Samozřejmě k tomu došlo i tentokrát, takže se nejprve omlouvám všem, kterým jsem sděloval, že nyní už opravdu budeme na tato témata diskutovat. Ale záplava reakcí, především na mé články o současné politické aféře, mě nutí vysvětlit pár věcí, které asi nesnesou odklad.
Nechám tentokrát „u ledu“ většinu reakcí, které postoj Protiproudu jednoznačně podporují, doplňují, nebo mě upozorňují na mnohé další souvislosti. Velmi za ně děkuji, jsou převážně inspirativní, analytické a rozumné. Není pro mě překvapením, že valná část našich stálých čtenářů je poměrně imunní proti běžným metodám a mystifikacím mainstreamu, „staví z vlastní hlavy“, ze svých životních zkušeností.
Chápu ale současně, že někteří jsou současnou vládní krizí zmateni a znejistěni. Vyznat se v tom, co „v přímém přenosu“ sledujeme a co bude mít nejspíše ještě dramatické pokračování, opravdu není jednoduché. Tato „reality show“ má totiž nejméně tři plány:
Základní, v němž „filmově“ jednají stovky policistů, a po nich vystupují na obrazovkách státní zástupci, různí mainstreamoví komentátoři a „politologové“. Jak by mohla chybět třeba taková soudružka Dvořáková, která vedla komunistickou stranickou skupinu na vysoké škole a dnes je v České televizi hlavním expertem na etiku a čistotu v politice. Už jen nedočkavě čekám, kdy se objeví Tomáš Halík, prapodivný kněz-nekněz, o němž přinesl mimořádně zajímavé informace Adam Bartoš. Že by hlavního duchovního experta havlistů sklátila v této klíčové chvíli „viróza“?
Viz též: Vzorný soudruh-kněz Tomáš Halík: Připravoval kádry na komunistickém ministerstvu a dnes udává své kolegy
V druhém plánu se „vážně“ probírají povětšinou chatrná obvinění aktérů, vedou se úvahy o tom, zda vláda padne rovnou, nebo až o chvíli později. Tedy to, kvůli čemu KDOSI celou kauzu spustil právě nyní. Právníci se přou o to, zda vůbec jde o trestné činy či nikoli. A televize NOVA a spojené bulvární „stoky“ vyplavují jako vždy v podobných okamžicích co možná nejhloupější nactiutrhačné podrobnosti o obviněných. Tedy obvyklý mediální lynč, po němž už opět nebude vůbec možné, pokud celá věc vůbec přijde před soud, hledat věcně spravedlnost.
A konečně plán třetí a nejdůležitější – KOMU celé to monstrózní divadlo slouží? Cui bono, jak se praví v klasických detektivkách. V čí prospěch? Jinými slovy hledání motivu pro tuto divadelně aranžovanou mocenskou nehoráznost, která nejspíše k pádu vlády dříve či později povede. A zřejmě současně pohřbí již beztak chatrné volební naděje naší jediné pravicové strany. Bez ohledu na to, že její vedení v posledních letech udělalo co mohlo, aby se jí pravicová říkat nedalo.
Této nejdůležitější rovině se věnoval vedle několika mála čestných výjimek zatím asi jen Protiproud. Není proto divu, že pokud o našich analýzách a zjištěních mainstreamová média přece jen dílčím způsobem informují, pak s úšklebkem, že jde o „konspirační teorie“.
Viz též:: Odstoupí Petr Nečas? Budou předčasné volby? Je za celým tím policejním divadlem „americká spojka“ Bradáčová a Temelín? Mnohem důležitější je něco úplně jiného!
Viz též: Z dramatu fraška, z frašky thriller: Sledujeme pokus o puč v přímém přenosu. Kdo a proč s námi hraje tuto šerednou hru o pád nepopulární vlády? Uspěje?
Je tedy logické, že nejvíce dotazů a rekcí přišlo k onomu „druhému plánu“. Opakuji, že mě v dnešní Tea Party zajímají především ty nesouhlasné, pochybovačné či udivené, jež lze shrnout do otázky Proč se těch lumpů zastáváte? Za všechny jsem vybral následující:
Vážený pane Hájku,
doposud jsem s Vašimi názory vždy souhlasila a velmi mě potěšilo, že jste se po ukončení angažmá u pana prezidenta Klause "našel" v Protiproudu. Tento web pravidelně sleduji a jsem ráda, že obohatil alternativní zdroje informací a umožňuje čtenáři zamýšlet se nad problémy z dalších pohledů. Kdysi mi spolužák říkal, že i v Rudém právu lze vyčíst potřebné postřehy, jen je třeba správně číst.
S Vaším komentářem současné kauzy však nesouhlasím, respektive s jeho částí, která se týká toho, že je standardní postarat se o odcházející politiky. Bohužel máte pravdu v tom, že tento nešvar se skutečně standardem nejen v naší zemi stal, ale z jakého titulu?
Tito lidé získali během svého působení v politice řadu důležitých kontaktů, takže je tristní, jestliže se nedokáží uplatnit po skončení jejich mandátu v soukromém sektoru. Vaše úvaha předpokládá jako samozřejmost, že by nadále měli být živeni z peněz daňových poplatníků, jestli jsem Vaši interpretaci problému dobře pochopila. V této době je procento lidí napojených na státní aparát zcela neúnosné a neufinancovatelné, takže dost dobře nechápu Váš postoj...
Přeji Vám hodně úspěchů ve Vaší další práci.
Alena Česáková
Odpověď Petra Hájka:
Vážená a milá paní Česáková,
jste zjevně rozumná žena se smyslem pro spravedlnost – prostě to, čemu se běžně říká „slušný člověk“. Snažíte se přemýšlet – a nepochybně i žít – samostatně. Nechápete tedy, proč by se politická strana měla postarat o své odcházející politiky a berete to jako nešvar.
Za prvé si ujasněme, že v tomto případě nejde o odcházející politiky, ale o poslance, kteří složili mandát, a tak se zachovali loajálně ke straně, s níž měli názorové neshody. Nechtěli hlasovat proti vládě, neboť by ji tím položili. Je nejen slušné, ale dokonce spravedlivé, když se k nim jejich strana v takové málo vídané situaci zachová rovněž loajálně. Že je to nyní předmětem účelové skandalizace, je jiná rovina věci.
Problém odcházejících politiků je však ještě jiná kategorie. I v tomto případě jsem nicméně přesvědčen, že zkušenosti, které ve vrcholové politice člověk získá, je přinejmenším marnotratné nechat ladem. Sám jsem v profesionální politice nikdy nebyl, v její blízkosti se však pohybuji již hodně dlouho. Poznal jsem řadu politiků líných, hloupých a zlých, ale stejně tak mnohé nadané, chytré a pracovité lidi, jejichž talentu naše země může a má využívat i když v poslanecké či vládní roli skončí. Což tentokrát není míněno ironicky.
Je to jako když se vrcholový sportovec stane trenérem, nebo působí ve svém sportu dál jako funkcionář. Tam by vám to asi tak „nemravné“ nepřišlo. Protože však standardní demokratická politika je dlouhodobě předmětem mediálního ataku, který ji chce znevěrohodnit a zničit, aby v uprázdněném prostoru o to snadněji mohli vládnout „nevolení politici“ z takzvané občanské společnosti a médií, razí základní tezi: Politici jsou špatní jako „třída“ (příznačný pojem „politická třída“ užívají někteří novináři a Jiří Paroubek). Vy jste, bohužel, tento jejich pohled přijala.
Je to však právě naopak. Politika nejen u nás je opravdu v krizi. A jedním z důvodů je právě či také to, že se neumí postarat o odcházející vrcholné politiky. Mimochodem – myslíte, že by se něco ušetřilo, kdyby místa, jimž se říká záměrně ohavně „trafiky“ obsadili jiní?
Tuším, že vás moje odpověď příliš neuspokojí. Chtělo by to delší výklad. Pokouším se o něj také v závěrečné části své knižní trilogie, kterou připravuji. Třeba si pak porozumíme lépe. Věřte mi však – není to vůbec triviální. Jde o součást mediální manipulace, která chce odstranit z naší reality politiku jako takovou. Nahradit ji totalitou v novém převleku. Ostatně také o tom je současná policejní kauza. Právě tam směřuje.
A ještě jeden podobný dopis, neboť zmiňuje nikoli nepodstatnou„drobnost“, u které je dobré se také zastavit:
Dobrý den, vážená redakce, pane Hájku.
Pravidelně čtu Vaše články a často jsem překvapen jak lze také chápat jednotlivé události.
Dnes jsem opět překvapen Vaším postojem k zásahu na Úřadě vlády pana Nečase. Ano, je to trochu divoké, ale každý slušný občan cítí, že trafiky pro bývalé poslance ODS nesou znaky korupčního jednání, a premiér nás teď bude s Kalouskem přesvědčovat že je to normální. Je to výsměch občanům a divím se, že se těch podvodníků zastáváte.
Přeji Vám mnoho dobrého
Michal Schreier, Opava
Odpověď Petra Hájka:
Milý pane Schreiere,
umožňujete mi uvést vše do patřičných souvislostí: Pokud opravdu čtete moje články či knihy, určitě si nemyslíte, že jsem obdivovatelem pánů Nečase a Kalouska.
Petr Nečas je postava spíše tragická. Miroslav Kalousek je politický cynik, a pokud nás potká to štěstí, že z politiky tito dva nadobro odejdou, bude to pro naši zemi jistě dobrá zpráva. O diskreditaci politické pravice se zasloužili dílem nestejným, leč podobně ničivým.
Současný premiér především tím, že dokončil dílo zkázy ODS. Že byl slabý a neschopný. Možná zpočátku relativně počestný – i když nakonec přijal metody lidí jako je bývalý primátor Svoboda a spol. Že z havlistické „nepolitické politiky“ učinil součást „ideové“ i praktické výbavy této původně pravicové strany. Tím hůř, že původně patřil k mála z těch, kteří ideovému základu ODS rozuměli. Způsob, jakým se postavil k celé aktuální kauze – a zřejmě v mnohém vědomě neříká pravdu – je jen výslednicí toho všeho.
Miroslav Kalousek tím, že zneužil daru kromobyčejné inteligence, kterou ho Pán Bůh obdařil, a zcela utopen v marnivém a pyšném obdivu ke svým „schopnostem“, byl vždy připraven dát je do služeb Zlého.
Oba pak společně proto, že v jejich postavách po dlouhé době stáli v čele české vlády dva katolíci – alespoň nominálně – a rozhodně se to na jejich činech ani na vládě nepodepsalo. Prosazení církevních restitucí k jejich „aktivům“ určitě nepočítám. Nikoli kvůli restitucím jako takovým, ale kvůli tomu, co je v hlubokém a temném pozadí za nimi.
Přesto s vámi nemohu souhlasit. To, oč se v současné chvíli hraje, daleko přesahuje role obou postav. A hlavně – vůbec o ně nejde. Přirovnal bych proto svůj postoj k nim v této principiální kauze k mé „obraně“ Davida Ratha a jeho věznění bez soudu zvaného „vazba“. Je to již srozumitelnější?
Viz též: Odporné natahování na bradáčovský skřipec aneb: Pusťte Davida Ratha!
A zcela na závěr připojím pár vět z dopisu na opačné „hromádce“. Měl jsem totiž při čtení některých nesouhlasných názorů občas pocit jako naše čtenářka:
(...) Více než trochu mě však zamrazila nejen včerejší věta o zcela bezprecedentním otevření sejfů a domovních prohlídkách bez toho, aby k tomu byl právní důvod, ale také většinové reakce čtenářů, které jsem si výjimečně "prolistovala".
Je zdrcující, že i lidé, o kterých se dá říci, že jsou alespoň trochu "v obraze", tento postup policie chápou jako nezbytný krok pro dobro věci. Nechápali moje rozhořčení a nechtěli přijmout fakt, že se to pod jakoukoliv záminkou může stát každému z nás, ať již si uvědomujeme, nebo již neuvědomujeme, že slovo "svoboda" není jen slovo. Ale i o tom je Váš dnešní článek, ale hlavně Vaše knihy.
Přeji jim i Protiproudu stále víc čtenářů a Vám pevné zdraví. Prosím, opatrujte se.
S pozdravením a s přáním všeho dobrého
Vaše
Angela Marie Bukovanská
A na úplný závěr ještě krátký text, který nám zaslal docent Zdeněk Koudelka, odborník na ústavní právo:
Zdeněk Koudelka
Akce policie proti představitelům státní správy a politikům v červnu 2013 přinesla dle advokáta Marka Nespaly, který obhajuje Petra Tluchoře, zajímavou věc.
Tluchořovi je vytýkáno, že se vzdal poslaneckého mandátu. Pokud by to byla pravda, projevují zúčastněné orgány neznalost práva. Na jednání poslance v Poslanecké sněmovně, kterým Petr Tluchoř byl až do své rezignace, platí materiální imunita. Tedy, že za svou rezignaci jako projev poslance nemůže být poslanec vůbec stíhán a podléhá jen disciplinárnímu řízení parlamentní komory, jejímž je členem.
To jasně vyjádřilo usnesení Nejvyššího soudu z 3. 10. 2012 v kauze Bárta, Škárka, jež konstatovalo, že za projev poslance v Poslanecké sněmovně, který je pokryt touto materiální imunitou, nelze považovat jen ústní vystoupení, ale i jiné jednání jako poslance v Poslanecké sněmovně. Přičemž rezignovat na mandát může poslanec pouze vystoupením na plénu Poslanecké sněmovny nebo doručením písemné rezignace předsedkyni Sněmovny, což je též v sídle Poslanecké sněmovny.
Orgány činné v trestním řízení mají znát právo, včetně práva ústavního. Pokud nepostupují dle práva, je to vada. Státní orgány, včetně orgánů činných v trestním řízení, musejí dát přednost právu, před mediální slávou. Nikdo není nucen vykonávat funkci poslance, když nechce. Akt rezignace na mandát, podléhá materiální imunitě a ne kuratele výkonné moci, kam patří policie i státní zastupitelství. To platí tím spíše, že návrh nového zákona o státním zastupitelství přizpůsobuje organizaci státního zastupitelství policii a ne soudům, čímž se vymyká evropské tradici.
P.S.: Nemohu samozřejmě vynechat z obvyklé hromady dotaz, který jsem již mnohokrát vysvětloval, ale tentokrát bude mít jinou pointu:
Dobrý den, se zájmem jsem četl Váš magazín.
Co je ovšem na pováženou, nikde jsem nenašel žádnou demokratickou diskuzi k článkům.
Možná jsem ji přehlédl. Proto se obracím na redakci zda nějaká diskuze je a nebo zda se chystáte diskuze založit.
Děkuji, Josef
Odpověď Petra Hájka:
Nikoli, Josefe, nic jste nepřehlédl. Je to, jak jsem zde již mnohokrát objasňoval, záměr.
Byla to metoda, jak náš konzervativní kontrarevoluční magazín ochránit před psychopaty a exhibicionisty, jejich vulgaritami a obscénnostmi. Před tím temným jícnem, který na většině ostatních internetových médií ničí slušnému člověku dojem z textů, myšlenek a obrazů (jsou-li tam vůbec ovšem nějaké). Brání mu v klidu se zamyslet, infikují ho sprostotou a nenávistí našich nešťastných nemocných spoluobčanů.
Ale POZOR!
Několikrát jsem také upozorňoval, že na možnosti, jak slušně a věcně, bez ohledu na názorové rozdíly, diskutovat pod jednotlivými články intenzivně pracujeme. Lze říci, že jsme již téměř u cíle. Brzy proto zájemcům sdělím, jakým způsobem jim vytvoříme možnost stát se – prostřednictvím diskuse – spolutvůrci Protiproudu.
Klub Protiproudu, jehož členové budou mít za přesných podmínek také právo on-line reakcí na zveřejněné texty, se stane realitou počátkem léta. Dolaďujeme poslední technické detaily, a proto vám snad již brzy vám vše v úplnosti představím. Možná již v příští či přespříští Tea Party, na kterou se již dnes těším.
Požehnanou neděli a celý příští týden, přátelé!
Tagy článku