Slovensko na rozcestí: Má Kotleba v rukou osud země? Sorosovské bažiny připravily Sofiinu volbu. Brusel nebo Brusel plus imigranti? Harabin je naděje. Zápletka okolo hradu. Ouvertura před evropskými volbami?
Pavel Kopecký se zamýšlí nad předvolební situací na Slovensku, nezávidí státnické dilema Marianu Kotlebovi a poukazuje na souvislost s evropskou politickou scénou
Situace před prezidentskými volbami na Slovensku (proběhnou 16. března) se začíná zajímavě dramatizovat. Ačkoli se to možná nezdá, ten, na kterém leží hlavní tíha odpovědnosti, je médii nenáviděný a skandalizovaný předseda Lidové strany-Naše Slovensko Marian Kotleba. A přece právě on může svým rozhodnutím vychýlit kurs své země a současně ovlivnit situaci před důležitými květnovými volbami do Evropského parlamentu (EP).
Staří známí unijní hlavouni, bojující v Bruselu svůj boj o přežití, vkládají právě do slovenských prezidentských voleb nemalé naděje, neboť budou symbolickou ouverturou před volbami do EP, které pro ně nevypadají vůbec růžově. Pokud by se jim podařilo posadit do Bratislavského hradu pokračovatele Andreje Kisky, měli by alespoň malý důvod k radosti, neboť by to do jisté míry mohlo předurčit atmosféru, ve které se budou volby do EP odehrávat.
Slovenská Hillary
Není tedy divu, že se právě na slovenské prezidentské volby sorosovské síly připravily vskutku důkladně. Jimi řízené sdělovací prostředky, což je stejně jako u nás 90 procent veškerého mediálního prostoru, vsadily hned na dva koně: na slovenského „Drahoše“, akademika Roberta Mistríka, který dlouho vedl ve všech průzkumech, a vypadalo to, že právě on bude tím, na kterého majitelé klíčů ukáží - a na právničku Zuzanu Čaputovou, která patří k liberálním ikonám neziskového sektoru.
Nakonec se rozhodly, že přednost dostane "progresivní liberálka", která nejen lépe splňuje genderová kritéria, ale svým aktivismem předčila snad i oddaného lokaje globalistů Andreje Kisku. Netají se nejen svými neomarxistickými vizemi, za které by se nemuseli stydět ani naši Piráti, ale necouvne ani před novodobými výzvami jako je podpora manželství homosexuálů či bezhlavé přijímání migrantů.
Proto bylo akademikovi vysvětleno, že by se měl z prvního místa průzkumů stáhnout ve prospěch „slovenské Hillary“, jež se tak jako mávnutím kouzelného proutku stala favoritkou voleb. Některé nedočkavé průzkumy jí dokonce předpovídají více jak 50 procent a vítězství už v prvním kole. Spojené mediální a korporátní síly se zjevně nechávají unášet ve víru euforie, jíž pomohly svým vlivem pomocí PR agentur vyvolat.
Čtěte ZDE: Nález na Spiši: Objevena dívka s nevymytým mozkem. Jak se razí politická korektnost na Slovensku? Rozpolcená veřejnost a mobilizované neziskovky. Oslí můstek multikulti vs. holocaust. Obrana kultury a svobody
V prvních liniích
Jak víme, realita může být zcela jiná, než chtějí zmanipulované průzkumy - a dost možná také bude. Těžko uvěřit, že by slovenskému voliči mohla dnes imponovat uměle vytvořená kampaň podporovatelky homosexuálů a problematických menšin. I když média jsou v Bratislavě i v Praze mocnými čaroději, většinou se jejich produkt, který národu vehementně vnucují, nesetkává s přílišnou odezvou - viz české prezidentské volby.
Jako druhý v pořadí je podle těchže průzkumů s dvaceti procenty další „Bruselan“, podporovaný Ficovým Smerem. Ten je u bruselského molocha přímo v zaměstnaneckém poměru. Maroš Ševčovič je místopředsedou Junckerovy evropské komise. Pokud by oba „bruselští koně“ postoupili do druhého kola, měli by slovenští voliči volbu mezi Bruselem a Bruselem, což by zvýšilo šance jurodivé aktivistky na Bratislavský hrad.
Jediný, kdo tomuto vývoji může zabránit a pokusit se dát Slovensku naději, je shora zmíněný předseda Lidové strany - Naše Slovensko Marian Kotleba. Vlastenecký a křesťanský politik je v průzkumech na čtvrtém místě. Poslední preference mu podle různých agentur dávají mezi pěti až deseti procenty volebního zisku. Což samozřejmě na druhé kolo stačit nemůže, i kdybychom počítali s tím, že jako puncovaného „fašistu“ ho mainstream podobně jako před sněmovními volbami poškozuje, přesto je prakticky nemožné, že by mohl zasáhnout do souboje o druhé kolo.
Ten by naopak s velkou pravděpodobností mohl svést bývalý předseda Nejvyššího soudu SR Štefan Harabin, který oslovuje poměrně podobný voličský elektorát jako Kotleba, ale jeho šance na důstojný střet s dvěma „Bruselany“ jsou mnohem větší. Průzkumy mu většinou přisuzují od deseti do patnácti procent. Což vzhledem k tomu, že nepatří k protežovaným kandidátům, může být ve skutečnosti ještě mnohem více.
Sofiina volba
V Bratislavě se tedy dnes hraje o mnoho. Je velmi pravděpodobné, že pokud by Marian Kotleba vyslyšel hlasy široké škály vlastenecky orientovaných seskupení a části vlastenecky orientované akademické obce, které ho již delší doby vyzývají k tomu, aby se vzdal své kandidatury ve prospěch Štefana Harabina (tak jako to udělal Robert Mistrík ve prospěch liberálního tábora), mohlo by se povést, že by do druhého kola postoupil jeden z dvojice Čaputová - Ševčovič a proti němu by se postavil Štefan Harabin.
Výsledek takového souboje není předem vůbec jasný, neboť liberální Bratislava podporující bruselské kandidáty, není celé Slovensko, a kdyby proti Harabinovi stála neomarxistka Čaputová, je velkou otázkou jak by se zachovali tradiční Ficovi voliči, na které působí tento „Kiska v sukni“ jako červený hadr. I v případě že by proti Harabinovi stál bruselský eurokrat Ševčovič, nejsou Harabinovy šance malé.
Vše má tedy ve svých rukou bývalý župan Banskobystrického kraje. Buď bude trvat na svých zásadách, čestně prohraje a nezpronevěří se svým voličům, což je jistě chvályhodné, nebo se zachová jako státník a upřednostní zájmy své země před osobními politickými ambicemi. To, že to pro něho bude velmi bolestné rozhodnutí, není třeba zdůrazňovat. Zvláště dnes, kdy se Marian Kotleba veze na vlně euforie a podpora voličů ho opět nese vzhůru. Poslední průzkumy přisoudily jeho LSNS díky prezidentské kampani 12 procent, tedy druhé místo mezi politickými stranami.
To mu samozřejmě dává velmi slušnou šanci na skvělé umístění v evropských květnových volbách. Avšak jestli bude mít dost vnitřní síly, aby odstoupil z prezidentských voleb, se ukáže již v nejbližších dnech. Dramatická zápletka ve hře o Bratislavský hrad visí ve vzduchu.
Stane se realitou?
Tagy článku