Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Tichá invaze mladých bolševiků: Ministerstva, neziskovky placené státem, ČT, ČRo a spol. Už se ani neskrývají. Kdo je kdo? Platíme si své katy. Dva kroky pro záchranu. Najde se v parlamentu sedm statečných?

Tichá invaze mladých bolševiků: Ministerstva, neziskovky placené státem, ČT, ČRo a spol. Už se ani neskrývají. Kdo je kdo? Platíme si své katy. Dva kroky pro záchranu. Najde se v parlamentu sedm statečných?

13. 9. 2019

Tisk článku

Pavel Kopecký přináší pohled na současnou ultralevičáckou scénu, která se potichu z našich daní adaptuje ve veřejném prostoru, aby všemu svobodnému po gottwaldovsku „zakroutila krkem“

Pochod institucemi zahájený v 60. letech na Západě podle vzorů neomarxistických revolucionářů způsobil zásadní změnu ve veřejném prostoru, kde začali dominovat progresivističtí aktivisté pronikající do škol, politiky i médií. Dnes nese své hadí ovoce. Západ tak, jak jsme ho znali z doby před listopadovým převratem, prakticky přestal existovat. Každý, kdo se snaží hájit jeho někdejší tradiční hodnoty, občanské svobody na místě prvním, je stigmatizován v podstatě stejně jako za dob československého socialismu. Jen místo „lidové“ dnes vládne tyranie „liberální“ demokracie. A vychovává si svůj dorost.

Jakýkoliv odlišný názor kritický vůči novodobému zelenorudého náboženství dostane okamžitě nálepku fašismu. Jde o velmi nepůvodní taktiku, kterou rudí používali už v dobách Třetí internacionály. Současná „Kominterna“ vycházející z Frankfurtské školy ji jen znovu vytáhla do veřejného prostoru.

Armády aktivistů

Podobností se situací po převratu 1948 je až neskutečně mnoho – včetně typického uctívání „mladé pokrokové“ generace, která má starším „vysvětlit nezbytnost revoluce“ - po dobrém či po zlém. Je to jako přes kopírák, jen místo rudých hvězd dnes pochodují pod žlutými na modrém podkladu či s duhovými vlajkami nového náboženství. Aby k takovémuto vývoji mohlo dojít i ve středoevropských zemích, které mají zkušenost s předchozí totalitou, potřebují veřejný prostor ovládnout zmanipulovanými mládežnickými guerillami (což už má Západ dávno za sebou).

Školy od základních až po vysoké se mění v propagandistická školící střediska a s každým kdo by se tomuto trendu vzpíral, je třeba rázně zatočit. Média hlavního proudu v čele s veřejnoprávními plní „revoluční zadání“ globalistických elit. Na to již nestačí jen ostřílení havlističtí harcovníci, kteří po listopadu 1989 ovládli média a veřejný prostor. 

Proto do veřejnoprávních médií, na ministerstva a do poradních orgánů vlády jsou postupně dosazováni mladí revolucionáři vyškolení nadnárodními neziskovkami. Pro armády „aktivistů“ je mnohem pohodlnější, jsou-li placeny z peněz daňových poplatníků než z rockefellerovských a sorosovských nadací, jako tomu bylo zpočátku. Astronomické investice do neziskovek musí ovládnuté státy začít vracet. Má to současně i symbolický význam, když globalisty porobené národy musí platit své pijavice.

Čtěte ZDE: Zkázonosná "generace 68": Rozvrat Evropy, jejích krás a hodnot. Kalné vody se valí přes zbořené hráze. Děti jsou nemocné našimi vášněmi a zvrhlými pudy. Budeme trpět? Vrátíme se k řádu? Na pokání nikdy není pozdě

Od socdem k revoluci

Ukázkově je to vidět na ČSSD, která je za poslední dekádu téměř zcela ovládnuta euro-unijní „Kominternou“. Zde hledejme také příčinu toho, proč se tak křečovitě drží vládních postů. Nejde jen o financování této umírající zadlužené strany a jejích členů. Ministerstva ovládaná socialisty jsou penězovody, odkud proudí milióny k financování neomarxistických struktur. Zvláště ministryně sociálních věcí Jana Maláčová (ovládá největší část státního rozpočtu) a ministr zahraničí Poche-Petříček otevřeli své úřady mladým stranickým revolucionářům, kteří nejen určují agendu, ale přesměrovali velký objem finančních prostředků ke svým náhradním pažím – k neziskovkám.

Zde zřejmě leží i jedna z příčin vnitrostranického boje o ministerstvo kultury, neboť bývalý ministr Antonín Staněk chtěl řadu těchto penězovodů prověřit a zastavit. V obavách žila například jedna z vlajkových lodí nové marxistické revoluce (server A2larm), která je přes spřízněné neziskovky štědře financována právě z peněz ministerstva kultury. Jeho vydavatelem je totiž radikální levičácká „neziskovka“ A2. Ta vydává mimo jiné ještě kulturní revue A2. I na ni loni dostala takřka třímilionový grant od ministerstva kultury a několik tisíc od Piráty ovládaného pražského magistrátu. A2 uzavírá barterové smlouvy s Českým rozhlasem, a tak jistě nikoho nepřekvapí, že právě ČRo (speciálně stanice Wave) je dnes líhní radikálních levičáků.

Levičák Bob

Zvláštní zájem mají revolucionáři o ministerstvo školství, které kromě dalších důležitých penězovodů k neziskovkám je významným nástrojem k jednostranné orientaci mladých generací. Chobotnice neziskovek drží v chapadlech již dlouho výukové programy a celou progresivistickou agendu ve školách, bez ohledu na to, která strana tento úřad právě ovládá.

Aktivisté (jako třeba Bob Kartouz, zastupující mocnou neziskovku EDUinjež zásadním způsobem ovlivňuje směřování našeho školství) se nyní stále intenzivněji stěhují do veřejného prostoru. Veřejnoprávní média je divákům a posluchačům představují jako „nezávislé“ odborníky. Proto je dobré se na chvíli zastavit u těchto nových hvězd, které se v posledním roce s nevídanou intenzitou objevují pravidelně nejen na obrazovkách ČT.

Kupříkladu zmíněný Bob Kartouz totiž nepromlouvá jen z obrazovek o našem školství, nebo na demonstracích Milionů chvilek na Letné, ale zároveň také jako mluvčí tzv. Českých elfů. Jde o speciální jednotku internetových fízlů zaměřených na udávání spoluobčanů, kteří nemají ty jediné správné pokrokové názory a odváží se to navíc dávat veřejně najevo. Pan Kartouz k tomu má tu nejlepší kvalifikaci, neboť je současně redaktorem serveru Britské listy (BL) vedených Janem Čulíkem. To je ten český emigrant, který ač zde nežije, diktuje, co je pro nás jedinou správnou cestou pokroku. Je rovněž vynikající fízl, který udal v Anglii jednoho lékaře, jenž prý neměl jediný povolený pokrokový názor na muslimské imigranty. 

Čtěte ZDE: Rakovina společnosti: Liberálové mezi námi. Je mladá generace ztracena? Lžou, vyhrožují a chtějí krást děti. Křesťan prý horší než terorista. Studentská lúza a trans-aktivisté vedou "svatou" válku proti civilizaci

Genderové bojovnice

Není divu, že Kartouz píše i na web A2larm, který je platformou těch nejradikálnějších levičáckých anarchistů, přecházejících plynule z Jakubem Patočkou založeného Deníku Referendum (DR), jenž se spolu s Britskými listy stal vlajkovou lodí neomarxismu u nás. I Patočka se nyní začal stále častěji objevovat na obrazovkách ČT.

Právě v okruhu Britských listů, Deníku Referendum a A2larmu se rodí nové hvězdy, které nyní ČT „legalizuje“ jako údajné politology. Typicky třeba redaktor DR Patrik Eichler, jenž je podle ČT odborníkem na dění v ČSSD. Když jednal prezident s premiérem v Lánech o obsazení postu ministra kultury, komentoval situaci v přímém přenosu před zámkem v Lánech. A byla to náramná legrace.

Ale to neznamená, že by „osvědčené kádry“ neměly dostatek příležitosti, jak nám vyložit svět. S blížícími se parlamentními volbami v Rakousku se na obrazovkách ČT tak jako v minulosti bude bezpochyby stále více objevovat odbornice na Rakousko anarchistka a spolupracovnice DR Anna Durnová, takzvaná politoložka, působící již od roku 2004 na univerzitě ve Vídni. O její objektivitě nemůže být pochyb. Vždyť jeden z jejích článků před rakouskými prezidentskými volbami měl titulek „Ještě větší nácek, než jsme doufali,“ což patřilo kandidátovi na prezidenta za Svobodné Norbertu Hoferovi. 

Stejně tak na obrazovkách ČT vidíme stále častěji i Lindu Sokačovou, která se objevuje nejen v publicistických pořadech ale také ve společenských formátech ČT (například pořad Sama doma). 

Tato anarchofeministka má totiž skvělou kvalifikaci. Je kromě jiného i ředitelkou odboru rodinné politiky a ochrany práv dětí na ministerstvu Jany Maláčové. Předtím byla ředitelkou neziskovky. A s Janem Čižinským je rovněž zastupitelkou v městské části Praha 7 či bývalou členkou Vládního výboru proti diskriminaci – gender studies. Přímo ukázková bojovnice pro Sorosovu armádu obsazující instituce. 

Další soudruzi

Podobným úkazem je revolucionář David Pavlorek. Také on píše do DR a A2larmu. Také on je sociálním demokratem a úředníkem - jen tentokrát na ministerstvu školství. Zároveň také předsedou kontrolní komise Studentské unie UK. Mimořádně nadaný následovník Pavlíka Morozova se blýskl udavačským kouskem, když „upozornil“ rektora UK (bývalého normalizačního komunistu Tomáše Zimu) na „nevhodnou“ publikaci sociologa Petra Hampla Prolomení hradeb, která se prodávala v univerzitním knihkupectví. Po Pavlorkově udání musela být kniha z knihkupectví okamžitě stažena. Také tento mladý výkonný soudruh má dveře do ČT (na rozdíl od Petra Hampla) dokořán otevřené.

Další z anarchistických hvězd působící v A2larmu i DR je sociolog Stanislav Biler. Snoubí se v něm celá sorosovská scéna. Vystudoval mezinárodní vztahy a evropská studia na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, kromě A2larmu a DR přispívá i do časopisů Finmag, Respekt, či do Hospodářských novin. Jaký div, že s tímto ideovým zázemím působí jako dramaturg České televize, když předtím pracoval v kanceláři ombudsmanky a veteránky anarchokomunistické scény Anny Šabatové. Spoluzakládal také hnutí Žít Brno. Právě on stojí jako jeden ze scénáristů za zábavnou show „To se ví“, kterou ČT na podzim chce prý reagovat na tzv. „falešné zprávy“ (fake news) nikoli však ž České televize, ale z veřejného prostoru. Až se budeme za břicho popadat při té zábavě, o Deníku Referendum tam určitě neuslyšíme.

Jako režisér a dramaturg spolupracuje s Českou televizí také Lukáš Senft. Radikální anarchokomunista pohybující se nejen v prostředí DR, A2larmu a serveru Romea, ale také v prostředí Socialistické solidarity, která patří k nejbojovnějším pouličním guerillám narušujícím demonstrace „reakčních sil“ spolu s nepostradatelnou Antifou, k níž mají jmenovaní rovněž blízko.

 

Čtěte ZDE: Chodí mezi námi: Sluníčkáři! Nádoby pokrytectví a nenávisti budují lepší svět? Dvojí metr na vše okolo. Nyní je poznáte bezpečně. Odčiní hříchy otců? Kancelář po vzoru Saturnina. Lůza, menšiny a elita

Na rozhlasových vlnách

Úzké propojení levičácké scény jako domácí předvoj Bruselu snad nejlépe symbolizuje anarchistická rozhlasová stanice (již od roku 2006 ji povinně platíme ze svých daní) Český rozhlas - Radio Wave. Sami o sobě říkají: „Publicistické pořady Radia Wave reflektují kulturu, společenské dění a životní styl mladých lidí. Zaměřují se také na veřejný prostor, integraci menšin, gender tématiku, mateřství i otcovství, single život, spiritualitu i duchovno.“ Co si pod tím představit ukazují příběhy redaktorů tohoto vskutku neotřelého „veřejnoprávního“ média. Typicky jeho angažovanost při obraně anarchistického squatu žižkovská Klinika. 

Jako jeden z mluvčích squaterů vystupoval Jakub Ort, který v Radiu Wave připravuje pořad Hergot, údajně věnovaný nové spiritualitě. Samozřejmostí je také jeho působení v A2larmu a DR. V Českém rozhlase si můžeme poslechnout také anarchistku Apolenu Rychlíkovou, kterou tak jako všechny ostatní nové hvězdy mediální scény spojuje působení v A2larmu, DR a Romee. Ve stejných listech najdeme i Sašu Uhlovou, rovněž častého hosta veřejnoprávních médií. 

To anarchista Jan Charvát, působí rovněž (kromě A2larmu a Bakalova Aktuálně.cz) v Radiu Wave jako pravidelný host publicistikých pořadů. Specializuje se podle svých vlastních slov na problematiku politického extrémismu a souvisejících témat (krajní pravice, krajní levice, rasismus, subkultury mládeže aj.). Je autorem bezpochyby mimořádně nestranné a objektivní knihy Současný politický extremismus a radikalismus a editorem publikace Ideologie krajní pravice a její odraz v současných subkulturách. Ohledně problematiky extrémismu dlouhodobě spolupracuje s neziskovým sektorem.

Obdobně jako další anarchista a jeden ze zakladatelů squatu Klinika Vladimír Turner, který svým působením v A2larmu, Radiu Wave a časopisu Respekt, svým radikálnějším kolegům umetá přes Bakalovy kontakty cesty rovněž do České televize.

V televizi nemohou chybět

Na temných Horách Kavčích je častým hostem i anarchofeministka Táňa Zabloudilová. Po všem řečeném asi nikoho nepřekvapí, že kromě anarchistického A2larmu působí jako editorka Radia Wave, jako dramaturgyně dalších stanic Českého rozhlasu a v rámci Art zóny i v ČT. Najdeme ji rovněž v Bakalově Aktuálně.cz a Respektu. I anarchofeministka Marie Heřmanová, působí v A2larmu, DR, Britských listech a také na serveru Heroine a Migrace online. Tato „výzkumnice“ vystudovala fantasmagorický obor sociální antropologie na Fakultě humanitních studií UK a věnuje se (kdo jí to asi platí?) výzkumu na téma migrace, médií a genderu. 

Podobné zaměření má anarchista Michal Zlatkovský, působící rovněž v A2larmu a v ČRo, kde je, tak jako většina z extremistické levicové scény, zaměstnán - a platíme ho tedy všichni z našich daní.

V A2larmu a DR působí i další anarchisté a levicoví aktivisté, kteří jsou potom nasazováni ve veřejném prostoru jako například klimatický alarmista a zaměstnanec CzechGlobe Alexander Ač, jenž kromě A2larmu a DR, působí i v Britských listech, v denících Neovlivní a Deník N. Samozřejmě se objevuje na obrazovkách ČT jako nepostradatelný odborník na klimatickou změnu

Obdobně jako Markéta Zandlová z fakulty humanitních studií UK. Ta je ovšem kromě klimatického alarmismu i expertkou na sociální antropologii a nacionalismus. Oddaná anarchistka Klára Vlasáková (publikuje samozřejmě rovněž v A2larmu a na Novinkách) pracuje i na ČRo a České televizi jako dramaturgyně pro vysílání pro děti a mládež.

Ještě se divíte, že se tam objevují pořady indoktrinující naše děti, aby vítaly migranty, jako byl nezapomenutelný pořad Planeta YO?

Čtěte ZDE: Maova kulturní revoluce na Západě: Opakuje se historie? Mládí vpřed! Každý den být více radikálním. Nepoučitelní končí u krveprolití. "Elfové" posuzují právo na existenci. Přijde kontrarevoluce?

Co s tím?

Potud jen stručný výčet malého zlomku příslušníků levičáckých fanatiků, jež nám veřejnoprávní média představují jako na slovo vzaté „objektivní a nezávislé“ experty. Epicentrum této nákazy je v Deníku Referendum a A2larm, jimiž všichni procházejí - aby se osvědčili. Odtud jsou rozmisťováni na dobyté území veřejnoprávních médií, do aparátů ministerstev a do vedení politických neziskovek.

Otázkou je, jak dlouho si nechají občané a jimi volení zástupci v poslanecké sněmovně líbit, aby se z jejich daní financoval levicový extremismus ve veřejnoprávních médiích. Prvním krokem k nápravě by bylo výroční zprávy, které leží ve sněmovně, neschválit, a vedení České televize odvolat.

V druhém pak nevolit strany, které se nominálně vydávají za pravicové či „středové“, ale ve skutečnosti brání a podporují levičáckou indoktrinaci naší země. K tomu druhému kroku mají (podle průzkumů veřejného mínění) již významné části naší veřejnosti nakročeno docela zostra.

Najdou však současní poslanci alespoň k onomu prvnímu kroku odvahu?

Doporučujeme

NEJČTENĚJŠÍ

Na začátek stránky