Nejprve nechám zaznít jeden z „komplexních dopisů“, kterých dostávám stále více – a jsem za ně mimořádně vděčný. Říkám tak textům, které na malé ploše otevřou řadu témat, jež jsou více než jen bezprostřední reakcí na zveřejněné články, dokumenty či videa. Přesto s nimi bezprostředně souvisejí, ač kladou otázky či hledají odpovědi v širším horizontu naší reality.
Z naprosté většiny vašich listů lze dovodit, že pár měsíců existence našeho „kontrarevolučního magazínu“ je pro většinu autorů i čtenářů – převážně příjemným a nadějeplným překvapením. Nám samozřejmě dělá radost především vysoká čtenost. Hodně tomu pomáháte, protože stále více z vás předává naše články e-mailem či ještě spíše facebookem do stále nových společenství. Když nás poznají, obvykle se k nám pak už pravidelně vracejí. Ještě podstatnější jsou ale vaše dopisy, vaše reakce: Stále zajímavější, vážnější, přemýšlivější.
Nechci to přehnat – dlouhou životní zkušeností jsem spíše „optimistický skeptik“ – ale odvažuji se říci, že přinejmenším v tomto smyslu se kolem Protiproudu již opravdu cosi pozoruhodného rodí. Což právě souvisí s hlavním tématem dnešní Tea Party. Nyní tedy onen jeden z řady typických „komplexních dopisů“, jehož pomocí chci dnešní téma demonstrovat:
Dobrý večer.
Je až s podivem, jak funguje mediální masáž. Mohu Vám to uvést na vlastním příkladu. Vždycky jsem věděl, že se v novinách prostě lže. Celý život to vím a vždycky jsem se snažil dívat na cokoliv nezaujatě – moje politické myšlení je pravicové. (pokud jsem tedy ještě schopen to v dnešním marasmu rozeznat - definovat). Můj celoživotní koníček jsou záhady. Jsem zakladatelem Československé archeoastronautické asociace, která skončila hezky česky, bez peněz...
Mám doma obrovskou záhadologickou a utříděnou knihovnu a asi právě proto, když spadly obě budovy obchodního centra jsem, prostě ze zvyku, zásadně neposlouchal oficiální media (resp. nebral je vážně) a hledal normální logické vysvětlení. Dostavilo se poměrně brzy, a tehdy jsem si začal dělat o svět, (i o sebe) skutečné starosti. To je tak drsná a vysoká hra, že mlčení, resp. mlžení novinářů je de facto zločinem proti lidskosti....Od té doby ovšem myšlenkově lítám ve vzduchu, nejsem schopen fakticky pojmenovat a utřídit jak útoky medií proti demokracii, tak i svoje vlastní postoje....
....Jak já byl šťastný, když se zakládala TOP 09. Napsal jsem Schwarzenbergovi dokonce několik intrád s věnováním.....a pak si přečetl Bouři (Paul Polanski, jistě tu knihu znáte mnohem dříve nežli já). Umíte si představit ten můj znovašok, když jsem začal k osobě Schwarzenberga i Havla přistupovat tak, jak jsem byl zvyklý ....? Co se stalo, že jsem tak lehce odhodil moje zásady poznávání světa (byť laicky)? Byl jsem jednoduše zmasírován dokonale fungující mašinérií arogantního zla. Ohlupujícími melodiemi (neskutečná záležitost a hodně o tom vím),ohlupujícími texty, ohlupujícími vizuálními vjemy, hloupými politiky....
Ale za co se Vám musím osobně omluvit: Petra Hájka jsem považoval vždy za bezprecedentního šílence, který se nějakým omylem doklopýtal na Hrad. Po útocích na pana Bátoru, po té neuvěřitelné zradě většiny intelektuální elity v naší zemi (s Halíkem v čele jako guru prapodivných pohybů...), jsem se osmělil a proti vůli všech pokrokových politiků, novinářů a myslitelů, jsem si přečetl jeden Váš článek. Už nevím jaký, ale už jsem u nich zůstal...
Myslím si totiž přesně to, co Vy, ale bylo to v rovině intuitivní, bylo to sice rozumově podložené, ale neutříděné, a tak jsem s těmi názory nikam nikdy nechodil, protože výsledkem by byl dozajista blábol.
Jsem rád, že existuje Protiproud, protože už si nepřipadám jak šílenec, který vidí spiknutí za každým rohem, ale mohu se k Vám myšlenkově přidat, jako (zatím ještě) svobodný jedinec, který může dát veřejně najevo, že selský rozum prostě není pokleslá záležitost.
Samozřejmě Vás podpořím a přeji hodně zdaru.
Luděk Jaroslav Kinkal
Vážený a milý pane Kinkale,
použil jsem jen část Vašeho listu, tu nejosobnější jsem pochopitelně vynechal. Mluvím o ní však proto, že vůbec byla. Zjevně nepatříte k lidem, kteří se jen tak svěřují. O to víc si takových dopisů vážím.
Máte samozřejmě pravdu: Ubránit se mediálním manipulacím není snadné pro nikoho – ani pro ty, kteří se domnívají, že to mají „prokouknuté“. Myslím si, že o médiích vím relativně hodně – a přesto také někdy zaváhám. Ten systém je nejen letitý, nejen relativně dobře organizovaný, ale v technologické epoše má k dispozici nikdy nevídané prostředky.
Více: Maňáskový hon na Šakala: Stal se Edward Snowden nechtěně loutkou v rukou tajných služeb a dalších organizací, usilujících o naši svobodu?
Pokud jde o TOP 09 a Karla Schwarzenberga: Vůbec se Vám nedivím. Projekt, za nímž stojí nadaný mystifikátor Miroslav Kalousek, patří ke špičkovým pokusům zničení pravice „zevnitř“. Nejen Vy jste však zpozoroval, že narazil na své meze. Každý, kdo přemýšlí, už dávno ví, že jde o „gruntovní“ havlistický scénář, v němž opravdu nic pravicového není. Už jen ona „oddanost“ koncepci socialistické Evropské unie je od počátku dobrým orientačním majákem, signalizujícím, s kým máme tu čest. A poté následuje vše ostatní, čeho jsme od těch dvou pánů a jejich „stranického“ křoví byli dosud svědky...
Jsem opravdu rád, že lidé jako jste Vy, jsou „mezi námi“. Protiproud je pokusem alespoň trochu zachytit ten velkolepý útok na naše svobody. A jak píšeme v záhlaví – každý má stále ještě možnost si vybrat. Cesta do otroctví nebyla asi zatím nikdy obstavena tolika lákavými kulisami „pravdě podobných“ potěmkinovských lží. Jak ve svých nejlepších letech zpíval bard, kterého nakonec také dostali, Jaroslav Hutka: „Nejsou zločiny, za které by se mělo střílet/pouze za lež, která se pravdě podobá.“
Více: Kdy projde parlamentem zákon Karel Schwarzenberg škodí České republice?
Je jen pochopitelné, že každý, kdo se odhodlá začít o tomto všem veřejně mluvit, je okamžitě skandalizován, zesměšňován, často i kriminalizován. V tom nejsou ONI proti svým předchůdcům nijak originální. Mají peníze, obrovskou sílu a moc. Jsou všude. Vysílají, tisknou či jinak komunikují dvacet čtyři hodin denně. Slouží jim vedle armády tupců i lidé chytří a nadaní. Není lehké tomu nepodlehnout.
Za hlavní problém nás hrstky z „druhé strany barikády“ však zdaleka nepokládám nedostatek finančních či jiných zdrojů, téměř úplnou blokádu ze strany mainstreamových médií, či metody občanské, profesní a existenční likvidace – jako se to stalo v případě pana Bátory. Ten byl jenom veřejně známý – i proto, že se jej zastal prezident Václav Klaus. Ale kolik zcela neznámých lidí dopadlo – a dopadá – stejně jako on, či dokonce hůř! Kolik končí ve vězení, aniž se o tom někdo dozví! A přesto myslím, že to není náš hlavní problém.
Mám za to, že to vůbec nejnebezpečnější je, že často vedeme monolog proti monologu. Mainstreamovému. Jenže my – narozdíl od NICH – nutně potřebujeme diskusi. Konfrontovat své názory, svá zjištění. Vědět, co si o nich myslí ostatní. Ve vší slušnosti a zdvořilosti se o ně prát. Tříbit je i sebe.
Tamti ONI jsou přesvědčeni, že jsou elitní, „vyvolení“. Vědí nejlépe, co je pro společnost dobré. Své „vize“ jí vnucují a pomocí mediálního vymývání mozků do ní implantují. MY hledáme. Na prvním místě realitu, kterou nám ONI skryli za virtuální kulisy. Je ovšem logické, že ONI s námi diskutovat nebudou. To by byl jejich konec. MY spolu však debatovat musíme.
Dobrý den,
Chtěl bych se vyjádřit k připravovaným diskusím na Protiproudu. Nemyslím si, že to něco přinese a již teď jsem odhodlaný se jejich čtení zdaleka vyhnout. Pokud by tam někdo napsal něco zajímavého, přínosného, bylo by to na extra článek. Spíše však očekávám něco ve smyslu souhlasím, nesouhlasím ( to častěji) a pak další reakce – nerozumíte tomu, jste hloupý a nakonec hádku, kdo je větší vůl.
Diskuse přitáhne i profesionální kazisvěty, tím jsem si jist. Dokonce by podle mě v diskusi byla zbytečná například i taková reakce na zatčení poslanců, paní Nagyové a generálů, kterou p. Hájek zveřejnil v Tea party, kdy jeden pán do Protiproudu napsal, že souhlasí se zde uváděnými americkými zájmy atd., ale to konání poslanců, že je korupce (aniž by se přemýšlelo, kdo se vlastně obohatil). A pan Hájek mu pak vysvětloval jinými slovy, než v článku, na který ten pán reagoval, že to korupce není.
Ale k čemu to, když to předtím nepochopil, nebo pochopit nechce. Článků na to téma je řada, a diskuse (nesouhlasná, snad i z nepochopení), kvůli které čtenáři na Protiproud určitě chodit nebudou, bude jen rozmělňovat údernost vašich článků a celého webu. Možná jsem velký skeptik, ale naposledy jsem četl diskusi k výbornému článku P. Štěpánka „Ištván patří za katr“ na jiném webu a nestojí to za nic. Něco úplně jiného je ale panem Hájkem moderovaná Tea party, a e-mailem redakci se může vyjádřit každý, důkazem čehož je tento názor J
S pozdravem
Petr Květon
Vážený a milý pane Květoni,
svým způsobem mi mluvíte z duše. A ještě před pád týdny bych s Vámi vřele souhlasil – mnohokrát jsem o tom ostatně psal i v Tea Party. Jenže ono se to všechno vyvíjí. A především: Trochu se bojím, abychom postupně nakonec nevedli shora zmíněný monolog.
Řeknu proto konečně něco bližšího k našemu plánu otevřít Protiproud pro on-line diskuse pod články:
Nechali jsme se inspirovat některými zahraničními konzervativními internetovými weby, které se také chtějí ubránit hrůzám, nechutnostem, vulgaritám či psychopatickým nenávistným nešťastníkům. Postavíme jim proto několik hrází.
To nejdůležitější je, že do diskusí pod články nebude mít přístup každý. Primárně naši podporovatelé – tedy ti, kteří vědí, že naše práce vyžaduje také nějaké finanční náklady. Tito skvělí lidé nám již od začátku posílají větší či menší peněžní částky – podle toho, co si mohou dovolit – buď kartou a převodem, nebo odnedávna prostřednictvím sms. Nic za to nechtějí a neočekávají. My však máme dojem, právě proto, že jich stále přibývá, my jim něco „navíc“ dát máme.
Jinými slovy – toto bude první přehrada: Každý, kdo se bude chtít účastnit on-line diskusí k článkům, bude naším přispěvatelem. Pošle dárcovskou sms, buď pro jednorázový vstup, nebo na měsíc či na celý rok – to bude odstupňováno. Zpět dostane esemeskou kód, který mu umožní registraci. A pokud bude souhlasit s etickými podmínkami – vulgarity, sprostoty a urážky na náš web prostě nepustíme – již mu nebude nic bránit vyjádřit názor. Pokud by nějaký „záškodník“ chtěl podmínky slušné a kultivované debaty obejít, bude „bez náhrady“ z diskuse vyřazen.
Podobně postupují někteří „vydavatelé“ v mnoha zemích světa – a jejich zkušenosti jsou převážně pozitivní. Prostě řečeno: Ti, kteří se na provozu webu – byť třeba jen symbolicky – finančně podílejí, mají mít také právo „do toho mluvit“. (Mimochodem, jsem přesvědčen, že totéž by mělo platit o celém státě a plátcích respektive neplátcích daní – a možnosti účastnit se voleb. Ale to bych zacházel do jiného tématu.)
Zkušenosti ukazují, že sice diskutujících pak nejsou stovky či tisíce, třeba jen desítky či jednotlivci, ale obvykle jejich příspěvky stojí za přečtení. Vyzkoušíme to a uvidíme. Podrobnosti sdělím v příštích dnech. Ono to totiž není technicky úplně jednoduché a my musíme systém připravit a otestovat tak, aby po spuštění fungoval bezchybně.
To ovšem vůbec neznamená, že skončí Tea Party, naopak. Diskuse jistě budou jejím dalším zdrojem – vedle dopisů mně či redakci, na které budu reagovat a povídat si o nich s vámi tak jako doposud. Začne tím současně vznikat „Zlatý klub“ podporovatelů, jehož prostřednictvím chceme v budoucnu našim příznivcům umožnit řadu dalších výhod – v našem specifickém směru a zaměření samozřejmě.
Cikánský problém nám přerůstá přes hlavu. Dokdy si stát vystačí s tvrzením, že jde o akce takzvaných pravicových extrémistů? Stojíme před „cikánskou válkou“?
Dobrý den,
dnes mi přišel mailem Váš článek o problematice menšin v ČR. S opravdovou chutí jsem si ho přečetl. Sice již léta nesleduji český mediální mainstream jako je Mladá fronta, či LN a televizi raději vůbec nemám (nechceme jednat podporovat ty politicky korektní kašpary a také je to zbytečný žrout času), a tak veškeré informace o dění v ČR čerpám od svobodně smýšlejících přátel a z několika nezávislých webů. Přesto si dovedu představit, jak "objektivně" asi politicky korektní media o problematice menšin informují. Tím nemyslím pouze Cikánů...ale i třeba Vietnamců, či přistěhovalců z Afriky.
Ale vím, že slovní podpora nemusí vždy stačit, a proto jsem se rozhodl Vám zaslat i malý finanční příspěvek a určitě ne naposledy....
Jelikož si dovedu představit, kolik asi podobných mailů dostanete, proto neočekávám žádnou odpověď a nebudu to považovat za nezdvořilost.
Přeji mnoho zdaru ve Vaší práci a zdravím,
S. Jansky
P.S. Kdyby mi někdo před 20 lety řekl, že dnes budu z českých medií číst jenom nezávislé "samizdaty", asi bych mu nevěřil...
Milý pane Jansky,
ani já bych nevěřil. Když jsem na počátku devadesátých let zakládal Reflex, byl jsem přesvědčen, že to budou právě média, kdo bude podporovat směřování naší země a jejích občanů ke svobodě a otevřenosti. Postupně jsem však pochopil, že už tehdy bylo vše nastaveno jinak – a naše současnost, nad níž současný mediální mainstream tolik běduje (ač je z valné části jeho dílem) – byla vyprojektována někým jiným. A bez nás, jak je naším častým historickým údělem.
Ostatně také toto téma – s mnoha šokujícími podrobnostmi, které ještě nikdy nebyly publikovány – je součástí knihy, na níž pracuji a kterou chci uzavřít do triptychu Smrt ve středu a Smrt v sametu. Věřím, že kniha, jejíž název si zatím nechám pro sebe vyjde na podzim, dá-li Bůh.
Váš dopis jsem však vzal do dnešní Tea Party také jako zástupce mnoha podobných reakcí, které by se dost možná jinak objevily právě v diskusích pod články. V diskusích, které mohou rozvinout dané téma o další rozměr.
Význam svobodné výměny názorů je pro nás klíčový, jak stálo již v „programovém prohlášení“ Protiproudu. Nejednou jsem na ně zde odkazoval. Jde o to, aby o něco šlo, řekl také klasik, jehož odhalené autorství jistého citátu přinese rozluštiteli 10. 000 korun. Proto na závěr dva z pokusů, které – zatím – skončily neúspěšně jako všechny předchozí. Ale radost mi udělaly velikou. Posuďte sami:
Co je protiproud?
Vážený pane Hájku,
jsem přesvědčen, že výrok "Polemika je pouze prostředkem tříbení pravd. Je to nezbytná cesta hledání a ne věc prestiže." nemohl říci nikdo jiný, než Václav Klaus. A pokud jej neřekl, tak to musel být jiný silný vizionář, idealista...
Buďte zdráv,
Mojmír Boháček, váš čtenář.
Dobrý den, pane Hájek.
„Polemika je pouze prostředkem tříbení pravd. Je to nezbytná cesta hledání a ne věc prestiže.“
Autorem tvrzení může být opravdu leckdo intelektuálně poctivý a férový od Winstona Churchilla přes Karla Čapka či Alberta Einsteina (anebo někdo i z hlubší minulosti),ale vybrala bych spíše někoho ještě živého:
Nevyřkl náhodou právě toto znění Váš kolega Ladislav Jakl?
Jestli jsem se trefila, věnuji s radostí výhru na činnost Vašich stránek.
Iva Vondrášková
Milá paní Vondrášková,
netrefila jste se sice ani Vy ani pan Boháček, ani řada dalších „tipujících“. Musím nicméně konstatovat, že svým způsobem jste oba konečně zamířili do směru, který vede k řešení. Skoro bych řekl, že „přihořívá“.
Ještě je čas. Autora zveřejním až při půlročním výročí Protiproudu. Ale Vaše poznámka o tom, co byste učinila s výhrou, je vskutku hodna „protiproudaře“. Díky Vám za to. Jako byste to učinila.
Jak některým známo, někdy je bohulibý byť neuskutečněný záměr stejně důležitý jako čin sám.
Což už se ideově docela dobře vztahuje k dnešnímu svátečnímu dni. Přeji proto, jako každý týden, všem požehnanou neděli, přátelé!
Tagy článku