Pokud by to Donald Trump ve finiši z druhého místa dotáhl na zlatou medaili, nejspíš by s sebou na stupně vítězů pozval i obě sněmovny Kongresu.
Většina z toho, co prosazuje - daňové škrty, deregulace, ochrana hranic, deportace kriminálních živlů, které jsou v zemi ilegálně, zrušení zdravotního pojištění Obamacare, jmenování soudců podobných zesnulému Anthony Scaliovi, nebo osvobození energetického průmyslu z pout, v nichž je přikován, by totiž pravděpodobně prošlo Kongresem bez potíží.
Jaký by byl Trump v Oválné pracovně
Co se týče nových obchodních dohod s Čínou či Mexikem, asi by Trump musel povolat na pomoc stoupence ekonomické soběstačnosti amerického národa ve “straně Bernieho Sanderse”. Republikáni přísahají na volný obchod - jak jim diktují jejich ideoví sponzoři ze “země levých think-tanků” na washingtonské K Street.
Přesto by se dost dobře mohlo stát, že relativně podobné programy a Republikánská strana, která si časem uvědomí, co je v jejím nejlepším zájmu, zaručí Trumpovi docela pohodlné čtyři roky v Oválné pracovně.
Pekelná vize
Představme si ale, jak by asi vypadal pobyt jeho oponentky tamtéž. Je to vize vpravdě pekelná.
Pro začátek - složila by přísahu jako ten nejméně oblíbený americký prezident v historii, bez představy, co chce, a vlastně i bez mandátu. Ujala by se úřadu v situaci, kdy podle průzkumů dvě třetiny národa věří, že lže a je nedůvěryhodná.
Možná, že některé zprávy o jejím zdravotním stavu jsou přehnané. Přesto nelze nevidět, že se pohybuje jako žena jejího věku. Na rozdíl třeba od Ronalda Reagana, Hillaryina manžela Billa a prezidenta Obamy není Hillary sama přirozeným “politickým atletem”, navíc postrádá osobní šarm i řečnické schopnosti, kterými by dokázala pohnout lidi k činům.
Nuda není problém…
V debatách nedělá mnoho chyb - ale je často uječená, pokud není rovnou nudná. Trump má pravdu, když říká, že je bez chuti a houževnatá, jako levný steak. Zdá se, že kromě jejích nejbližších ji málokdo má rád.
Jistě, podobné vlastnosti, nebo spíš jejich nedostatek, samy o sobě ještě neznamenají, že by musela selhat jako prezidentka. James Polk také nebyl zrovna miláček davů - ale jeho pobyt v prezidentském úřadu, ačkoli jen čtyřletý, byl krajně úspěšný: vyhrál válku s Mexikem, připojil k Unii Kalifornii a Jihozápad USA, dohodl s Brity spravedlivé rozdělení Oregonského teritoria.
Čtěte ZDE: USA: Volební podvod? Samozřejmě! A je to mnohem větší sranda než v Severní Koreji, na Kubě nebo v Sýrii. Spočítáme hlasy - co hrdlo ráčí. Spočítáme to všem! Trump vs. Hillary? Ale kdepak... Florida to jistí a možná i dál
…ale lež ano.
Přesto se zdá, že nenávist, které by Clintonová musela čelit už ode dne, kdy se ujme úřadu, by všem včetně ní zaručila čtyři roky naprostého pekla. Důvod je jednoduchý: je jím Hillaryina důvěryhodnost, přesněji řečeno její nedostatek.
Uvažme jen to, že když nahrávky odhalily, že neříkal plnou pravdu v souvislosti se skandálem Watergate, musel Richard Nixon rezignovat. A v aféře Írán-kontra čelil Reagan možnosti impeachmentu, dokud jeho bývalý bezpečnostní poradce John Poindexter pod přísahou nevypověděl, že Reagan řekl plnou pravdu: totiž že nevěděl o tajných převodech fondů nikaragujským Contras.
Billa Clintona ovšem impeachment neminul. Protože lhal.
Skandály Bílého domu, jak řekl kdysi Nixon v souvislosti s Watergate, mají téměř vždycky kořeny ve lži - problémem není ani tak samotný přestupek, ale jeho utajování, lži a křivé přísahy či bránění spravedlnosti. A zdá se, že v této oblasti je Hillary v naprosto neřešitelné situaci.
Skandály na denním pořádku
Hodiny vypovídala před FBI o tom, jak a proč fungoval její e-mailový server tak, jak fungoval, a zda jím procházely utajované informace. Čtyřicetkrát během těchto výpovědí řekla, že si nevzpomíná. Autor tohoto článku má přitom přátele, které poslalo před velkou porotu a posléze za mříže to, že “si nevzpomínali”.
Poté, co prostudoval její svědeckou výpověď a srovnal ji s obsahem e-mailů, ředitel FBI James Comey v zásadě Clintonovou obvinil ze lži. Kromě toho z jejího e-mailového účtu zmizely tisíce e-mailů - a to údajně i poté, co jí Kongres nechal úředně nařídit, aby tyto e-maily zachovala.
Během prvních dvou let, kdy Clintonová zastávala úřad ministryně zahraničí, byla polovina z jejích návštěvníků “zvenčí” sponzory Clintonovy nadace. Přesto nám Clintonová tvrdí, že žádné z těchto setkání neznamenalo jakoukoli “protislužbu” za jejich příspěvky.
Čtěte ZDE: USA před volbami: Nenávist a pohrdání Demokratů vlastním lidem. Nejhlouběji zakořeněné předsudky Američanů. WikiLeaks znovu hovoří. Americký establishment definitivně diskreditován. Plavíme se do neznáma
Kde se bere “kouř bez ohně”?
Včerejší noviny doslova explodovaly zprávami o tom, jak Clintonův poradce Doug Band vybíral příspěvky na Clintonovu nadaci - a pak tytéž sponzory donutil zaplatit obrovité honoráře za Clintonovy přednášky. Co si korporace za drahé peníze kupovaly, jestli ne vliv? Co si kupovali u ex-prezidenta a ministryně zahraničí (a možné budoucí prezidentky) zahraniční sponzoři? To žádný z velkých sponzorů skutečně nedostal žádnou “oficiální” výhodu?
“V téhle věci je spousta kouře a žádný oheň,” myslí si Hillary Clintonová.
Snad má pravdu. V tom případě ať nám ovšem vysvětlí, kde se bere ten kouř, protože ho každý den přibývá.
Strašidla, e-maily a jedna věštba
Pokud se ukáže, že byť jedinkrát nebo dvakrát během těch hodin, co ji FBI vyslýchala, Clintonová zalhala, případně že lhala před porotou či před Kongresem, bude jí její vlastní ministerstvo spravedlnosti muset ustanovit zvláštního prokurátora, aby ji vyšetřoval, jako se to stalo Nixonovi.
A bude po volbách. A to bude znamenat, že se reportéři z některých Clintonovým ne právě nakloněných médií vrhnou po její stopě, větříc Pullitzera. Republikánská Sněmovna už se chystá na vyšetřování, které patrně zasáhne časově dost hluboko do volebního období.
Hillary veřejnosti předhodila hotové bohatství ve formě zveřejněných nahrávek, kde je pod přísahou - o jejím serveru, e-mailech, jejich vymazání, Clintonově nadaci, a tak dále. A nyní, díky WikiLeaks, máme desítky tisíc e-mailů, kterými se můžeme probírat a srovnávat je s jejími tvrzeními. A možná ještě další desítky tisíc zpráv dostaneme.
Jaká je pravděpodobnost, že žádná informace z těch zpráv nebude v přímém rozporu s tím, co Hillary pod přísahou prohlásila? Kongresman Jim Jordan tvrdí už teď, že je velmi pravděpodobné, že Hillary spáchala zločin křivé přísahy.
A aby toho nebylo málo, kromě soudních tahanic, které by nepochybně propukly naplno už s její inaugurací, musí se Hillary vypořádat se Syřany, Rusy, Talibanem, Severní Koreou a Si Ťin-pchingem, který straší v Jihočínském moři. A přitom všem jí po Bílém domě bude bloumat manžel, který nemá do čeho píchnout.
O prezidentské volbě není zatím v žádném případě rozhodnuto. Ale jestli vyhraje Hillary, čeká ji peklo.
A nás také.
Zdroj.
Tagy článku