Syn přistěhovalců vystřílel v americkém Orlandu noční klub, ve kterém se scházeli homosexuálové. Je nejméně padesát mrtvých a spousta zraněných. Masakr, který už se stává normou. Zopakoval tak v podstatě pařížský atentát jiných islamistů na jiný klub, v němž se zase hrály písně oslavující satana. Důvod je jasný. Obojí – oslavovaný homosexualismus a oslavování satana – je pro chřadnoucí západní civilizaci ikonou „modernosti a pokroku“. Přímo trestí její veselé sebevraždy. Stejně jako „vítání“ přistěhovalců – kteří vraždí.
Jako tenhle hoch z Orlanda. Aby bylo jasné, o co jde, zatelefonoval předtím na policii a oznámil, že je spolupracovníkem Islámského státu. FBI tvrdí, že ho předtím už sledovala, ale neměla důvod k zásahu. Je zjevné, že policie největší imperiální mocnosti světa, která už – údajně právě kvůli teroristům – odposlouchává skoro celou planetu, opět selhala.
Aby se rizika něčeho podobného u nás snížila, přistoupil policejní prezident Tuhý k restrukturalizaci organizace, za niž nese plnou odpovědnost. Chce vytvořit něco podobného FBI – doufejme, že v našich poněkud menších poměrech účinnější a efektivnější. Jenže narazil. Někdo to nechce. Logicky by jeden řekl, že to nechtějí teroristé. A problém, který hrozí rozpadem vlády, že mu z toho vyrobili jejich zástupci a hlásné trouby v politickém vedení země.
Vzhůru nohama
Protože však u nás je všechno naopak, do reorganizace policejních útvarů, jež by se měly zabývat přednostně právě terorismem, chtějí hodit vidle ti „nejčistší z nejčistších“ (podle ČT a Babišových médií): Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, jeho pražská kolegyně Lenka Bradáčová a šéf prokurátorů v olomouckém kraji Ivo Ištvan.
Nelíbí se jim, že jejich „soukromá“ policejní složka ironicky nazvaná Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), jejímž prostřednictvím provedli na pokyn americké ambasády v roce 2013 úspěšný protivládní puč – a užuž sahali po ovládnutí celé politické scény – má být zařazena pod stejné velení jako všechny ostatní. ŠéfovI této soukromé policie placené ze státních prostředků, Robertu Šlachtovi, to dokonce zvedlo adrenalin natolik, že od policie (doufejme napořád) odešel.
V zásadě nikdo neprotestuje. Až na místopředsedu vlády a lídra hnutí ANO Andreje Babiše. Ten šílí jako dosud nikdy. Aby ne. Vždyť s plukovníkem Šlachtou (a jeho organizací) měl důvěrné vztahy (a přístup k tajným informacím) dávno před tím, než se svým Agrofertem (a prokurátory) vstoupil do politiky. A dostat se téměř na její vrchol mu umožnil právě onen protivládní puč. A teď by se mu celá tato pracně vybudovaná privátní struktura měla vymknout z rukou? Dostat se pod pravidelnou kontrolu regulérního policejního velení? To by pak také dosud z ruky mu zobající státní zástupci mohli začít vyšetřovat podezřelé kauzy, v nichž je se svými firmami namočen. Katastrofa.
Čtěte ZDE: Chobotnice dostala ránu na komoru: Mafie napojená na americkou ambasádu poprvé prohrává. Babiš v nebezpečí. Co udělá prezident Zeman? Lesk a bída mediálních kurtizán
Něco se stalo
Může tohle někdo od „nejčistších“ chtít? Kam bychom to měli okna? To bychom za chvíli mohli být také (skoro) normální země! No fuj. Skrze koho by pak specialisté z americké ambasády u nás vládli? A tak soudruzi prokurátoři zahájili protiakci. Ten z Olomouce (kdo ví proč, když se vše odehrává v Praze) si dokonce zve policejního prezidenta, aby mu „vysvětlil“, jak ho ta reorganizace napadla.
Tahle nebetyčná drzost je důsledkem toho, že prokurátorsko-policejní mafii podobné kousky dosud procházely. Jenže něco se stalo. Jednotná mediální fronta, která je zatím kryla – už jednotná není. Prapor vlády nevolených drží jen média, která si Andrej Babiš koupil: na místě prvním Lidové noviny a slaběji MfD.
A to je malér, protože dosavadní Centrála pučistů, Česká televize, rázem vnitřně zápasí rovnou s trojí loajalitou: vůči premiéru Sobotkovi (CŠSD), jenž se stylizoval do role vůdce pražské kavárny, Bakalově havlistickému centru (Respekt, Hospodářské noviny) a konečně „americké mafii“ – linka Bradáčová – Šlachta – Ištvan – P. Zeman. Až komicky se to projevilo v nedělních Otázkách ČT. Již trochu obstarožní manipulátor Václav Moravec se dojemně potil za Babiše, který ho v tom nechal, protože zbaběle odmítl do „diskuse“ přijít.
Ano, něco se stalo. Hrozí totiž, že šéf ANO si nakonec policii neprivatizuje. Jenže kde pak bude jeho vyděračská moc?
Záblesk
Různá média se nyní chovají téměř „nezávisle“. Je to jen záblesk, který brzy zmizí. Tím spíše je dobré, užít si ho, než zase „společné zájmy“ postaví všechny či většinu do jedné řady. Stejně tak jako postavy v nich vystupující. Teď jim jde skutečně o život, takže na chvilku probleskla pevnou oponou manipulací skutečná politika.
A tak se můžeme dočíst například na webu Česká justice, že Ištvanem plánované výslechy policejního prezidenta T. Tuhého a jeho náměstka Z. Laubeho v souvislosti s policejní reorganizací jsou pokračováním causy Nagyová, resp. její větve “Sabotáž”:
„Sabotáže se ovšem stejně tak ze své pozice mohou dopouštět vrchní státní zástupce Ivo Ištvan a jeho zástupce Pavel Komár či jeho nadřízený nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, když se opakovaně pokoušejí zabránit reorganizaci Policie ČR a zasahovat do změn v bezpečnostních sborech, když by významné funkce mohly být obsazeny osobami, které by nemusely jednat v jejich prospěch,“ píše I. Valová.
„Na reorganizaci policejních útvaru°, pro něž se zásluhou skupiny spolupracujících novinářů vžil výraz elitní, má policejní prezident z titulu své funkce plné právo,“ konstatuje tak trochu „do vlastních řad“ Martin Weiss, na jinak hluboce mainstreamovém webu Echo24.
Inteligentní, ale neméně mainstreamový komentátor Pavel Páral (Euro) jde ještě dál: „Spor o reorganizaci policie akceleruje neuvěřitelnou rychlostí a z původní koaliční potyčky se v posledních hodinách stává regulérní pokus o státní převrat s osvědčenými mediálními stars Ivo Ištvanem a Robertem Šlachtou. Režii evidentně drží pevně v rukou Andrej Babiš.“
A pro stejný deník (E15) konstatuje slavný advokát „velkých kauz“ Tomáš Sokol: „Spekulace, že se útvary slučují, aby Šlachta odešel, mají znamenat, že je neodvolatelný? Nebo že má na rozdíl od jiných nějakou definitivu a musí se udělat reorganizace, aby se ho zbavili? Kdyby ho chtěl policejní prezident odvolat, mohl to udělat ze dne na den. A nikdo by neměl právo o tom diskutovat a vměšovat se tak do vnitřních řídících procesů policie. Zdůrazňuji nikdo.“
Jak to tedy je?
Onen záblesk „normálních poměrů“, zrcadlící se nyní jako zázrakem na stránkách některých médií, však může být rovněž klamavý. Klubko protichůdných zájmů jejich majitelů ještě nemusí vypovídat nic o faktickém stavu věci.
Proto je vždycky cenné, když se v takové chvíli najde expert, který do žádné mediální stáje našich miliardářů nepatří. Své stanovisko nám poslal JUDr. Zdeněk Koudelka, uznávaný odborník na ústavní právo. Jeho střízlivý pohled do celé věci vnáší poměrně jasno.
Čtěte ZDE: Thriller, v němž nám jde o krk: Válka policajtů? Kdepak! Spojka z americké ambasády na válečné stezce. Drží pod krkem Sobotku i Babiše. Vzpoura politiků? Temné hnízdo moci
Zdeněk Koudelka: Zneužití moci je zločin
Zákon o policii vytváří jen dvě organizační složky Policie - Policejní prezídium a krajská ředitelství. Ostatní útvary umožňuje zřídit zákon dle potřeby. Jsou to jiné celostátní útvary než policejní prezidium, které zřizuje na návrh policejního prezidenta ministr vnitra, a útvary v rámci krajského ředitelství, jež zřizuje na návrh krajského ředitele Policie policejní prezident.
Za činnost policie odpovídá policejní prezident ministrovi vnitra a ten následně vládě a v rámci odpovědnosti vlády Poslanecké sněmovně nese za činnost policie odpovědnost vláda jako celek. Policie je podřízena Ministerstvu vnitra, což je znak demokratického právního státu, kdy policie a armáda musí podléhat kontrole a řízení civilních orgánů – vládě a v rámci vládní odpovědnosti volené Poslanecké sněmovně. Nepodřízení policie a armády civilní kontrole na volbách závislých orgánů je znakem policejních a vojenských diktatur.
Státní zastupitelství nemá žádnou pravomoc ve věci organizace policie. Státní zástupce může dávat pokyny jen jednotlivým policistům činným v trestním řízení při prověřování a vyšetřování konkrétní trestní věci. Pokud činí policejní prezident návrh na změnu v organizaci celostátních útvarů ministru vnitra, jde o výkon jeho zákonné působnosti. Je k tomu oprávněný a příslušný. Pokud si někdo mimo policii vynucuje určité organizační uspořádání policie, jde o činnost bez jakéhokoliv zákonného podkladu, včetně státního zastupitelství.
Povolání policejního prezidenta k vysvětlení Vrchním státním zastupitelství v Olomouci, hodnotím jako zneužití moci. Opakuje se, že Vrchní státní zastupitelství v Olomouci je činné mimo svou územní působnost, neboť Policejní prezidium sídlí v Praze. Zatímco působnost Vrchního státního zastupitelství v Olomouci je dána pro území soudního Jihomoravského a Severomoravského kraje.
Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci někdo přezdívá kabelkáři kvůli výsledku kauzy Nagyová, kde je završením jejich činnosti z pohledu trestního soudnictví i stíhání nezaplacení darovací daně z dámských kabelek. Vrchní státní zastupitelství hodnotím jako potvrzení toho, že centrální úřady mohou být obsazeny lidmi, kteří nedosahují odborné úrovně lidí v okresech a krajích.
Výzva pro parlament
Vrchní státní zastupitelství se podílela dlouhodobě na okrádání lidí o právo na zákonného soudce v přípravném řízení trestním, když se neobracela na soudy podle místa, kde se údajný trestný čin stal, ale vybírala si soudy dle svého. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci nezasáhlo, když Okresní státní zastupitelství v Přerově protiprávně dozorovalo trestní stíhání Jiřího Čunka a zbavilo jej práva na zákonného soudce, když se obracelo na nepříslušný Okresní soud v Přerově, byť mělo být příslušné Okresní státní zastupitelství ve Vsetíně a Okresní soud ve Vsetíně. Protože za toto porušení práva a činnost nepříslušného Okresního státního zastupitelství v Přerově nebyl nikdo potrestán, mohl vzniknout u některých státních zástupců dojem, že lze porušovat právo, protože to vedení státního zastupitelství přikryje.
Snaha státního zastupitelství zabránit organizačním změnám v policii a fakticky si tak policejní útvary podřídit je součástí zneužívání moci ve státním zastupitelství za éry nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Zneužití moci je zločin. Domnívám se, že vedení státního zastupitelství nepřipustí trestní stíhání za zneužívání pravomoci státními zástupci a zamete tyto kauzy a trestní oznámení pod koberec.
Je to však výzva pro Parlament, aby zasáhl proti porušování práva ve státním zastupitelství. Poslanecká sněmovna může zřídit vyšetřovací komisi, která by objasnila rozsah porušování práva ve státním zastupitelství. Trestní řád by měl zavést nové instituty, které budou bránit zneužití moci státním zastupitelstvím – poroty, které rozhodují o vině, a vyšetřující soudce, kteří by dozorovali vyšetřování trestné činnosti.
Měla by zasáhnout i vláda a odvolat nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který nese odpovědnost za porušování práva v činnosti státního zastupitelství. Zatím nejsme v době srovnatelné s dobou vlády stalinských bezpečnostních složek a prokurátorů.
Abychom zítra nebyli v totalitním státě, je nutné zachovat kontrolu policie i armády. Tyto složky musí být závislé na právu a orgánech vzešlých z demokratických voleb. Je nutné bojovat proti zneužívání moci. Porušování práva státními orgány ohrožuje demokratický právní stát.
Zdroj.
Tagy článku