Záměr prezidenta Donalda Trumpa, který zveřejnily americké sdělovací prostředky a Bílý dům to nepopřel, donutit „spojence“ zaplatit plné náklady na rozmístění více než 700 amerických vojenských základen“ na cizích zemích a „50% navrch“ zaráží svým cynismem, v němž se odráží americké zneužívání role „světového četníka“ a čistě kovbojské vedení mezinárodních záležitostí. Mimoděk tak Trump odkryl mechanismus, s jakým USA vydělávají na světovém chaosu, který samy vytvořily. Naprosto stejně jednají gangsteři a vyděrači, když bezostyšně požadují od svých obětí výpalné v podobě „peněz za ochranu“.
Nebýt těchto „ochránců“, neměl by nikdo ani problémy, které oni sami uměle vytvořili, aby později stanovili poplatek za své „služby“ na ochranu před následky svých vlastních činů. Podíváme-li se z tohoto úhlu na další Trumpův „vychytralý plán“, o němž referovala americká média včetně The Washington Post a Bloomberg, pak bude vše okamžitě jasné. Pak pochopíme pravý význam prezidentových záměrů a uděláme si správnou představu o současném šéfovi Bílého domu, v němž se „harmonicky“ snoubí rysy byznysmena a hvízdavého Slavíka loupežníka, s nímž se musel vypořádat Ilja Muromec ve stejnojmenném eposu.
Role vyděrače
Americký prezident Trump za pomoci „úniků“ v seriózních médiích upozornil celý svět, že chce zvýšit poplatky za rozmístění amerických vojenských základen v cizích zemích. Mluvíme o desítkách států a více než 700 vojenských zařízeních. Současný šéf Bílého domu je velkorysý. Proto se nikterak nerozpakuje a hodlá navýšit poplatek za americké služby „zajišťování bezpečnosti“ rovnou pětkrát, jak o tom svědčí jeho spolupracovníci. V Trumpově administrativě se šeptá, že je to nadmíru „výhodná dohoda“. Dokonce i Washington Post upřímně obdivoval tento „ohromující vzorec“: země, na jejichž území jsou rozmístěny americké vojenské základny, budou ze 100% hradit jejich provoz a navíc zaplatí 50% navrch.
Takový vzorec, přiznávají noviny, „vyvolává strach v srdcích spojenců USA“, protože to považují za vydírání. Přísně vzato, Trumpův „mazaný plán“ již začal vstupovat do života. Američané začali u těch nejzávislejších. Jižní Korea, kde je umístěno 28.500 amerických vojáků, zaplatí v roce 2019 za svoji ochranu 925 milionů dolarů, což je o 8% více než loni. Pokusy Soulu „zafixovat“ tuto sumu na následujících pět let dopředu byly zamítnuty, protože Američané ji plánují každoročně zvyšovat. Takové „výpalné“ s hrůzou sledují Japonci i Němci. Také v jejich zemích je mnoho amerických vojenských základen, kde je umístěno 54.000 a 33.000 amerických vojáků.
Čtěte ZDE: Spojené státy: Impérium se rozpíná až k výbuchu. Prohry, prohry, prohry. Další válečná pole? Tohle nemůžeme vydržet. Bude Trump bojovat s Venezuelou? Proč podporuje Saúdy? Úniky unavují. Marná snaha pochopit
Dobré je to, co „funguje“
„Ohromující“ idea „udělat si kasičku“ ze svých vazalů ohledně vojenských základen nepřišla Trumpovi a jeho týmu na rozum náhodou. Objevila se poté, co USA uspěly po dvou letech tvrdého nátlaku a dokonce i vydírání (sebereme se a vystoupíme z NATO, tak Evropany strašil Trump) vyždímat ze „spojenců“ asi 50 miliard dolarů na financování Severoatlantické aliance, v níž dominují USA a která slouží americkým zájmům. Diktát funguje, tak pokračujme ve stejném duchu. Tím spíš, že v současnosti vydává pouze 6 zemí z 29 členů NATO (USA, Británie, Polsko, Řecko, Estonsko a Lotyšsko) požadovaná 2% HDP na vojenské účely.
Je také jasné, proč se nový „průzkumný balón“ objevil právě teď. Trump začal sbírat prostředky na kampaň pro prezidentské volby v roce 2020 a chce se voličům ukázat jako starostlivý prezident, který šetří peníze daňových poplatníků a veřejné finance jako nějaký tvrdý chlap. Odpovídá to Trumpově snaze zůstat „byznysmenem“ na prezidentském postu: USA mají například roční obchodní deficit s Jižní Koreou ve výši 18 miliard dolarů a zároveň vynakládají 3,5 miliardy ročně na udržení své armády v této zemi. Pokud se však Soulu podaří vnutit nová pravidla hry, potom budou moci USA začít na amerických vojácích vydělávat peníze. Podobná situace je i v ostatních zemích. V případě zhoršení situace ve světě, na čemž Spojené státy tvrdě pracují, bude možné vydělat ještě víc.
Washington Post přitom nikterak nezpochybňuje, že samotné uchopení problému prezidentem USA není korektní: „O této Trumpově myšlence kolovaly v evropských metropolích několik měsíců pověsti, i když vysoce postavení evropští diplomaté prohlašovali, že neslyšeli žádná oficiální prohlášení ani hrozby z Bílého domu. Zdá se, že samotný návrh je adresován především Německu, které je příjemcem častých Trumpových stížností ohledně výdajů na obranu, na náklady NATO a na nespravedlivé spoléhání se Německa na americké síly, jak on sám říká, v otázce vlastní bezpečnosti.“
Trump nepřijímá argument, že americká vojska v Německu jsou strategickým přínosem pro USA a že jim dokonce do jisté míry šetří peníze, protože odlehčují americkým vojenským operacím na Blízkém východě a v Africe, stejně jako na evropském kontinentu.
To se týká zejména faktu, že americké životy, které by mohly být ztraceny na bojišti v Afghánistánu, Iráku a dalších místech, jsou často zachráněny ve vojenské nemocnici Landstuhl v Německu. Ale Trumpovi příliš nezáleží na tom, zda se vyjadřuje korektně nebo ne, protože ne každý chápe takové nuance. Prezident před sebou vidí „slabochy“, kteří nejsou schopni se za sebe postavit, a nepřestane, dokud z nich nesedře kůži: USA pokrývají více než 70% finančních potřeb NATO, a tak to nemůže zůstat.
Trump si neklade zbytečné otázky
Trumpa nezajímá, proč Evropané vydávají málo na obranu. Nezajímá ho ani, že nevidí pro sebe žádnou skutečnou hrozbu od nikoho, a proto nechtějí plýtvat penězi. Evropské země si ze své vlastní zkušenosti dobře uvědomují, že financování NATO je mimořádně neefektivní. Například Německo patří mezi deset zemí světa s nejvyššími celkovými výdaji na obranu. V roce 2018 podle oficiálních údajů činily jeho výdaje na armádu přibližně 38,5 miliardy eur a v příštím roce to bude o 3 miliardy eur více.
Nicméně bojeschopnost bundeswehru je malá: tanky a obrněná vozidla jsou často nepojízdné, letadla, zejména dopravní, ale také bitevníky nelétají pro své opotřebení, nedostatek náhradních dílů a moderních komunikačních systémům. Lodě jsou povětšinou staré a rezavé. Ponorky je možné všechny dohromady odepsat. Chybí to nejzákladnější: stany, zimní uniformy, neprůstřelné vesty, dokonce i střelivo a funkční střelnice, kde se vojáci mohou naučit střílet.
Podobnou situaci je možné shledat i u jiných evropských armád NATO, protože finanční prostředky, které přidělují na potřeby svých ozbrojených sil, jsou vynakládány převážně na nejrůznější mezinárodní mise, které Evropa naprosto nepotřebuje, kde jsou evropští vojáci pod kontrolou Američanů, nasazují krk namísto nich a bojují v zájmu USA. Například v Afghánistánu. Nebo pod záminkou „boje proti terorismu“ destabilizují Blízký východ, odkud se miliony uprchlíků stěhují do Evropy, kde se o ně musejí postarat. Kdyby Německo neutrácelo peníze na tyto zahraniční mise, ale vložilo je do armády, svoje 2% HDP na obranu by plnilo i s rezervou.
Čtěte ZDE: 20 let v NATO: Oslavíme dnešní výročí? Skutečně tristní bilance světových misí. Konflikty vyvolávat, následky nezvládat? Co je úkolem Armády ČR? Kulhání na obě nohy. Kolektivní obrana v reálném rozkladu
Čeho chce Washington dosáhnout?
Země NATO, opakuji, slouží jako pěšáci USA. A pocit ohrožení, aby navýšily svoje vojenské rozpočty, je jim možné zajistit snadno. K tomu stačí dráždit Rusko na Ukrajině, v Moldavsku a v Gruzii, využít polského rusofobního sentimentu či poslušnosti Rumunů, rozmístit v Evropě rakety namířené na Rusko, vystoupit ze smlouvy o raketách středního a krátkého doletu či z mezinárodní jaderné dohody s Íránem, obtěžovat suverénní země, včetně Ruska, sankcemi a zatáhnout do nich Evropany, aby to také schytali. No a zhusta roztáčet manévry NATO v blízkosti ruských hranic, pravidelně k nim vysílat špionážní letadla a pokaždé dělat kravál kolem „neprofesionálních zásahů“ ruského letectva.
A hrozba se objeví, protože Rusko na to bude muset reagovat, a musí to udělat hned několika různými způsoby. A nejde jen o příležitost pro USA připsat si nějaké body, ale také o pokus obnovit „transatlantickou solidaritu“, která se zhroutila díky Trumpově politice „Amerika především“, a rozpoutat závody ve zbrojení za pomoci takových protiruských provokací, jako byl případ Skripalových.
Zároveň je tím možné oslabit Evropskou unii coby ekonomického a potenciálně i geopolitického konkurenta USA a točit se na odlišných postojích jeho členů vůči Rusku, které oscilují od vstřícného či benevolentního postoje staré Evropy až k ostře negativnímu v Evropě nové. A co na tom, že Rusko vydává čtyřikrát méně na obranu než země EU dohromady, několikrát méně než Čína, patnáctkrát méně než USA a od dvanáctého století nemá z titulu svého HDP ani tu nejmenším chuť napadat Evropu, kde se nachází největší odbytiště ruského plynu?
Zapsání „spojenců“, zejména těch evropských, právě dnes „na seznam plátců“ umožňuje zpomalit jejich úsilí o vytvoření evropské armády, která EU chybí k získání úplné subjektivity, protože v NATO vládnou Američané, kteří nějaké Spojené státy evropské rozhodně nepotřebují.
Vzhledem k tomu, že Rusko proaktivně neútočí na USA a pro Čínu je výhodnější mír a obchod nežli válka, je možné i nadále pokračovat ve vydírání směrem k těm, kteří takový postup tolerují.
Tak uvidíme, zda se Washingtonu podaří znovu prosadit svoji vůli. Před pár lety by o tom nebylo pochyb, ale nyní je jiná situace: unipolární svět už není jako dřív a Západ upadá jako nikdy od Druhé světové války.
Proto není vůbec jisté, že Trump uspěje.
Zdroj.
Tagy článku