Švýcarská armáda minulý měsíc cvičila. V průběhu deseti dnů mezi 16. a 25. zářím se na severozápadě Švýcarska odehrávalo (na švýcarské poměry) veliké cvičení pod názvem Conex 15. Akce se zúčastnilo na 5000 vojáků a s nimi i nespecifikované množství příslušníků policie a celní správy.
Evropa se rozpadla
Na tom by nemělo být nic zvláštního. Každá armáda občas cvičí. Zajímavý a pro dobu příznačný byl ale námět cvičení - zhroucení Evropské unie, občanské nepokoje, příliv agresivních migrantů a z toho vyplývající obrana teritoria a zdrojů. Na naše poměry dost nekonvenční, že? A to je patrně i důvodem zarytého mlčení našich sdělovacích prostředků o celé této akci. Přitom námět, rozehrání, postupy a zejména pak vyhodnocení takovýchto manévrů by mohly být velice poučné i pro naše ozbrojené složky. Možná, že by zaujaly i nejednoho většinového posluchače, diváka a čtenáře. Posuďte sami:
Evropa se rozpadla, panuje anarchie. U řady okolních států se změnily hranice a uvnitř těchto zemí panuje rozvrat a krize. Eskaluje v nich etnické napětí, projevují se nedostatky v zásobování tamějšího obyvatelstva základními věcmi denní potřeby a potravinami, vládne černý trh a bují zločinecké organizace. Objevují se případy rabování obchodů i státních rezerv. V důsledku toho všeho dotírají na Švýcarské hranice masivní vlny uprchlíků. Ve vlastním Švýcarsku se pak probouzejí spící buňky džihádistů a organizují sabotáže. Jejich terčem se stávají státní zásoby potravin, ropy a zemního plynu… Ethnique tensions bring an increased stream of refugees into Switzerland.“
Scénáře příliš podobné realitě
Úkolem cvičících jednotek, vojáků i ostatních státních složek, bylo ochránit švýcarské hranice, státní rezervy a strategické zdroje a zabránit přelévání etnického napětí do Švýcarska ze zahraničí prostřednictvím "velkého přílivu uprchlíků."
Nacvičováno bylo zajištění strategického přístavu na řece Rýn ve městě Basileji, ozbrojená ochrana zdrojů a rezerv a posílení ostrahy hranice. Stávající celní orgány byly posíleny armádou a vojenská policie podpořila svými příslušníky policii státní a železniční.
Husté, že? A nešlo tu o nějaký ojedinělý exces. Podobná cvičení, ze kterých přímo čiší nedůvěra v Evropskou unii a obava z vývoje v Evropě se ve Švýcarsku odehrála již v letech 2012 a 2013. V tom prvním (Stabilo Due 2012) byly námětem "nepokoje ve Švýcarsku a okolí vlivem konfliktu smyšlených zemí Elbonie a Danubie a přílivu utečenců“. V tom druhém (Duplex Barbara 2013) byl nacvičován scénář, kdy "v zadlužené Francii (během cvičení nazývána Saônie) dochází ke konfliktům mezi jejími regiony a smyšlená polovojenská organizace obsadila kvůli získání financí a jiných zdrojů 3 švýcarská pohraniční města - Neufchâtel, Lausanne a Ženevu."
Čtěte ZDE: V německých táborech to bouří: Boj zatím jen židlemi a noži. Je libo samopal, granát nebo semtex? Požáry v českých muničních skladech jako čirá náhoda. Ministr vnitra nabízí migrantům 150 tisíc pasů
Hrozba je reálná
Co dodat? Snad jen to, že Švýcarský stát se vždy vyznačoval velmi dobrou informovaností. Ženeva bývala, kromě ráje finančníků i Mekkou všech tajných služeb, směňujících zde strategické informace. K tomu je pak nezbytné dodat i další charakteristickou vlastnost Švýcarska a konec konců i Švýcarů samotných. A tou je šetrnost.
Šetrnost houževnatého a cílevědomého horského národa, osidlujícího po tisíciletí krajinu s minimem zdrojů, šetrnost tradiční, která se promítá i do správy státu. Ve Švýcarsku je totiž, jako v málokteré zemi na světě, rozvinuta a dlouhodobě kultivována přímá demokracie. Občané se v lidových hlasováních a referendech mohou vyjadřovat ke všem aspektům správy země. Včetně otázek daňových. A rozhazovačnému státu, který by zacházel nehospodárně s jejich penězi by záhy zatli tipec.
No není to inspirující? Že si srovnatelný stát může dovolit suverénní, samostatnou politiku
Proto je nemyslitelné, aby si páni na generálním štábu švýcarské armády vymysleli cvičení na námět nějaké fantasmagorie z říše pohádek, která nikoho neohrožuje a jen tak z plezíru vyrazili do terénu „blbnout s flintama“, za peníze daňového poplatníka. Ne, ta hrozba musí být reálná a páni generálové ji musí být schopni kdykoli obhájit.
Brokovnice a šibenice
Ostatně Výroční zpráva švýcarské Federální Informační Služby za rok 2014 ze 4.5.2015 (zde) se na prvních 42 z celkových 76 stran zabývá pouze hrozbami, souvisejícími s Islámem: Islámským státem, islámským terorismem, džihádem, navrátilci z bojů v Sýrii, migrací, náboženskými a etnickými konflikty. Až pak přicházejí na pořad hrozby další.
Čtěte ZDE: Takzvaní uprchlíci: Třetí muslimská invaze. Má EU tajnou smlouvu s pašeráky? Austrálie se s nimi nemazlí - a je po problému. Orbán se ptá svých občanů. Občanská vzpoura v Německu? Je čas opustit unii
Bohužel, od doby zpracování této Výroční zprávy se situace v Evropě rozhodně nezlepšila. Pro dokreslení snad jen „perličku“ z minulého týdne. Je z Rakouska, od východních sousedů Švýcarské konfederace. Nu a právě v tomhle malebném, poklidném, lenivém a pohodovém Rakousku jsou v obchodech se zbraněmi vyprodány všechny brokovnice (zde). Vykoupili je v posledních týdnech právě ti pohodoví Rakušané. A co je zvlášť zajímavé, že „nejvíce se o koupi zbraně zajímají ženy“. Proč asi, to je v současné době zbytečné dodávat.
Další pomyslnou třešničkou na Evropském dortu pak může být nejnovější tisícová demonstrace Pegidy v Drážďanech, tedy v Německu, u dalšího Švýcarského souseda, kde se objevila šibenice s nápisem „Rezervováno pro Angelu ‚mamku‘ Merkelovou“.
Češi a Moravané to vidí podobně
A takovýchto drobných událostí, střípků, ze kterých se (bohužel) skládá dnešní evropská realita, by každý z nás dokázal z místa vyjmenovat na tucty. Zkrátka zdá se, že ti zatrolení Švýcaři jsou se svým cvičením mnohem blíže realitě, než by si Evropa přála.
Nabízí se ovšem logická otázka a co u nás? Ano, taky se cvičilo. Ochranu česko-rakouské hranice nacvičovalo v září 500 policistů a 300 vojáků. Jednotka ženistů pak postavila na Libavé humanitární stanový tábor s kapacitou 450 lůžek, vlastním zdrojem elektřiny, sociálním zařízením, s ošetřovnou, kuchyní a jídelnou. Tak to vidíte! Ty počty a zaměření výcviku… Místo tisíců, stovky, místo obrany území, kontrola pasů u závory a stavba tábora pro „nechtěnce“.
Čtěte ZDE: Elita české armády: Hrozbou pro naši zemi jsou hlavně migranti a USA. Normální Američané si myslí něco podobného. Nahradí Merkelová nás “xenofoby” perspektivními migranty?
Je tu zjevně patrný jakýsi rozpor, mezi vnímáním situace ve Švýcarsku a v České republice. Alespoň co se týče elit a vedení státu. Občané, alespoň pokud mohu soudit, to vidí v obou zemích velice podobně.
Ptejme se, dokud není pozdě
Když už se tedy ten pán v roli ministra obrany ostýchá ptát přímo lidí na ulici, co že by jako česká armáda měla dělat a nacvičovat, mohl alespoň hodit řeč na Generálním štábu. Tam přece mají přehled a jsou tam od toho... A jejich názory, jak ukázal nedávný průzkum, se od těch lidových v zásadě neliší.
Jestlipak ono to nebude tím, že Švýcarsko je suverénní zemí? Je sice součástí Schengenu, ale není v EU. Jednání o vstupu do EU totiž občané v referendu rezolutně odmítli. Díky tomu a díky své přímé demokracii může tahle nevelká, osmimilionová země provádět vlastní, švýcarskou a prošvýcarskou politiku. Často k nelibosti EU, která se ale na víc, než na skřípání zubů nezmůže. Vzpomeňme například nedávná referenda o imigraci či o mešitách, ve kterých Švýcaři (ke vzteku Bruselu) řekli, že čeho je moc, toho je příliš. A žádné remcání evropských orgánů s tím nehlo ani o píď.
No není to inspirující? Že si srovnatelný stát může dovolit suverénní, samostatnou politiku a přitom nijak ekonomicky nestrádá? Stát, který je co do počtu obyvatel ještě menší než my a co do přírodních zdrojů a surovin daleko za námi?
Co, páni ministři? Nebylo by načase dát pá našim současným „přátelům a spojencům“ kterým jsme dobří akorát jako odbytiště šizeného šmejdu, levná montovna a kanónenfutr do expedičních válek, a když jde o něco opravdu důležitého, o nějaký náš zájem, tak nás s výsměchem „demokraticky“ přehlasují?
Zkuste se zeptat občanů! Dokud jsou ještě, alespoň někteří, ochotni s vámi komunikovat.
Tagy článku