To, co právě sledujeme, není „válka policajtů“, jak se nám snaží namluvit média. Je to mnohem horší. Jde o další bitvu do hrdel a statků v nevyhlášené válce o moc mezi volenými a nevolenými. Zatýkání policistů z protikorupčního útvaru (ÚOKFK) jinými policisty – plukovníka Šlachty (ÚOOZ) – pod taktovkou pražské prokurátorky Lenky Bradáčové, má jako vždy přídech dalšího pokusu o puč. Tentokrát výslovně krytý jejím nadřízeným, šéfem všech zdejších státních žalobců Pavlem Zemanem.
Novinkou je, že tentokrát se ti volení přece jen začínají bouřit (ponechme pro tuto chvíli stranou, zda se nám mnozí politici líbí, nebo ne). „ÚOOZ se stává spíše mocenským centrem než vyšetřovacím orgánem,“ prohlásila poslankyně Jana Černochová (ODS) z dohlížejícího parlamentního výboru. A přidal se k ní dokonce i vládní šéf tohoto výboru Václav Klučka (ČSSD): „Je to velmi nestandardní jednání, které ignoruje zákon o inspekci“. Pobouřen je nad očekávání otevřeně i ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). To všechno naznačuje, že se hraje o moc. V obojím smyslu slova.
O co jde?
Tomu, co se děje, většina veřejnosti příliš nerozumí, takže je ochotna nad tím mávnout rukou. Jsou tady přece mnohem nebezpečnější věci – od migrantské invaze až po stále vyšší napětí mezi „elitami“ Západu (včetně NATO) a Ruskem, které se může kdykoli zvrhnout v šílený konflikt. Jenže právě v závětří „hluku“ těchto rizik zkouší skupinka pučistů v represívních a justičních složkách státu (napojená na americké tajné služby) převzít klíče od moci v naší zemi.
Dosud všechny „kauzy“, které pučisté s nevídaným mediálním humbukem rozběhli, skončily fiaskem – přestože používali většinou nezákonné metody.
Podaří-li se jim to, pak následuje i všechno ostatní: Politici budou už zcela poslušně plnit direktivy Velkého bratra za oceánem, v Bruselu i v Berlíně. Budou z nich ještě poslušnější loutky než dosud. Ze všech se stanou Sobotkové. A hlavně – nebude cesty zpět. Bradáčová a Šlachta, pečlivě krytí ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO), jsou víc než jen symbolem tohoto dalšího „tichého“ puče.
Připomeňme, že Lenka Bradáčová zahájila svou hvězdnou kariéru na americké ambasádě, kde zprvu vedla „kursy“ pro naše (!) státní žalobce. A společně se Šlachtou (Ištvanem a spol.) pak spustili vládní převrat – poté, co premiér Nečas „ohrozil“ dostavbu Temelína americkou firmou Westinghouse. Bylo to kromě jiného „náhradní řešení“, jak sem „na věčné časy“ dostat vojenskou základnu USA, poté, co selhala „akce radar“.
Čtěte ZDE: Poslední "neviditelná" bitva o moc v naší zemi vrcholí: Bílek rezignoval, jak Šlachta, Ištvan a Bradáčová diktují. Babiš i Sobotka jako rukojmí a polomáčené sušenky. Odvelená jednotka mafie na Kavčích horách
Ambasadorova chráněnkyně
Připomeňme také, že dosud všechny „kauzy“, které pučisté s nevídaným mediálním humbukem rozběhli, skončily fiaskem – přestože používali většinou nezákonné metody. Několik dní staré rozhodnutí Ústavního soudu chce alespoň něčemu z toho učinit přítrž: Zakazuje přehazování si případů mezi státními zástupci, jak se to pučistům hodí, nebo využívání „spolehlivých“ soudců, kteří ochotně na požádání uvalí na obviněné vazbu (čímž jim znemožní, nebo alespoň ztíží obhajobu) a tak dále.
A nad tím vším se již několik let vznáší příprava zákona, který má všechno toto bezpráví legalizovat. A současně postavit na špičku mocenské pyramidy nikým nevolenou chráněnkyni amerického ambasadora Lenku Bradáčovou. V případě přijetí zákona o státním zastupitelství by se stala neomezenou vládkyní nad špehováním, odposlechy, obviňováním (jež zničí kariéru, případně pohřbí celou politickou stranu bez ohledu na výsledek vyšetřování a soudu – viz. kauza Nečas) – a to zcela bez jakékoli parlamentní kontroly.
Tuhle neuvěřitelnost, která veřejnosti připadá okrajová, protože složitá, připravil do parlamentu právě ministr Pelikán. Poslanci ale pochopili, že jim jde o život, a proto se proti tomuto zákonu zvedla obrovská vlna odporu – včetně všech právních expertů, kteří se vládě k zákonu vyjadřovali. Vůbec totiž nejde jen o poslance či politiky obecně. Důsledky by nesli všichni, kteří nejsou lehce zmanipulovatelní – včetně nezávislých médií a novinářů, ale i desítky tisíc „obyčejných“ občanů, kteří se tak či onak dostanou do konfliktu se státem. Jenže se zdá, že pučisté tentokrát přece jen narazili.
Čtěte ZDE: Utajená brněnská schůzka a její důsledky: Američan Schapiro už nehrozí jen prezidentu Zemanovi. Bude také u nás Guantánamo? Na řadě je česká vláda
Co je v pozadí?
Václav Moravec si proto rychle pozval do své nedělní manipulátorské show v České televizi nejvyššího šéfa žalobců Pavla Zemana. Moc pěkně si povídali, jak je to všechno v pořádku, jak pan šéf nadále věří „Američance“ Bradáčové, až přišlo konečně to, o co šlo: Zeman oznámil, že pro přijetí zákona o státním zastupitelství je nyní tak špatná „atmosféra“, že by bylo asi lepší ho stáhnout z parlamentu a počkat na „lepší časy“. Obává se totiž, že „manuál na převzetí moci nevolenými“ by mohl doznat takových změn, že by mohlo být pro pučisty hůř, než je podle dosud platného zákona.
Co tuto „blbou náladu“ způsobilo, by bylo na delší výklad. Nicméně poslední kapkou byla právě ta poslední neskutečná arogance, s níž Bradáčová se Šlachtou spustili zatýkání policistů, které se jako vejce vejci podobalo tomu předposlednímu (takzvaná kauza Vidkum) organizovanému Šlachtou a pro změnu zlopověstným prokurátorem Ištvanem. Spiklenci k tomu byli dotlačeni, protože jim hrozil malér.
Stalo se totiž, že detektivové z protikorupční policie, kteří vyšetřují případ Babišova Čapího hnízda, objevili ve svých kancelářích štěnice. Vymontovali je a předali GIBS – zvláštní policii, která má na starosti vyšetřování policistů. A protože ti, kdo tam štěnice nechali dát – Šlachta s Bradáčovou (za formálního přispění „jejich“ soudce) – by se dostali do těžkostí, začali zatýkat.
Nemají sice v popisu práce vyšetřovat policii – k tomu je zřízena právě GIBS – ale soudružka prokurátorka vše vysvětlila tím, že předávat „rozdělanou“ kauzu někomu jinému, by způsobilo „prodlení“. Dělají na ní prý už tři roky. Zajímavý údaj. Znamená, že široce rozvětvené odposlechy a špiclování ve všech patrech politiky a policie pokračuje kontinuálně od puče proti Nečasově vládě. Ba víc: Tehdy to byl teprve začátek. A od té doby na „základně“ (arabsky Al-Kajdá) své budoucí neomezené moci pilně pracovali. O zločiny či korupci jim ani v nejmenším nejde. Naopak – sami korumpují.
Čtěte ZDE: Vládní puč jinými prostředky: Co mají společného Temelín a Majdan? Americké tajné služby rozehrály proti české vládě cynickou partii. A jaké zájmy má prezident Zeman?
Jednoduchá metoda: strach
Je veřejným tajemstvím, že vazby mezi Bradáčovou a spol. a Andrejem Babišem respektive Bohuslavem Sobotkou jsou „nadstandardní“. Ambiciózní a mocichtivá prokurátorka, která se oklikou přes pražskou US Ambassy dostala až k vrcholu represívní struktury státu, drží totiž oba hlavní politiky této země pod krkem: Babiše kvůli vyšetřování – nevyšetřování kauzy zmanipulovaných zakázek pro Českou poštu (Agrotec, firma patřící pod Babišův Agrofert) i Čapího hnízda. Sobotku kvůli vyšetřování – nevyšetřování jeho účasti na kriminální „privatizaci“ OKD (v době kdy byl ministrem financí) Zdeňku Bakalovi.
Je pouze na ní, budou-li obě (a řada dalších podobných) kauz vyšetřeny, či „odloženy“. Pro Sobotku i Babiše je to věc (politického) života či smrti. To je princip systému, na němž moc „nevolených“ spočívá. A nemusí jít ani o žádné reálné podezření. Stačí si dát vyrobit anonymní „udání“ na kohokoli – a nasadit odposlechy a další špiclovské metody.
Není takový politik či strana, u nichž by se nakonec nějaké „šmé“ neobjevilo. Anebo „nevyrobilo“. K divadelnímu zatýkání, uvržení do vazby a zničení kariéry to stačí. Mediálně zbytek obstará Česká televize a s ní propojená Bakalova média (Respekt, Hospodářské noviny atd.). Až z toho po pár letech nic nebude, už si nikdo ani nevzpomene (viz Nečas – Nagyová) – ale politická mapa bude opět změněna. A noví povolní (a patřičně vděční) politici budou v úřadech.
Čtěte zde: Zlomí tajné služby Spojených států prezidenta Zemana? To je, oč tu běží. Opakujeme: V celé kauze jde o Temelín. Zbytek jsou jen divadelní kulisy.
Temné hnízdo
Funguje to už nyní – i bez speciálního zákona. Po něm už by dost možná nebylo možné ani napsat tento článek. Nebo by ho smazali a Protiproud vypnuli. Mohli by už úplně všechno. Proto právě tam směřují všechny aktivity ministra Pelikána – v zastoupení Andreje Babiše. Včetně zákona, který (nad rámec „povinného přijetí“ normy EU, jíž se lživě zaštiťuje) má prakticky znemožnit a kriminalizovat nezávislou žurnalistiku a veškeré „politicky nekorektní“ projevy občanů.
Tento poslední případ, kdy bylo „rozprášeno“ oddělení, které v protikorupční policii mělo rozkrýt, zda Čapí hnízdo má, či nemá kriminální pozadí, je pouze vrcholkem mohutného ledovce. Je to hnízdo spletené z „proutí“ amerických i eurounijních zájmů v naší „neposlušné“ zemi. Hnízdo mafií mnohem temnějších, než si většina občanů umí představit.
Navenek se vše maskuje a zdůvodňuje oblíbenou frází, platnou za každé totality: Ten, kdo nemá, co skrývat, se přece nemá čeho bát. Nebo: Je to bič na nepoctivé politiky – což jsou (nebo mohou být) vlastně všichni, které jako takové označí Bradáčová a spol. A jejich média (takzvaně veřejnoprávní či Bakalova) bez ohledu na skutečné důvody vyšetřování, o presumpci neviny ani nemluvě, tyto předem odsouzené veřejně zlynčují.
Pán sklouzne – a sedlák si za něj nohu zláme
O nic jiného nejde ani v této – pro veřejnost málo srozumitelné, a proto nezajímavé – zatím poslední krvavé bitvě o moc: nevolení proti voleným. Ty volené totiž máme pořád ještě alespoň teoretickou možnost vyměnit. Nevolení (jmenovaní politiky zkorumpovanými strachem) jsou nedotknutelní. Přitom je to bitva, v níž jde stejně tak o otevření hranic pro migrantskou invazi a totální vládu cizích zájmů v naší těžce zkoušené zemi, jako ve všech ostatních.
Sledujme ji proto pozorně. Ještě se budou dít věci. Bradáčové, Šlachtovi, americkému velvyslanci Schapirovi – ale i Bohuslavu Sobotkovi a Andreji Babišovi – v ní jde o víc než nám, běžným smrtelníkům. Důsledky však pocítíme především my.
Nic nového – jak dokládá Havlíčkův verš použitý v mezititulku? Ano i ne. Tehdy bylo nebezpečné „chodit s pány na led“. Dnes už se nemusí člověk ani pohnout, a přece mu zpřelámou všechny kosti v těle – skrze falešná udání a odposlechy.
Pokrok nezastavíš.
Tagy článku