„Rusové zabijí Edwarda Snowdena“, prohlásil vojenský analytik podplukovník Oliver North v pořadu televize Fox – „Markets Now“, když se snažil rozebírat situaci v Rusku. Je skutečně na místě obava, že by Rusové mohli Snowdena zavraždit? Nebo se za tímto výrokem skrývá ještě něco dalšího, co není na první pohled zřetelné? Nejprve si ale připomeňme:
Kdo je „mrtvý muž“?
Příběh Edwarda Snowdena tak trochu připomíná scénář hollywoodského filmu. Nedokončil střední školu - podle výpovědi jeho otce kvůli dlouhé nemoci. Jenže namísto, aby opakoval studium, raději složil GED testy (certifikovaná alternativa ke středoškolskému vzdělání).
Nedokončil ani magisterské studium Liverpoolské univerzity, kde se účastnil nebo spíše neúčastnil online seminářů. V roce 2004 narukoval do armády Spojených států. Podle svých slov chtěl jít do války v Iráku, jelikož - jako lidská bytost - cítil povinnost postavit se tyranii a bezpráví. Avšak kvůli zranění (zlomené obě nohy) nedokončil výcvik a byl později téhož roku propuštěn. Přestože se tedy zdá, že měl v minulosti problémy dosáhnout svých cílů, v pozdějším pracovním životě byl naopak velice úspěšný. Ukázalo se totiž, že je tak trochu ,,počítačový čaroděj“.
Z ochranky špionem
Jeho první práce byla pro Národní bezpečnostní agenturu (NSA): Dělal ochranku v centru pro pokročilé studie jazyka na univerzitě v Marylandu. Od roku 2006 již pracoval jako IT specialista v CIA. Sám o sobě řekl, že nemá problém získat jakoukoli práci - právě díky svým počítačovým dovednostem. Později v roce 2009 odešel od CIA a pracoval pro Dell, soukromého dodavatele NSA na vojenské základně v Japonsku. Pro Dell pracoval až do počátku roku 2013.
Před incidentem, který bývá označován jako největší únik přísně tajných dokumentů v moderní historii Spojených států, pracoval jako systémový administrátor uvnitř NSA na Havaji. Systémový administrátor je samozřejmě jen eufemismus pro vynalézání nových způsobů, jak lépe proniknout do internetové a telefonní komunikace. Během své práce měl přístup k přísně tajným dokumentům a vládním programům. To, co však viděl, se mu příčilo natolik, že se rozhodl jít proti proudu a informovat veřejnost.
Zrádce, nebo hrdina
V červnu 2013 v Hongkongu se Snowden sešel s novinářem Glennem Greenwaldem, píšícím pro americké vydání novin The Guardian, a předal mu citlivé informace o různých tajných programech včetně programů PRISM a Tempora. Následně byl americkými úřady obviněn z krádeže vládního majetku, neoprávněného předávání informací o národní bezpečnosti a vědomého vyzrazení tajných informací neoprávněné osobě. Během krátké chvíle se tak stal pro jedny hrdinou, pro druhé vlastizrádcem.
Následně mu americká vláda zrušila platnost pasu, takže při cestě z Hongkongu do Ekvádoru, uvízl v tranzitu moskevského mezinárodního letiště. Od srpna roku 2013 užívá v Rusku statut uprchlíka a čerpá dočasný roční azyl.
Yes, we scan!
Snowden tedy potvrdil, co se už dávno vědělo, nebo o čem se spekulovalo. Jsme masivně sledováni.
Většina naší komunikace na sociálních sítích je monitorována, emaily, videa, fotky - vše je přístupné tajným službám prostřednictvím „soukromých“ společností jako Google, Apple, Yahoo, Microsoft - v rámci tajného bezpečnostního programu PRISM (hranol). Sledování se v tomto programu soustředí na všechny státy kromě USA - tam údajně jen v případě, že jde o podezření z terorismu. Ano! Znovu slyšíme o těch zlých teroristech, co nikdy nespí, jen aby mohli nenávidět Ameriku o trochu déle. ,,Yes we scan!“ Tak měl znít pravdivý slogan pro Obamovu volební kampaň.
Čtěte dále: Už je to tady: Velký Bratr nepotřebuje ani Google k tomu, aby nás sledoval
Teroristé s koláčky
Další z tajných programů Tempora (Čas) už se přímo zaměřuje na konkrétní osoby. Veškeré telefonní hovory, emailové zprávy či příspěvky na facebooku fyzicky ukládá po dobu 30 dnů od začátku sledování. Získaná data analyzuje agentura NSA.
Zajímavá je úvaha, jak snadno se může rozrůst okruh sledovaných lidí. Pokud bude například monitorován emailová korespondence „podezřelého“ a vy mu třeba pošlete recept na ,,bombové koláčky“, tak bych upřímně nechtěl být ve vaší kůži. Samozřejmě to berte s nadsázkou. I když je možné vše. Třeba se najde i nějaký ten paranoidní analytik, který z toho poskládá návod na reálnou výbušninu. Budete tedy sledováni, a co když vám zase pro změnu pošle babička nějaký peprnější recept?
Rusové Snowdena zabijí
Oliver North - mimo jiné jeden z účastníků skandálu “Iran-contra Affair“ - předpovídá, že Rusové zabijí Snowdena a obviní z toho Spojené státy. „Edward Snowden je v rukou ruských zpravodajských služeb. Všichni, s nimiž se každý den setkává, jsou ruští zpravodajští agenti,“ řekl North. „Všichni se ho ptají: ‚Jak to Američané dělají? Můžeme to dělat i my? Jak se uchráníme před tím, co dělají? Jak pronikneme do amerických datových systémů, řekněme do těch podle Zákona o dostupné zdravotní péči?‘ A na konci těch dnů, dojde k tomu, že Rusové Edwarda Snowdena zabijí. A nás z toho obviní...
A důvod, proč ho zabijí? Nebudou chtít, abychom se dověděli, kolik jim toho pustil. To je velice, velice vážný problém. A to, co by pan Kerry měl udělat, je odcestovat do Moskvy a zjistit, jestli by nemohl přesvědčit tátu Edwarda Snowdena, aby přivedl své dítě zpět domů, kde to, čemu bude čelit, bude brnkačka. Protože, ajk říkám, Rusové ho zabijí.“
Nechtěné doznání
Tato Northova „analýza“ je současně i nechtěné doznání. North totiž vlastně dokonale popsal, jak by se v podobné situaci zachovaly americké tajné služby. Známé přísloví Podle sebe soudím tebe platí v tomto případě beze zbytku. Říká nám to ale i něco dalšího? Jsou dva pravděpodobné scénáře:
Jestli Edwardu Snodenovi hrozí nějaké nebezpečí, tak výhradně ze strany amerických tajných služeb. Snowden totiž představuje vážné riziko pro narušení politických zájmů USA.
Pokud se americkému ministru zahraničí Kerrymu nakonec podaří přesvědčit Snowdenova otce - to je ten méně pravděpodobný scénář - a tomu svého syna, pak Američané odstaví Rusy od nebezpečného zdroje informací. Samozřejmě si zjistí, co všechno prozradil. V USA poté pravděpodobně dojde k soudu - a protože je Snowden veřejností vnímán převážně pozitivně, tak to bude mít značný vliv na případnou výši trestu. V USA byl Edward Snowden obviněn ze špionáže. Podle tohoto paragrafu může být odsouzen i k trestu smrti.
Drobná „nehoda“
To se však nestane. Není v zájmu americké vlády vytvořit ze Snowdena mučedníka. Ale zase ho nemohou nechat zcela bez potrestání, aby jasně demonstrovali, že neposlušnost netolerují. Takže pravděpodobně skončí „jen“ ve vězení.
A aby se vláda ,,očistila“, bude v médiích „vážně“ diskutovat o problému sledování. Možná dokonce udělá i nějaký ten zákonodárný kompromis. Postupem času diskuse vyšumí, a na téma se zapomene. A po ještě delší době se Snowdenovi možná stane nějaká „menší nehoda“.
Čtěte dále: Maňáskový hon na Šakala: Stal se Edward Snowden nechtěně loutkou v rukou tajných služeb a dalších organizací, usilujících o naši svobodu?
Pravděpodobnější scénář však je, že Kerrymu se nepodaří přesvědčit Snowdeny otce a syna, takže zůstanou v Rusku. To je potom pro USA velmi nepříjemná situace. Jednak zcela netuší, co všechno Snowden ví, ale také, co všechno sděluje ruským tajným službám. Nejlepším řešením je potom Snowdenova likvidace. V takovém případě bychom zcela jistě z médií slyšeli interpretace, které by se podezřele podobaly tomu, co „prorocky“ popisoval North. Rusové by samozřejmě tvrdili opak. Situaci pro USA ztěžuje i fakt, že bude nutné pozměnit infrastrukturu některých bezpečnostních programů, o kterých Snowden mohl vědět. A to bude jak finančně, tak i časově náročné.
Situace se opakuje
Major KGB Anatolij Golicyn uprchl v prosinci roku 1961 do Spojených států s informacemi o sovětské dlouhodobé strategii. Poskytl CIA řadu tajných dokumentů, včetně jednoho, jenž popisoval nové vedení odboru dezinformací KGB (Oddělení „D“). Z dokumentu vyplývalo, že KGB nemá prioritní zájem chytat americké špiony. Cílem je naopak vytvořit propracovanou dezinformační síť, jež by diskreditovala autentické informace získané nepřítelem. Taktikou KGB bylo tedy živit CIA stálým přísunem pravdě podobných lží. Sovětský svaz se tak pokoušel usnadnit svým agentům průnik do zpravodajských služeb USA.
CIA však nebrala Golicynův rukopis vážně, ale dala souhlas, že jej může vydat knižně. To se také stalo. V roce 1984 se na pultech knihkupectví objevila kniha s názvem „Nové lži za staré“. Ta obsahovala 148 nepodložených předpovědí. Podle badatele Marka Rieblinga se nakonec 139 z nich vyplnilo, a to do konce roku 1993 s přesností 94%.
Hollywood nebude
Tento příklad nám ukazuje, že je nutné brát taková varování vážně. Jak dopadl tehdy Golicyn? Normálně dál žil jako americký občan. Je tedy Snowden kráčející mrtvý muž? V prvé řadě - jestli mu hrozí nějaké nebezpečí, tak výhradně ze strany amerických tajných služeb. Snowden totiž představuje vážné riziko pro narušení politických zájmů USA. Rusům se naopak vyplatí nechat jej naživu. Jeho přítomnost v Rusku je totiž pro Spojené státy živá připomínka toho, jak fatálně selhaly.
Který ze scénářů bude správný? Odpoví nám jeho realizace. Pro hrdinu i zrádce Snowdena určitě ne ta hollywoodská.
Tagy článku