Porošenkova krvavá ruleta: Kyjev nasadil zbraně hromadného ničení proti civilistům. Temný stát v pozadí. Pozorovatelé, nebo agenti Kyjeva? Teror "strádajících" oligarchů
Václav Danda se zamýšlí nad dramatickou situací na východě Ukrajiny a upozorňuje, že do geopolitických šachů vtahuje kyjevský režim temné síly z pozadí velmocenské politiky
Ofenzíva ukrajinské armády na Donbasu nepolevuje. Už měsíc trvají tvrdé boje, které mají za cíl zvednout uhasínající evropský a zvláště americký zájem o dění v této zničené zemi - a současně otestovat slabiny obrany Doněcké a Luhanské republiky. Zvláště znepokojující jsou informace, že Kyjev začíná přesouvat techniku a jednotky také k hranicím Krymu.
Peníze až na prvním místě
Důsledky jsou patrné. O víkendu došlo po dlouhé době k přestřelkám na ukrajinsko-krymských hranicích. Zatím jde "jen" o přeshraniční ostřelování, do něhož se zapojují převážně záškodnické skupiny působící v Chersonské oblasti, složené kromě ukrajinských agentů převážně z krymských Tatarů. Ti byli v uplynulém roce připravováni americkými i ukrajinskými specialisty na bleskové výpady, které mají za cíl destabilizovat situaci na poloostrově. O víkendu byla zadržena větší skupina, pokoušející se proniknout na Krym.
Útoky na Donbas a provokace na Krymu souvisejí se zhoršující se hospodářskou situací kyjevského režimu, jemuž se po změně v Bílém domě zúžila škála východisek. A příznačné je, že i Mezinárodní měnový fond, který obřími půjčkami drží nad vodou ukrajinskou ekonomiku, je stále méně ochotný sypat do bezedných kapes Porošenkových oligarchů další a další miliardy dolarů. Zvláště, když z Bílého domu přicházejí varovné zprávy, že USA nebudou donekonečna plnit pokladnu MMF za těmito účely.
Čtěte ZDE: Inferno na Donbasu: Ostřelování a vzájemné obviňování. Kyjev rozehrál krvavou hru na Trumpův účet. Jsou Minské dohody mrtvé? Banderovské blouznění a Doněcká realita
Temný stát ve státě žije dál
Porošenko zoufale potřebuje jakýkoliv úspěch, neboť zamrzlý konflikt ústí v jeho pomalou politickou smrt. Sílící nespokojenost ve všech vrstvách totálně ožebračené společnosti - včetně těch nejradikálnějších, rekrutujících se z bojovníků neonacistických jednotek, tzv. dobrovolnických praporů - začíná přerůstat únosnou mez. Útok na Donbas je proto také pokusem překrýt vnitropolitické problémy.
Vojenským úspěchem by si Porošenko mohl "koupit čas" pro setrvání ve funkci, bez ohledu na ztráty na obou stranách, které nesmyslný a silou neřešitelný konflikt dnes a denně přináší. Nelze proto vyloučit, že jsme spíše svědky přípravy na velkou jarní ofenzivu, která bude mít za cíl občanskou válku na východě Ukrajiny naplno "rozmrazit".
Kyjev k tomu má zjevnou a rozsáhlou podporu struktur, které kalkulují s vražením klínu mezi Trumpa a Putina. Ty stále ještě spekulují s rozehráním uhasínajících mezinárodních konfliktů pomocí svých pák na pozicích moci od Pentagonu, části amerických tajných služeb, až po Brusel, Paříž a centrálu NATO. Tento „Deep state“ (temný „stát ve státě“, ukrytý v hlubinách státního aparátu) prorostlý celou strukturou západních siločar moci navzdory změně v Bílém domě, se jen tak snadno nesmíří s porážkou.
Čtěte ZDE: Migrantská invaze brzy také u nás: Milióny Ukrajinců jsou připraveny vyrazit na Západ. Brusel i česká vláda o tom vědí. Miliardy oligarchům i z našich daní. Kyjevská mafie už balí kufry. Žít Brno: „Vítejte!“
Pokrytecké NATO a vozidla OBSE
Představitelé NATO přiznávají, že se v těchto dnech na východě Ukrajiny odehrávají nejtěžší boje za dlouhou dobu. „Jsme hluboce znepokojeni aktuálním nárůstem násilí. Poslední dva roky bylo příměří porušováno skoro každý den, ale minulý týden Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě registrovala za jediný den 10 tisíc případů porušení příměří. Viděli jsme nejtěžší boje za poslední dva roky. Nemůžeme to akceptovat jako novou realitu,“ nechala se slyšet náměstkyně šéfa NATO Rose Gottemoellerová.
Hodně cynické - zvláště ve chvíli, kdy spolu s ukrajinskými tanky, bojujícími o přístup k Doněcku u rozhodujícího uzlu jakým je Avdijevka, přijela před čtrnácti dny i vozidla OBSE, která útok ukrajinské armády fakticky doprovázela. Zatímco raketové jednotky dnem i nocí těžkými zbraněmi ostřelovaly vesnice i města v Donbasu, pozorovatelé OBSE provázeli kyjevské agresory jako jejich faktické krytí.
Ukrajinské tanky v Avdijevce a kyjevští vojáci v družném rozhovoru s pozorovateli OBSE
Kyjev vraždí zbraněmi hromadného ničení
Vyšetřovací výbor při ruské prokuratuře, který zkoumá zločiny proti lidskosti páchanými ukrajinskou armádou, získal nezvratné důkazy o nasazení taktických raketových systémů Točka-U proti donbaským civilistům. „Ze zbraní hromadného ničení se střílelo na osady Novosvetlovka a Ternovoje a rovněž na osady v Krasnodonském okrese, na město Roveňky a osadu Jubilejnyj v okolí Luhanska,“ uvedla minulý týden mluvčí výboru Světlana Petrenková.
Točka-U je sovětský raketový systém, který armáda zahrnula do výzbroje v roce 1989. Systémy jsou vybaveny balistickými raketami s doletem až 120 km.
Kyjev se kromě bombardování civilních čtvrtí soustřeďuje také na likvidaci klíčových osob obrany Donbasu. Po atentátu na prezidenta Doněcké republiky Alexandra Zacharčenka, který stejně jako prezident Luhanské republiky Igor Plotnickyj vyvázl se zraněními, se junta a její tajné služby spolupracující se specialisty NATO soustřeďují na likvidaci politických a vojenských velitelů obou republik.
Napětí zvyšuje státní terorismus
Pracují přitom se zpravodajskými informacemi získávanými pomocí západních odposlechů, družic a dronů, které velitele domobrany zaměří - a použijí k jejich likvidaci smrtící komando, časovanou nálož či řízenou střelu.
Tato "spolupráce" umožnila minulý týden vraždu velitele doněcké armády Michala Tolstycha. Legendární velitel praporu Somali známý pod přezdívkou „Givi“, který se proslavil v bojích o doněcké letiště, byl 8. února ráno zabit ve své kanceláři v Doněcku výstřelem z ručního reaktivního plamenometu Šmel poté, co teroristické komando zaútočilo na budovu štábu doněckých sil. Vedení DLR poté - oprávněně, ale pochopitelně zbytečně - vyzvalo světové společenství, aby uznalo současnou kyjevskou vládu za teroristickou organizaci.
Kromě "Deep State" se však tyto operace nikomu příliš nehodí. Politická vedení - od Washingtonu přes Berlín a Paříž - hledají spíše možnosti, jak celou situaci uklidnit. "Ručitelé" Minských dohod, Merkelová i Hollande, by před blížícími se volbami ve Francii a v Německu potřebovali spíše celou situaci zklidnit. O totéž usiluje pochopitelně i Moskva a "nový" Washington. Jenže to je přesný opak toho, co potřebuje Porošenko.
Zdá se tedy, že rozpoutáním bojů napíná kyjevský režim již tak velmi tenkou strunu za únosnou mez. Bojuje o svou další existenci a spoléhá na "Deep State" v pozadí. Ruleta, při níž jako "vedlejší produkt" umírají další a další civilisté, je daleko nebezpečnější než kdykoli předtím.
Může se stát v podstatě cokoli.
Tagy článku