Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Zelení žraloci chlemtají naše peníze: Jsme vláčeni klimatickým sabatem. Ani věda, ani logika. Věř, občane a kráčej žebrotou ve tmě a zimě. Studenti mohou být hloupí. Rodiče to zaplatí? Brána ke smrti civilizace otevřena dokořán...

Zelení žraloci chlemtají naše peníze: Jsme vláčeni klimatickým sabatem. Ani věda, ani logika. Věř, občane a kráčej žebrotou ve tmě a zimě. Studenti mohou být hloupí. Rodiče to zaplatí? Brána ke smrti civilizace otevřena dokořán...

16. 10. 2021

Tisk článku

Sergej Savčuk ukazuje na základní paradoxy bruselského "zeleného údělu" protlačovaného finančními oligarchy, na státní penězovody přisátými aktivisty a tupými politiky, jehož zničující důsledky mají přeživší zotročit

Dožili jsme se neuvěřitelných časů. Ukázková hloupost, nedostatek základních znalostí a zjevné lži se staly ve světové politice normou. „Zelené chobotnici“ s původně nevinou dívčí tváří narostly žraločí zuby, a nyní má kolem prstu omotány nadnárodní korporace, na jejichž práci závisí světlo v bytech a teplo v radiátorech. Ne všechny.

Zahraniční média jsou pobouřena: přední západní advokátní kanceláře (především americké) poskytly za posledních pět let služby společnostem z oblasti paliv a energetiky v hodnotě více než 35 milionů dolarů. Díky právní podpoře, poradenství a přímému lobbingu vyhrály ropné, plynárenské a rafinérské společnosti více než tři a půl stovky soudních sporů, což vedlo k tomu, že nejenže odvrátily většinu žalob ze strany ekologů, ale také si zajistily vlastní provoz v hodnotě více než 1,3 bilionu dolarů.

Jakási aktivní skupina studentů z americké Yaleovy univerzity provedla vlastní šetření a došla k závěru, že společnosti spojené s těžbou a zpracováním nerostných surovin určených pro výrobu paliv se rozhodně zdráhají převzít korunu odpovědnosti za frašku s globálním oteplováním. Energetický průmysl se obklopil hustým kruhem právníků a advokátů, kteří mu radí při přípravě projektů, zajišťují, aby neměl problémy se získáním správních povolení k průzkumu, vrtům a těžbě, a odrážejí rostoucí počet soudních napadení a obvinění ze sabotáže "posvátné" klimatické agendy.

Žralok jménem MMF

Studentský aktivismus může být nakonec vysvětlen nezkušeností mládí, následováním módy a tendenční touhou mladých lidí vymanit se ze světa starých a nic nechápajících retrográdů. Ale jak potom naložit se zprávou Mezinárodního měnového fondu? Ta uvádí, že celosvětový sektor paliv a energetiky investuje do své činnosti 11 milionů dolarů každou minutu.

Podle výsledků roku 2020 bylo na zajištění uhlí, ropy a zemního plynu vynaloženo téměř šest bilionů dolarů. Jak tvrdí odhady MMF, přispělo to k poklesu cen tradičních paliv v průměru o osm procent a někomu dokonce tyto investice zajistily daňové prázdniny.

Pokud si ovšem v této obsáhlé zprávě pozorně přečtete, co tak znepokojilo hlavní zastavárnu planety, kde se nezávislost vyměňuje za peníze, potom je vše jasné:

MMF znepokojuje, že energetický průmysl příliš investuje sám do sebe a platí nepřijatelně málo na daních a příspěvcích do státních a místních rozpočtů. Těžaři uhlí, producenti ropy a plynu by měli podle představy této žraločí nadnárodní finanční instituce, která mistrně podvedla země s rozmazanou státní subjektivitou – jako je Ukrajina – zotročujícími půjčkami, mnohonásobně snížit vnitřní investice a ve stejné míře zvýšit příspěvky do fondu pro nesmyslný boj s globálním oteplováním.

Dalo by se to označit za špatný vtip a jednoduše ukázat palcem dolů, kdyby zde nebylo jedno obrovské ALE.

Čtěte ZDE: Strádající Evropa: Větrníky se v bezvětří netočí. Kolik lidí umrzne letos ve svých bytech? Zelený úděl: Energetická krize a konec EU ve tmě, zimě a hladu. Kdo za to může? Samozřejmě Putin. Rusko sice staví jaderky a má plyn, jenže...

Ekologický terorismus

Jednoduše ignorovat požadavky ekologických aktivistů bylo možné před patnácti lety, nyní je to však zhola nemožné. To, co začalo jako možná dobře míněná poněkud naivní iniciativa, přerostlo v boj za dekarbonizaci s maximální podporou nejrůznějších politických klanů a čistě finančních organizací nijak nesouvisejících se světem aplikované energetiky. Změnilo se v monstrum se silnými svaly, ostrými drápy a naprostým nedostatkem empatie. A všechny jeho požadavky se už vůbec netýkají změny klimatu, ale prakticky legalizovaného vydírání.

Finanční magnáti a jimi řízení hlupáčci se pod rouškou boje za záchranu planety snaží prosadit takzvané obnovitelné zdroje, které jsou údajně bezpečné pro atmosféru a světové oceány. Jen člověk při tom klidně může zahynout. Prudké zvýšení světového zdanění konvenčních zdrojů energie rozhodně nenakrmí hladové a neohřeje mrznoucí. Naopak, takový přístup povede k prudkému nárůstu nákladů na energii a následně k souběžnému zdražení všeho, od tulipánů v Nizozemsku po hovězí maso v Argentině.

Nesčetné skvěle placené "ekologické" organizace, se již dávno nezabývají zarybňováním rybníků a řek, odstraňováním ropných skvrn ani recyklací pneumatik. To vše standardně dělají společnosti v odvětví paliv a energetiky. Veškeré aktivity dnešních světových ekologů se soustředí na vyvolávání permanentního strachu, vydírání a maštění si kapes penězi tak či onak pramenícími z daní. Ani bilion dolarů na jejich bankovních účtech nemůže snížit teplotu atmosféry třeba jen o zlomek procenta. Ale blahobyt samozvaných mesiášů ano.

Náboženství chudoby a smrti

Pomocí uměle vyvolané masové hysterie a důsledného vyvolávání strachu lze dnes poměrně snadno vytvářet alternativní realitu. Zatímco větrníky poskytují prý elektřinu téměř zdarma, pouze v USA se každoročně zakope do země více než osm tisíc jejich nezničitelných lopatek, z nichž každá je dlouhá až sto metrů. Ekologie jako víno.

V Austrálii zavřeli uhelné elektrárny a tisíce domácností jsou napájeny pouze ekologickými kilowatty ze solární továrny Ilona Muska. Nikde se však již nedočteme, že tím vzrostly náklady na elektrickou energii ve státě Jižní Austrálie osmkrát a každá rodina tam nyní platí za světlo v průměru 1 885 dolarů. A to bylo ještě před nastupující energetickou krizí.

Nejpikantnějším příkladem z poslední doby je ovšem Velká Británie.

Tam se uprostřed rozjíždění (uměle stvořené) energetické krize náhle ukázalo, že superzelená elektrárna Drax v Severním Yorkshire, která jako palivo používá dřevěné pelety, protopila 683 milionů dolarů, aby přispěla k ničení naší údajně tak trpící atmosféry. Jaksi se ukázalo, že vládou a ekology tolik opěvovaná elektrárna je největším producentem skleníkových plynů v celém království. Co s tím udělají? Nic samozřejmě. Hlavně že to není zapovězené uhlí.

Takových příkladů je ze všech zemí Západu nesčetně.

Pseudoekologický sabat, jaký se dnes ve světě odehrává, už neznamená pouhou teoretickou hrozbu. Dnes je mystifikovaná veřejnost násilím odváděna od fyzikálních a termodynamických zákonů a slibuje se jí bezuhlíkový ráj. To vše ve jménu uměle vyvolaných politických trendů. Pro zelný svět prý stačí utáhnout si opasky, zásobit se svíčkami, teplým oblečením a vyvíjet tlak na zlé lidi v ropných, uhelných a plynárenských společnostech. Pokud tito „škůdci klimatu“ budou donuceni platit vyšší daně (takže zkrachují), přestanou prý tát arktické ledovce (které ve skutečnosti naopak přibývají) a Golfský proud přestane děsit oceánology svými sezónními výkyvy (jež se primárně odvozují od slábnoucího magnetického pole Země).

Žádná logika ani věda v tom není. Povinnost je pouze věřit. Náboženství finančních žraloků však vede jen k chudobě a smrti civilizace.

Zdroj.

Tagy článku

Doporučujeme

NEJČTENĚJŠÍ

Na začátek stránky