Ve svém komentáři pro Washington Post napsal nedávno Chris Grayling, předseda anglické Dolní sněmovny, o tom, proč je pro Británii zásadní opustit Evropskou unii. A psal o tom v řeči, které Američané porozumějí.
Parlament je v Panamě
Copak byste byli schopni přijmout - píše Grayling - Americkou unii, jejímiž členy by byly Jižní i Severní Amerika, parlament by zasedal v Panamě a ten parlament by vydával zákony, zavazující USA, a k tomu by unie měla nejvyšší soud, jehož rozhodnutí by mohla zrušit či změnit to, jak rozhoduje Nejvyšší soud USA?
Británie by rozhodně neměla tiše odejít do tmy, kterou jí připravila EU. Velký skok ke svobodě se může odehrát už 23. června
Chtěli byste Americkou unii, která by všem národům Střední a Jižní Ameriky dávala právo stěhovat se, pracovat a žít v kterémkoli americkém státě či městě - a pobírat stejné sociální dávky, jako pobírají američtí daňoví poplatníci?
Nechtěli? Británie a další evropské země jsou ovšem přesně tomu podrobeny.
Patrick Buchanan
Srdce versus peněženka
A pokud vy, Američané, byste nikdy nezaprodali svou suverenitu jakémukoli diktátorovi nebo režimu - proč bychom to měli dělat my?
Co na takové argumenty řekla Downing Street? Premiér Cameron se stále nechává slyšet, že odchod z EU by Británii mohl stát spoustu peněz a ztrátu vlivu v Bruselu.
Srdce versus peněženka. Svoboda versus "bezpečí".
Čtěte ZDE: Horečka stoupá: V souboji o Brexit spadly masky. Cameron se spojil s levicí. Boris Johnson mluví k lidem bez obalu a lží politické korektnosti: EU sleduje stejný cíl jako Hitler. Skončí to opět katastrofou
Národní cítění vítězí
Zatímco Barack Obama, Cameron a Angela Merkelová se můžou přetrhnout úsilím o to, aby Británie zůstala v EU, napříč Evropou nadnárodní hnutí ztrácí a na síle nabírá “kmenové” myšlení.
Britská Independent Party (Strana za nezávislost) a polovina Toryů usilují o vystoupení z EU. Skotská národní strana zatím připravuje další referendum o odtržení Skotska od Británie.
Nejsilnější stranou Francie je Národní fronta Marine Le Penové. V rakouských prezidentských volbách Norbert Hofer ze strany Svobodných Jörga Haidera stál jen krůček od toho, aby se stal prvním národovcem v úřadu evropské hlavy státu od konce Druhé světové války.
Euroskeptická strana Právo a spravedlnost vládne ve Varšavě a v Budapešti zase strana Fidesz Viktora Orbána. V Bernu vítězí Švýcarská lidová strana. Pravicoví Švédští demoktraté a Dánská lidová strana sílí.
Pozoruhodné kontrasty
V roce 2015 se Angela Merkelová, kterou časopis Time vyhlásil osobností roku, rozhodla přijmout milion uprchlíků ze Středního východu. Letos ovšem podlehla a obrovskými úplatky se snaží přimět Recepa Tayipa Erdogana, aby příval uprchlíků přes Egejské moře zastavil. V Německu totiž také sílí národovecké tendence. Nestaví se jen proti uprchlické politice vlády, ale také proti dalšímu zachraňování národů, které dlouho žily stylem “Dolce Vita” u Středozemního moře. “Populistická” (jak ji nazývají média a politici) Alternativa pro Německo (AfD) kráčí mílovými kroky směrem k vítězství v zemských volbách.
Zajímavý kontrast: zatímco pravicové strany, které buď vládnou, nebo se k vládě blíží, jsou proti EU, proti islámu a proti nekontrolované imigraci, vystrkují růžky i secesionistická hnutí ve Skotsku, Španělsku, Belgii nebo Itálii. Ta chtějí tradiční národní státy rozbít a rozdělit Evropu podél etnických hranic.
Čtěte ZDE: Británie přepisuje dějiny evropské civilizace: Starostou Londýna je muslim s vazbami na islamisty. Vzbouří se voliči při hlasování o Brexitu? "Bruselan" v čele vlády straší válkou. Ta ovšem již začala
Co chce lid evropský?
Co především dávají občané Evropy najevo tím, že volí tyto “pravičáky”? Před čím se brání, s čím bojují? Odpovědí je samozřejmě zamilovaný ideál všech “progresivistů”, na nějž tito revolucionáři čekají jak naivní děvče na prince na bílém koni - společnosti a státy, které jsou multirasové, multietnické, multikulturní a multijazykové.
To, co “kmenově” smyšlející lid po celé Evropě odmítá, je jedním slovem diverzita.
A čím ji chtějí nahradit?
Slova jako Bůh a vlast, krev a půda nebudou daleko od pravdy. Chtějí žít s vlastními příbuznými, svými lidmi. Nevěří, v “ekonomiku uber alles”. A pokud jim společnost, v níž chtějí žít, neumí poskytnout současná podoba demokracie, pak je potřeba takovou demokracii převálcovat postupem vpřed - a odtržením.
Irové vědí
Takový je duch Brexitu.
Takový duch také inspiroval irské patrioty v roce 1919, aby se vzbouřili proti britské nadvládě, ačkoli to znamenalo opustit tou dobou nejmocnější světové Impérium ve chvílích jeho největší slávy po Velké válce, a začít život mezi nejmenšími a nejchudšími národy Evropy.
Dnešní evropské události byly předvídatelné, a také byly předvídány. Na přelomu století jsem napsal v knize Smrt Západu: “Evropa začíná umírat. Prognóza je neradostná. Mezi lety 2000 a 2050 vzroste světová populace o více než tři miliardy na celkových více než devět miliard lidí, ale tento nárůst se bude týkat výhradně Asie, Afriky a Latinské Ameriky. Sto milionů Evropanů mezitím zmizí z povrchu zemského.”
Čtěte ZDE: Bez víry zahyne národ i civilizace: Do konce století Evropu ovládne islám. Vladimír Putin ví, jak tomu v Rusku zabránit. Americká mládež je tragicky nevzdělaná. Žádný politik nemůže vyléčit nemocnou duši Západu
Pochod do tmy?
A Evropané skutečně mizí. Lidé z Maghrebu, Blízkého východu, Jižní Asie a sub-saharské Afriky přicházejí, aby zaplnili prázdná místa, která jim uvolnili stárnoucí a vymírající evropské národy.
Podaří se neúprosnou invazi zastavit bez hraničních kontrol a válečných lodí hlídkujících bez přestávky ve Středozemním moři? Nebo je osudem Evropy stát se Táborem svatých?
Otázka zůstává otevřená. Co je jasné, je že pokud chce Západ přežít coby jedinečná civilizace, jíž vždy byl, jeho národy musejí znovu uchopit vládu nad vlastními hranicemi. A Británie by rozhodně neměla tiše odejít do tmy, kterou jí připravila EU. Velký skok ke svobodě se může odehrát už 23. června.
Až půjdou k volebním urnám, měli by si naši bratranci za oceánem připomenout slova, která zpívala Vera Lynn před 76 lety, když začínala Bitva o Británii:
Anglie bude vždycky
a vždycky svobodná
bude-li pro nás tím,
čím pro nás býti má.
Zdroj.
Tagy článku