuel Macron, jednající v zájmu vlivných bank, hrál při jmenování paní Lagardeové důležitou roli. Lagardeovou, jíž vychvalovala západní média, podporovaly také Wall Street a americký Federální rezervní systém. Mediální zprávy samozřejmě nezmiňují, že Lagardeová je zkorumpovaná úřednice, která se účastnila finančních podvodů. A má o tom záznam v trestním rejstříku.“
Všechno začalo v roce 2008, kdy Madame vedla ministerstvo hospodářství, průmyslu a zaměstnanosti. Tehdy schválila náhradu ve výši 404 milionů eur na účet podnikatele Bernarda Tapieho (blízkého přítele tehdejšího prezidenta Sarkozyho) za spornou smlouvu o prodeji jisté společnosti. Známky korupce byly nasnadě. Tehdy se podařilo vše „zamést pod koberec“, ale v roce 2016 se případ vynořil znovu. V prosinci 2016 francouzský soud shledal ředitelku MMF Christine Lagardeovou vinou z „nedbalosti“ v souvislosti s podvodem v roce 2008 za mnoho milionů eur.
Ze záhadného důvodu tehdy nicméně soud nevynesl nad Madame žádný rozsudek. Britské noviny The Independent dne 19. prosince 2016 napsaly, že francouzský soud v podobě zvláštního tribunálu pro ministry mohl Lagardeovou odsoudit na jeden rok vězení a k pokutě 13.000 eur. Pozorovatelé tehdy žertovali, že rozsudek byl vynesen s „otevřeným datem“ a bude oznámen v případě, že se Madame pokusí vzepřít rozkazům vládců peněz.
Úžasné je, že bezprostředně po procesu byla jmenována na post ředitelky MMF. Pozorovatelé byli velmi překvapeni, že během diskuse o kandidatuře Lagardeové v Evropském parlamentu si nikdo nevzpomněl, že tři roky předtím byla „odsouzena bez trestu“. Nu což, poslanci samozřejmě nejsou svobodní ve svém rozhodování. Michel Chossudowski, pokud jde o jmenování Christine Lagardeové do funkce ředitelky tiskárny eur, uvedl: „Existuje obžaloba i rozhodnutí o vině. Zatímco „nedbalost“ je vážným podhodnocením toho, co provedla, její jmenování do čela ECB znamená katastrofu pro miliony Evropanů.“
Čtěte ZDE: Kaddáfí volá ze záhrobí: Nechal mě zabít Sarkozy! Proč byl odstraněn "chlípný" Strauss-Kahn? Příčina zničení Libye a dnešní migrační krize. Thriller o úplatcích, zradě a vraždě vs. údajně nepoctivé volby v Rusku
Loutka z evropských bažin
Samozřejmě: činnost ECB byla do blízké budoucnosti naprogramována Mario Draghim. Ten nejenže nezvedl klíčovou úrokovou sazbu ECB nad nulu (i když to slíbil), ale v září se rozhodl snížit také úrokové sazby z vkladů do ECB na rozmezí od 0,4 do 0,5%. Evropské hospodářství se tak stalo drogově ještě závislejší na nulových a záporných úrokových sazbách. Navíc Draghi prosadil rozhodnutí pokračovat v programu kvantitativního uvolňování (jak se stydlivě říká "výrobě" ničím nepodložených peněz).
Tiskárna eur se tedy znovu rozjede na plnou kapacitu. Bude obnoven rozsáhlý nákup dluhopisů některých členských zemí EU; v souladu s tím bude pokračovat zvyšování zadlužení zemí eurozóny. ECB dosud nemůže nakoupit více než jednu třetinu celkového objemu emitovaných státních dluhopisů. Mario Draghi se snažil zvýšit tento standard na jednu polovinu, ale neuspěl. Teď to bude muset dokázat "poslušná" Lagardeová.
A protože hlavní média mlčí, je pravděpodobné, že občané zemí EU si vůbec neuvědomují, jakou katastrofu může vyvolat jmenování této dámičky na nejodpovědnější hospodářskou funkci v unii.
Zdroj.
Tagy článku