Nové centrum dál posiluje: Už i Turecko chce do BRICS. Je to dobrá zpráva pro Rusko? Opatrně. Ankara vždy sleduje především své zájmy. A zůstává členem NATO. Washington mlčí, ale potěšen není. Další napřažení k ráně z milosti?
Gevorg Mirzajan komentuje přeskupování sil na globální šachovnici, které žádostí o vstup Ankary do skupiny zemí BRICS dostává sice zcela novou dynamiku, ale také může jít jen o dobře známý "turecký taneček" - ovšem pokud ne, pak jsme svědky opravdu zásadního průlomu do západní mocenské hegemonie
Turecko podalo oficiálně žádost o vstup do BRICS. Podle agentury Blomberg, tak chce Ankara budovat spojenectví mimo západní struktury, a také se snaží posílit svůj globální vliv a navázat nové vazby mimo své tradiční spojence.
„Turecké vedení si uvědomuje, že svět se mění. Svět Západu, tak jak jsme ho znali, končí. Je proto třeba držet krok s mezinárodním vývojem a prohlubovat vztahy s nově vznikajícím blokem nezápadních zemí,“ konstatuje doktor politických věd Vladimír Avatkov, vedoucí oddělení Blízkého východu v Ústavu mezinárodních vztahů Ruské akademie věd.
S Ankarou opatrně
Z tohoto hlediska, je vstup do BRICS pro Turecko ideální volbou. Organizace, v současnosti zahrnuje téměř všechny lídry nezápadních zemí. Instituce, není zaměřena na konkrétní aspekt činnosti, ale má univerzální program. A co je nejdůležitější, organizace není zaměřena proti žádnému konkrétnímu hráči a udržuje si spíše konstruktivní než destruktivní image. Znamená to, že nenutí suverénní země do konfliktu se třetími státy.
„Cíle BRICS a Turecka jsou z hlediska multipolarity podobné. Ankara tvrdí, že svět je větší než pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN, a usiluje o rozšíření vedoucího postavení nezápadních zemí v systému mezinárodních vztahů. V první řadě má samozřejmě na mysli sebe, ale obecně tento cíl odpovídá záměrům, které sdílejí členské země BRICS,“ říká Avatkov. Pro Rusko je turecký krok samozřejmě příznivý. „Pro nás je jakýkoli odklon Turecka od západocentrické logiky a priori pozitivní. Dává to více možností pro dialog s Tureckem,“ je přesvědčen Vladimir Avatkov.
Má to však i svá rizika. Za prvé BRICS se nedávno rozšířil z pěti na deset členů a za druhé každý nový člen je nejen příležitostí, ale také výzvou na cestě k hlubší integraci. Za třetí, Turecko je dobrovolně spoluhráčem Západu integrovaným do NATO. Jeho účast v BRICS tak může za určitých situací paralyzovat rozvoj organizace ve více oblastech.
NENECHTE SI UJÍT!
V rozhovoru s politickým analytikem Tomášem Doležalem se Petr Hájek bude ptát nejen na fenomenální úspěch AfD v zemských volbách v Sasku a Durynsku, na jeho příčiny a dopady na Německou a evropskou politiku, ale také na podvody, které tyto voby provázely. Dalším tématem bude také domáci politika a povolební spolupráce na opoziční scéně a nutnost změny současného režimu, který se již vyčerpal.
Sledujte dnes ve středu 4. září od 18:00 hodin či kdykoli poté!
Dejme si pauzu
Je však možné, že se tato rizika nenaplní. A to nejen proto, že, jak nedávno řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, "drtivá většina hlasů v G10 se rozhodla dát si pauzu s novými členy, aby 'strávila' nováčky, kteří zdvojnásobili počet jejích členů". Ale také proto, že Turecko může mít problémy s některými ze svých současných západních partnerů.
„Turecká dvoustrannost ve vztazích mezi Východem a Západem nabízí Ankaře mnoho příležitostí, ale je také spojena i s riziky. Žádost Turecka připojit se k BRICS, nepotěší Washington, který už nyní není příliš spokojen se stále nezávislejší politikou tureckého prezidenta Recepa Erdogana,“ říká Vladimír Avatkov.
Z praktického hlediska vstup Turecka do BRICS Američanům nijak nepřekáží. Ankara bude nadále plnit svou funkci v rámci NATO, nadále bude udržovat americké základny a plnit pro USA řadu dalších funkcí. Z propagandistického a geopolitického hlediska však jde o velkou ránu pro globální pozice Washingtonu.
„Nabídka Turecka vstoupit do BRICS je velmi vážnou politickou událostí, která znovu ukazuje, že na planetě se objevilo nové centrum. Jako gravitační jádro kolem sebe začíná shromažďovat nové státy. Vzniká alternativní realita, ve které získávají na popularitě projekty Ruska, Číny a Indie. A Turecko, které zbytečně vynaložilo obrovské úsilí a peníze na vstup do Evropské unie, nyní sází právě na tuto platformu,“ vysvětluje Andrej Klincevič, vedoucí Centra pro studium vojenských a politických konfliktů.
NEPŘEHLÉDNĚTE:
Jak si uchovat zdraví a zlepšit vyhlídky na plný život - navzdory pokusům Schwabů, Gatesů a Big Pharmy o opak - a současně podpořit Protiproud?
Některé zásadní odpovědi najdete v rozhovoru Petra Hájka s ing. Jiřím Černotou - nejen na téma jednoho zcela mimořádného prostředku na posílení těla i ducha - a dosažení praktické dlouhověkosti
Bezplatný účet u BEWITu pro nezávazný přístup ke slevám si můžete vytvořit zde. Výrobky BEWIT si lze také prohlédnout i zakoupit zde. Nákupem přes tyto odkazy pomůžete nejen sobě, ale i další existenci Protiproudu!
Ankara sleduje své zájmy
USA čelí situaci, kdy jejich nejvěrnější spojenci, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a nyní i Turecko přecházejí na konkurenční platformu. A to nejen situačně, ale jako součást globálního trendu. „Západ přestal být pro nezápadní země atraktivní. Byly ochotny ho tolerovat kvůli ekonomickým výhodám, ale nyní Západ diktuje stále více a dává stále méně. Soustřeďuje se spíše na ideologii a na to není nikdo zvědavý,“ říká Vladimír Avatkov.
Ve vládnoucí turecké straně AKP i mezi kemalisty a ještě více mezi nacionalisty, je postoj k BRICS dost chladný. Kemalisté mají v mnoha ohledech prozápadní postoj a odklon od linie NATO, pro ně není přijatelný. Pokud jde o nacionalisty, ti budou připraveni považovat nezápadní země spíše za příležitost k rozšíření vlastního vlivu v těchto sférách,“ uvádí Avatkov.
BRICS není nástrojem na rozšíření vlivu jednoho člena, ale spíše správní radou, kde se civilizovaným způsobem vyvažuje vliv některých členů na úkor jiných. „BRICS je platforma, kde se země dohodly, že proti sobě nebudou vést válku, a to ani ekonomickými metodami,“ je přesvědčen Andrej Klincevič.
DOPORUČUJEME:
Zdraví v Protiproudu: Fantastické houby. Zkušenost patologa s vyléčením cirhozy jater. Pro nádory zhoubné i nezhoubné. Překvapivý detox. Jak na mozek, paměť a kognitivní schopnosti? Bambus a cévy. Čokoláda nejen pro děti. Pomozme si!
SUPERPOTRAVINY A ZÁZRAČNÉ HOUBY SUPRAMEDEX
objednávejte zde
Rána z milosti?
Možná, že to, co nyní vidíme ze strany Turecka, není skutečná snaha o vstup do BRICS, ale jen jeden z prvků rafinovaného vyjednávání, ve kterém je Erdogan velmi zručný. Může jít jen o politické gesto. Zřejmě proto, Sergej Lavrov nedávno vyzval, aby kandidáti na členství v BRICS potvrdili vážnost svých záměrů. Turecko je přesně ten případ, kdy jsou tato potvrzení naprosto nezbytná.
To ale nic nemění na tom, že Washington žádostí o vstup Turecka do BRICS utržil další ránu, která by se mohla stát pro jeho zoufalou snahu udržet pozici světového hegemona ranou z milosti.
Zda tomu tak opravdu bude, uvidíme v nejbližší době.
Kostky jsou vrženy.
Zdroj.
Tagy článku