Za prvé: zbožná přání jsou často považovaná za špatnou strategii, nebo známku falešně optimistické či popleteně naivní povahy jejich původce. Já to risknu. Předem se přiznávám ke zločinu zbožného přání.
Věřím totiž, že je občas potřeba odložit “realismus” a “skutečný svět” stranou a bezostyšně prohlásit, že svět, v němž žijeme, není v pořádku. To nám také pomůže připomenout si ideály, které někomu z nás stále ještě jsou drahé. Pokud to uděláme, připravujeme situaci, v níž se možná “zbožná přání” splní.
Tleskám sankcím!
Za druhé - nebudu unavovat ani sebe, ani vás vysvětlováním faktů kolem takzvané ruské dopingové aféry. Ti, kteří principu nerozumějí ani teď, mu stejně neporozumějí, a nikdy je nepřesvědčím, že se věci nemají tak, jak tvrdí jejich oblíbená televize.
Začnu jedním doznáním:
Podporuji západní sankce proti Rusku. Přímo zbožňuji Magnitského zákon. Jásal jsem, když Eurovizi vyhrála po vousaté Conchitě Buřt slečna Tatarka manipulovaná Ukronacisty, a to evidentním a přímým porušením pravidel soutěže. Právě tak jsem nadšeným zastáncem kampaně odsuzující homofobii v Rusku. Myslím, že summit NATO ve Varšavě byl obrovským úspěchem.
Tleskám umístění jednotek NATO v Polsku, Pobaltí, a vlastně kdekoli na hranici Ruska či jeho strategických zájmů. Myslím, že by Victoria Nuland a John McCaine měli dostat Nobelovu cenu za mír. A samozřejmě jsem byl pro to, aby mezinárodní komise nedovolila start ruských sportovců na Olympijských hrách v Riu.
Čtěte ZDE: Je to tady: Rusové útočí! Kanada pod tlakem aktivistů z "nevládek". Moskva drancuje obilné i ropné zásoby amerického souseda. Zdaleka ne jen představa… Ještě, že je na Ukrajině ten blahodárný mír
Rusové se potřebují probudit
Proč to všechno?
Protože si myslím, že všechno, co jsem zmínil, má potenciál běžnému obyvateli Ruska poodkrýt pravou tvář impéria, které momentálně vládne světu. Rusové to potřebují jako sůl.
Rozhodnutí Soudu pro sportovní arbitráž (Court of Arbitration for Sport, CAS) - kdy byla porota složená z jednoho Itala, druhého Brita a třetího Američana - je perfektní ukázkou pokrytectví rozměrů skutečně vesmírných. A také dvojího standardu, který nejen že se stal něčím obvyklým, je dokonce nezbytnou a oslavovanou součástí přístupu, jímž Impérium prosazuje vůči Rusku takzvané “západní hodnoty”. Kromě toho je učebnicovým příkladem “měkké moci” (soft power), jejíž aplikace na vlastního občana jde v případě Západu dokonce za strategicko-psychologické mediální operace.
Jak se dělá dopingové rozhodnutí
Jednu věc tedy musím podotknout - a to, že nevěřím, že existuje celosvětové spiknutí, jehož cílem je ublížit Rusku, oslabit ho či pošpinit jeho pověst. Je to samozřejmě možné, člověk nemá nikdy říkat nikdy. Ale nezdá se mi dokonce ani pravděpodobné, že by porotu na Eurovizi nebo soudce arbitrážního soudu či jakékoli jiné komise někdo přímo podplatil. Myslím totiž, že je to zbytečné.
Dělá se to spíš takhle: Impérium investuje určité prostředky, aby uvedlo do pohybu kampaň obouvající se do Ruska i Putina. Současně cokoli, co Rusko učiní, ať již na domácí (zákon o povinné registraci zahraničních činitelů) či mezinárodní (Gruzie, Krym, Donbas, Sýrie) scéně, je představováno jako hrůzostrašné porušení lidských práv a mezinárodního práva. Má-li prezident Putin podporu minimálně 80% svých obyvatel, musí to být tím, že je agent KGB beze špetky lidskosti - a popularity dosáhl tím, že všechny své oponenty uvěznil nebo zabil. A v Rusku také vůbec není svobodný tisk...
Čtěte ZDE: Podivné rejdy v hlavním štábu NATO: Admirál se sjíždí lepidlem na papír a generál má kouli v šuplíku. Příští rok v květnu prý začne válka s Ruskem! Vypukla v blázinci NATO revoluce? Provokuj Putina, zachováš mír
Rusy na olympiádě nikdo nechce - v Soči vyhráli
Pak už stačí jedna německá “presstitutka” jménem Hajo Seppelt, která vytvoří pár dokumentů, které neobsahují žádný pořádný důkaz toho, že je prý doping v Rusku organizován státem. To stačí k nastartování mezinárodní kampaně, kterou - nepřekvapivě - podporují právě ty sportovní federace, jež mohou neúčastí ruských sportovců na olympiádě nejvíc získat.
Mezi námi řečeno: kromě chudáků Brazilců, které už USA stejně mají na mušce, vlastně Rusy na další olympiádě nikdo nechce. Určitě ne potom, co tak suverénně ovládli hry v Soči.
Podobná “výchova před Verdunem” úplně stačí k tomu, aby váš typický bezpáteřní byrokrat (a soudci podobných soudů nejsou vůbec nic jiného) okamžitě pochopil, odkud vítr vane, a volil tak, jak se to sluší. Kromě toho všichni byrokraté chápou, co se jim stane, jestli ze sebe udělají dalšího Scotta Rittera - jejich kariéra skončí podobně neslavně, jako ta jeho.
Proto podporuji jakékoli protiruské nálady. Pokaždé, když někdo v záležitosti Ruska použije dvojí metr, množství Rusů, kteří stále ještě věří ve v zásadě slušnou povahu anglo-sionistického Impéria, se snižuje. Proto jsem také konstatoval, že Eurovize byla “velmi zasloužená facka” do ruské národní tváře. Nechci, aby byli Rusové ponižováni, právě naopak. Chci, aby se probudili a dotlačili Kreml k tomu, aby udělal, co je správné.
A co je správné? V tom právě spočívá mé zbožné přání.
A co vlastní olympiáda?
Rusko by se mělo stáhnout ze všech diplomatických i dalších polí, které kontroluje protihráč. Zůstat může ve Spojených národech, kde spolu s Čínou má ve Stálém výboru právo veta, ale ze všech ostatních by mělo vycouvat. Ano, muselo by za to zaplatit nemalou cenu. Jenže to, co se dnes mezi Ruskem a Západem děje, je válka.
To, že jde o nový druh války, válku z 80% politickou, z 15% ekonomickou a jen z 5% vojenskou, nic nemění na faktu, že je to válka. A válku nelze vybojovat, pokud nepočítáte se ztrátami a náklady. Posledně, když někdo ze Západu zaútočil na Rusko vojensky, stálo to životy miliónů Rusů, takže si myslím, že stažení ruských atletů či zpěváků z imperiálních soutěží není zas tak hrozná věc.
Nejen, že je Rusko dost velké a bohaté, především na talenty, aby si uspořádalo vlastní soutěže. Nejde jen o sport a hudbu, ale i o další mezinárodní aktivity. Proč nezaložit ruskou organizaci zabývající se lidskými právy a nestat se konkurencí Sorose, CIA a spol.? Samozřejmě, západní média by si nejdřív z podobných snah dělala legraci. Právě tak, jako se smála zpravodajskému serveru RT (Russia Times). Ale už se nesmějí - protože RT dosáhly neuvěřitelného mezinárodního úspěchu.
Mimochodem, víte, co bylo jedním z prvních kroků nové proamerické vlády v Argentině? Odebrání licence RT a Telemundo. Taková už je ta naše vyspělá demokracie.
Čtěte ZDE: Poker strýčka Sama s cinknutými kartami: Hedvábná stezka? Rozbít! Válka amerických think-tanků proti Rusku, Číně i Íránu. Rétorika NATO je směšná: Ruská armáda je o světelné roky napřed
Zbožná přání
Ano, jsem si vědom toho, že v Rusku samém je mnoho zájmových skupin, které bohatnou na spolupráci se Západem (nebo možná na více než pouhé spolupráci). Ať už jde o “ekonomický blok” kolem Medveděva, nebo velké hráče ve sportu, nikomu by se určitě nelíbila představa, že se Rusko stáhne ze všech podobných jevišť.
Dobrá zpráva ovšem je, že drtivá většina ruských občanů tyto zájmy nemá, takže nerazí politiku “koho chleba jíš, toho píseň zpívej”. Naopak - nemají žádný zájem na tom, aby jim Impérium uštědřovalo další a další facky. Klíčem k podobné proměně je tedy prostě a jednoduše přesměrovat moc od finančních elit k “obyčejným” lidem. A přesně to Putin dělá od doby, kdy nastoupil do funkce.
Ale povede to někdy k výsledku, jaký si představuji? Ruský prezident zatím dveřmi rozhodně nepráskl. Volí spíše postupné budování vlastních struktur - například v oblasti finančních rezerv. Kdo ví? Možná, že časem založí vlastní olympiádu. Ale já si osobně myslím, že by do Ria neměl žádný Rus ani páchnout - ať už pod ruskou, nebo nějakou “neutrální” vlajkou.
Omluvil bych se Brazilcům a řekl jim, ať si to laskavě neberou osobně, ale my nepřijedeme. Proč? Protože i pokud budou kolektivně potrestáni “pouze” ruští běžci a atleti, všem ostatním hrozí podobné zacházení příště. Kromě toho - jsem beznadějně staromódní, ale stále věřím v hodnoty, jako jsou čest, solidarita a důstojnost. Nedokážu si představit, jak nějaký atlet startuje s vědomím, že jeho nevinného kolegu někdo z her jen tak vyřadil.
Myslím si, že tím, že ruské sportovce rozdělí na ty “zakázané” a ty “ponížené”, už Impérium hry vlastně vyhrálo.
Já bych osobně bych v tom případě chtěl být spíš v první kategorii. Kéž by ruští atleti přemýšleli stejně.
Zbožné přání?
Právě.
Zdroj.
Tagy článku