Kdo byl onen "mučedník" Kásim Sulejmání, kromě všem známé funkce velitele íránských speciálních operačních sil „Quds“ ze Sboru strážců islámské revoluce? Není pochyb o tom, že je mučedníkem, a to jak z oficiálního, tak z osobního pohledu, protože on sám si takové mučednictví přál.
Tento představitel „čtyřky“, který se vypracoval z rolnické chudinské vrstvy (z kasty šúdrů), byl pro ajatolláhy „bolestivým vředem“. V Íránu, při jeho kastovní tradici, hraje prim duchovenstvo (bráhmani) – ti mají z definice dominantní roli.
„Prastaré“ klany, které se utvořily v průběhu staletí a přežily mnoho vzestupů, pádů i kataklyzmat, velmi bolestně akceptují takovéto kariéristy. A autorita zesnulého generála, který získal svoji hodnost i bez vojenského vzdělání, na ně začala vrhat stín. O jeho popularitě svědčí i to, že kdyby v Íránu proběhly prezidentské volby, vyhrál by je s obrovským náskokem.
Z ráje podvodníků do Číny
Velký význam má i fakt, že Sulejmání pod sebou vybudoval důležitou obchodní strukturu a seděl na mohutných finančních tocích. Íránská ropa proudila do Číny postranními cestičkami, aby obešla americké sankce. A celý finanční výtěžek byl generován hlavně prostřednictvím Bank of Kunlun. Řádově šlo o 30 až 40 miliard dolarů. Ropa se vesele prodávala do Podnebesí, ale platby šly ve formě nerezidentního Jüanu na účty v Kunlunu a stáhnout se odtud nedaly – ropa tekla a peníze se do Íránu nevracely, ale hromadily se.
Tehdy Íránci začali mít problémy. Neprůhledná křivá schémata vábila prostředníky, kteří začali nestydatě koupat Írán v kalných vodách. Hlavní rezidenti, ony zmíněné „prastaré“ klany, tak přicházely o stovky miliónů.
Duchovní vedení Íránu, aby učinilo přítrž těmto nepořádkům, jmenovalo dva lidi na rozkrytí černých schémat a dalo jim neomezenou plnou moc potrestat pachatele. Kásim byl jedním z nich. A byl to právě on, kdo vystopoval rozvětvenou síť rezidentů po celém světě a mohl tak dostat jakoukoli osobu kdekoli na planetě. Generál přísně a okatě potrestal všechny ty, kdo se podíleli na okrádání jeho země. A dílo se podařilo, peníze znovu tekly.
Díky dohledu nad ropným průmyslem začal mít Kásim významné neformální kontakty v Číně, dokonce s ním začali komunikovat i lidé z Ústředního výboru strany. A jelikož Čína má zájem o Blízký východ, spolupráce přesáhla hranice obchodu s ropou. Kásim se stal jedním ze strůjců čínského přátelství s Íránem. Měl dokonce samostatný komunikační kanál. A začaly společné operace v Iráku, Sýrii, Libanonu, Turecku – spojení bylo velmi silné.
Čtěte ZDE: Nejtěžší otázka pro Trumpa: Jak dostat USA z okraje útesu smrti? Má napětí v Zálivu ještě mírové řešení? Řinčení, škrcení a vyhrožování. Jsou Saúdové opravdu kamarádi Ameriky? Válka s Íránem zničí svět
Vůči Rusku rezervovaný
S Ruskem zacházel Sulejmání spíše jako se situačním spojencem a sázel hlavně na Podnebesí. Kdo sleduje kroniky syrské války, může si několikrát ověřit, že k Rusku nebyl vždy vstřícný. Na druhou stranu je mu třeba přiznat vděk za jeho roli při osvobození ruského pilota sestřeleného tureckým odbojným bitevníkem.
Stojí za zmínku, že pro Írán bylo Rusko v Sýrii i obecně na Blízkém východě zpočátku spíše konkurentem. Myslím si, že proto Putin do poslední chvíle nevstoupil do uhasínající SAR, dokud zbytky syrské armády, a co je nejdůležitější – íránské proxy oddíly, nebyly postaveny před tvrdou realitu, že budou zahnány do moře, a země nebyla z 90% zachvácena proamerickými teroristickými gangy. V této situaci se konkurent pro Írán změnil ve spojence a Asad splnil všechny podmínky, které mu Rusko předložilo.
Soudě podle rozsahu pietní etikety ze strany Ruské federace na pohřbu legendárního íránského vůdce, oficiálních aktivit a vyjádření ruského vedení byl celý problém „ponechán u ledu“. Pokud se nepletu, Rusko svoji přítomnost při smutečním ceremoniálu omezilo na velitele ruské vojenské skupiny v Sýrii.
Mocný finanční magnát
Z vnitřního íránského hlediska se ukázalo, že Sulejmání vytvořil finanční struktury, v nichž se točilo moře peněz a kam neměli přístup mulláhové ze starých rodů. Nemohu tvrdit, že z jejich strany došlo k nějaké dohodě s „Velkým satanem“, ale všechny díly skládačky zapadají na obou stranách. Je také zřejmé, že tak rozvětvená síť vytvořená jedním nesporným vůdcem podléhala pouze jemu samotnému a pilířem celé organizace byla jeho autorita a vůle.
V dané situaci může struktury vytvořené Kásimem zachránit pouze zázrak. Nejspíše ji však začnou trhat na kousky, aby se dostali k obsahu v ní zapletených měšců. A trhat ji budou lidé velmi mocní, avšak ne dost kompetentní na to, aby to udělali čistě. Struktury se tak začnou rozpadat. Žel výsledkem bude, že Čína bude ve svém pronikání na Blízký východ vrácena mnoho let nazpět.
Čtěte ZDE: Neskutečné divadlo podle Holywoodu: Jak zabít jedním úderem sto generálů. Naletěli na to všichni. Dvě teorie o sestřelu. Jsme v pohádce? Změna žánru. Je Trump americký Gorbačov? Co je za celou tou šílenou hrou?
Trumf proti Demokratům
Trumpovi se za jeho krok nedostalo pouze jistých výhod, jaké si zasloužil coby „skutečný macho“. Všechno toto válečné vrtění ocasy kolem Blízkého východu je od počátku výsadou Demokratů a všechny finanční toky mají ve svých rukou. Válka v Iráku je hlavní z posledních zdrojů financování Demokratické strany a snadná výměna jejích generálů povede k ukončení baletu – je čas, aby všichni odešli.
Právě o to agent Trumf usiluje a div, že to nerozhlašuje ze samotné předvolební kampaně. „Vrátíme chlapce domů!“ je jeden z jeho předvolebních slibů. A připravit konkurenta ve volebním klání o jeden z hlavních zdrojů jeho financování se určitě vyplatí.
Finanční toky budou odebrány protivníkům ve studené občanské válce v USA a jako trumfová karta přesměrovány do potřebných kanálů. Čína coby hlavní protivník dostává další štulec v dalším koutě planety.
Když se dva perou, třetí se směje
Plus pro Rusko spočívá v tom, že toto vše urychluje vyhoštění Amíků z Blízkého východu, nebo s jistým zpožděním „bude zaručeno, že ti co přijíždějí vertikálně, budou mizet horizontálně“ (nový íránský vlastenecký mem).
Proti „Velkému satanovi“ (slogan ajatolláha porozený zevnitř MI-6) bude vznikat určitá jednota. Těm na celém světě, kteří se spoléhali na „hegemona stojícího na hliněných nohách“, se jednoho dne otevřou oči, ale to už budou rozčarovaní hrůzou ze své vlastní situace. No a Čína se před Velkým bratrem příliš nerozzáří.
Nakonec začíná být zřejmé, že za celou tou militaristickou rétorikou na obou stranách a za vlasteneckým humbukem, pod jehož podpatkem se nepozorovaně ocitla takřka půl stovka k smrti ušlapaných, je mnohem více příjemců výhod, než by se při všem tom válečném zápalu mohlo zdát.
Zdroj.
Tagy článku