Z mezinárodního ekonomického fóra v Davosu vzešlo nové ultimátum typu „buď jste s námi, nebo proti nám“, které tak připomíná svět 9/11, až z toho mrazí…
Jedenácté září (neboli 9/11) se stalo kamenem, položeným do základů nového tisíciletí – mystériem, jehož přesný průběh i smysl mají zůstat hádankou asi jako řecká mystéria Eleusínská. Před rokem jsem na serveru Asia Times v této souvislosti psal o řadě dosud nezodpovězených otázek kolem tohoto „incidentu“ – a samozřejmě, že o rok později na ně stále nemáme odpověď.
Při letmém pohledu na to, co proradná bohyně Fortuna (abychom zůstali v hájemství řecko-latinského dramatu) napáchala na mezinárodním poli za ta dvě desetiletí, jež mezitím uplynula, najdeme opravdu bohatý seznam:
- Konec historie.
- Pokus o unipolární svět.
- „Dlouhou válku“ vedenou Pentagonem.
- Přelomový zákon o vnitřní bezpečnosti.
- Takzvaný vlastenecký zákon.
- Techniku „šoku a úžasu“, použitou v irácké válce.
- Tragický debakl v Iráku, který následoval.
- Finanční krizi roku 2008.
- Arabské jaro.
- Barevné revoluce.
- Politiku vedenou zpoza scény.
- Humanitární imperialismus.
- Sýrii jako hřiště pro zprostředkovaný boj velmocí.
- „Militanty“ (nebo teroristy, nebo spojence?) ISIS/Daesh.
- Íránskou dohodu o jaderném odzbrojení.
- Majdan.
- Věk, kdy převládají psychologické operativní techniky.
- Věk, kdy vládne Algoritmus.
- A také věk, kdy 0,0001% ovládá zbytek.
Je to v každém případě říše básní a dramatu, jak vystřižená z některé básně od Yeatse:
„ti nejlepší postrádají přesvědčení
a ti nejhorší jsou plni vášnivého zaujetí.“
Studená válka 2.0
Celých dvacet let zuřila bez přestání Válka proti teroru (ve skutečnosti jen jiný divadelní převlek Dlouhé války Pentagonu proti všem) – a kolik muslimů povraždila, či kolik lidí zanechala bez domova a obživy (přinejmenším 37 milionů), jako by bylo jedno.
Geopolitická rovnováha sil, kterou nastolila druhá světová válka, je pryč. Teď máme Studenou válku verze 2.0. Začala s rozložením sil USA kontra Rusko, přetavila se do konfliktu USA kontra Čína a teď, černé na bílém vyvedeno v Národní bezpečnostní strategii USA a s podporou obou velkých amerických politických stran, máme válku USA kontra obě již zmíněné velmoci. Už už to začínalo vypadat, že se nejhorší noční můra pánů jako Brzezinski a Mackinder stane skutečností, když se klopotně kolem „Nové hedvábné stezky“ začalo rodit spojenectví Ruska s Čínou.
Něco se prostě muselo stát. A taky se – zdánlivě zničehonic – stalo.
Záměrný tlak směrem k železné koncentraci moci a diktatuře v planetárním měřítku – tehdy oděný do šálivého hávu „udržitelného rozvoje“ – měl ovšem své vyjádření už v roce 2015 ve strategii Spojených národů (tady je detailně).
O pět let později – konkrétně od letošního srpna – je nám nový „operační systém“ pro lidstvo – neboli technokratická digitální dystopie – konečně vnucen coby zákon, zabalený a „prodávaný“ už od Svatojánské noci (tentokrát bezesné) skrze bohatou, dobře promyšlenou propagandistickou kampaň.
Čtěte ZDE: Příčina demolice Ukrajiny: Putinovy návrhy na eurasijskou integraci. Čína pokládá koleje. Hedvábná stezka končí v Sýrii. Boj o eurasijský “Heartland”. Pacifik americkým jezerem? Kdepak, bývávalo
Hlídejte si Myšlenkový prostor
Planetární hysterie zvaná karanténa, která obsadila virus Covid-19 do role nové, postmoderní černé smrti, byla už přesvědčivě vyvrácena (třeba zde či zde, kde se cituje velmi respektovaný, původní zdroj v Cambridge).
Faktická řízená demolice velkých částí globální ekonomiky umožnila v celosvětovém měřítku korporacím a opravdovým mrchožroutům mezi kapitalisty, aby shrábli nepočitatelné zisky na úkor selhávajících podniků všech ostatních.
To vše se širokou podporou veřejnosti – v neuvěřitelném úprku do dobrovolného otroctví.
Nic z toho není náhoda.
Abychom naznačili, co řídí tyto operace, stačí se podívat, že před více než deseti lety – ještě než dala iniciativu k založení (soukromé) Skupiny pro behaviorální studia (Behavioral Insights Team), britskou vládu velice zajímaly možnosti, jak „ovlivnit chování“ jejích poddaných, což studovala ve spolupráci s London School of Economics a Imperial College London.
Výsledkem byla zpráva zvaná Mindspace (Myšlenkový prostor). Jejím záměrem bylo prozkoumat, jak může věda o lidském chování ovlivnit politické rozhodování – především, jak zavést neo-orwellovskou kontrolu populace.
Co je na Mindspace nejzajímavější, je že tato zpráva byla vytvořena v rámci úzké spolupráce Imperial College s Rand Corporation, sídlem v Santa Monice. Ano, přeloženo do lidské řeči to znamená, že autoři absurdních a chybných počítačových modelů, které vedly k hysterickému „planetárnímu lockdownu“ tu pracovali společně s předním think-tankem, napojeným na Petagon.
V Mindspace najdeme věty typu: „behaviorální přístupy zahrnují myšlenkové směry, které se posunují od idey autonomního jednotlivce, který činí racionální rozhodnutí, k osobě, rozhodující se „situačně“, jejíž jednání je automatické a je ovlivněno jejím ‚prostředím pro volbu‘.“
Klíčovou otázkou tedy je, kdo nastaví parametry onoho poloautomatického „prostředí“, které předem rozhodne všechny volby. A nějakým zvláštním způsobem se přihodilo, že zrovna naše „prostředí“ ovlivňje Covid-19. Říkejme mu prostě „nemoc“. A to více než dostačuje pro to, aby se krásně postavila scéna pro další dějství našeho dramatu – „lék“ na „nemoc“, zvaný Velký restart.
Tlukoucí srdce
Velký restart byl oficiálně představen na počátku června na Světovém ekonomickém fóru (WEF), přirozeném to habitatu nového druhu rodu homo, člověka davoského. Koncepčním podkladem je mu něco, co WEF uvádí pod názvem Strategická informační platforma: „dynamický systém kontextuálních informací, který umožňuje uživatelům sledování vzájemné provázanosti různých otázek a podporuje tak informovanější způsob rozhodování.“
Tato platforma a způsoby rozhodování na ní založené umožňují prorůstání Covidu-19 do probíhající čtvrté industriální revoluce – té preferované od prosince 2015, té, jejíž realizaci by WEF rádo vidělo. Jedno bez druhého nemůže existovat. Má se totiž stát součástí obecného po(d)vědomí (alespoň na Západě), že pouze „podílnický přístup“ (stakeholder approach) může vyřešit těžkosti, způsobené koronavirem.
Velký restart je nekonečně ambiciózní, zahrnuje více než padesát oblastí lidského vědění a konání. Propojuje vše, od doporučení pro znovuoživení ekonomiky po „udržitelné modely podnikání“, od obnovy životního prostředí k novému „designu“ sociálních kontraktů.
Tlukoucím srdcem celého plánu je pak (co jiného, než) Strategická informační platforma, která zahrnuje doslova vše: „udržitelný rozvoj“, „globální vládnutí“, kapitálové trhy, klimatickou změnu, biodiverzitu, lidská práva, genderovou paritu, LGBTI, systemizovaný rasismus, mezinárodní obchod a investice, (značně nahnutou) budoucnost odvětví cestovního ruchu a turismu, potraviny, znečištění ovzduší, digitální identitu, blockchain, 5G, robotiku, umělou inteligenci (AI).
K tomu, aby se všechny tyto systémy a témata dokázaly skutečně hladce propojit a reagovat jedno na druhé, existuje jen jedna cesta – říkejme jí Plán A. Její součástí je Velký reset, zkratka pro Nový světový řád, který byl už tolikrát nadšeně přivoláván, ale zatím nenastolen. Plán B neexistuje.
Čtěte ZDE: 100 + 1 lidumilových sezón: David Rockefeller dodýchal. Netajil se, že je spiklenec. OSN i Bilderberg. Vše pro dobro "redukovaného" lidstva. Obruče totality, jaká tu ještě nebyla. Kdo na jeho místo?
„Odkaz“ Covidu-19
Dva hlavní aktéři, stojící v pozadí Velkého restartu jsou Klaus Schwab, zakladatel WEF a jeho výkonný předseda, a ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgieva. Georgieva trvá na tom, že „digitální ekonomika vyšla z této krize jako vítěz číslo jedna“. Trvá také na tom, že Velký restart musí začít v roce 2021.
Windsorská dynastie a Spojené národy jsou výkonnými koproducenty celé frašky. Mezi její největší sponzory patří British Petroleum (BP), Mastercard a Microsoft. Komukoli, kdo trochu ví, jak komplexně se vytvářejí geopolitická a geoekonomická rozhodnutí, je koneckonců naprosto jasné, že dvě „mluvící hlavy“ v popředí plánu jen provádějí scénář, napsaný jinými. Říkejme jim „globalistické elity“. Nebo, abychom vzdali hold Tomu Wolfovi, Páni vesmíru.
Byl to předvídatelně právě Schwab, kdo sepsal mini-manifest Velkého restartu. Více než měsíc nato rozšířil své úvahy o absolutně klíčovou spojku: „odkaz“, nám údajně zanechaný nemocí Covid-19.
Celé je to popsáno do detailu v knize, jejímž je Schwab spoluautorem spolu s Thierry Malleretem, který řídí Globální síť pro riziko (Global Risk Network) WEF. Je popisováno, že Covid-19 „vytvořil velkou trhlinu v našich globálních sociálních, ekonomických i politických systémech“. Schwab Covid-19 předvádí nejen jako velkou „příležitost“, ale také (kurzíva je moje) tvůrce nynějšího – nevyhnutelného – Velkého restartu.
Což – shodou okolností – překrásně pasuje dohromady se Schwabovým vlastním výtvorem: Covid-19 prý „urychlil náš přechod do věku čtvrté průmyslové revoluce“. Revoluce, o níž se rozsáhle diskutuje v Davosu od roku 2016.
Centrální tezí knihy je, že naše největší problémy představuje životní prostředí – pojímané pouze optikou klimatické změny – a technologický vývoj, který umožní „čtvrté“ průmyslové revoluci dominovat.
V kostce řečeno, WEF nám oznamuje, že korporátní globalizace, modus operandi světové hegemonie od devadesátých let, je mrtvá. Teď nastal čas pro „udržitelný rozvoj“ – přičemž jeho „udržitelnost“ definuje skupina „zainteresovaných podílníků“, nejlépe integrovaných do „společenství sdílející stejný zájem, účel a způsob jednání.“
Ti, kteří pozorně sledují dění ve státech, jež bychom mohli definovat jako Globální Jih, si jistě povšimnou podobnosti tohoto „společenství sdíleného zájmu“ s čínským „společenstvím totožného zájmu“, které konstatuje v případě iniciativy Hedvábná stezka (Belt Road Initiative) – což je jen jiný název pro integraci obchodu na celém kontinentu.
Velký restart předpokládá, že všichni „podílníci“ – čili celá planeta – musí pochodovat pěkně jednotně. Jinak, jak Schwab zdůrazňuje, budeme svědky „přibývání polarizace, nacionalismu, rasismu, zvýšeného sociálního napětí a konfliktů.“
Takže jde o další ultimatum typu „kdo nejde s námi, jde proti nám“ – které nám ošklivě připomíná svět těsně po jedenáctím září. Buď bude pokojně nastolen Velký restart, v jehož rámci budou celé národy vzorně poslouchat pravidla, nastavená partičkou samozvaných neoplatónských mudrců – nebo ochutnáte chaos.
Zda se dokonalé „okno příležitosti“ Covidu-19 otevřelo náhodou, nebo nikoli, zůstane asi navždy jednou z dráždivých (a nezodpovězených) otázek.
Digitální neofeudalismus
Skutečné setkání v Davosu bylo příští rok odloženo až na léto. Virtuální Davos se ovšem odehraje v lednu a zaměří se právě na Velký restart. Už před třemi měsíci ale Schwabova kniha naznačila, že čím hlouběji všichni budeme zapadat do bažin globální paralýzy, tím jasnější bude, že věcem nikdy nebude dovoleno (kurzíva opět moje), aby se vrátily do stavu, jenž jsme si zvykli pokládat za normální.
Už před pěti lety takzvaná Agenda 2030 pod patronátem Spojených národů stála v roli kmotřičky víly Velkého restartu. Požadovala mimo jiné také vakcinaci pro všechny – pod patronátem Světové zdravotnické organizace a CEPI (Koalice pro epidemickou připravenost a inovace), organizace, u jejíhož zrodu stály vlády Indie, Norska a Nadace Billa a Melindy Gatesových.
Rozhodně v pozoruhodné časové shodě s pandemií bylo nyní proslulé „pandemické cvičení Event 201 v říjnu minulého roku v New Yorku, v němž se propojilo Centrum pro bezpečnost zdraví Johna Hopkinse s – hádejte – ano, WEF a Nadací Billa a Melindy Gatesových. Žádná pořádná veřejná kritika Gatesových motivů samozřejmě není možná, protože „majitele klíčů“ v médiích Gates koneckonců financuje.
To, co je nám vnucováno, je absolutní shoda na tom, že bez vakcíny proti Covidu nemáme žádnou šanci na návrat k čemukoli připomínajícímu normální život.
A přitom docela nedávno jedna úžasná studie, publikovaná ve vědeckém magazínu Virology Journal – tomtéž, kde dává světu všanc své moudré úvahy i takový Anthony Fauci – nade vší pochybnost prokazuje, že „chlorochin je potentním inhibitorem přenosu a šíření coronaviru SARS“. Jedná se o „relativně bezpečnou, efektivní a levnou drogu“, jejíž „značné inhibiční antivirové účinky při zaléčení náchylných buněk před či při infekci naznačují její možné profylaktické či terapeutické účinky.“
Dokonce i Schwabova kniha připouští, že Covid-19 je „jedna z nejméně smrtících pandemií posledních dvou tisíciletí“ a její účinky „budou mírné ve srovnání s epidemiemi dřívějších dob“.
Na tom ovšem vůbec nezáleží. To, na čem záleží, je „okno příležitosti“, které Covid-19 nabízí. Vede nás do končin, v nichž probíhá expanze toho, co jsem už dřív nazval „digitálním neo-feudalismem“ – neboli politikou podrobenou Algoritmem. Není divu, že politicko-ekonomické instituce od Světové obchodní organizace po EU, ale i taková Trilaterální komise, už dávno investují do post-Covid „oživení“, které bude vypadat jako další koncentrace moci.
Čtěte ZDE: Druhá vlna epidemií: V řežii globální oligarchie? Prorocká výroční zpráva banky bank. Regulace a kontrola nad občany roste. Bez ohledu na místní vlády. V souladu se zájmy Bažin. Globalizace si cestu najde
Výčet nevypočitatelného
Jen velmi málo myslitelů, jako třeba německý filosof Hartmut Rosa, vidí naše současné problémy jako možnost ke „zpomalení“ života v turbo-kapitalismu.
V každém případě je nutné při úvahách o možném budoucím vývoji započíst jedno: nejde o to, že bychom čelili, jak tvrdí někteří západní intelektuálové, „útoku států, které jsou cilivizacemi“. Vtip je naopak v tom, že asertivní „civilizační státy“ jako Rusko, Čína a Írán, které dosud nejsou podrobeny Hegemonovi planety, jsou připraveny tvrdě postupovat úplně jiným směrem.
Velký restart, přes všechny své univerzalistické ambice, totiž zůstává izolovaným modelem „západní“ společnosti, zaměřené na své vlastní blaho, respektive na blaho příslovečného jednoho procenta. Jen tak mimochodem, takové staré Řecko se nepovažovalo za nějaký „Západ“. Velký restart nestojí na stejných ideálech, jako naše civilizace v její podstatě – jde o projekt odvozený z osvícenství.
Pokoušíme-li se opatrně prozkoumat, co nás čeká, je jasné, že stezku temným lesem lemují naprosto nevypočitatelné události. Stát se může ledacos, od toho, že FED naprogramuje digitální peníze přímo do aplikací v amerických smartphonech, až po to, že Čína prosadí eurasijský obchodní a ekonomický systém a implementuje digitální yuan.
Globální Jih a jeho hráči budou jistě ostře vnímat kontrast mezi všeobecnou destrukcí průmyslového a obchodního systému, kterou se snaží navrhovat „naše“ západní hlavy a iniciativou Nové hedvábné stezky – která se zaměřuje na vybudování finančního systému nemonopolizovaného Západem a zdůrazňuje růst průmyslu a zemědělství a dlouhodobý růst ekonomiky.
Velký restart má totiž z hlediska národních a „civilizačních“ států své jasné poražené: jsou to všichni, kteří žijí z výroby a zemědělství, případně zpracování energií. Tedy Rusko, Čína, Kanada, Brazílie, nebo Indonésie, či rozsáhlé oblasti Afriky.
Ať už se na nepředvídatelné trajektorii, kterou se bude nadále ubírat děj našeho pozoruhodného mysterijního dramatu, stane cokoli, jedno je jasné. Establishment, stojící v centru světového Hegemona, i slintající „skřeti“ v hlubinách Impéria přikročí k Velkému restartu jen tehdy, pokud napomůže zpomalit pád, jenž nevědomky urychlili jednoho osudového rána před devatenácti lety.
A ne, nemyslím pád letadla.
Zdroj.
Tagy článku