Už dávno nejde o sport: Paříž 2024 jako Berlín 1936. Otevřené politické školení mužstva. Nesmyslné sporty a třeštění genderistů. Česká (skoro) katastrofa jako obraz domácích poměrů. Řád? Úsilí? Dřina? Proč? Největší prohra
Jiří Weigl vidí v monstrózním propagandistickém představení v Paříži dokonalý odraz zoufalé situace světa, který předstírá, že sportuje, ale ve skutečnosti vede arogantní pokrokářskou ideologií útok proti všemu, co původně sportovní zápolení znamenalo - což se přesně projevilo ve výsledcích české reprezentace
Skončily Olympijské hry v Paříži. Až do posledních dnů to vypadalo na velké sportovní fiasko pro českou olympijskou výpravu. Teprve v samém závěru dvě zlaté medaile rychlostních kanoistů a jedna bronzová v ženském hodu oštěpem bilanci přece jen vylepšily. Ale i tak z hlediska počtu získaných medailí patřily tyto hry k těm vůbec nejchudším.
Jak je tedy vlastně hodnotit?
Pro část pozorovatelů dnešní podoba olympiád – absurdně monstrózních akcí, které si mohou dovolit pouze ta nejbohatší města a v podstatě pouze ekonomické velmoci - ztrácí smysl. Tisíce sportovců soutěží v často nesmyslných sportech, které provozuje minimum lidí ve světě, s obrovskými náklady se budují sportoviště, pro která není po skončení olympijských soutěží využití, obyvatelé měst, v nichž se olympiáda koná, jsou při její přípravě i průběhu vystavení všemožným omezením a ústrkům.
Sportovní kulisa při zápolení ideologií
Od Hitlerových dob se olympiády staly i nástrojem manipulace a propagandy podivných režimů a ideologií. Pařížské hry nebyly výjimkou, právě naopak. V plné síle předvedly arogantní pokrokářskou ideologii, jíž dnešní západní elity vnucují celému světu bez ohledu na různé city, tradice a hodnoty většiny lidí.
Na mnoho diváků působilo především zahájení letošních olympijských her jako manifestace zvrhlé dekadence a potřeštěné genderové ideologie. V ohrožení ze strany progresivistů je především ženský sport bez ohledu na vnějškové oslavování striktní mužsko-ženské parity v účasti sportovců. Bláznivé transgenderové představy a připuštění hermafroditů do ženských soutěží likviduje férovost soutěžení v takto deformovaných sportovních zápoleních.
NENECHTE SI UJÍT!
Další rozhovor Petra Hájka s bezpečnostním expertem Michalem Svatošem se zaměří především na aktuální stav války Západu proti Rusku po vpádu do ruské Kurské oblasti či napětí na Blízkém východě při očekávání Íránského úderu na Izrael.
Sledujte již dnes v úterý 13. srpna od 18:00 hodin či kdykoli poté!
Obraz domácích poměrů
Proč se příliš nedařilo českým sportovcům? To bude nepochybně zajímat odborníky v jednotlivých sportovních disciplínách. Obecně se však pozorovatel nemůže zbavit pocitu, že i ve sportovních výsledcích se odrážejí poměry panující v dané zemi. A ty u nás zjevně nejsou dobré, a to nejenom ve sportu.
Projevuje se postupující ztráta zájmu mladé generace o sportování, k němuž je nevede škola a většinou ani rodiče. Naše společnost zápolí s problémem mladých lidí bez motivace, zájmů a vědomostí, s generací prázdně a bezcílně plkající většinu času na sociálních sítích, s generací bez disciplíny a vůle, bez nichž se úspěch v jakékoliv oblasti lidské činnosti nemůže dostavit.
Fyzicky stále méně zdatné děti nepřitahuje řád, úsilí a dřina, které jsou pro úspěch ve vrcholovém sportu nezbytné. Škola vštěpuje dětem nárokový přístup k životu, jakákoliv meritokracie je potlačována, tón ve školách udávají ti nejhorší a nejslabší, heslem výchovy je inkluze, v jejím jménu jsou úsilí a výjimečnost potlačovány a nevyplatí se.
Sportovní svazy u nás také dávají neradostný obraz, z něhož čas od času vybublá skandál zkorumpovaných bafuňářů, v jejichž rukách miliardy na sport slouží především k jejich vlastnímu dobrému bydlu. Sportovci a jejich výsledky jsou mnohdy druhotné. A tak můžeme vidět, že za úspěchy mnoha našich sportovních hvězd stojí především enormní nasazení, oběti a peníze jejich rodin, že na mezinárodní scéně často uspěly oficiálním sportovním strukturám navzdory a v konfliktu s nimi.
V tomto prostředí je pro většinu mladých lidí a jejich rodičů kariéra vrcholového sportovce velmi nejistou a rizikovou investicí, která v porovnání s jinými oblastmi uplatnění mladého člověka těžko může obstát.
NEPŘEHLÉDNĚTE:
Jak si uchovat zdraví a zlepšit vyhlídky na plný život - navzdory pokusům Schwabů, Gatesů a Big Pharmy o opak - a současně podpořit Protiproud?
Některé zásadní odpovědi najdete v rozhovoru Petra Hájka s ing. Jiřím Černotou - nejen na téma jednoho zcela mimořádného prostředku na posílení těla i ducha - a dosažení praktické dlouhověkosti
Bezplatný účet u BEWITu pro nezávazný přístup ke slevám si můžete vytvořit zde. Výrobky BEWIT si lze také prohlédnout i zakoupit zde. Nákupem přes tyto odkazy pomůžete nejen sobě, ale i další existenci Protiproudu!
Největší prohra
Pařížské hry potvrdily, že se olympijské hnutí dostalo na hranu a je obtížně představitelné, že by mohlo touto cestou dále pokračovat. Dnešní podoba olympijských her není prostě – vyjádřeno módním žargonem – „udržitelná“. Neúnosné náklady, politika, genderové šílenství, doping, komercializace a korupce – všechna tato negativa současnou praxi olympijských her těžce poznamenala a ohrožují jejich budoucnost. Vyřešit je bude ale velmi obtížné.
Stejná dilemata leží i před českým sportem, který – zdá se – stále více žije z podstaty. Obstát v mezinárodní konkurenci je stále těžší a svět se nám – zdá se – v mnoha disciplínách opravdu vzdaluje.
Totální debakl, který naší olympijské výpravě ještě v pátek hrozil, by možná byl potřebným budíčkem k tomu, s tím něco dělat. Lze se jen obávat, že úžasná vítězství kanoistů Fuksy a Dostála budou zneužita k šíření dojmu, že vše vlastně dobře dopadlo, a že proto může vše zůstat při starém.
A to bude ta největší prohra.
Zdroj.
Tagy článku