Významná část čtenářů reagovala na naše články o homosexualistickém hnutí valícím se Evropou. Také na vtipnou výzvu Akce D.O.S.T. k bojkotu „teplého piva“. Víme, že jde ve skutečnosti o velmi vážnou záležitost, tvářící se jako hnutí za „práva“ sexuální menšiny – která samozřejmě už dávno neoprávněně mají. Nyní jdou ale dál. Chtějí adoptovat děti a již se připravují na ofenzívu „solidarity“ s dalšími sexuálními deviacemi, které rovněž bojují za svá „práva“ zatím převážně v některých severských zemích, což ale revolucionáři skrze EU nepochybně brzy přelijí také k nám.
Přesto – či právě proto – jsem vybral jeden dopis, který na tento ničivý trend reaguje s českým humorem.
Vážená redakce,
v reakci na výzvu D.O.S.T by z mého pohledu bylo vhodné zvážit realizaci jakési "Prague Straight Pride" nebo "Czech Straight Pride", například ve formě hromadného vypuštění lampionů štěstí, což by mělo výhodu v tom, že by stačilo vyjít před svůj dům a v daný nejlépe noční čas lampion vypustit. Předešli bychom tak komplikacím s neschválenými shromážděními a policejním orgiím, které by jistě jinak poklidnou akci doprovázely.
Čtěte ZDE: Akce D.O.S.T. vyzývá k bojkotu "teplého piva": "Kdo pije Staropramen, platí homosexuální průmysl, který míří do Prahy!"
Navíc bychom rozhýbali byznys s tímto do našich končin z dálného východu importovaným artiklem, který v letních a suchých mesících je jistě velice vítaným zpestřením nejen pro naše hasičské sbory.
Datum naší akce by bylo vhodné zvolit jiný než ten, který si ke své koncentraci zvolili naši deviantní evropští i mimoevropští spoluobčané, aby nedošlo k mýlce, že oslavujeme a sdílíme jejich úchylku.
Zajímavé by mohlo být například spojení s oslavou nějakého ze státních svátků, kterých máme požehnaně. Co třeba 17. listopad? Není to letní měsíc a pokud nebude neobvyklé sucho, tak se akce budou moci v civilu zúčastnit i naši hasiči a navíc nebude třeba čekat na pozdní noční hodinu, aby světelný efekt lampionů na obloze vynikl, a naše děti tak budou moci jít dříve spát. Navíc tak snad dáme trhu dostatek času na reakci na zvýšenou poptávku a dostane se tak lampionu každému, kdo se bude chtít akce zúčastnit...
Přeji hezký zbytek zvláště v Praze extrémně teplého léta a těším se na další zajímavé a hodnotné články v příjemně chladném Protiproudu.
Jan Samul
No, pane Samule,
vlastně se vším souhlasím – a přesto nevím, nevím. Mám z dětství ty lampiónové průvody 7. listopadu zažrané nějak příliš hluboko. A ten sedmnáctý, jak je postupně stále patrnější, od toho sedmého nedělí snad ani těch deset dní, které otřásly světem...
Ale že je naprosto nezbytné začít něco konkrétního hmatatelného dělat – o tom není pochyb. Nejprve přinejmenším vysvětlit veřejnosti, že nejde o domnělou „toleranci“ k jinak sexuálně orientovaným, ale spíše o lhostejnost k velmi dobře zorganizované „větvi“ současné revoluce proti civilizaci. A že to nakonec „spadne na hlavu“ nám všem – bez rozdílu sexuální orientace.
I s vědomím, že hlavní mediální proud, který je podobně jako paní poslankyně Černochová z ODS součástí této zkázonosné tendence, bude nadále lhát, mlčet o smrtelných chorobách těla a duše, které se tak bez většího odporu (alespoň unás) šíří. Což by nás ale nemělo deprimovat a odrazovat, spíše naopak.
Čtěte ZDE: Dopis političce, která je kdovíproč v údajně pravicové straně: Mají odpůrci Prague Pride čekat stejné policejní manévry jako v Budějovicích?
S celou nedobrou situací v naší zemi tato „veselá karnevalová zkáza“ souvisí víc, než se mnohým zdá. A snad i díky Protiproudu si tuto „legální hrůzu“ řada lidí stále více nejen uvědomuje, ale je schopna to docela přesně formulovat.
Pane Hájku,
moc mi pomáhají vaše články v PROTIPROUDU, jakási beznaděj má na konci tunelu přece jen světlo naděje. Hned po roce 1990 jsem s některými příbuznými začal hospodařit na zemědělské půdě, tak jako dříve naši rodiče. Nemusel jsem, byl jsem schopen zajistit se ekonomicky daleko snadněji, ale chtěl jsem být nezávislý a svobodný člověk, čekal jsem na tuto příležitost léta.
Dnes po více než dvaceti letech mohu konstatovat, že jsem se stal pohůnkem státní moci, která řídí nesčetnými zákony, vyhláškami a kontrolami veškerou naši práci a dotacemi si zjednává naši poslušnost. EU se státní mocí si myslí, že všechno dokáží řídit nejlépe sami, a tak jeden problém vyřeší, aby nové vznikaly. Už za sociálkomunistů jsme pokukovali po tehdy západním dotovaném systému, jako velmi moudrém. Bohužel tento systém je přímo zrůdný, veškeré dotace jen škodí a zbytečně vytahují lidem peníze z kapes. Svoboda občana se od roku 1990 do 2003 postupně vytrácela, až zcela zmizela. Dnes již zase nikdo ani neví co to je.
Postupně i v parlamentu pravicové strany zapomněly na svobodu občanů a přešly na socialistickou politiku. Smutně konstatuji, že je dnes téměř jedno, které politické strany jsou ve vládě. Divím se "pravicovým stranám", že nechají za peníze daňových poplatníků ve státních orgánech agenty cizí státní moci, aby řídily naší společnost podle svých potřeb. Následky ponesou za ně. Zapomněly asi na konec 40-tých let a následné. Dříve hrdelní zločiny pro agenty cizí moci, dnes nikoho nevzruší, že naši společnost rozežírají.
Zajímalo by mě, proč u nás do nevolených orgánů nejsou jmenováni lidé pouze na dobu určitou. Asi moc jednoduchý způsob ke kontrole řízení.
Při volbě prezidenta ČR bylo nepřehlédnutelné, jak intenzivně podporoval Karla Schwarzenberka Zdeněk Svěrák. Asi mu to bylo potřeba. Nevíte z jakého důvodu?
Přeji mnoho zdraví a mnoho zajímavých článků v PROTIPROUDU
Viktor Buchal
Žatec
Vážený pane Buchale,
dopisy jako je ten Váš, v naší poště poslední dobou docela převládají. Dopisy klidné, „neubrečené“, ale zoufale smutné. Otázka Co se to stalo, je v nich přítomna skoro pokaždé. Vy na ni však docela přesně odpovídáte úvahou o „evropských dotacích“.
Každý socialismus je založen na „dotacích“ – ač ve skutečnosti o žádné dotace nejde. Jsou to peníze z našich daní, používané k obyčejnému korumpování veřejnosti, což někteří ještě tak dobře pamatujeme z minulého režimu: My vám dáme jakési sociální jistoty, a vy se nám za to nebudete do ničeho plést. Toto kupčení se svobodou skrze evropskou socialistickou internacionálu převzaly do své ideologické výbavy i naši socialisté.
A kde jsou pravicové strany, aby se proti tomu postavily? Už existují jen podle názvu. Ostatně dobře to sám odhalujete otázkou po panu Svěrákovi – v prezidentské volbě podporovateli předsedy strany TOP 09, která se za pravicovou rovněž jen slovně vydává. Ten váš příklad je naprosto „čistý“:
Pan Svěrák, při vší úctě k jeho nezaměnitelným uměleckým kreacím, je občanským postojem bytostný „havlista“. Stejně jako Karel Schwarzenberg. To znamená, že jsou ještě nalevo i od zmíněných socialistů. To je, panečku, pravice! O lidech, jako je již zmíněná paní Černochová, prozměnu z ODS, ani nemluvě.
Oba předchozí dopisy jako by dokonale vyjadřoval, spojoval a vlastně uzavíral kratinký dopis následující:
Dobrý den!
Pane Hájku, co říkáte tomu, že papež František se "nezvykle vstřícně vyjádřil na adresu homosexuálů (včetně homosexuálních kněží)" !!!
Už je to víc, než 24 hodin a nikde žádný komentář!
Ve velké úctě
Jolana Tulisová
To je, vážená paní Tulisová – a všichni ostatní, kteří jste nám psali v podobném duchu a s podobným zděšením – velmi případná otázka, jež je současně komentář.
Upřímně řečeno, netroufali jsme si na to. Obávali jsme se naskočit hned na první vlnu informací z Brazílie včetně oné zpáteční cesty letadlem, kde papež František poskytl médiím rozhovory na spoustu témat. Obávali jsme se mystifikací, účelových zkreslení v mainstreamových komentářích, které pochopitelně jásaly. Oni všichni jásají, protože doufají, že po odstranění Benedikta XVI. se konečně podařilo prosadit na Petrův stolec postavu, která katolickou církev definitivně zničí.
Dnes lze říci už téměř s jistotou, že jejich jásání má zřejmě reálné základy. Opravdu – to co nový papež dělá a říká mu sice jistě poslouží k ovacím od Iluminátů, kteří přímo či zprostředkovaně ovládají mainstreamová média a spoustu dalších věcí, ale Kristovu církev to dále eroduje. Čtěte náš seriál o Iluminátech a brzy pochopíte kořeny a rozsah tohoto spiknutí, které se podepisuje na mnoha velkých problémech našeho světa – a je zaměřeno primárně proti katolické církvi jako hlavnímu protivníkovi. Pak možná ještě lépe pochopíte, kam tato Františkova „modernistická expedice“ míří.
Čtěte ZDE: Stáli u zrodu komunismu Ilumináti a Rotschildové? Byl komunismus importován na zničení carského Ruska ze Spojených států? Otevíráme nový seriál
Čtěte ZDE: Další fáze plánu Iluminátů. Vývoz komunistické revoluce ze Spojených států do Ruska. Proč financovali Rotschildové Trockého s Leninem ? Druhý díl seriálu.
Souvislosti s celým úpadkem euro-americké civilizace, který mnozí bolestně prožíváme, jsou nasnadě. Ano, začneme se dění ve Vatikánu pod novým papežem soustavněji věnovat. Zdrženlivost, kterou jsme si zpočátku naordinovali ve snaze nestat se nepřímým nástrojem dalšího pokusu o hlubokou erozi víry a Církve započatou II. vatikánským koncilem, má své meze. Přesto však nezapomínejme, co řekl o Církvi její zakladatel: „... mocnosti pekelné ji nepřemohou.“
Z toho čerpejme optimismus při vší té duchovní bídě, která se na svět valí ze všech otevírajících se sirných jícnů. Kdybychom si právě toto neuvědomovali, a při každém dalším deprimujícím výroku „sympatického“ papeže propadali pesimismu a zoufalství, dosáhli by nepřátelé člověka svého. Berme to proto jako další těžkou zkoušku, kterou jako křesťané a katolíci procházíme. A vezměme svůj kříž. A následujme Pána.
Nemohu se však vyhnout mnohem „přízemnějšímu“ aktuálnímu tématu, které se pochopitelně v tomto týdnu v mnoha vašich dopisech objevovalo znovu a znovu: Otevření diskuse pod články
Dobrý den,
mám jen dotaz:
Registrovaní mohou diskutovat, to je OK, proč třeba neregistrovaní nemohou alespoň tyto diskuse číst?
A když budou mít chuť vyvolanou v diskuzích také okomentovat, nebo napsat svůj názor, tak se jistě rádi zaregistrují.
Já si myslím, že i touto počáteční možností můžete získat více registrací.
klp
Myslím, že jde o nedorozumění. Diskuse může číst každý – i neregistrovaný. Nevylučuji, že jste postupoval nějak nepřesně při prokliku. Diskuse pod články je ke čtení otevřena všem.
Dobrý den,
chtěl bych se stát aktivním účastníkem diskuzí, ale pro aktivaci požadujete dárcovskou sms. Již jsem posílal dárcovskou sms z telefonního čísla 607 295 573 s textem HAJEK na číslo 9000699. Lze touto zaslanou sms podporou aktivovat přístup k diskuzím? Registraci jsem již provedl.
Děkuji.
S pozdravem
Jiří Drábek
Milý pane Drábku,
mrzí nás to, ale to bohužel nelze. Nebo přesně řečeno šlo by to, ale byl by to velmi náročný – a drahý – programátorský špás. Dárcovské sms, které jste Protiproudu zaslali před spuštěním Diskuse, ale i v tomto týdnu – velké díky za ně – se totiž týkají úplně jiného „programu“, jinak řízeného a organizovaného. Jde takříkajíc o jiné „patro“ našeho domu. Registrační poplatek a dárcovská sms k podpoře provozu Protiproudu, jsou dvě zcela rozdílné věci. I když napohled vypadají podobně.
Nicméně: Kdyby vám činilo nepřekonatelnou potíž zaregistrovat se s novou sms, pošlete nám data ke svému „daru“ a my se pokusíme vyhovět vám nějakou jinou technickou finesou. V každém případě ale dosti komplikovanou.
Jenže to je docela malý problém proti těm, s nímž se potýkají někteří naši zahraniční čtenáři.
Dobrá je Vaša stránka Protiproud, hoci niekedy poslabšie reaguje na to, čo sa deje vo svete. Prsia A.J. sú síce zaujímavá téma, ale je viac iných, podstatnejších, napr. Googleberg, akej výroby bola atomová bomba zhodená na Hirošimu, čo je podstata príbehu Snowdena a pod.
Vítam diskusiu, hoci je to komplikované, ale moji českí bratia vedeli vždy urobiť jednoduché veci komplikovanejšímí. A už nie v zlom ale v dobrom by som Vás pán Hájek prirovnal k Benešovi. Zabudli ste v diskusii na Slovákov, nemáme české koruny, žiaľ ani slovenské, a máme vás uraziť tou zblúdenou menou zvanou euro? Nepovedali ste ako to urobiť. Krajina, kde sa voda sypala a piesok sa lial nie je len Česká republika, ale aj Slovenská republika, tak nebudťe diskriminátor.
Inak ste uverejnili pána profesora Klausa, či bol Ištván (krásne české meno) pešiak, alebo generál. Kto je generál ? Už ste veľmi blízko, ešte dva kroky a je to horúce...
S úctou Svätoboj Clementis
Milý Svätoboji – nádherné jméno,
bohužel není zatím v našich silách on-line diskusi čtenářům v zahraničí umožnit. Ptají se nás podobně mnozí z řady jiných zemí, aniž se cítí diskriminováni. Ale teď už ne ve zlém, ale v dobrém: Vše je totiž vázáno na poskytovatele služby, tedy mobilní operátory. A ti mají podobné služby v našich obou samostatných státech nastaveny různě.
Nicméně, po tak silném ohlasu ze zahraničí na tomto problému začínáme pracovat. Všechno lze nakonec vyřešit. Zatím proto prosíme naše diskriminované čtenáře v zahraničí, postupujte jako doposud: Přes e-mail redakce.
Á propos, kdo je generál? – No přece ten, kdo velí! Ano, máte pravdu, je to velmi horúce...
Dobrý den vážená redakce,
včera jsem se zaregistrovala jako diskutující, mohla bych zpětně změnit svoje uživatelské jméno, které se bude zobrazovat u příspěvků?
Jsem ráda, že jsem objevila Protiproud a jsem ráda, že se vůbec objevil Protiproud!
S přátelským pozdravem
Jiřina Holotová
Milá paní Holotová,
jednak chci říci, že i já jsem rád, že jste objevila Protiproud. Jak z důvodů obecných, tak specificky – protože zjevně patříte navíc k těm aktivnějším čtenářům, kteří se o svůj názor na věc chtějí podělit s ostatními. Proto jste se zaregistrovala – a to je dobrá zpráva.
Ta horší je, že změnit uživatelské jméno – to, které se objevuje u příspěvků – je možné až při další registraci. Až vás za měsíc automat prostřednictvím sms zeptá, zda si přejet svou registraci obnovit, bude to možné zadáním celé nové registrace. Abyste to udělala teď, je podobně složité jako u pana Drábka. Systém je totiž nastaven tak, aby se vám do vaší registrace nemohl někdo nabourat a pod změněným jménem se na váš účet zaregistrovat.
Pokud by vám to ale dělalo opravdu veliký problém, pak opět: Zašlete mi na adresu redakce vaše registrační údaje, náš technik se s vámi spojí a pokusí se to nějak „přemostit“. Není to ale úplně triviální. Kdybyste proto měsíc vydržela se současným jménem, bylo by to lepší.
Moc se na vaše diskusní příspěvky těším. Což pochopitelně platí také o všech ostatních registrovaných diskutujících.
Ale jaká by to byla TeaParty, kdybychom nakonec zase nepátrali? Přestože jsme byli před dvěma týdny už zcela na dosah rozuzlení, detektivka pokračuje a komplikuje se:
Vážená redakce Protiproudu, Vážený pane Hájku,
dovolím si odpovědět na otázku, kdo je autorem citátů:
„Polemika je pouze prostředkem tříbení pravd. Je to nezbytná cesta hledání a ne věc prestiže.“
Prof. Jiří Krupička
Autorem je nepochybně neúnavný hledač souvislostí filosof Jiří Krupička (narozen 5.5.1913).
Zdravím Vás i celou redakci Protiproudu.
V dokonalé úctě
Petr Keltner
Milý pane Keltnere,
opět jako již mnohokrát – klidně by to mohl být – ale není. Nicméně musím konstatovat, že za tu dobu, co se s oním výrokem potýkáme, jste mi všichni už dali obrovskou spoustu inspirace, připomněli řadu pozapomenutých jmen skvělých lidí a myslitelů. Mám se – a doufám že všichni se máme – k čemu vracet. Moc za to děkuji!
Krásnou nejen neděli, vážený pane Hájku,
mrzí mne, že nejsem natolik sečtělý či štěstím sedlý, a že tedy nemůžu s určitostí napsat, kdo je autorem Vašeho soutěžního citátu. Dle indicií Vámi uvedených se ale domnívám, že autorem tohoto citátu bude osoba zabývající se historií naší vlasti, jejíž závěry nebyly a nejsou v souladu s hlavním proudem. Tipuji tedy Josefa Pekaře nebo Josefa Kalvodu.
S kontrarevolučním pozdravem
Alan Prokeš
Prof. Josef Kalvoda
Vážený pane Prokeši,
vaše tipy ukazují, že jste jednak velmi sečtělý – jednak velmi skromný, což je nejpozději od sokratovského nazření „Vím, že nic nevím“, vždy znak hloubky sebepoznání. A poznání vůbec.
Bohužel však – přestože vaše úvaha je správná a logická – ani jeden z těchto pánů autorem výroku není.
Dobrý den pane Hájku,
„Polemika je pouze prostředkem tříbení pravd. Je to nezbytná cesta hledání a ne věc prestiže.“
Nevyslovil tuto větu jako první sv. Otec - bývalý papež Benedikt XVI., ještě jako Joseph Ratzinger? Ve svých knihách se, mimo jiné, zabývá vnímáním "jsoucna" - přístupy ke skutečnosti a s tím souvisejícími různými myšlenkovými proudy.
V každém případě, kdyby byl můj tip správný, tak bych samozřejmě výhru věnovala na chod Protiproudu, za který Vám, i se svou rodinou, děkujeme.
V úctě a s přáním všeho nejlepšího,
Kateřina Zadáková
Milá paní Zadáková,
kdybyste věděla, jaká je to radost mít čtenáře, jako jste vy a číst dopisy, jako jste napsala! V několika řádcích tolik hezkých věcí!
Řekl bych, že vaší myšlenkové konstrukci rozumím a je velmi logická. Přesto si myslím, že Benedikt XVI., respektive Joseph Ratzinger, by to říci neměl. A také neřekl. Mám totiž za to, že právě on – alespoň v posledních letech – bezpečně věděl, že Pravda je jen jedna. Možná i proto odešel, jak odešel. I když tím uvolnil místo, které bylo nyní zaplněno... jak bylo zaplněno.
Tím se vlastně vracíme na začátek Tea Party. A docela rád bych ji byl takto skončil. Kdyby nepřišel ještě jeden dopis, který, jak doufám uznáte, dává ještě větší prostor ke skutečně „horké“ nedělní pointě.
Vážený pane Hájku,
právě jsem s obdivem konstatoval, že ani děsivá vedra vám nezabránila ve tvorbě článků do Protiproudu. Ten, co na mne právě juknul, si rád přečtu, až se dám trochu dohromady.
Teď ale musím vyrovnat několik dluhů, v první řadě ten vůči vám: dal jste tolik indicií, že i člověk duchovního světa pramálo znalý jako já si troufne tvrdit, že už se dostal minimálně hodně blízko v pátrání po autorovi výroku o roli polemiky. Musí to být Čech, duchovní, člověk moudrý a pokorný a intelektuálně nanejvýše poctivý.
Poměrně brzy jsem narazil na člověka, jehož dílo se zabývá mimo jiné také hledáním pravdy prostřednictvím polemiky, dialogu.
Mons. ThDr. Oto Mádr, dr. h. c. - zemřel před dvěma lety, tedy relativně nedávno, a věřím, že vás jeho smrt bolestně zasáhla.
S pozdravem
Karel Kužel
Milý pane Kuželi – a vy všichni ostatní, kteří stále neúnavně „tipujete“,
také jsem s obdivem konstatoval, že ani ta vedra vám nezabránila psát krásné dopisy. V zásadě jste na to, milý pane Kuželi, přišel: „Musí to být Čech, duchovní, člověk moudrý a pokorný a intelektuálně nanejvýše poctivý.“
Je to přesně, jak říkáte. Což je současně fantastickou pozitivní zprávou o nás, o našem národě, o nedohledných zástupech našich moudrých a statečných předků i mnoha současníků, že takových postav máme tolik! Jen si na ně často nevzpomeneme, co hůř, zapomínáme je. Částečně je to snad přirozené, z velké zčásti však současně velmi umělé.
Snaha „odnárodnit“ náš národ, je samozřejmě zcela záměrná. Zpřetrhat nitky s naší tisíciletou minulostí, nebo ji „natírat“ různými falešnými interpretacemi, jsou ze stejného soudku, jímž má být závěr tak oblíbený v mediálním mainstreamu: Nejsme nic, jen zoufalci, zloději a hlupáci, kteří si ani sami neumějí vládnout. Proto je nám německo-bruselský protektorát východiskem, dobrem a spravedlivým údělem. Činíme co umíme pro to, abychom tuto lež demaskovali.
Mons. ThDr. Oto Mádr
Ne, není to ani pan doktor Mádr, jehož odchodem jsme opravdu všichni mnoho ztratili. Mohli bychom však z něj citovat skoro neomezeně dlouho, a vždy by to bylo stejně inspirativní, povzbuzující – a burcující. Třeba jako:
„Základní poloha křesťana není ani pesimismus, ani optimismus, ovšem ani lhostejnost. Je to prostě život zároveň v čase a nad časem, kde „tisíc let je jako jeden den“ a naše přítomnost, minulost i budoucnost je bezpečně ukryta v Božím bytí.“
(Slovo o této době, 1992)
Nevím, jak lépe naše dnešní setkání ukončit. Všechna další slova by svou nedokonalostí tyto perly Pravdy hříšně znejasňovala.
Požehnanou neděli, přátelé!
Tagy článku