V článku, nazvaném “Je Bůh teď na straně Rusů?” se slavný americký konzervativní politik Patrick Buchanan, jehož články často přetiskujeme i na Protiproudu, zabývá jedním podstatným a opomíjeným rozměrem ukrajinské krize, hlubším, než je ten čistě geopolitický.
Moskva je Svatým městem
Vysvětluje, že na Krymu byl pokřtěn sv. Vladimír, tedy kníže, který učinil Rus křesťanskou. Cituje Putinův výrok o tom, že „(Vladimírova) duchovní zásluha, jíž je přijetí ortodoxního křesťanství, založila všeobecnou základnu kulturní, civilizační i hodnotovou, která spojuje prostor Ruska, Ukrajiny a Běloruska.“ Buchanan posléze dochází k logickému a pochopitelnému závěru: fakt, že Vladimir Putin tímto způsobem veřejně deklaruje, že za navrácením Krymu stojí pevný postoj Ruska k tradičním křesťanským hodnotám, o čemsi podstatném svědčí. Píše:
„Putin oficiálně vyjádřil názor, že Moskva je Svatým městem dneška a velitelským stanovištěm novodobé protireformace, mířící proti novému pohanství. Putin tak nasává z nejmocnějších celosvětových proudů. Jeho činy nejsou jen odporem proti tomu, co mnozí vnímají jako arogantní úsilí Ameriky o celosvětovou nadvládu. Nejsou jen obranou ruských „soukmenovců“, které rozpad Sovětského svazu zanechal v cizích zemích.
Putin současně odpovídá na celosvětové zhnusení spojením hedonismu a sekularismu se sociální revolucí, které dnes přicházejí ze Západu. V celosvětové kulturní válce Putin rozhodně zabodl ruskou vlajku do země na straně tradičního křesťanství. Jeho nedávné proslovy jsou ozvěnou slov papeže Jana Pavla II., když ve své encyklice Evangelium Vitae v roce 1995 káral Západ za to, že přijal „kulturu smrti“.“
Propagandistický aparát kultury smrti
Taková slova samozřejmě nejsou propagandistickému aparátu kultury smrti příjemná: Je to velmi podobné jako v těchto dnech u nás. S tím rozdílem, že v Americe slova o Kristu, křesťanství a tradicích mají šanci zaujmout významnou část pravicově orientované veřejnosti. A toho se Obamovi, ale i McCainovi neokonzervativci (neoconi) obávají vpravdě jak čert kříže.
Neoconi jsou „předělaní“ marxisté, kteří bolševickou doktrínu „vývozu revoluce“ změnili po skončení studené války na doktrínu „vývozu západní demokracie“. Jaký tedy div, že po Buchananovi okamžitě skočili. Zatímco každý, kdo u nás nejde v řadě s oficiální ubohou a prolhanou protiruskou propagandou, je prostě Putinův „agent“ a basta (viz články Karla Steigerwalda a spol.), v Americe to mají neobolševičtí propagandisté přece jen složitější. Zvláště jde-li o diskreditaci osobností typu Patrika Buchanana.
Cliff Kincaid na serveru Accuracy in Media publikoval článek, „Kdo se nechal zmanipulovat moderním Ruskem?“.
Text je mimořádně poučný i pro nás. Nejde o to, že je samozřejmě přehlídkou všech protiruských klišé, především umanutého opakování mantry o domnělé „okupaci Ukrajiny“. Neoconi všech zemí světa jsou zajedno v tom, že goebbelsovské „stokrát opakovaná lež se stává pravdou“ stále funguje. A v jistém smyslu mají pravdu. Fakt, že s výjimkou ozbrojených kyjevských „demonstrantů“, přiznaně financovaných a organizovaných Spojenými státy a Evropskou unií – se Ukrajinu okupovat nikdo nepokusil, mnoha lidem kvůli tomu „uniká“.
Čtěte ZDE: O Putinově kůži a velmocenských zájmech: Obsadí Amerika Mexiko a anektuje Kalifornský poloostrov? Co by se stalo, kdyby SSSR vyhrál studenou válku?
Čtěte ZDE: Tvrdá slova slavného Američana: „Zosnovali jsme převrat na ruských hranicích. Podvedli jsme Rusko s NATO. A nyní se divíme Putinovi. Kdo je tady iracionální?“
Křesťanské hodnoty a „okultismus“
Zato ruské přihlášení se k tradičním křesťanským hodnotám je podle Kincaida výrazem „okultismu“ a „komunismu“, který Rusku vládne spolu s „tajnými službami“ a „temnými silami“.
Dělají to prý mazaně: Otevřeně podporují tradiční rodinu a civilizační křesťanské hodnoty, takže jim to občané věří. Samozřejmě, že je za tím úskok. Putinovu prorodinnou politiku totiž určitě financuje (včetně Američanů, kteří si dovolují vyjadřovat obdobné postoje) šéf ruských železnic Vladimír Jakunin. Což znamená, že peníze na ni nejspíš pocházejí z tajných fondů, které ukradl z peněz, jež měly zajistit průběh olympijských her v Soči – musel je ukrást, protože, (zřejmě narozdíl od milionářů na Západě) má luxusní dům!
Na podporu svých tvrzení, která – na rozdíl od „rétorických cvičení“ Vladimíra Putina, podložených pouze činy – máme vlasteneckou povinnost automaticky pokládat za ryzí pravdu, cituje autor takové autority, jako knihu o KGB z roku 1984, jejíž text navíc překrucuje, a několik novinových článků.
Potrefené saně kultury smrti
Co z toho všeho plyne? Pat Buchanan, jak je jeho dobrým zvykem, zase jednou uhodil čísi neoconskou hlavičkou o hřebíček. A dotyčná hlavička, jedna z tisícihlavé potrefené saně kultury smrti, pořádně zařvala. Převeden do textu zní onen řev takto:
Buchanan býval dříve přesvědčeným antikomunistou. V dobách Studené války, za prezidenta Reagana, byl tiskovým ředitelem Bílého domu. Buchananova opozice vůči „Říši zla“, jak ho správně nazýval Reagan, se teď proměnila v nechutné sympatie vůči sovětskému plukovníkovi KGB Vladimíru Putinovi, faktickému diktátorovi Ruska, který „Říši zla“ sloužil několik desetiletí.
Buchanan kdysi býval velmi inteligentní. Teď tvrdí, že Putin je křesťan a Rusko je křesťanský národ. Zřejmě máme ignorovat, či pominout, všechny případy, v nichž Putin porušil lidská práva – včetně vražd novinářů – a jeho invazi na Ukrajinu.
Není absolutně žádný důkaz, mimo rétorických cvičení ruského prezidenta, pro to, že by se snad Rusko, nebo jeho vůdce dali cestou křesťanství. Namísto toho jsme svědky masívní aktivní propagandistické kampaně, do jejíchž osidel se chytli mnozí američtí konzervativci. Přesvědčila je, že Putin snad nějakým způsobem představuje alternativu prezidentu Obamovi s jeho dekadentními postoji ke světu. Je znepokojivé vidět, že někteří z těchto konzervativců dokonce podporují ruskou invazi a okupaci Ukrajiny.
Hlavní slabina Buchananova argumentu spočívá v tom, že neexistuje žádný reálný důkaz, že se Rusko vyrovnalo se svou sovětskou minulostí a opravdu se jí zřeklo. Naopak! Putin oplakává konec Sovětského svazu a bývalé KGB, nyní FSB, svěřil do rukou vlastní mocenská centra. Dokonce vychvaluje ruskou špionáž proti Americe.
Generálporučík Ion Mihai Pacepa, nejvyšší důstojník, který kdy sběhl ze sovětské sféry vlivu, nazývá Rusko „první diktaturou tajných služeb na světě“. Dva stateční investigativní novináři, Andrej Soldatov a Irina Boroganová, zachytili podstatu problému ve své knize „Nová nobilita: Restaurace ruského státu tajných služeb a přetrvávající dědictví KGB.“
Putinova podpora tradiční rodiny
Buchanan cituje jako důkaz Putinovy výroky na podporu tradiční rodiny, zákony proti gayům i zákony na podporu lidského života v rámci pro-life tématiky, které Rusko nedávno přijalo. Jenže stejně jako sovětská propaganda a dezinformace, proti nimž Buchanan v dobách Reaganových pracoval, nelze ruskou rétoriku ani legislativní kroky pokládat za legitimní. Je to jen show, která má zakrýt cestu, na níž se Rusko vydalo, jak v domácí, tak v zahraničněpolitické oblasti.
Rusko nehájí křesťanství. Všechny důkazy ukazují, že Rusko hájí ruskou ortodoxní církev, která byla vždy nástrojem sovětských tajných služeb. Jak jsme si (v organizaci Accuracy in Media) povšimli v roce 1984, již tehdy říkala hodnověrná příručka KGB autora Johna Barrona, že Direktorát č. 5 KGB měl za úkol „skrytě kontrolovat náboženství v Sovětském svazu“ a „zajistit, že ruská ortodoxní církev i všechny další církve budou sloužit jako nástroj sovětské politiky“.
Barron v příručce dodává: „Direktorát má své informátory ve všech patrech církevní hierarchie a rekrutuje agenty z řad kněží. Značnou část své práce vykonává skrze Radu pro náboženské záležitosti, jejíž podstatné procento tvoří bývalí důstojníci KGB.“
Od těch dob se v podstatě nic nezměnilo. Ruská ortodoxní církev je dnes režimu blíže než kdy dřív a je tak morálně prohnilá, že dokonce v letošním roce vydala kalendář k poctě sovětského masového vraha Josifa Stalina. Bývalý důstojník KGB Konstantin Preobraženskij ji nazval „Putinovou špionážní církví“ a značnou část své nové knihy „Nový trójský kůň KGB/FSB“ věnuje zneužitím ortodoxní církve ruskými bezpečnostními službami.
Luciferova nadace a OSN
Vědecká práce „Renesance okultismu v dnešním Rusku a její dopad na literaturu“ názorně ukazuje existenci velmi zlověstného jevu: politický režim ovládá církev pro vlastní účely. Práce popisuje, jak v „postsovětském Rusku“ bují New Age a další okultní jevy, dokonce takové, které autorka, německá vědkyně Birgit Menzelová, nazývá „temnými“ nebo „zlými“ silami.
„Okultní praktiky byly vždy používány k rozličným účelům, od benigních duchovních až k podpoře totalitárních režimů a fašismu,“ píše Menzelová. Její podrobný článek rozebírá vliv teosofie na Rusko a ruské marxisty. Teosofický směr založila ruská mystička, Helena Petrovna Blavatská (1831-1891), autorka knihy Tajná doktrína. Teosofické učení zdůrazňuje, že se člověk může stát Bohem skrze mystické zážitky a dokonce může činit zázraky.
Tradiční křesťanství má na věc jiný názor. Teosofie, jak píše dr. Peter Jones, jeden z předních světových odborníků na pohanství a okultismus, je částí hnutí, které „má v plánu v nadcházejících dnech zaživa sežrat křesťanství.“ Říká, že teosofie je „duchovním základem“ Spojených národů a všímá si faktu, že nadace Lucis (dříve Luciferova) je okultní teosofická skupina, která kontroluje Meditační místnost Spojených národů.
Menzelová cituje zdroje, které dokazují, že sovětská tajné služba měla „zvláštní agenty pro okultní záležitosti“, kteří sledovali ruskou teosofickou společnost, několik esoterických řádů dokonce jakousi „tajnou společnost“.
Jedno z mnoha fascinujících odhalení výborně ozdrojované práce, již Menzelová vydala v roce 2007, je, že Aleksandr Dugin, nyní Putinův poradce (některé jeho skutečné názory přineseme v zítřejším článku, pozn. Protiproud), zahrnul některé z těchto (okultních) teorií do své teorie „geopolitického euroasianismu“, která hlásá znovuzrození ruského impéria, jež bude zahrnovat i islamistický Írán. Jak píše: „od roku 2000 se Dugin přesunul k samému zdroji politické moci poblíž Putinovy administrativy cílenou strategií, s níž zakrývá svou mysticko-esoterickou ideologii...“
Dugin a Duke
Mluví přitom o tomtéž Duginovi, kterého vyfotografovali, když se setkal s vůdcem Ku Klux Klanu a neonacistou Davidem Dukem při jeho návštěvě Ruska. Duke, stejně jako mnoho ruských nacionalistů, tvrdí, že komunismus Rusku vnutilo spiknutí židovských bankéřů.
Robert Zubrin, který o Duginovi napsal několik článků, přitom vysvětluje, že Duginova ideologie „národního bolševismu“ je podobná Hitlerovu národnímu socialismu. Podle něj chtěl Dugin původně založit vlastní stranu, tohoto cíle se ale vzdal, aby se mohl stát poradcem Vladimíra Putina a jeho strany Jednotné Rusko. Chvíli však pracoval i pro Komunistickou stranu Ruska, druhou největší politickou stranu právě po Sjednoceném Rusku.
Putin se převtělil, jak říká Zubrin, a stal se mluvčím tábora tradice a morálky, ačkoli ruská vláda „provozuje největší obchod s bílým masem na světě,“ v jehož rámci unáší ruské dívky a prodává je po celém světě jako prostitutky. „Nikdo by neměl Putinovi skočit na jeho tvrzení, že je obráncem konzervativní morálky,“ říká Zubrin.
„V Rusku je daleko více zvráceností, a to včetně homosexuálních, než u nás,“ pokračuje. „V ruské armádě jsou rekruti běžně v rámci šikany obětí znásilnění důstojníky a režim toto chování chrání.“
Stejně znepokojivé je to, že se říká, že Duginova vize ruské renesance je částečně založená na myšlenkách Aleistera Crowleyho (1875-1947), satanisty, který sám sebe označoval za „Bestii 666“, neboli Antikrista z Knihy Zjevení. „Stojí za zmínku, že v raných 90. letech se Národní bolševici i jejich hlavní ideolog Aleksandr Dugin snažili se záviděníhodnou vytrvalostí masám představit Crowleyho myšlenky,“ všímá si jeden z pravidelných komentátorů ruské politické scény.
Někteří analytikové tvrdí, že Crowley, který Rusko dvakrát navštívil (v letech 1898 a 1913) byl hlavou mezinárodního spiknutí se satanistickými kořeny, který pomohl komunistům v Rusku, a že jeho filosofie hrála roli i při nástupu nacismu v Německu.
Mezi jeho spoluspiklence se řadil například Walter Duranty, dopisovatel New York Times, který se dostal ke slávě – a Pullitzerově ceně – tím, že pomáhal zaretušovat zločiny sovětského diktátora Josifa Stalina, jako například jeho vraždy milionů Ukrajinců.
Ačkoli se to může zdát neuvěřitelné, S. J. Taylorová píše ve své knize o Durantym, nazvané Stalinův apologista, že se Duranty s Crowleym účastnili drogových satanistických orgií. V sérii rituálů, jež se odehrály během roku 1913 v Paříži, Crowley obdržel „svátost“ od jistého satanského kněze, o němž Taylorová tvrdí, že jím byl Duranty. Touto svátostí bylo sperma. Jak píše Taylorová, během těchto rituálů se zpívaly verše, a to včetně jednoho, jenž zněl“ „Krev a sémě! Krev a sémě!“
Rusko vedoucí mocnost prorodinné politiky
Ve svém sloupku o údajných Putinových kristiánských kvalitách píše Buchanan, že si se znepokojením přečetl, že Světová rada (sic!) rodin Rusko označila za „vedoucí mocnost prorodinné politiky“ a že se podzimní konference Rady bude konat v Moskvě. Táže se: „Pronese Vladimír Putin úvodní proslov?“
Buchanan si jaksi nevšiml, že v důsledku ukrajinské krize byla konference „pozastavena“ po invazi Ruska na Ukrajinu. Světový kongres rodin k tomu uvádí: „Situace na Ukrajině a Krymu (a následné evropské a americké sankce) vzbuzují pochybnosti co se týče cestovních, logistických a dalších záležitostí, jež ztěžují uskutečnění akce“ v Moskvě.
Jinými slovy, Američané, kteří by snad chtěli jet do Moskvy a účastnit se bohoslužeb v ortodoxní katedrále Krista Spasitele by nebyli za stávající situace schopni mít užitek z rublů, které se k nim za to přikutálejí.
Ty rubly měly přijít od Putinova kamaráda Vladimíra Jakunina, jako Putin bývalého důstojníka KGB, který údajně ukradl miliony, pokud ne miliardy, z veřejných rozpočtů určených na stavební projekty spojené s olympijskými hrami v Soči. Některé z těch ukradených fondů použil na to, aby si vybudoval luxusní sídlo, jehož součástí je domek pro hosty, křídlo pro služebnictvo, garáž pro 15 aut, sauna, bazén a soukromá kaple
Světový kongres rodin (WCF, World Congress of Families) kolaboruje s Rusy minimálně od roku 2008, když se jeho zástupci zúčastnili Světového veřejného fóra, další skupiny, založené Jakuninem. Larry Jacobs z WCF o Jakuninovi tehdy prohlásil: „Měli bychom být vděčni Vladimíru Jakuninovi, který obětoval svůj čas i prostředky ke zlepšení světové civilizace.“
Zkuste to říct ukrajinskému lidu.
Zdroj zde.
Tagy článku