Tucker Carlson bije na poplach. Trumpova administrativa se podle jeho obsáhlého příspěvku na síti X pod tlakem izraelského premiéra Benjamina Netanjahua možná brzy odhodlá jako první sáhnout po jaderné zbrani a udeřit na íránské zařízení.
Cílem má být Krumpáčová hora ve středním Íránu. Takový krok by prolomil jaderné tabu a nevyhnutelně by vedl ke třetí světové válce.
V příspěvku z 2. listopadu 2026 Carlson doslova píše: „Trumpova administrativa by pod tlakem izraelského premiéra Benjamina Netanjahua mohla během několika dní zahájit jaderný úder proti Íránu. Cílem by byla Krumpáčová hora ve středním Íránu, kde podle tvrzení izraelské rozvědky íránská vláda obnovila program obohacování uranu.
Žádná konvenční zbraň v americkém arzenálu neprorazí 300 stop (asi 90 metrů) pevné žuly a nezničí tunely, v nichž se uran údajně obohacuje. Jedinou vojenskou možností je jaderný úder. Netanjahu na něj usilovně tlačí. ‚Bibi kvůli tomu volá Trumpovi každý den,‘ říká dobře informovaný pozorovatel.“
Po posledních izraelských volbách je Netanjahu podle Carlsona zahnán do kouta. Bez Trumpova přímého zásahu a dohody, která by mu v Knesetu zajistila 61 křesel, mu hrozí ztráta úřadu, vyšetřování a možná i vězení. Proto potřebuje válku a tlačí na své nejbližší spojence v americké administrativě – mimo jiné na ministra obrany Peta Hegsetha a velitele Ústředního velitelství USA (CENTCOM) Brada Coopera. Do noty mu podle Carlsona hrají i ministr zahraničí Marco Rubio a ředitel CIA John Ratcliffe.
Zařízení a změna doktríny
Krumpáčová hora (Kúh-e Kolang Gaz Lá) leží jižně od obohacovacího závodu v Natanzu. Od roku 2020 tam vzniká hluboká síť tunelů – podle Íránu moderní výrobna centrifug. Analytici Institutu pro vědu a mezinárodní bezpečnost i satelitní snímky ukazují na mimořádně odolné zařízení, ukryté možná víc než sto metrů pod žulou. Sám Trump horu opakovaně jmenoval jako možný cíl a hrozil, že na ni udeří „velmi brzy a velmi tvrdě“.
Carlson připomíná, jak se americká jaderná doktrína od února 2026 proměnila – potichu, zato s dalekosáhlými následky. Práh pro první použití taktických jaderných zbraní se prý snížil. Zprávy o probíhající revizi v Pentagonu to potvrzují: Spojené státy čím dál víc rozpracovávají možnosti omezeného jaderného úderu v regionálních konfliktech.
Trumpovo rozhodnutí pozorovatelé čekají do víkendu (7. listopadu). Podle Trumpových nedávných slov dokážou USA zbývající íránská jaderná zařízení zasáhnout „za deset minut“ – výslovně přitom jmenoval i Krumpáčovou horu.
Krátká a konečná válka?
Americký jaderný úder by vytvořil nový precedens. Jaderné zbraně ve válce dosud použily jen Spojené státy – v roce 1945. Rusko už podle Carlsona nejméně dvěma vládám vzkázalo, že by pak mělo volnou ruku k jadernému úderu na Ukrajinu. Příkladu by mohly následovat Indie a Pákistán, ale i Severní Korea proti Soulu. „Po prvním jaderném úderu je třetí světová válka nevyhnutelná. Byla by krátká a konečná,“ píše Carlson.
Radioaktivní spad z pozemního výbuchu u Krumpáčové hory by navíc zamořil Perský záliv a ohrozil zdroje vody pro zhruba sto milionů lidí. Už tak otřesené světové dodávky energie a hnojiv by se definitivně zhroutily. Jen v říjnu bylo prý v Hormuzském průlivu těžce poškozeno jedenáct supertankerů.Kdo žene eskalaci?
V Carlsonově podání udávají v administrativě tón Netanjahuovi příznivci. Zastánci jednání – mezi nimi viceprezident JD Vance a zvláštní vyslanec Steve Witkoff – ale zatím ještě nacházejí sluch. Trump podle Carlsona stále váhá. Zbytku lidstva, které by po jaderném úderu hromadně umíralo, se přitom nikdo neptá.
Carlson se k íránskému konfliktu kriticky vyjadřuje už delší dobu. Dříve varoval před logikou eskalace a dokonce vyzval armádu, ať případné rozkazy k nasazení zbraní hromadného ničení odmítne.
Zda Carlsonovy údaje sedí do všech podrobností, nelze zvenčí ověřit. Jenže když s tak dalekosáhlým komentářem přijde jeden z nejvlivnějších hlasů amerického konzervatismu a vyvolá okamžitý ohlas po celém světě, je jasné, jak výbušná je situace.
Svět znovu sklouzává do stavu, kdy zájmy jedné regionální mocnosti a domácí politické kalkuly ve Washingtonu přivádějí na dosah další nasazení nejničivějších zbraní v dějinách lidstva. A přitom se USA tohoto válečného zločinu už jednou dopustily – v Japonsku. Bomby svržené na Hirošimu a Nagasaki mířily výhradně na civilisty, stejně jako ostatně značná část amerických útoků ve válce s Íránem.
Co se po dnešních kongresových volbách stane? Jestliže republikáni ztratí kontrolu nad oběma komorami parlamentu – především nad senátem – je docela možné, že Donald Trump ztratí poslední zábrany. A nebude čekat na to, až mu nově ustavený Kongres začne házet klacky pod nohy, nebo dokonce zahájí jednání o impeachmentu.
Stojíme na další osudové křižovatce?
