Člověk v tísni pracuje: Nejlépe se daří v hnízdech Al-Káidy. Kam se poděla naše Erpégéčka? Válka proti terorismu naruby. Propaganda i pro naše děti. Kdo se dnes ještě vyzná v Sýrii? Mnoho provokativních otázek
Lubomír Vylíčil je opět na stopě prapodivných aktivit naší "renomované humanitární" (zpravodajské) neziskovky a podivuje se, že se jí tak dobře daří zrovna v inkriminovaných oblastech
Analytička Tereza Spencerová, znalá reálií Středního východu, nadhodila před pár dny v jednom rozhovoru jen tak mezi řečí docela provokativní otázku: Nespolupracuje náhodou česká neziskovka Člověk v tísni s Al-Káidou?
Absurdní? Pro ty, kteří se někdy zajímali o aktivity Člověků v tísni obecně a jejich ředitele Šimona Pánka zvláště, ne až tak překvapivé. Pojďme tedy po stopě a začněme rovnou u nejnovějšího dokumentu, vydaného neziskovkou k její činnosti v Sýrii.
Kdo ovládá sever
Píše se zde, že Člověk v tísni pomáhá na severu Sýrie už od roku 2012. Jeho syrský tým tvoří v současnosti něco přes 400 lidí, z toho 385 místních zaměstnanců a zaměstnankyň a 24 zahraničních pracovníků. Následuje výčet bohulibých a prospěšných aktivit, které místním lidem opravdově pomáhají, stimulují místní trh a pomáhají zachovat lokální produkci. Zvláště užitečná je podpora praktického vzdělávání a základní školní docházky. Jak uvádějí Člověci ve své zprávě: „V Aleppu a Idlíbu také podporujeme vzdělávání dětí - opravujeme poničené třídy, dodáváme školní pomůcky nebo například školíme učitele, jak řešit psychická traumata žáků.“
No, všechna čest. Nic proti. Ale to místo je zajímavé. V Aleppu a Idlibu... Podívejme se na mapu Sýrie. Na tu nejaktuálněší z lokálního zdroje, nejlépe obeznámeného s místní situací. Na mapu od Al Jazeery.
Pro oblast Idíb se na ní uvádí „rebel forces“, pro severnější oblast, Afrín, pak „Turkish and rebel forces“. A kdo že jsou tihle tak zvaní „rebelové“? Vyčerpávající odpověď nám dá tento zdroj: Organizace pro osvobození Levanty - Levant Liberation Committee, běžně označovaná jako Tahrir al-Sham a zkrácená HTS, známá také jako al-Káida v Sýrii, je aktivní salafistická džihádistická militantní skupina zapojená do syrské občanské války, která vznikla 28. ledna 2017 jako fúze mezi Jabhat Fateh al-Sham (dříve al-Nusra Front), frontou Ansar al-Din, Jaysh al-Sunna, Liwa al-Haqq a hnutí Nour al-Dín al-Zenki...
Následuje podrobný popis lokálních potyček, podrazů, spojenectví a rozchodů místních lupičů, povstalců, džihádistů a vůbec „bojovníků“, pro každého kromě místních zcela nesrozumitelný. Ale o koho jde, je jasné.
Čtěte ZDE: Člověk v tísni: Bolševická politická úderka. 60 miliónů na bělení dětských mozků. Odkud tečou peníze? Pozná se idiot podle české vlaječky? Okamura na vše nestačí. Volbou v druhém kole prezidentského klání máme šanci zasáhnout
Erpégéčka
Ani naše české zdroje neskrývají, že Idíb ovládá al-Káida. Například iRozhlas v roce 2017 uvádí: „al-Káida de facto vytvořila v Idlíbu ministáteček,“ píše týdeník Sunday Times. Za poslední čtyři roky tam organizace eliminovala všechny ostatní ozbrojené skupiny. Z tradiční bašty protiasadovské opozice tak vzniklo nové mocenské centrum al-Káidy...
A zrovna na takovém místě působí neziskovka Člověk v tísni. Dokonce i v době přímých bojů, jak lze usoudit z jedné zprávy Člověků, jakéhosi víceméně nekrologu jejich kolegy a pracovníka, Hudhayfa Nihada Ibrahima, který zemřel při bombardování provincií Aleppo a Idlíb. Pracoval prý „...v jedné ze syrských škol podporovaných Člověkem v tísni.“
Zajímavé. Tak al-Káida, všeobecně považovaná za teroristickou organizaci a potíraná všude po světě „protiteroristickou koalicí“ pod vedením USA (které jsme mimochodem také členové), dovolí nevěřícím bílým „ďaurům“ ze státu blízkého „Velkému satanovi“ vychovávat její školní dorost! Čím si jen Člověk v tísni získal takovou důvěru islamistů, to už, bohužel, ve svých zprávách neuvádí.
Ještě zajímavější je, že nejde o jedinou českou stopu v oblasti. Ta druhá je z úplně jiného soudku. V Aleppu byly v průběhu války zahlédnuty a pak i ve skladech al Kaidy nalezeny pancéřovky RPG 75. Typický a nezaměnitelný český výrobek. Příslušné fotografie zde, zde a zde.
Z výzbroje české armády byly už před nějakým časem vyřazeny. A mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek výslovně popřel, že by nějaký takový materiál naše armáda do oblasti vyvezla. Lokální media spekulují o jakési „bulharské cestě“. Ovšem... Přesně tyto pancéřovky, odebrané od armády, měly některé naše soukromé společnosti uskladněny ve Vrběticích. Kde už nikdo inventuru neudělá...
Čtěte ZDE: Výbuch ve vrbětickém muničáku: Na stopě obřího podvodu? Dvouleté zpoždění vyšetřovatelů. Ví něco vláda a prezident? Podezření temnější než sama smrt: Dodávala Česká republika munici Islámskému státu?
Náhoda?
Může to být náhoda. Může jít o souběh různých jevů. Ovšem překvapivě častý výskyt Šimona Pánka, ředitele Človéků v tísni všude tam, kde se točí tajné služby, s tou nejhlavnější západní v čele, vybízí ke zvýšené ostražitosti. Povídá se ledacos. O tom, kdo ve skutečnosti založil ISIL, al-Káidu a další „rebelské“ organizace, si už delší dobu štěbetají i vrabci na střeše. A stejný základ prý má, podle těchto vrabců, i páně Šimonova neziskovka.
Ale abychom s vaničkou nevylévali i dítě. Humanitární, rekonstrukční a vzdělávací činnost v Sýrii je dobrá, užitečná, potřebná a více než úctyhodná. Zde je na místě hluboce a s pokorou smeknout. Ovšem je tu jedna oprávněná otázka. Myslíte si, že organizace, která bezproblémově roky působí na území tvrdých islamistů, je tou pravou, která by měla vaše dítě vychovávat k multikulturalismu, důvěře k cizímu a vstřícnosti k jinému a odlišnému?
Podívejte se na působení Člověka v tísni na našich školách...
Tagy článku