Britská vláda má jasno: muslimy ano, křesťany ne. Starost o celý svět, krev před vlastním prahem. Pokrytectví OSN. Jaká je DNA Blízkého východu? Pokrokářka Mayová plní satanovo zadání
Judith Bergman popisuje, jak hanebným způsobem se Velká Británie staví zády ke křesťanským uprchlíkům, zatímco muslimy vítá s otevřenou náručí
Zdá se, že se britská vláda nyní rozhodla vzbudit dojem, že jí záleží na perzekuovaných křesťanech. Premiérka Theresa Mayová v britském Parlamentu 18. července 2018 uvedla:
"Naše vláda i nadále stojí za perzekuovanými křesťany po celém světě. Je stěží pochopitelné, že ještě dnes jsme svědky útoků a vražd za to, že se někdo hlásí ke křesťanské víře. My však musíme znovu potvrdit naše odhodlání bránit náboženskou svobodu a právo lidí svou víru svobodně praktikovat."
Britská vláda dokonce jmenovala svého prvního zvláštního zmocněnce pro náboženskou svobodu a svobodu vyznání, bývalého ministra, lorda Tariqa Ahmada z Wimbledonu. Podle vlády tento zvláštní zmocněnec "podpoří pevný postoj Velké Británie v otázce náboženské tolerance v zahraničí, a pomůže s řešením náboženské diskriminace v zemích, kde jsou náboženské menšiny obětmi perzekuce".
Muslimové mají přednost
Premiérka Mayová prohlásila, že se "těší na spolupráci s lordem Ahmadem v jeho nové roli prostředníka náboženských skupin a vlád ve světě, jehož cílem bude odhalovat náboženskou perzekuci a hledat řešení k jejímu potírání".
Než Velká Británie začne poučovat ostatní země, měla by si zamést před vlastním prahem. Zdá se totiž, že pro křesťanské uprchlíky ze Sýrie, kteří představují tu nejvíce pronásledovanou náboženskou skupinu od začátku sedmileté války v Sýrii, toho příliš nedělá:
Podle informací Fondu Barnabas, které obdržel od britského Ministerstva vnitra, Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) během prvního čtvrtletí roku 2018 doporučil do Velké Británie přesídlit 1358 syrských uprchlíků, z nichž byli pouze čtyři křesťané (mezi nimi žádní nejvíce pronásledovaní Jezídové). Ministerstvo vnitra poté souhlasilo s přesídlením 1112 těchto uprchlíků, přičemž všichni byli muslimové - a křesťany odmítlo přijmout .
Toto rozhodnutí bylo učiněno navzdory tomu, že křesťané tvořili na začátku roku 2011 před tamní občanskou válkou přibližně 10 % syrské populace. Jejich podíl se údajně snížil na 5 %. Počet Jezídů byl odhadnut na 70000. Jezídové byli spolu s křesťany v Sýrii a Iráku ze všech skupin terčem těch nejbrutálnějších útoků ze strany IS. V roce 2017, pak podle Fondu Barnabas doporučil UNHCR relokaci 7 060 syrských uprchlíků do Velké Británie, z nichž křesťanů bylo pouze 25 a Jezídů 7. Ministerstvo vnitra nakonec přijalo 4 850 syrských uprchlíků – z toho bylo pouze 11 křesťanů.
Čtěte ZDE: Pocit viny na Západě: Zničíme se falešným sebezpytem? Ve znamení náhradního náboženství. Proč chceme potěšit islámský svět? Ostudné mlčení a muzika v Palmýře. Kde jsou teď naši Památkáři?
Jasná diskriminace
Zatímco Velká Británie upřednostňuje muslimské běžence před křesťanskými, vina není pouze jenom na Britech. Lord David Alton z Liverpoolu, člen Sněmovny lordů, napsal dopis ministrovi vnitra Sajidu Javidovi:
"Mezi náboženskými menšinami v Sýrii je rozšířený názor, ať už oprávněný či nikoliv, že se UNHCR vůči nim chová zaujatě. Spojené království má zákonnou povinnost nezavírat oči nad přímou i nepřímou diskriminací náboženských menšin ze strany OSN."
"Je široce přijímaným faktem, že křesťané, tvořící do vypuknutí občanské války 10 % syrské populace, byli specifickým cílem džihádistických povstalců a jsou i nadále v ohrožení."
"...loňské statistiky více než jasně ukazují, že nejde o nějaký statistický výkyv. Ukazují jasnou diskriminaci, proti které má vláda zákonnou povinnost zasáhnout."
Tato "jasná diskriminace" pokračuje minimálně od roku 2015. Podle Fondu Barnabas, UNHCR v roce 2016 doporučil relokaci 7499 uprchlíků do Velké Británie, přičemž mezi nimi bylo pouze 27 křesťanů a pět Jezídů. V roce 2015 z doporučených 2637 uprchlíků bylo 43 křesťanů a 13 Jezídů.
Čtěte ZDE: Popravčí sekera multikulturalismu: Zánik na dosah. Co je skutečným cílem našich katů? Není na "vzpouru davů" pozdě? Únava, nebo kulturní Alzheimer? Skončí děti a vnuci v otroctví? Válka je zde. Pád Říma č. 2
Nejpronásledovanější
V prosinci 2016 Nina Shea, ředitelka Centra pro náboženskou svobodu (Center for Religious Freedom) Institutu Hudson, požádala vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, toho času Antónia Guterrese, aby vysvětlil neúměrný rozdíl v počtech syrských křesťanů, relokovaných OSN do Velké Británie. "Pan Guterres prohlásil, že syrští křesťané by obecně neměli být relokováni, protože jsou prý součástí 'DNA Středního východu'," napsala Shea.
Svým prohlášením tak Guterres přiznal neúctu ke křesťanským životům, neboť mj. 9 měsíců před tím v březnu 2016 americký ministr zahraničí John Kerry řekl, že "IS je zodpovědný za genocidu vůči různým skupinám na svých okupovaných územích, a to včetně Jezídů, křesťanů a ší'itských muslimů." Sama OSN vydala v roce 2005 prohlášení:
"Během Světového summitu OSN všechny členské státy formálně přijaly zodpovědnost každého státu chránit vlastní obyvatelstvo před genocidou, válečnými zločiny, etnickými čistkami a zločiny proti lidskosti. Světoví lídři rovněž přijali usnesení, že každý stát, který toto pravidlo poruší, musí být dohnán k odpovědnosti. Všechny státy ("mezinárodní společenství") mají povinnost chránit lidstvo před zločiny tohoto typu."
Zjevná diskriminace křesťanů ze strany Spojeného království a UNHCR je o to skandálnější v kontextu studií, které shledávají křesťanství nejvíce pronásledovanou vírou na světě. Ta nejvýznamnější studie z roku 2017 byla vypracována Centrem pro etiku a kulturu Univerzity Notre Dame, Institutem náboženské svobody (Religious Freedom Institute) a Georgetownskou univerzitou. Devátá výroční zpráva agentury Pew Research Center z června 2018 věnovaná globálním restrikcím vůči náboženstvím ve světě též uvádí, že křesťanství je aktuálně nejpronásledovanější vírou ve světě: křesťané jsou pronásledováni ve více zemích (144) než kterákoliv jiná náboženská komunita.
Je mimořádně hanebné, jak ve svém dopise píše lord Alton, že se Velká Británie ke křesťanským (a jezídským) uprchlíkům po léta "staví zády". Nyní, když Mayová prohlásila, že se její vláda více zasadí proti pronásledovaných křesťanů po celém světě, vyvstává otázka: Jakými konkrétními kroky, kromě prázdných slov, se bude britská vláda ve své vlastní zemi snažit napravit již napáchané škody a zabránit těm budoucím?
Odpověď je v satanovu zadání: Muslimy ano, křesťany ne.
Zdroj.
Tagy článku