Český ministr - poddaný Husajna Obamy: Zeman prý odporem k islámu porušuje ústavu! Hodný a zlý policajt. Bratr mohamedána sedí v české vládě a vyhrožuje vlastencům. Nastupují nové generace obránců státu?
Radek Pokorný se zamýšlí nad některými pozoruhodnými plody letošního listopadového výročí a konfrontuje je s událostmi, které včera zažil v pražských ulicích
Jiří Dienstbier (po Karlu Schwarzenbergovi další ministr v české vládě s cizím státním občanstvím, v tomto případě americkým) je z toho už asi hodně na nervy: Nikoli z Bohnické psychiatrické léčebny, ale prostřednictvím České televize vykřikuje: prezident Zeman prý svým vystoupením na Albertově, v němž kromě jiného varoval před islámem a jeho vykonavateli - naposledy v Paříži - prý porušil ústavu. Tohoto poddaného Jeho veličenstva B. Husajna Obamy jmenoval do funkce ministra Pro rozvrat České republiky (oficiálně se tomu říká Pro lidská práva atd.) spojenec "vítačů migrantů" premiér Sobotka. Takže za něj nese odpovědnost.
Operace Pelikán
Dienstbierovi okamžitě přispěchal na pomoc Robert Pelikán. To je ten floutek, který ignoruje parlament, spolu s Bradáčovou, Ištvanem a spol. připravuje zákon o převzetí moci v zemi prokurátory napojenými na americkou ambasádu a hlasuje pro přijetí povinných kvót na přerozdělení migrantů do naší země. Vysvětlení není příliš složité. Ve vládě sedí jako Babišův ministr spravedlnosti (už to samo o sobě je dobrý vtip), ale především: jeho bratr patří k nejaktivnějším praktikujícím muslimům u nás. Jaký div, že tento R. Pelikán na svůj twitter napsal:
"Kdo veřejně podněcuje k nenávisti k některému náboženství, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, říká paragraf 356 trestního zákona." Komentoval tak projevy některých řečníků i údajnou nečinnost policie, která nepozatýkala české vlastence (včetně prezidenta), když na Albertově před vraždícím islámem varovali. Bratři, jak se patří. Tohle "imporotvané zboží" nám dnes, v další kritické situaci našich národních dějin, vládne.
Čtěte ZDE: Co spojuje 13. a 17. listopad 2015: Jsme jen figurky ve falešné hře? Bude v Praze „oslava obušky“? V Paříži něco selhalo. Zavraždění sebevrazi? Politici mají strach. Důvodně
Čtěte ZDE: Zneužití odkazu 17. listopadu. Patří snad Albertov havlistům? Ostudné prohlášení pražských akademiků. Nesnášenlivost tehdy a dnes. Nechají si to současní studenti - a nejen oni - líbit?
Demisi!
Zdaleka ale nejsou sami. Na vrcholu stojí premiér Sobotka, který narozdíl od Slováků přijal Merkelové diktát o povinném "přerozdělení" 120 000 migrantů. Vysvětlení tohoto zrádného aktu přinesl rovněž včerejší státní svátek. Šéf socialistů a vlády nás při něm přesvědčoval, že "hněv" po pařížském islamistickém masakru se prý nesmí obrátit proti - muslimům! Asi se nebude divit, když se tedy obrátí proti němu a jeho výtečným komplicům - ministrům.
Sobotka si totiž myslí, že na to vyzrál. V oficiální vládní vile přijal včera zástupce takzvaných nevládních organizací, aby jim poděkoval (!) za jejich práci při dovozu migrantů a péči o ně. Nechyběla mezi nimi samozřejmě ani americká zpravodajská agentura Šimona Pánka zvaná Člověk v tísni (jaký div, že patří k České televizi), která se podobně jako většina ostatních "vítačů" maskuje jako charita. A zatímco s nimi premiér (z našich peněz) bohatě hodoval, sliboval další miliardy ze státního rozpočtu na jejich luxusní život (a pražská kavárna jim do rytmu mlaskala), ministr vnitra Chovanec připravoval obušky na vlastence.
Ten plán je až trapně jednoduchý: Ministr Chovanec hraje roli "zlého policajta", který naoko migranty odmítá (ale také se vypořádá s jejich odpůrci), zatímco "hodný policajt" Sobotka krmí jejich sponzory a importéry. Ostatně Andrej Babiš dělá totéž. Chlapácky volá po "uzavření vnějších hranic EU", zatímco jeho ministr Pelikán (a jeho primátoři Prahy a Brna) organizují přijímání migrantů ve velkém.
Takováhle sestava, která s námi už dlouho hraje betla, musí okamžitě odejít, pokud máme mít šanci Českou republiku před hrůzami typu Paříž na poslední chvíli ubránit. Právě to požadovali tisíce demonstrantů v pražských ulicích. A tak soudruh Chovanec nakonec dodržel svůj "slib" - a poslal proti nim těžkooděnce. Holt "zlý policajt". Jenže ten "hodný" se to - ve strachu před "kavárnou" - raději ani nepokusil žehlit.
Tisíce demonstrantů směřujích před úřad vlády
Provokace, aby si mohl Chovanec "bouchnout"?
Policie zasáhla proti demonstrantům až na závěr - u Úřadu vlády. Bylo to poprvé od listopadu 89, kdy státní moc použila v tento den proti demonstrantům slzný plyn a obušky. Záminkou se staly petardy, které někdo z davu hodil směrem k policistům. Byla to zjevně taková Chovancova malá „falešná vlajka“. Provokace, aby ukázal vlastencům svaly. Ostatně měli je i urostlí mládenci v mikinách Thor Steinar, nenuceně se bavící s policisty u antonů, kterých si mohl pozorný pozorovatel všimnout. Byli to oni, kdo hodil petardy?
Do té chvíle pokojně demonstrující občany, kteří požadovali demisi vlády a uzavření státních hranic, nejprve policie tvrdě rozdělila a poté vytlačila jednu část směrem k Letenskému tunelu a druhou k Malostranskému náměstí. Došlo k několika zraněním a několik lidí skončilo za mřížemi. Kavárna, jejíž akce v Praze totálně selhaly, dostala příležitost alespoň "mediálně" zatleskat".
Večerní pochod před vládu byl ale jen vyvrcholením demonstrací, které se přes den v Praze proti vládě a na obranu země před rozvratem pomocí migrantů a jejich domácích pomahačů, uskutečnily. Především prezident Miloš Zeman rozběsnil kavárnu, když na Albertově pozdravil několik tisíc občanů, kteří mu přišli vyjádřit důvěru a poděkovat za důsledné hájení národních zájmů.
„Je zapotřebí tolerance vůči odlišným názorům, každý má právo ve svobodné společnosti názor vyjádřit, ale opačný názor nesmí být umlčován.“ řekl za bouřlivého potlesku Zeman. Lidé podle prezidenta v listopadu 1939 i 1989 vyšli do ulic, aby bránili ohrožený stát a protestovali proti manipulaci a vnucování jediného správného názoru. „Tento národ si zaslouží, aby si vládl sám a aby mu nikdo zvnějšku nediktoval, co má, nebo nemá dělat,“ prohlásil.
Spojeni?
Havlisté s rudými kartami tentokrát trapně pohořeli. Hrstka, čítající několik desítek lidí s americkými vlajkami, působila v tisícihlavém zástupu s vlajkami českými spíše jako pubertální kuriozita.
Po skončení shromáždění, které organizovala Velebova Strana práv občanů a podpořili jej i příznivci Bloku proti Islámu a Úsvit (Martin Konvička a Marek Černoch spolu se senátorem Velebou po Zemanovi také promluvili), se většina přítomných vydala na Václavské náměstí. Tam proti imigraci protestovali Okamurovi příznivci, kterých se také sešlo v horní části Václavského náměstí několik tisíc. Obě skupiny se zde spojily a vydaly se uzavřenou magistrálou přes Náměstí republiky k Úřadu vlády.
Můžeme to snad pokládat za náznak budoucí spolupráce alespoň některých vlasteneckých skupin, které dosud "úzkostlivě" nespolupracovaly? Těžko říci. Na místě je nanejvýš velmi opatrný optimismus.
Co však bylo patrné jak na Albertově, tak na Václaváku: Ty tisíce demonstrantů tentokrát tvořili z převážné části mladí a mladší lidé. A to je zřejmě vůbec nejdůležitější "sociologická" informace z pražských ulic 17. listopadu 2015. Štafetu státní a národní sebezáchovy už nedrží jen "pamětníci", ale zapojují se konečně i mladší generace, které na ně navazují.
Vydrží? Přidají se další?
Tagy článku