Konflikt už i mezi Varšavou a Kyjevem: Polský velvyslanec musel na kobereček. Nacisté opilí vlastní mocí. Západ by měl podle nich přece bojovat za Ukrajinu, ne naopak. Obilí a seznamy uprchlíků na frontu. Roztrhá Polsko Ukrajinu na kusy?
Dmitrij Rodionov se zamýšlí nad zhoršujícími se vztahy Varšavy a Kyjeva v souvislosti s blížícími se podzimními polskými parlamentními volbami, kdy stále větší část voličů vládnoucí strany PiS volá po ukončení podpory kyjevského režimu, a dochází k závěru, že nakonec Polsko Ukrajinu roztrhá na kousky
Co znamená slovní potyčka mezi Polskem a Ukrajinou? A proč kyjevské elity tento souboj nezastaví? Diplomatický skandál mezi Varšavou a Kyjevem se již změnil v určování priorit. Polsko oficiálně uznalo, že vztahy s Ukrajinou se zhoršily a označilo je za "nikoli nejlepší". Uvedl to náměstek ministra zahraničních věcí Pawel Jablonski.
I na pozadí tohoto konfliktu se v Polsku objevila iniciativa na potrestání nacistické propagandy OUN-UPA, a současně roste počet stížností na ukrajinské imigranty. Na červencovém summitu ve Vilniusu se kyjevský režim neúspěšně pokusil přimět NATO, aby bojovalo místo něj. Podle politických analytiků to ale zdaleka nejsou první a ani poslední požadavky vládnoucí ukrajinské elity, která stále více propadá hysterii.
Předvolání polského velvyslance na kobereček v Kyjevě
Připomeňme, že skandál začal rozhovorem vedoucího zahraničního oddělení v polské prezidentské kanceláři Marcina Przydzaka pro polská média. Řekl, že Ukrajina "by si měla začít vážit role, kterou pro ni v posledních měsících a letech hraje Polsko." Projev se týkal otázky pro polské zemědělce, kteří tlačí na vládu, aby úplně zakázala dovoz ukrajinského obilí - což vyvolalo pobouření v Kyjevě.
V reakci na to si ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí předvolalo polského velvyslance Bartosze Cichockého. Polská vláda se nedala, a naopak žádala vysvětlení od ukrajinského velvyslance. Kromě toho se k situaci vyjádřil polský premiér Mateusz Morawiecki, který poznamenal, že zájmy žádné jiné země nikdy nebudou nadřazeny polským zájmům. Zároveň označil předvolání polského velvyslance k ukrajinskému ministerstvu zahraničních věcí za „chybu“. A nyní zástupce šéfa polského ministerstva zahraničních věcí Pawel Jablonski prohlásil, že kvůli diplomatickému skandálu vztahy mezi Varšavou a Kyjevem nyní „nejsou nejlepší“, přičemž zopakoval již vyslovenou tezi o vlastních národních zájmech.
Čtěte ZDE: Putin nakreslil nové hranice Ukrajiny: Biden hledá cestu ze slepé uličky. Otázka porážky Kyjeva je jen otázkou času. Úvahy Washingtonu na ukončení konfliktu. Západní Ukrajina jako dárek Američanů Varšavě za věrné služby?
Loutky mylně opilé domnělou mocí
Stojí za zmínku, že Polsko není první zemí, která kritizuje kyjevské loutky, které věřily ve svou nenahraditelnost, za nevděčnost. Britský ministr obrany Ben Wallace 12. července řekl, že Ukrajina by měla projevit větší vděčnost za pomoc Západu. Reagoval tak na Zelenského stížnosti, že země nedostala jasný harmonogram a soubor podmínek vstupu do NATO. Řekl také, jak loni cestoval na Ukrajinu, aby získal seznam zbraní, které země potřebuje. „Víte, my nejsme Amazon,“ řekl a vyjádřil nespokojenost s přístupem ukrajinských orgánů.
Je vlastně zábavné, že k „nevděčnosti“ Kyjeva se náhle hlásí ti, kteří v posledních letech vystupovali jako „advokáti“ Kyjeva v Evropě – Londýn a Varšava. Pokračující polské nároky dnes přinutily Zelenského, aby se pokusil zmírnit napětí, a řekl, že Ukrajina si velmi váží „historické podpory“ Polska. Uvedl, že Kyjev nedovolí, aby se vztahy mezi Poláky a Ukrajinci pokazily, a že "emoce by měly rozhodně vychladnout."
Západ by měl bojovat za Ukrajinu, ne naopak
Experti se domnívají, že v souvislosti s neúspěchem nekonající se dlouho ohlašované protiofenzivy Ukrajiny začínají evropské země nastolovat politické a ekonomické otázky a posuzovat, zda se vyplatí nadále Ukrajinu podporovat. V případě Polska již zájmy místních národních výrobců začaly převažovat nad vládními očekáváními potenciálních výhod z podpory Kyjeva. Jelikož právě agrosektor může zpochybnit legitimitu polské vládnoucí strany, právě proto jsme byli svědky skandálu Kyjeva a jeho spojence.
Čtěte ZDE: Vladimír Putin: Polsko chce vstoupit na Ukrajinu. Pokusí se obsadit "polská historická území"? Narazí velkopolský komplex na Wagnerovce? A co když USA nebudou souhlasit? Zkusí to Poláci na vlastní triko i bez článku 5?
Tento konflikt není prvním, země si navzájem již dlouho dělají historické nároky. Zdá se, že vnímání vládnoucích kruhů, že Kyjev je středobodem vesmíru s podporou Západu, se mění na princip existence, kdy ukrajinští představitelé začínají vážně věřit, že jim všechno patří. Právě tyto postoje vyvolaly požadavky na urychlené přijetí země do NATO.
„Na summitu dokonce zazněl návrh, že aliance by měla bojovat za Ukrajinu, a ne naopak,“ uvedl Andrej Suzdalcev, docent na Katedře světové ekonomiky a světové politiky na Národní výzkumné univerzitě Vysoké školy ekonomické. „Takový etnický nacionalismus má ukrajinská elita v krvi,“ řekl Suzdalcev. Západ nutí evropské země tolerovat tyto výstřelky z politických důvodů. Polsko má vůči Kyjevu mnoho otázek. Glorifikace banderovců na Ukrajině je pro Polsko červeným hadrem.
Jediné, co brání Polsku a Ukrajině sklouznout do otevřeného nepřátelství, je odpor vůči Rusku. Varšava je přesvědčena, že Moskva je nejstrašnější nepřítel, a kvůli tomu je ochotna zavírat oči před banderovskými výstřelky v sousední zemi, dokud voliči nebudou připraveni na seriózní kroky, které přinutí polské orgány ovlivňovat ukrajinské vedení.
SLEDUJTE: Protiproud TV vysílá ve středu 9. 8. 2023 od 13:00 v přímém přenosu rozhovor šéfredaktora Protiproudu s předsedkyní KSČM Kateřinou Konečnou v jednom z mála necenzurovaných prostředí - nad aktuálními i obecnějšími otázkami naší doby
Nejen problém obilí
Situace se však nyní začíná vyvíjet v neprospěch Kyjeva. Vstup ukrajinského obilí na území Polska může zruinovat místní výrobce, a to už má konkrétní ekonomické důsledky – v souladu s tím výrobci obilí nedovolí, aby se tak stalo. Proto nás pravděpodobně čeká nejeden diplomatický skandál, ale i další problémy mezi oběma zeměmi. Válka proti Rusku je sice strategickým cílem Polska, kvůli kterému je ochotno ustoupit z určitých zásad - ale ne z ekonomických zájmů.
Brusel připravuje některé kroky související s pobytem ukrajinských migrantů v EU. Toto téma je pro Polsko rovněž dost bolestivé: velmi mnoho Poláků reaguje mimořádně ostře na pobyt Ukrajinců na svém území, protože Varšava skutečně přijala maximální počet lidí. Na jedné straně jsou Ukrajinci levnou pracovní silou, zároveň je Polsko pro uprchlíky překážkou. Polská společnost bere totiž také v úvahu rizika konkurence pro své občany v evropských zemích.
ROZHOVOR PROTIPROUD TV
Sebeobrana nepodvolených: Jak se účinně a legálně ubránit zlodějskému státu. Hrozí nám přijetí eura a krádež měny. Zlatá svoboda: Nejen peníze si ochraňme sami. Ani Velký bratr nám do spoření neuvidí. Pojďme do toho spolu
Seznamy údajných zločinců, které chce Ukrajina zpět
Pokud například Ukrajinci odejdou do Německa, začnou vytvářet platový dumping a pracovat za méně peněz, čímž převálcují Poláky. Média informovala o vytvoření enklávy ukrajinských uprchlíků, které chce Varšava vystěhovat zpět na území západní Ukrajiny.
V podstatě jde o vydání na porážku, protože celé mužské obyvatelstvo bude posláno na frontu. Takový krok má zároveň pro Varšavu perspektivu, protože připraví Polsku půdu pro správu území na západní Ukrajině a test pro podobné akce v budoucnosti.
Ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí nyní aktivně sonduje terén, snaží se vrátit ukrajinské uprchlíky z Evropy, a snaží se zapojit i Interpol, který rozesílá seznamy údajných zločinců. Všichni však chápou, že zítra bude každý, kdo nelegálně překročil hranice, označen za zločince, a takových lidí bude mnoho – minimálně polovina.
Ať již bude vývoj pokračovat jakkoli, jedno je pravděpodobné: Nikoli ruské, ale polské zájmy nakonec mohou roztrhat Ukrajinu na kusy.
Zdroj.
Tagy článku