Jak interpretovat výsledky proběhlých komunálních voleb (těch senátních alespoň zčásti)? Byly nepřímým referendem o prvním roce vládnutí koalice ANO, SPD a Motoristé, jak o tom před měřením sil vykřikovali někteří z obou stran politické barikády? A budou znamenat nějakou změnu ve vztahu vlády a poražené fialové opozice - včetně Hradu?
To jsou asi jediné otázky, které mají smysl. Volební výsledky - což je dáno charakterem tohoto hlasování - jsou jinak pochopitelně místo od místa tak rozdílné, že z hlediska dalšího směřování naší bruselské kolonie nemají praktický význam. Samozřejmě s výjimkou několika větších měst - na prvním místě Prahy a Brna - kde se opět jen potvrdilo známé beznadějné. Či opět mírně nadějné třeba v Ostravě.
V nejobecnější rovině lze asi konstatovat: Žádné velké překvapení. Potvrdilo se snad jen několik trendů, které za úvahu stojí. Mají v sobě totiž ukrytou časovanou nálož. Nikdo ji však nebere příliš vážně - nebo o tom alespoň veřejně nemluví.
Ve všech dosavadních komentářích z obou stran politického spektra - ve smyslu koalice versus opozice - tato skrytá mina zcela absentuje. A to přes to, že se vynořila (a zase zanořila) z hlubin mediálních mystifikací jako podivná variace na Moby Dicka. Aby nám připomněla, co v "pěně dní" obvykle nechceme vidět a vědět.
Mírně zvlněné moře
Všichni, kteří teď jásají či naopak vraští čela, pomíjejí nejzákladnější fakt, jenž vysvětluje "posuny" naprosto dostatečně a spolehlivě: volební (ne)účast. Vzhledem k tomu, že ve volbách tohoto typu byla víceméně obvyklá, tedy kolem 48 % (minule dokonce asi o dvě procenta méně), nevidí v tom komentátoři podstatnou příčinu výsledků. Ale přitom je věcí zcela kardinální. Právě ona je "obalem", který skrývá zmíněnou nálož vloženou do základů.
Při loňských sněmovních volbách přišlo volit (teď vynechme naštěstí nepodstatnou část zahraničních "korespondentů") téměř šedesát devět procent z těch, kteří volit mohou. Ačkoliv i to znamená, že větší čtvrtina Čechů, Moravanů a Slezanů souboj s fialovou mafií ignorovala, je to skvělé číslo proti té více než polovině, jež se nenamáhala přijít tentokrát. Ti, kteří z objektivních důvodů nemohli, jsou statisticky zanedbatelní.
Ten rozdíl je totiž obrovský a zásadní. Především kvůli tomu byla fialová mafie poražena. Tak proč se ty statisíce voličů tentokrát - a jak víme vlastně stabilně - k těmto volbám neobtěžovali - a tím rovněž nepřímo hlasovali? Lze totiž s pravděpodobností hraničící s jistotou předpokládat, že většina z nich patřila k těm, kteří se na loňské změně vlády podíleli.
Odpověď je jednoduchá. A vypovídá o stavu celé společnosti mnohem víc, než všechna statistická data, z nichž teď budou nejméně několik týdnů vařit nevýživnou polévku "výkladů" obvyklé sestavy propagandistů v ČT, ČRo a dalších přidružených chapadlech mediálního korporátu: Prostě jim to nestálo za to. Je jim to jedno.
A pospěšme současně říci, že výtka je to jen zčásti. Protože sociologicky vzato jde především o lidi, kteří vnímají situaci ve své zemi spíš intuitivně než racionálně. Chceme-li to říci mírně urážlivě, činí tak "první signální soustavou": nervovou reakcí na podnět podle jeho intenzity - a pohybu v davu.
POVOLEBNÍ PORADA NEPODVOLENÝCH!
V pondělí 12. října v 18:00 hodin se tvrdé jádro nepodvolených sejde na poradě se šéfredaktorem Protiproudu Petrem Hájkem. O čem budeme nejspíš diskutovat?
Nepochybně důležitým tématem bude interpretace výsledků komunálních a senátních voleb. Jenže nežijeme na ostrově - a kolem nás se právě vysoko zvedají nebezpečné válečné vlny.
Možná ale budeme hovořit o něčem úplně jiném. Protože obsah porady určí jako vždy čtenáři a diváci svými dopisy, otázkami a komentáři - jak k aktuálnímu dění, tak k obecnějším problémům, jež určují náš rozhoupaný (viditelný i neviditelný) svět.
To také vysvětluje, proč například brutální rozkrádačka "Starostů" sice začala ve Zlínském kraji, ale když začala růst, přestěhovala se do Prahy, kde se z ní teprve stal "Dozimetr". A tady už se jí účastnili ve větší či menší míře všichni, kteří i na městské úrovni zachovali mafii SPOLU. Do médií - a tedy nakonec i k policii, prokurátorům a soudům - se dostala pouze pro neshody kolem dělení kořisti.
Moře však bylo tentokrát na pohled jen mírně zvlněno nezajímavými a z větší části vylhanými žvásty o státním rozpočtu či podobnými nesmysly. Válka či mír se neřešily. Loď se pohupuje, ale pluje.
Vynoření
Potvrdila jim to nad jiné přesvědčivě událost, která vzrušila jen ty na palubě - tedy tu část posádky, která vnímá, že bouře je na dohled a může kdykoli smést bárku do hlubin. To, když plastový panák dosazený manipulacemi do křesla prezidenta republiky oznámil, že se voleb nezúčastní, protože si zrovna vezme dovolenou.
A jeho ze státního rozpočtu rovněž královsky vydržovaná souputnice - rudá politručka - učinila totéž. Dokonce si ještě dala záležet, aby na úrovni své omezené inteligence (proto jim to tak dobře v luxusním hnízdečku klape) obhajovala tento provokativní dosud nevídaný a neslýchaný faul vůči zemi, která ji z daní živí. Zažvanila si s drzostí vlastní všem beznadějným tupcům.
Vlnka pobouření se tentokrát ale zvedla i z médií, která si PPP (Petr Pavel Pávek) platí. Buď přímo ze státního (jako skandální smlouva na milióny se Seznamem), nebo nepřímo bojem za udržení daně zvané rozhlasové a televizní poplatky. Ale především legalizací a podporou kriminální fialové mafie (toho času v opozici), do jejíhož čela se v zájmu "svých" miliardářů postavil.
A co čert nechtěl - nebo spíše chtěl: Jeden z miliardářů, kteří PPP na jeho africkém safari doprovázeli (a zřejmě platili i soukromé tryskáče, jimiž se plastový bojovník za bruselský Green Deal dopravoval), se na báječných projížďkách africkými dunami převrátil a zranil. A to natolik vážně, že jej bylo třeba dopravit domů.
Inflace je právě před dalším skokem. Jak se ukrýt před koncentrákem digi měny? Nesplatitelné dluhy. Trend je jasný. Řešení existuje
Protiproudní televize uvádí v pořadu Rub a líc Roberta Vláška, který v diskusi s Petrem Hájkem nalézá odpovědi na dramatické situace současného světa, jenž 55 roků po velkém americkém podvodu směřuje k řešení, které nás může velmi rychle znovu ožebračit. Jak tomu předejít?
Napište svoje telefonní číslo na email zlato@protiproud.info - a budete vědět vše, co potřebujete. A pomůžete sobě i Protiproudu!
A při té příležitosti PPP, který do té chvíle tvrdil, že se na volby navzdory drobné korporátní bouřce demonstrativně vykašle, skočil do dalšího soukromě pronajatého tryskáče, aby se nečekaně vynořil ve své domovské obci u volební místnosti.
Bílá velryba
Tím ovšem dal své drzosti a aroganci nezamýšlenou korunu. Kdyby vůbec nepřijel, šlo by to brát jako umanuté dětinské gesto vojenské gumy, která si myslí, že už všem velí - a jeho média by to po pár zaštěkáních pokryla. Ale využít nehody jako dobré příležitost, nechat se dovézt k urně a po několika trapných "sebekritických" slovech (má tu formálně ponižující metodu naučenou ze svých "rudých dob") zase šupky dupky tryskáčem za kámoši z veselé společnosti - to je i na naše poměry otřásající drzost.
Bílá velryba se prostě nečekaně vynořila - a bez újmy opět zanořila. Voličům oné čtvrtiny potvrdila, že jejich nechuť k volbám je správná, neb sdílená hlavou státu. Co je však horší: Na palubě se nenašel žádný kapitán Achab, který by na ni zaútočil.
Přitom to byla jedinečná příležitost - nejen jak ještě v posledních hodinách zájem o volby trochu zvednout. Nestalo se však nic. Naopak ještě padla "pochvalná" slova o "nalezené odpovědnosti". Vždyť přece chybu může udělat každý, jak pravil sám žvanivý Moby Dick.
VYZBROJME SE SAMI NA PODZIM A ZIMU!
Jak se bránit nejen následkům nebezpečných vakcín a mnoha chemických farmak označovaných za léky za využití čistě přírodních metod bez použití chemie? Jak připravit organismus na na zátěž v nadcházejících podzimních a zimních měsících?
Vytvořte si bezplatný účet BEWIT, kterým se dostanete k výrazným slevám s kompletní nabídkou na e-shopu firmy BEWIT.
A stále platí, že tím současně pomůžete nejen sobě, ale také přispějete na existenci Protiproudu. Díky, rodino nepodvolených!
Že mlčel Andrej Babiš, je příznačné, jeho plánované obchody s Pávkem se již rýsují. Že ale ani zbývající šéfové koaličních stran nezkusili obludu z hlubin amorálních pekel harpunovat, ptát se minimálně po fakturách za prý soukromě placené letadlo... prostě cokoli, nabízejí se toho hromady - to je vskutku nepochopitelné. Ta kořist byla přece na dohled. Jenže z Bílé velryby se u nás stala plastová treska.
Queequeg u kormidla?
Pokud něco může dokonale objasnit průběh a výsledky těchto voleb, je to právě tato "příhoda". Nezájem demonstrovaný méně než polovinou oprávněných u volebních uren, je tím plně "legitimizován". Nezájem o ulovení Bílé velryby, když se nečekaně vynoří, je ale neuvěřitelný. To signalizuje něco mnohem hlubšího, než že Babiš není kapitán odhodlaný k boji.
Jistě: "obvyklý" malý zájem o tento typ voleb kombinovalo několik dalších faktů: Neschopnost se opětovně alespoň v rámci vládní koalice propojit a jít před voliče "sešikovaně". I to by mohlo zvednout zájem alespoň nějakého procenta "lhostejných-intuitivních". Nemluvě o celkově velmi chabé předvolební kampani, kterou jednotlivé osobnosti - asi nejviditelněji Jindřich Rajchl (PRO– SPD) - nemohly samy utáhnout a dát jí pointu, respektive motivaci.
Tak trochu to dalo zapravdu těm v čele s PPP, že vlastně o nic nešlo. Jenže šlo. Ono to totiž bude mít dozvuk. Například fakt, že dozimetrový capo di tutti capi Rakušan zvítězil v Praze a jeho souputníci pod falešnou vlajkou "starostů" i na mnoha dalších místech.
Je lhostejné spekulovat o tom, že ODS pod Kupkou umírá ještě rychleji než pod Fialou. Nebo že Piráti s Hřibem dostali v Praze - jejich dosud jediné bruselské pevnosti - ránu, ze které se už sotva vzpamatují. Stejně jako úvahy o tom, že senát zůstane v rukou fialové bandy. Takže je to jedno, nebo z toho cosi plyne? Něco přece:
Když už si pohráváme s trochu krkolomným příměrem ke slavnému příběhu Hermana Melvilla, docela dobře na náš případ sedí především klíčová epizoda s Kvíkvegem:
Harpunář Queequeg, původně kanibal z (fiktivního) ostrova Rokovoko, si v předtuše neštěstí a své neodvratné smrti nechá vyrobit bytelnou rakev - ve chvíli, kdy to ostatní pokládají za nepochopitelné počínání primitivního divocha. A přece právě na ní, když celá loď jde ke dnu, se zachrání alespoň mladý vypravěč příběhu...
Tak tedy znovu: V nejobecnější rovině lze o proběhlých volbách konstatovat: Žádné velké překvapení. Rozhodl je nezájem. Na všech stranách.
S výjimkou stále ještě ne příliš velkého procenta nepodvolených, kteří si možná jen s ještě větší naléhavostí uvědomili, že ten skutečný zapálený kapitán dosud na můstku není. Kormidlo je stále opuštěné. Loď se přitom řítí do prudké bouře a relativní klid je spíše známým efektem ticha v "oku" uragánu. Co s tím?
Bylo by tragické, kdyby se jediná naděje měla jmenovat Kvíkveg.
