Obrana národní paměti: Proč kavárna zamlčuje nacistický teror? Poslanci se brání návrhem zákona. Který je který odboj? Lakmusový papírek na zákonodárce. Za normalizace se tu nevyhlazovalo. Znovu prožít minulost?
Jiří Kobza a Tomáš Doležal popisují důvody, proč se několik poslanců rozhodlo podat návrh zákona, jímž bojují proti gumování historické paměti našeho národa
Poslanci hnutí SPD před pár dny podali do legislativního procesu novelu zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, jejímž duchovním otcem a hlavním autorem je jeden ze spoluautorů tohoto textu, Jiří Kobza.
Stěžejním cílem tohoto návrhu je (konečně už!) také zahrnout mezi významné a památné dny českého státu 15. březen, jakožto Den památky obětí okupace českých zemí nacistickým Německem. Současně také navrhujeme přejmenovat jiný, již stávající památný den 18. červen - označený nyní jako Den hrdinů druhého odboje (a termínově konkrétně spojený s epochálním činem československých parašutistů v roce 1942, s likvidací kata českého národa Reinharda Heydricha) - na Den hrdinů odboje proti okupaci českých zemí nacistickým Německem.
Považujeme za naprosto neomluvitelné, že dosud nejsou počátek, příčiny a zásadní průvodní jevy a dopady nejtragičtější etapy moderních českých dějin, to znamená nacistické okupace a hrůzovlády v letech 1939 - 1945 na území republiky okleštěném v důsledku Mnichovské zrady západních "spojenců" přesně pojmenovány a zařazeny mezi významné dny naší země. Dokonce v posledním období nejsou ani prakticky veřejně připomínány.
Přesně v duchu známé teze, že kdo zapomene na svou minulost, je nucen si ji znovu prožít.
Je nepřijatelné, aby se na toto období ztráty svobody a státní suverenity a plošného a cíleného německého nacistického teroru a vyvražďování občanů České republiky, které mělo i jednoznačně genocidní rysy, zapomnělo.
Krvavé účty
V období nacistické okupace bylo vyvražděno minimálně 350.000 Čechoslováků, další desetitisíce občanů zemřely následně v důsledku válečných útrap. 8.200 Čechů bylo na území tzv. Protektorátu popraveno, na 70 tisíc českých Židů zemřelo v koncentračních a vyhlazovacích táborech. Brutálně vyhlazeny byly i celé obce, na místě prvním Lidice a Ležáky.
Dále je nutné neustále zdůrazňovat, zejména pro ty, kdož veřejně prolhaně píší a hovoří o bojácných kolaborujících „čecháčcích“, že jen v domácím odboji zahynulo během německé okupace sto tisíc Čechů.
I proto musí být 15. březen jednoznačně připomínán - jako věčná památka těchto hrdinů a jejich obětí a jako vyjádření naší vděčnosti – za to, že oni zemřeli, abychom my mohli žít. A to tím spíše, že zákon o státních svátcích již řadí mezi naše významné dny 27. červen jako Den památky obětí komunistického režimu a odnedávna i 21. srpen coby Památný den obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy.
V tomto kontextu je až neuvěřitelné, že s ohledem na úctu k historické pravdě v zákoně již dávno, 15. březen nefiguruje. Je to náš ohromný dluh vůči předkům i potomkům.
Dalším důvodem pro navrhované doplnění a změnu zákona je pak stále viditelnější (a nepřípustná) snaha o přepisování dějin, zejména pak tendence směřující k relativizaci viny za druhou světovou válku a škod napáchaných německými nacisty (nejen) na české zemi a českých lidech. Ruku v ruce s tím kráčí – v určité části společensko-politického a mediálního spektra – až adorace pronacistických elementů typu banderovců a vlasovců, a naopak tlak na likvidaci památníků osvoboditelů Československa od nacistické okupace.
Čtěte ZDE: Houby v Praze: Poteče místo barvy brzy opět skutečná krev? Améby a houby sejí vítr. Kdy padne Čtvrtá říše? Jde o jaderné rakety u nás. Pořád stejná hra. Poučení v Mariánské ze srpna 2019. Milión krůčků do otroctví
Druhý odboj
Pomalu zde, bez většího odporu, prostupuje veřejným prostorem kampaň snažící se nás, a zejména naši nejmladší generaci, přesvědčit o tom, že německá okupace českých zemí byla jen jakousi jednou z dějinných epizod, která náš stát postihla a která v podstatě nebyla ničím výjimečným. A že například období tzv. socialismu bylo něčím nesrovnatelně horším.
Čeští občané, vojáci i civilisté prokázali tváří v tvář nacistické okupaci mimořádné hrdinství a odvahu v zahraničí i v domácím odboji, kde byla situace nejtěžší. A to je i hlavní důvod pro druhou navrhovanou změnu zákona, kterou by mělo být přejmenování významného dne 18. června ze současného „Den hrdinů druhého odboje“ na „Den hrdinů odboje proti nacistické okupaci českých zemí“.
Pojem druhý odboj je termín dost neurčitý, neadresný, neutrální - a také ve všeobecném povědomí, zejména právě v nejmladší generaci, docela málo známý. Navíc nejde ani o žádné oficiální a kodifikované označení nebo o termín, který by byl ve veřejnosti jednoznačně zakořeněn a bezvýhradně používán. Bylo by například zajímavé vědět, kolik z náhodně vybrané stovky občanů by jej dokázalo správně definovat.
A i zde je na prvním místě argument o bezprecedentním nepoměru protinacistického (zejména pak domácího) odboje ve vztahu k odboji prvnímu a třetímu – tento odboj byl zásadně rozsáhlejší, silnější i početnější, jak z hlediska jeho intenzity, počtu jeho aktérů a počtu jeho obětí, tak i vzhledem charakteru nepřítele, jemuž čelil. A také byl nesrovnatelně nebezpečnější, platilo se za něj pouze smrtí.
Čtěte ZDE: Václav Klaus: Jak ČT v německém duchu přepisuje historii. Na památku 27 miliónů mrtvých? Overtonovo okno pro nové myšlení. Nejsem sám, kdo je otřesen. Propaganda speciálně pro podrobené státy?
Kdo komu slouží?
I proto lze považovat navržené změny za nesmírně důležité a klíčové pro naši národní paměť. A bude nanejvýš zajímavé a poučné sledovat, jak se k nim při hlasování v Poslanecké sněmovně a Senátu postaví každý jeden zákonodárce.
Že půjde o proces kombinující v sobě prvky tragédie i komedie, naznačily již některé první reakce na tento návrh:
„Řekl bych, že je to účelový krok, kterým oslovuje SPD své voliče, aby jim zatleskali,“ zhodnotil na dotaz Práva návrh místopředseda ODS Martin Kupka. Obdobně vidí návrh šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. „Nevidím důvod k podpoře takového návrhu,“ řekl Právu.
Web Byznys noviny dokonce hovoří o snaze poslanců SPD zavést „protiněmecké dny“ a uzákonit „protiněmecké státní svátky“.
Brzy tedy uvidíme, jaký čeká tuto novelu osud, jak uspěje (nebo neuspěje) v konkurenci s jinými pokusy o změnu zákona o státních svátcích, kterými jsou například kuriózní návrhy na doplnění výčtu významných dnů o Den mateřských škol...
... anebo o Den vstupu ČR do EU.
Tagy článku