Já na bráchu, brácha na mě. Toto rčení nejen z fotbalové hantýrky vytane člověku na mysli, když se podívá, kdo stojí za rozhodnutím Městského soudu v Praze, jenž před týdnem vyhověl žalobě právníka Ondřeje Dostála a s účinností od pondělí 27. dubna zrušil čtyři mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví ohledně koronavirové epidemie. Tříčlennému senátu totiž předsedal čtyřiatřicetiletý soudce Štěpán Výborný.
Jeho bratr Marek Výborný byl až do své rezignace v lednu letošního roku předsedou lidovců, tedy jednoho z opěrných sloupů „bažin“, bojujících proti současné vládě. Fakticky ovšem proti premiéru Andreji Babišovi, který je Kavárnou napadán kvůli svému údajnému střetu zájmů.
Je příznačné, že v případě soudu - respektive předsedy senátu Štěpána Výborného, kdy jde o evidentní střet zájmů, nechává tato skutečnost většinu korporátních médií zcela chladnou.
Výborní spolu nemluví?
Mladší z bratrů Výborných, který se proslavil „odvážným“ rozsudkem proti vládě, k tomu Lidovým novinám, řekl: „Ano, mým bratrem je Marek Výborný. Věřte však, že o tom, že náš senát danou věc projednává, neměl ani tušení. Natož aby věděl, jak o ní budeme rozhodovat.“
No jak jinak, v Čechách přece státní úředníci ani nehlesnou, když jde o něco zásadního. Z justičních a policejních spisů se nic nevynáší – a už vůbec ne bratrům, kteří ani nemusejí být biologičtí, stačí příbuzenství zájmové. Poslední případ, kdy Bakalův Respekt (napojený na tajné služby svou bezmála „biologickou matricí“ původního majitele Schwarzenberga) zveřejnil, že k nám prý Rusko poslalo agenta s ricinem, je rovněž „jen tak ze vzduchu“.
Šlo prý o další ďábelský Putinův plán, který chce zlikvidovat statečného starostu Prahy 6 Koláře (TOP 09), co dal pokoutně za karantény odstranit sochu maršála Koněva, osvoboditele Prahy. A také toho Hřiba (Piráti), co sotva zasedl pražský magistrát, odstranil pamětní desku sovětských osvoboditelů na Staroměstském náměstí. Komičnosti této „fake news“ nic neubírá na tom, že byla vytvořena uvnitř tajných služeb – a „puštěna“ jako obvykle jistému Kundrovi z Respektu, aby vytvořila další propagandistickou bublinu proti Rusku.
Proto je určitě naprosto věrohodné, že Štěpán Výborný o připravovaném úderu proti republice stižené epidemií před bráchou ani nehlesl. A už vůbec jeho prostřednictvím zdejší Deep State nespolupracoval na rozhodnutí, jímž nevolená soudcokracie vstoupila do doje proti vládě. Je to právě tak jisté, jako že Marek Výborný ještě jako předseda KDU-ČSL patřil k největším babišobijcům a stále je v úzkém styku s vedením své umírající strany, která patří k páteři protibabišovského „spiknutí“.
Čtěte ZDE: Soudcokracie ve službách Páté kolony: Čím hůř, tím líp, věří Kavárna. Virus není, čím se zdál být. Babiš se vzbouřil proti Bruselu – máme se vzbouřit proti němu? Okamura na správné cestě. Něco se stane
Kádr kavárny
Jeho bratr jako by mu v tomto z oka vypadl. Pan soudce Štěpán Výborný se osvědčil již jako mladý spolehlivý kádr po boku dalšího kavárenského oblíbence docenta Vojtěcha Šimíčka. U něj nastoupil do doktorantského studia, které v roce 2011 završil obhajobou disertační práce s patřičně „progresívním“ názvem „Ústavní meze zadržování pravicového extrémismu“. Vzhledem k tomu, že za pravicového extrémistu je dnes označován kdekdo, od současného prezidenta USA Donalda Trumpa po bývalého prezidenta ČR Václava Klause, postavil se soudruh na správnou stranu barikády. Stal se doktorem práv s patřičně "liberální" politickou agitkou, která mu otevřela široké schodiště pro cestu vzhůru. Ale musel si to ještě zasloužit.
Ve své bohaté publikační činnosti proto tento vskutku Výborný kádr nenechal nikoho na pochybách, že stojí pevně na straně liberálně-demokratického zápasu o Překrásný nový svět (v původním překladu Konec civilizace) dle Aldouse Huxleyho. Témata jeho publikací mluví sama za sebe a jsou přehlídkou základních kánonů kavárenského lidsko-právního kréda, ať už jde o koncept takzvané bránící se demokracie či takzvanou nenávist na internetu - která ovšem není nenávistí, pokud ji praktikují „prověření“ liberálové. Prostě soudce hledající právo a spravedlnost jako Brno.
Co by asi následovalo, kdyby někdo jiný než starosta Ondřej Kolář, žijící teď prý ve strachu před ruskými špiony v ilegalitě (ze všech stran obstoupený pistolníky z ochranky), nazval v médiích některé poslance a dokonce místopředsedu sněmovny kreaturami? „Kroky Ruské federace, včetně zahájení trestního stíhání, jsou jen divadlem pro domácí publikum a těch několik užitečných idiotů, kteří Rusku toto divadlo pomáhají rozehrávat i u nás doma, jako jsou pan Filip, pan Okamura a podobné kreatury,“ vyjádřil se vskutku liberální topkařský starosta v rozhovoru pro iDnes.
Železného definice
Co by o tom asi usoudil pan Výborný zabývající se tak odpovědně šíření nenávisti v médiích? Asi podle toho, co by mu řekli jeho věhlasní učitelé. Jak již řečeno Výborný Štěpán, před svým protlačením rovnou na Městský soud v Praze, působil jako asistent (asi aktovky) docenta Šimíčka na Nejvyšším správním soudu. A když se jeho protektor stal v roce 2014 ústavním soudcem, přešel s ním Výborný i na Ústavní soud, odkud už ho šoupli jako „prověřený kádr“ na pražský městský soud (v roce 2017).
Vlastně to není nic nového. Jde o klasický gramsciovský „pochod institucemi“, kdy „liberální“ úředníci v justici a dalších úřadech obsazují jednu pozici za druhou, a postupně tak přebírají fakticky moc ve státě. To, čemu se v USA po zvolení Donalda Trumpa začalo říkat Deep State (hluboce zakořeněný stát nevolených mocných a fakticky vládnoucích).
Právě o tom minulý měsíc mluvil v rozhovoru pro MY bývalý ředitel TV NOVA Vladimír Železný. Upozornil, že ze soudců se stali neodvolatelní bozi zcela vyjmutí z odpovědnosti za svá šílená rozhodnutí.
„Moc výkonná a legislativní je měnitelná volbami. Soudce ne. Ten se vznáší nad realitou, jako by se ho vůbec netýkala. Je tak nezávislý na všem – včetně celé společnosti – že je opravdu podoben nadčlověku. Když se náhodou stane idiot třeba vrchním soudcem, neštěstí je hotovo. Na místa soudců se podařilo v uplynulých deseti dvaceti letech liberálům dosadit postavy, které dnes fakticky vládnou. Vláda, zákonodárce, prezident, kdokoliv demokraticky zvolený většinou se může pokusit o cokoli – ale bude to nevolený levičácký soudce, který nakonec rozhodne,“ uvedl významný mediální expert, podnikatel a politik v rozhovoru pro březnové číslo měsíčníku MY.
Stejné praktiky
Soudcokracie se rozsudkem Pražského městského soudu pokusila prakticky převzít moc ve státě. Nic na tom nemění ani vládní většina, která včera přehlasovala opozici, a rozhodla o prodloužení nouzového stavu.
Když se o zkrocení soudcovské hydry „podzemního státu“ pokusila národně konzervativní vláda Práva a spravedlnosti v Polsku (PiS), způsobilo to demonstrace tuskovské opozice spojené Sorosovými nadnárodními neziskovkami s Bruselem, který okamžitě spustil na obranu svých lidí v talárech řízení proti Polsku z důvodů údajného ohrožení demokracie.
Stejnou roli hrála soudcovská Pátá kolona i v případě Brexitu, kdy na základě rozhodnutí skotského soudu se pokusili probruselští politici na poslední chvíli (naštěstí neúspěšně) zastavit proces odchodu Velké Británie z EU, a ignorovat tak hlas demokratické většiny v referendu. Podobnou úlohu hrají soudci i v protitrumpovské kampani v USA, kde jsou hlavní oporou Deep State a washingtonských bažin při snaze znemožnit vládnutí nebo přímo se impeachmentem zbavit demokraticky zvoleného prezidenta.
Nyní to názorně zažíváme také u nás. Díky tomuto precedentnímu případu vidíme nejen skutečnou moc soudcokracie, již si běžní lidé stále ještě neuvědomují. Dostalo se nám však současně příležitosti zblízka nahlédnout do jiné části zapáchajících útrob kavárenské obludy: Zde, v propletenci probruselských politiků-kolaborantů, „jejich“ (nikoli jen veřejnoprávních a bakalovských) médií a ze zahraničí financovaných neziskovek, se objevují stále častěji i rodinné vazby, které již po třicet let propojujíí celou síť popřevratových institucí státu na všech úrovních.
Případ „Výborný a Výborný“ z minulého týdne je toho mimořádně ilustrativním příkladem.
Tagy článku