Velvyslanec USA: Je diplomatem nebo guvernérem? Není odvaha jako odvaha. K čemu jsou zde alternativní média? Ano, my chceme podkopat tento systém! Modří i rudí s obojkem od téhož pána
Ivan Poledník připomíná nedávné bouřlivé události na Slovensku poukázáním na mentorování amerického velvyslance v Bratislavě a následnou odpověď alternativního žurnalisty
V textu publikovaném ve slovenském deníku SME říká Adam Sterling, velvyslanec USA na Slovensku, smutně se ohlížeje za ne tak úplně povedeným slovenským Majdanem, následující:
"Vláda lidu si žádá informovanou voličskou veřejnost. Novináři jako Jan (Kuciak), kteří se snaží informovat veřejnost a brát na zodpovědnost volené představitele, projevují odvahu být svobodnými každodenně. Odhalují a prozrazují významné a nepříjemné pravdy často za velkou osobní cenu.
Na rozdíl od některých samozvaných alternativních novinářů, kteří se snaží podkopat demokratické hodnoty šířením konspiračních teorií a dezinformacemi, investigativní žurnalisté se zakousli do tvrdého chleba. Hledají zdroje pro ověření faktů a prosívají údaje, aby poskytli přesné informace. Vzdávám hold jejich odvaze, odhodlání a jejich schopnostem - a opakuji, že je nepřijatelné, aby museli čelit násilí nebo zastrašování."
Server hlavnespravy.sk uvádí příklad článků, o jejichž autorech jeho excelence tak obdivně hovoří:
Velvyslanec také píše, že uplynulé týdny po vraždě Jana Kuciaka a Martiny Kušnírové (které se nesly, jak dobře víme, ve znamení sorosovských demonstrací a pokusů o státní převrat) "přidaly další kapitolu k významným dějinám odvahy Slováků být svobodnými, navzdory oprávněnému smutku a hněvu které všichni cítíme".
Redaktoři Hlavných správ k tomu podotýkají, že "odvaha" pochodovat pod taktovkou nevládních organizací není jedinou odvahou v historii Slovenska a zmiňují například skutečné hrdiny Gabčíka a Kubiše, o jejichž odvaze by mohl vyprávět zemřelý říšský protektor.
Čtěte ZDE: EU přitvrzuje cenzuru: Nenávidí Juncker Protiproud? Příručka jak (ne)psat k migraci - o muslimech jen dobře! Ochrana liberální demokracie totalitou? Již se šikují: Železná pěst mainstreamu dopadne bez slitování
Otevřený dopis
Na výroky velvyslance odpověděl svým otevřeným dopisem žurnalista a spisovatel Ivan Lehotský:
Pane velvyslanče,
řekl jste, že alternativní novináři podkopávají demokratické zřízení. Svým způsobem máte pravdu: my opravdu chceme podkopat tento systém, který si říká "demokratický", ale ve skutečnosti nemá s demokracií nic společného - a místo něj chceme opravdovou demokracii, čili vládu lidu. My opravdu chceme podkopat vládu malé skupinky lidí, která si pravidla uzpůsobila tak, že přes peníze a zrádce ovládá všechny sféry života a z demokracie ponechala pouze možnost jít jednou za pár let k urně a hodit do ní lístek se jménem člověka, kterého neznáme a vůbec netušíme, kdo je jeho pánem.
Pane velvyslanče, nám opravdu jde o to, abychom podkopali systém, kde korupce je prvním ze zákonů. Nám již nejde jen o to, abychom odhalili zloděje, který - pokud půjde sedět - bude okamžitě nahrazen jiným zlodějem, neboť systém je nastavený tak, že k tomu zákonitě musí dojít. Nás už nebaví pořád dokola si při volbách vybírat mezi modrou a červenou, abychom za čtyři roky se zklamáním a nechutí volili raději tu druhou možnost, přičemž modří i rudí mají obojek od téhož pána.
Pane velvyslanče, my opravdu chceme podkopat realitu, že je naše země řízena dálkově přes škrtící obojek finančního systému a ekonomického sevření zahraničních korporací, nevládních a jiných korupčních organizací a kontrolovaná mainstreamová média. My chceme, aby v této zemi vládli lidé, kteří zde žijí. Toto my považujeme za demokracii a budeme dělat vše proto, abychom jí dosáhli.
A že se to Vám nelíbí, je Vaše osobní věc. Samotný fakt, že si dovolujete kritizovat lidi, kteří v médiích reprezentují nemalou část obyvatelstva, svědčí o tom, že Vy, ačkoli máte plné ústa demokracie, o ní ve skutečnosti nic nevíte. A navíc ani nevíte, co obnáší být diplomatem, neboť arogantní strkání nosu do věcí země, v níž jste pouze hostem a ne jejím guvernérem, nemá s rolí diplomata nic společného.
Ivan Lehotský, alternativní žurnalista
Tagy článku