Ruská federace vyhlásila úplnou svrchovanost - i takto se dají interpretovat výsledky nedávno uskutečněného ruského referenda. Říšská masmédia si to patrně jen náhodou neráčila všimnout, ale to sotva někoho překvapuje.
Občané Ruské federace si minulý týden odsouhlasili změny v ústavě. V čem tyto změny spočívaly? Nebylo to nic víc a nic méně, než deklarace skutečné nezávislosti země, odříznutí od vnějšího dálkového ovládání. Po třiceti letech fungování na základě Jelcinovy "vazalské" ústavy má Rusko ústavu svrchovaného a plně nezávislého státu.
Nová ústava
Lidé v důležitých funkcích musejí mít pouze ruské občanství, nesmějí mít trvalý pobyt ani bankovní účty a významné majetky v zahraničí. Žáci prvního stupně základních škol mají během vyučování nárok dostávat bezplatně teplou stravu. Manželství je svazek muže a ženy. Ruský národ a ruský jazyk hraje ve federaci státotvornou roli. Není povoleno zpochybňovat a překrucovat hrdinská období historie. Ruská federace může prohlásit nějaké území za "federální region" s federální správou a nesmí se vzdát jakéhokoli svého území. Stát garantuje růst důchodů a sociální podpory, povinné sociální pojištění a další sociální benefity. A tak dále, a tak dále...
Výsledkem nově přijatých změn v ústavě (těch důležitých tam je kolem dvou set) mimo jiné je, že země bude mnohem méně náchylná k ovlivňování a rozvracení zvenčí - a to se říšským médiím samozřejmě nelíbí. A proto nahlas křičí. Západ, ale i pátá kolona v Rusku prezentuje celotýdenní referendum - se slušnou účastí 68 procent voličů, z nichž 78 procent vyjádřilo souhlas se změnami v ústavě - jako fintu, pomocí které si sedmašedesátiletý Putin zajistil, aby mohl vládnout ještě dalších 12 let.
Tuto věc z celé řady opravdu důležitých změn zmiňují jako tu nejdůležitější: že jedna osoba může kandidovat na funkci prezidenta nejvíce během dvou volebních období - nejen po sobě, ale celkově. Vtip je v tom, že se to bere od nynějška, tedy na dosavadní Putinova funkční období se vztahuje takříkajíc "amnestie" (na stejném principu postavil V. Havel své čtyřnásobné prezidentství - a nikdo se tomu nedivil, pozn. PP). Právě toto je přivádí do zoufalství: že jimi tak nenáviděný lídr Ruska, symbol celoplanetárního odporu proti NWO, bude moci být ještě dvanáct let v čele Ruské federace.
Čtěte ZDE: Protiruský Cirkus Superstar se slibně rozjíždí: Po třech hvězdách v ilegalitě přichází nová krev. Malecký zaujal porotu: „Vraťme Koněva, až Rusko vrátí Krym". Klauni jako cenzoři a naopak. Za kavárnu zaplatíme všichni
Vrtěti psem
Aby se v médiích příliš nemluvilo o nové ruské ústavě, aby se lidé náhodou nezačali zajímat o to, co a proč se v ústavě změnilo, a náhodou nepřišli na to, že ty změny vůbec nebyly tak strašné, jak naznačují říšská média (naopak, mnohé z nich by přivítali s uznáním a potleskem), dalo se očekávat, že se nyní vynoří nová zástupná témata pro démonizaci Ruska. A hned se také některá objevila: patří mezi ně například mediální cirkus kolem vraždy Čečenců v Rakousku, za kterou byli prý zadrženi dva lidé původně ze zemí Ruské federace, možná také Čečenci.
Americká média a někteří politici z řad Demokratů také začali nahlas obviňovat Rusko, že si u Tálibánu objednává vraždy amerických vojáků v Afghánistánu. Myšlenka, že by někdo z Ruska platil Tálibánce za vraždění Američanů - jako si před lety objednávali Američané vraždění sovětských vojáků u Usámy bin Ládina - (a jako by Tálibánci neměli dost vlastních důvodů zabíjet okupanty) je i na americké poměry nezvykle "inteligentní" (článek na PP). Důkazy pochopitelně neexistují. To však nic nemění na tom, že Američané se chystají Rusko "potrestat".
Jak? No jak jinak, než sankcemi! Je obdivuhodné, kolik jich ještě mají na skladě: člověk by řekl, že už dávno jsou sankce uložené na vše, na co lze (a přesto obchod USA - Rusko vykazuje ostře stoupající tendence, na rozdíl od nás, kteří sankce musíme dodržovat, pozn. PP). Ještě zajímavější však je, že někoho stále tato trapná hra baví. Na Rusy ani na zbytek světa totiž už dávno nedělá dojem, kromě pocitu trapnosti...
Rusko jistě není nějaký učebnicový vzor demokracie v podobě, v jaké ji dnes učí na západních školách. Otázkou však je, zda je lepší ten způsob, jak demokracii, či spíše "demokracii" v současnosti chápe Západ, s jeho strukturami "Deep State", s jeho válkami, barevnými revolucemi, Black lives matter, kácením soch, cenzurou...
Putin straší i ve snech
Změny v ruské ústavě jsou zde označovány za projev touhy samovládce po vládnutí. Jenže kdo není odběratelem povinného černobílého komiksového světonázoru, ten může v tom, co se odehrává v dnešním Rusku, vidět něco zcela jiného: geopolitický boj o moc mezi silami, které chtějí Rusko rozložit a učinit z něj součást (rozuměj, kolonii) Říše - a mezi těmi, které můžeme nazvat vlastenci, a kteří vidí šanci na pozitivní vývoj svého státu v osobě Vladimíra Putina.
Pokud by Putinovi šlo pouze o uchopení moci, kdyby byl opravdu takový totalitní vládce, proč by to dělal takhle, proč by riskoval, že v referendu přijde o všechno? A jakou váhu vlastně má jeho možnost kandidovat ještě dvakrát, pokud průzkumy ctěných agentur říkají, že jeho popularita údajně stále klesá? Jasně, globální kavárna to vždy bude stavět do opačného světla: prý právě proto to vše dělá takhle, neboť volby i referendum vždy umí zmanipulovat ...
Vezměme si však faktickou podstatu tohoto ustanovení, které Putinovy nepřátele tak rozzuřilo. Bylo by opravdu tak nedemokratické, kdyby oblíbený prezident směl znovu kandidovat na funkci byť na neomezený počet volebních období? Zde je třeba zdůraznit slovo "kandidovat": to totiž ještě zdaleka neznamená totéž jako "být zvolen". Pokud lidé někoho zvolí v demokratických volbách, tak je to demokratické - i kdyby to byl lidožrout, i kdyby mu rostly rohy, i kdyby kandidoval již podesáté. O tom je přece podstata demokratické volby.
A pokud má někdo výhrady vůči skutečnosti, kterou popisuje starý citát Johna Actona "Moc korumpuje a absolutní moc korumpuje absolutně", mohl by v takovém případě uvažovat trochu důsledněji a aplikovat tuto logiku v první řadě tam, kde se skutečná moc hromadí opravdu již velmi dlouho a velmi nekontrolovaně.
Nebylo by v takovém případě namístě například povolit možnost politických stran vstupovat do vlády jen v omezeném počtu volebních období? Nebo omezit podobným způsobem největší světskou moc - moc ekonomickou? Například majitelům všech společností, které dosahují parametrů větších než parametry rodinného podniku - omezit jejich vlastnictví třeba na dvě volební období? Nebo rovnou udělat jednou za čas úplný ekonomický reset, vzít boháčům jejich majetky a dát všechny podniky do rukou těch lidí, kteří je řídí, a kteří v nich pracují?
Čtěte ZDE: Vladimír Putin: Zapomenete poučení z historie? Jak Poláci s Hitlerem zničili Československo. Jak se zachová dnešní generace? Politika míru včera a dnes. Co ukázaly archivy? Bez Rusů bychom tu již nebyli. Napětí zas roste
Nejdůležitější bod
Poukazovat na potenciální hrozbu nepřiměřené koncentrace moci v případě zcela neškodného bodu v ruské ústavě, a současně zcela ignorovat dynastickou plutokratickou oligarchickou podstatu reálné moci světovládné západní Říše, která nepřipustí žádnou skutečnou změnu, je mírně řečeno pokrytecké a falešné.
Co se ve stínu tolik skandalizovaného ustanovení, dávajícího prezidentu Putinovi možnost ještě dvakrát kandidovat, raději nezmiňuje, je bod, který je ve skutečnosti mnohem závažnější. Je jednou z nejdůležitějších změn v ústavě: a sice ustanovení, že legislativa Ruské federace je nadřazená všem mezinárodním závazkům pokud tyto jsou v ní v rozporu (přesný opak toho, co mají v ústavách gubernie - tzv. členské státy - bruselského protektorátu, pozn. PP).
Co to v praxi znamená? Nic menšího než definitivní prohlášení svrchovanosti Ruska. Rozsudky zmanipulovaných soudních tribunálů a dobré rady "nezištných" institucí jako MMF či Světová banka tak již nebudou pro ruské vedení závazné. Toto však naše média raději příliš nerozmazávají: ještě by někdo mohl začít spekulovat, proč to tak nemají i jiní.
Zdroj.
Tagy článku