Ruská propaganda je všude: A my jsme nevzdělanci, bílý odpad a hlupáci. Europoslankyni se o Putinovi i zdá. Liberální demokracii si rozvracet nedáme! Kde selhala média, nasazuje systém "osobnosti"
Bloger Tandem zkoumá příčiny, pro které nyní mainstreamu věří rekordně nízký počet lidí, a pátrá po stopách údajné ruské propagandy na obou stranách česko-slovenské hranice
Putinovská propaganda je obrovskou hrozbou, které se musíme postavit mnohem jasněji než dosud, vyjádřila se slovenská europoslankyně Jana Žitňanská. Mimo jiné řekla, že "šíření nepravdivých zpráv nebo polopravd musíme odhalovat, jasně pojmenovat, podle možnosti se jejich šíření bránit a neúnavně vysvětlovat, že realita je jiná." Fajn, tak se do toho tedy dejme a prozkoumejme problematiku (nejen) ruské propagandy.
Ruská propaganda se má zaměřovat na země bývalého sovětského bloku. Je jí ovlivněna společnost ve střední Evropě a rostoucí počet sympatizantů získává i v západním světě. Dokonce v USA patří "prokremelské" RT (Russia Today) Mezi nejoblíbenější zahraniční kanály.
Je čas jednat. A tak "elity" západní společnosti zatroubily do boje. Liberální demokracii si rozvracet nedáme! Kromě toho, všichni "víme", že prezidentské volby v USA ovlivnili Rusové a již nyní je jasné, že se chystají na předvolební ofenzívu v Německu. Všichni to víme, všechna "naše" média bijí na poplach, ale výsledek se dosud nedostavil. Naopak, stále více lidí se zajímá o ruský pohled na světové a společenské dění. A tak nezbývá nic jiného, jen nálepkování většinové společnosti.
Absurdní výrazy jako "rusofilní fašista" nejsou výjimečné. Stále to však nepomáhá a tak je třeba označit většinovou společnost za nevzdělance, bílý odpad, hlupáky a podobně. To vše ve jménu zachování otevřené společnosti, ve jménu pravdy, lásky, humanity a tolerance. Má to jen jednu chybu - že to nefunguje. Neúspěšný boj s "ruskou propagandou" je jeden z důvodů, proč oficiálním médiím důvěřuje rekordně nízký počet lidí. Po několika letech informační či tzv. hybridní války je možné všimnout si několik faktorů, které ovlivňují její průběh a výsledek.
Čtěte ZDE: ČR změní hymnu: Kde domov můj nahradí bratrská Kto za pravdu horí! Vládce planety Putin chce teď svrhnout i německou vládu. Merkelová Führerem "svobodného světa" po Obamovi? Čeká nás zábavný rok
Problém č. 1: Selektivní soucit
Základní problém spočívá v jednostrannosti tzv. standardních médií. Nelze přehlédnout selektivní výběr informací, které nám zprostředkovávají. Smutným příkladem je zneužitá tragédie utopeného syrského chlapečka jménem Ajlan. Média chrlila jeden srdceryvný článek za druhým. Ovšem později, kdy byly informace doplněny, zůstalo v mnoha z nich ticho. Lidé se tak dozvěděli, že chlapeček nemusel zahynout, protože cesta do Evropy nebyla nutná, z jiných zdrojů. Právem se také v diskusích objevovaly příspěvky, zda jsou děti z Donbasu něčím méněcennějším, když si jejich utrpení nikdo nevšímá. Společnost není slepá a tyto signály vnímá citlivě. Je velmi příznačné, jak média tento fakt ignorují.
Stejná situace se opakovala nedávno. Aleppo pod drobnohledem, ale utrpení civilistů v Mosulu netrápí nikoho. Nemluvě o Jemenu, o němž se informace ve srovnání s Aleppem objevují jen velmi sporadicky. Tam se přece angažuje země, která je v čele Rady OSN pro lidská práva. Koho mohou zajímat zničené jemenská města, přes 15 miliónů lidí, kteří mají problém s přístupem ke zdravotní péči, či 100 zabitých civilistů na trhu za bílého dne. Zvláštně zapůsobilo i to, že západní média ignorovala slavení Vánoc v osvobozeném Aleppu, zatímco ruská média tomu pozornost věnovala.
Je tak těžké pochopit, že lidé si dohledají informace, které je zajímají, sami? Je rostoucí odpor k "ideovým médiím" důsledek "ruské propagandy" nebo je to důsledek selektivity, jíž je společnost vystavována?
Problém č. 2: Osobnosti, které nejsou nezávislé
"Osobnosti", které se odhodlaly bojovat proti trojhlavému drakovi ruské propagandy, jsou, mírně řečeno, gólem do vlastní brány. Není prostor věnovat se všem, proto jen malý vzorek českých a slovenských "bojovníků".
V první linii v boji s ruskou propagandou je rusobijec Ing. Jaromír Štětina, poslanec Evropského parlamentu (EP). Stojí za zmínku, že několikrát navštívil Ukrajinu, přičemž se zviditelnil zejména vroucnými setkáními s představiteli ukrajinských trestných batalionů jako Azov a Pravý sektor. S představiteli těch bojových uskupení, které i Kongres USA označil za neonacistické a které i kamery západních televizí zachytily s nacistickou symbolikou na výstroji. Jejich velitele dokonce pozval na půdu EP, protože všichni víme, že na Ukrajině fašismus není a vše je to jen výmysl ruské propagandy. Také hajlování a mávání vlajkou třetí říše před ruskou ambasádou v Kyjevě je pouze fata morgána, nikdy k němu nedošlo a kyjevská městská policie nebyla při tom vůbec nečinná.
Další bojovník proti ruské propagandě, Jakub Janda, bývalá hvězda gay porna, zástupce evropských hodnot a obránce liberální demokracie. Momentálně pracuje na projektu "Kremlin watch" a podrobně sleduje každý náznak ruské stopy v české společnosti. Máme zde tedy elitu: gay-pornoherce a sympatizanty bojových uskupení označovaných za neonacistické. Obě tyto ikony boje s "ruskou propagandou" nedávno pobouřily veřejnost svými nevhodnými komentáři po tragické nehodě Alexandrovců. Jsou tito borci vhodnými adepty na vedení informační války? Opakuji, lidé nejsou hloupí, informace si umí dohledat i sami.
Slovenští "bojovníci" v ničem nezaostávají za těmi českými. Bylo o nich už dost napsáno, proto zmíním jen nenápadného komentátora HN, Petra Tkačenka. Ve svém videu ironicky gratuloval Rusům k mezinárodní izolaci v souvislosti s konfliktem v Sýrii. Samozřejmě u příležitosti osvobození Aleppa již negratuloval. Málokdo o něm však ví, že kromě liberálních hodnot, které šíří, nazval ukřižovaného Krista "mrtvým židovským panchartem". Svého času z toho byla docela slušná kauza. Inu, toleranci se meze nekladou.
Problém č. 3: Propaganda ve veřejnoprávní televizi
Zdá se, že dezinformace a propaganda zasáhly i veřejnoprávní televize. Nejvíce stížností šlo na Českou televizi, jejíž stránky na sociálních sítích byly mnohokrát zaplaveny stížnostmi občanů. Způsobilost stížností posuďte sami.
První přiložené video je ze začátku povstání na Donbasu. Reportáž v ČT tvrdí, že "Doněck ovládl mírový protest proti separatistům", přičemž lidé měli zaplnit stadion. Jiný záběr však ukázal, že stadion byl prázdný. Chybička se vloudila i ve druhém videu, v němž ČT ukazuje ve zprávách v 16:00 vojáka ukrajinské armády, ve večerním zpravodajství o 19:00 je stejný voják uveden jako proruský separatista.
Závěrem zopakuji slova paní europoslankyně Žitňanské: "Šíření nepravdivých zpráv nebo polopravd musíme odhalovat, jasně pojmenovat, podle možnosti se jejich šíření bránit a neúnavně vysvětlovat, že realita je jiná."
Tak tedy, chrabří bojovníci, do toho. Vpřed!
Zdroj.
Tagy článku