Richard Dawkins, „populární“ darwinista a jedna z vůdčích osobností „Nového ateismu“, se v poslední době rád vyjadřuje k morálním a etickým otázkám. Je velmi oblíbený, především u mladé generace. Bodejť by nebyl, když káže proti „zlému a nemorálnímu“ náboženství, což je ovšem trend současné doby. A proto je, přirozeně, také často zván do médií; zejména v případech, jedná-li se o neexistující spor „náboženství versus věda“. Darwinismus totiž není věda, ale náboženství. A Richard Dawkins není vědec, ale kazatel moderní doby. A eugenika, jak se zdá, také nepatří dávné minulosti.
Na sociální síti Twitter tentokrát rozvířil vody tématem potratů. Jedné své přívrženkyni odpověděl, že je naprosto civilizované, když matka vědomě potratí dítě nemocné Downovým syndromem. Nejen, že tím (pochopitelně) pobouřil mnoho svých fanoušků, z nichž někteří mají například sourozence s dotyčnou poruchou, ale současně i nechtěně pootevřel dvířka „Pandořiny skříňky“ darwinismu a probudil tak staré, nebezpečné otázky. Pojďme se tedy ptát!
Dvojí pojetí „civilizovanosti“
„Irsko je civilizovaná země, až na tuto jedinou věc,“ narážel Dawkins na nedávný případ ženy, která otěhotněla v důsledku znásilnění a potrat jí nebyl umožněn (v Irsku je zakázán). „A to jsem si myslel, že katolická církev ztratila svůj vliv, “ pokračoval v kritice ve svém příspěvku na sociální síti Twitter. Krátce na to obdržel odpověď od jedné své přívrženkyně: „994 dětí s Downovým syndromem bylo záměrně zabito potratem v Anglii a Walesu v roce 2012. Je toto civilizované?“ A jak Dawkins reagoval?
Vždy jde především o nenarozeného člověka. On se k tomu však vyjádřit nemůže. Spousta lidí žije velmi produktivní život i s touto poruchou... Jenže dle Dawkinse a mnohých dalších je civilizovanější, když se na svět dostávají pouze „zdraví“ jedinci – přičemž o tom, co je zdravé, rozhodují samozřejmě Oni...
„Ano, je to velmi civilizované. Takové plody mohou být diagnostikované ještě předtím, než mají lidské pocity,“ konstatoval cynicky. „Upřímně řečeno, nevím, co bych dělala, kdybych byla těhotná s dítětem, které má Downův syndrom. Skutečné etické dilema, “ komentovala diskuzi jiná žena. Dawkins měl však i pro ní rozhřešení: „Potratit a zkusit znovu. Bylo by nemorální, přivést takové dítě na svět, když máte na výběr.“
Jak je patrné, Richard Dawkins je přesvědčen, že ví, co je morální, a co ne. Kromě flagrantní lidské pýchy je však z jeho komentáře cítit ještě odér znovuobjeveného cynického pragmatismu. Je to zárodek toho, co dovedlo ospravedlnit myšlenky eugeniky. Neboť: Vycházíme-li z jeho postojů, že člověk je jen živočich, který je dílem nahodilých a sebe-organizujících procesů, pak nemohou existovat ani vyšší morální principy. Posvátnost života se vytratila spolu s duší a je nahrazena okleštěným mechanickým, „supermarketovým“ přístupem ke světu aneb – ‚když něco nefunguje, mám právo na reklamaci'. Toto je „civilizovanost“ v pojetí pana Dawkinse.
(Ne)přirozený výběr
Tyto „morální“ hodnoty zastávají darwinismem ovlivnění lidé, i když z principu nejde ve skutečnosti ani o pravé hodnoty, protože ty přetrvávají. Mají esenciální charakteristiku a nejsou – stejně jako tělo – pouhou formou. Snaha vysvětlit morální principy bez přítomnosti Boha je stejně marná jako pokoušet se uchopit vzduch – zkrátka to nejde! Civilizovanost v křesťanském pojetí je naopak aktivní pomoc bližnímu svému, a to zejména těm potřebným.
A jak se říká: Jsme doma! Vůbec nejde o vědecký pragmatismus. Pokaždé se dostaneme k jedinému bodu: Člověk zkrátka nechce mít nad sebou žádnou vyšší autoritu. „Dělej, co ty chceš, ať je to cele zákon,“ praví krédo jednoho z největších satanistů 20. století, Aleistera Crowleyho.
Vždy jde především o nenarozeného člověka. On se k tomu však vyjádřit nemůže. Spousta lidí žije velmi produktivní život i s touto poruchou... Jenže dle Dawkinse a mnohých dalších je civilizovanější, když se na svět dostávají pouze „zdraví“ jedinci – přičemž o tom, co je zdravé, rozhodují samozřejmě Oni, majitelé nového „evangelia“ takzvaného Dobra. Žijeme přece „v době, kdy si můžeme vybrat“. Ostatní mají holt smůlu. Neprošli (ne)přirozeným výběrem.
Otázka pro darwinisty: Zabili byste tříleté dítě? Ne? A co kdyby bylo o 2 roky a 11 měsíců mladší? Změnilo by to něco?
Nechtěné doznání slavného „vědce“
Richard Dawkins je známý svou ostrou kritikou náboženství (a věřících) – zejména křesťanství. Jeho výroky jsou pak nechtěným doznáním toho, že nejde o pragmatický vědecký postoj, nýbrž – ostatně jako vždy – o to, nemít nad sebou žádnou vyšší autoritu. Je opravdu úsměvné, jak často si tento pán protiřečí.
„Je absolutně v pořádku říct, potkáte-li člověka, který nevěří (všimněte si výrazu „nevěří“) v evoluci, že ten člověk je ignorant, stupidní nebo šílený (nebo zkažený, ale raději bych tuto možnost nebral v úvahu),“ prohlásil kdysi Dawkins. Takže tedy „nevíra“ v evoluci dělá z člověka hlupáka. Zajímavý poznatek. Pojďme dále...
Populární vědec tedy nevylučuje možnost, že byl život stvořen. Přirozeně, jestliže my jsme se nevyvinuli z kamene, pak se tak museli vyvinout mimozemšťané, kteří nás vytvořili. Protože: Kdo by pak stvořil je? Další mimozemšťané? A ty další mimozemšťané? Tady něco nehraje...
Dawkins rovněž „definoval“ víru: „Víra je obrovská záminka, obrovská výmluva pro to, abychom se vyhýbali potřebě myslet a zkoumat důkazy. Víra existuje, jestliže nemáme dostatek důkazů.“ Vycházíme-li z této mainstreamové definice víry, pak se Dawkins právě nechtěně udal, že evoluce nemá dostatek důkazů (viz předchozí citát). K tomu se však dostaneme později. Mezitím se podívejme na to, co je doopravdy víra. Je to pravý opak! Skutečnou víru je možné přirovnat k situaci padajícího muže; ten si je vědom toho, jestliže padá, že pod ním musí patrně být země. Nepotřebuje se podívat, jelikož to zkrátka ví. Je to důsledek hlubokého pochopení probíhající reality. Kromě toho: Myšlení není „vědecký proces“. Je tomu právě naopak. „Věda“ je zcela neutrální; měla by být „objektivní“.
Čtěte ZDE: Evoluce a její absurdní závěry: Je to skutečně věda, či se jedná o víru? Nepodněcuje k rasismu? A kdo je garantem dobra a zla?
Cokoliv, i mimozemšťani, jen ne Bůh!
To, že nejde, v případě pana Dawkinse, o pragmatický vědecký postoj, je patrné z rozhovoru, který proběhl v závěru dokumentu „Expelled: No Intelligence Allowed.
„Co si myslíte o možnosti, že by teorie o „inteligentním designu“ mohla přinést odpovědi k mnoha záhadám v genetice či v evoluci? “ Zeptal se Ben Stein, autor a průvodce dokumentu.
„Dobrá tedy, mohlo by to být nějak takto: Kdysi dávno se někde ve vesmíru vyvinula civilizace, pravděpodobně darwinistickým způsobem, na technologicky vyspělou úroveň a vytvořili život, který také zaseli na této planetě. Je to velice zajímavá možnost. A jestliže se podíváme do biochemie, molekulární biologie, můžeme nalézt něco jako podpis designera,“ přiznal Dawkins.
Populární vědec tedy nevylučuje možnost, že byl život stvořen. Přirozeně, jestliže my jsme se nevyvinuli z kamene, pak se tak museli vyvinout mimozemšťané, kteří nás vytvořili. Protože: Kdo by pak stvořil je? Další mimozemšťané? A ty další mimozemšťané? Tady něco nehraje... Podstatnější je však otázka: Když to mohli udělat mimozemšťané, proč by to nesvedl Bůh? To je ale zkrátka nemyslitelné! Doslova tabu!
„Bůh Starého zákona je pravděpodobně nejvíce nepříjemná postava v celé beletrii: žárlivý, a ještě na to hrdý; malicherný, nespravedlivý, nelítostný manipulátor; pomstychtivý, krvežíznivý, misogynní, homofobní, rasistický, genocidní, morový, megalomanský, sadomasochistický, svévolně zlomyslný tyran,“ píše Dawkins ve své knize Boží blud.
A jak se říká: Jsme doma! Vůbec nejde o vědecký pragmatismus. Pokaždé se dostaneme k jedinému bodu: Člověk zkrátka nechce mít nad sebou žádnou vyšší autoritu. „Dělej, co ty chceš, ať je to cele zákon,“ praví krédo jednoho z největších satanistů 20. století, Aleistera Crowleyho. Slovy Richarda Dawkinse je však „stupidní, ignorantské či šílené (nesmíme zapomenout na zkažené)“ věřit v Boha, zatímco mimozemšťané jsou zcela myslitelnou odpovědí na základní lidské otázky. Také vidíte to pokrytectví?
Pro evoluci neexistují důkazy
Je potřeba si říci na rovinu: Neexistuje jediný vědecký důkaz potvrzující evoluci. A také je už 21. století; jestliže něčemu nerozumíme, neznamená to, že je za to zodpovědná evoluce. Ostatně: Darwin se v 19. století domníval, že čím jdeme níže (do mikrosvěta), tím jsou věci jednodušší. Ono je to ale zcela naopak! Moderní věda dokázala, že jediná živá buňka představuje v podstatě neskutečně organizovanou a komplikovanou továrnu.
Pojďme si shrnout některé podstatné teze týkající se evoluce:
1) Jakýkoliv archeologický nález „přechodných článků“ nelze počítat jako důkaz pro cokoliv. Proč? Nelze zkrátka určit, že existuje jakákoliv návaznost z předchozího druhu na ten nalezený, a už vůbec nelze určit, zda nalezený druh měl děti stejného druhu. A i kdybychom tomu věnovali poctivé studium, zjistíme, že veškeré nalezené přechodné články patří buď dávno vyhynulým živočišným druhům, které nijak nenavazují na jeden či druhý konkrétní druh; nebo jde o stále žijící druhy a nebo prostě o podvrhy.
2) Zato se nikdo nezabývá těmito „hochy“. O nefilech (nephilim) také hovoří kniha Henochova. Studie dokázaly, že tyto nalezené lebky nejsou lidského původu.
A nikoho z „vědců“ zdá se nevzrušují ani draci. Vědec Mark Armitage objevil měkkou tkáň na rohu Triceratopse, což naznačuje, že se „dinosauři“ potulovali po zemi ještě před pár tisíci lety. Jeho objev byl rovněž publikován v recenzovaném vědeckém časopise. Armitage se domnívá, že tento nález ukazuje na to, že Země je pouze 6000 let stará. Slovo dinosaurus vzniklo až v 19. století. Předtím však existovali draci. Přemýšlel někdo nad tím, odkud draci pocházejí? Proč má mnoho kultur legendy o dracích? Proč měli Číňané v roce 1611 před Kristem krmiče draků?
3) Jediné, co stále pozorujeme, potvrzuje biblickou kreacionistickou pravdu: Každý živočich má potomky dle svého druhu. Za dlouhá staletí šlechtění zvířat jsme vědeckou metodou zjistili, že DNA má své limity. Zjednodušeně řečeno: Nelze vyšlechtit koně, který předežene Porsche. Pes je stále pes, ať už jorkšír nebo doga.
4) Takzvané rudimenty dokazují jediné, a to neznalost vědců. Znovu platí teze: Nerozumím-li k čemu je ten či onen orgán, neznamená to, že je to pozůstatek evoluce. Kdepak! Mnoho rudimentů je dávno vyvráceno.
5) Evoluce odporuje mnoha fyzikálním a biologickým zákonům. Kupříkladu mendelovým zákonům dědičnosti. Každý zná ten poprask, když se mladé rodině narodí černé dítě. Často se stává, že jisté geny od předků se znovuobjeví v následujících generacích. Jestliže byl váš dědeček afrického původu, existuje reálná možnost, že vaše dítě bude černé.
6) Žádná datovací metoda není přesná. Kromě toho, existuje více datovacích metod, které ukazují na to, že je země ve skutečnosti mladá.
7) Žádný experiment ještě nedokázal, že je možné, aby vznikla živá buňka z něčeho neživého. Ale to není podstatné; důležité je, že žádný experiment něco takového ani dokázat nemůže! Proč? To je jednoduché: Je totiž navrhnut a řízen člověkem. Jediné, co by pak vědci dokázali, je to, že je potřeba inteligence, aby mohl být stvořen život.
Víra, nikoliv věda. Kazatelé, nikoliv vědci
A jak je to s těmi důkazy? Situaci vtipně ilustruje video, kde se dožadovali po Dawkinsovi, aby vyjmenoval jednu, jedinou zaznamenanou benefitní mutaci u organismů. Nezvládl to.
Richard Dawkins je jednou z osobností „Nového ateismu“, který je typický silnou kritikou vůči náboženství. To je pozoruhodné, neboť nejen z Dawkinsových vlastních slov vyplývá, že kdo „nevěří“ (v evoluci) je „stupidní šílenec“. Jak lze ale věřit něčemu, co ani nemá regulérní vědecké základy? Evoluce je dům z karet: Stojí na komplikované souhře náhod a podmínek natolik specifických a pohádkových, že by bylo bezmála zázrakem, aby se mohla vůbec udát.
Proč se o tomto temném náboženství (na rozdíl od toho pravého) stále učíme ve škole? Existuje vůbec akademická svoboda? Ano. Pokud jste na té správné straně... Marka Armitage za jeho šokující „dračí“ objev vyhodili z Kalifornské státní univerzity v Northridge, kde do té doby působil. Důvod? Jeho „náboženské přesvědčení“ prý ovlivnilo jeho zkoumání. Ne protože by snad použil nepřijatelné metody – ale protože došel k „nepřijatelnému“ závěru.
Je to vždycky stejné. Zatímco „zázračná“ pravda je prostá a nepotřebuje tisíce berliček k tomu, aby mohla stát, darwinismus je neobhajitelnou vírou, která se tváří jako věda. Pokud by vědci jako Dawkins byli schopni „vědecké“ sebereflexe, měli by kritizovat především negativní vlivy vlastního náboženství. V něm ovšem není hlavním hrdinou „megalomanský, misogynní Bůh“. Je jím někdo úplně jiný. Aleister Crowley by věděl.
Tagy článku