Kauza Navalnyj jde do obrátek: Byl zneuznaný revolucionář otráven? Jako Trockij na příkaz Stalina! Jistě nic osobního, jen propaganda lačnící po obětech. Chorobná touha po moci. Kdepak je (pokud je) teď asi Skripal?
Petr Akopov se pozastavuje nad úpornou snahou kavárny přesvědčit svět, že anarchista a zneuznaný opoziční vůdce Alexej Navalnyj byl otráven na příkaz Kremlu
Alexej Navalnyj byl hospitalizován u příležitosti 80. výročí atentátu na Lva Trockého – jaký další důkaz je třeba k tomu, aby všem bylo jasné, kdo se ho pokusil otrávit: Stalin našich dnů, muž, který zabíjí své odpůrce po celém světě, natož pak v Tomsku? A načasování likvidace v tak krásné datum, to je přesně firemní styl KGB – například Anna Politkovská byla přece zabita speciálně jako dárek k Putinovým narozeninám.
Přibližně tak soudí domácí i zahraniční vyznavači kultu „Putina – všemocného zloducha“. Podle nich Navalnyj, coby nejstrašnější nepřítel vlády a budoucí prezident Ruska, byl otráven na příkaz Kremlu. Západ již nabídl lékařskou pomoc, Merkelová vyslala pro Navalného letadlo a ve Washingtonu už sýčkují, že pokud se ruská vláda podílela na otravě, ovlivní to vztahy mezi oběma zeměmi. Heslo „Vydejte Navalného!“ se šíří po sociálních sítích: Alexejovi příznivci si vynutili povolení k jeho přepravě do Německa – aby zachránili jeho život a „zabránili vládě zakrýt stopy po zločinu“.
Zůstává už pouze jedna a zcela banální otázka – opravdu byl otráven? Zatím vše hovoří o tom, že žádný jed, žádná otrava nebyla: lékaři vypovídají o metabolické poruše, která vyvolala pokles hladiny cukru v krvi (jako varianta diabetického kómatu). Důvody budou samozřejmě vyšetřeny – ale verze otravy by měla být odložena stranou. Pokud bychom tedy chtěli být čestní. Ale proč?
Pohasínající hvězda
Pro některé je Navalnyj modlou a paprskem světla v temném království, pro jiné (a také pro autora) – provokatér a další potenciální Jelcin (který v boji proti privilegiím stranické nomenklatury jen tak „mimochodem“ zničil zemi). Navalnyj je již deset let v centru pozornosti – nejen veřejnosti, ale také zvláštních služeb z různých zemí, samozřejmě včetně domácích. Neustále cestuje do zahraničí, pravidelně končí ve vazební věznici a bylo již několik podezření na otravu – jako nikdy za léta „jeho boje“.
Vrchol své popularity a aktivity má Navalnyj již dávno za sebou – objevil se v letech 2011 - 2012, v blátivé době neúspěšné „barevné revoluce“. Tehdy Navalnyj směřoval k tomu stát se jejím vůdcem, ale vláda nepadla a Rusko podpořilo Putina, nikoli revolucionáře z hlavního města maskované za „osvoboditele lidu“. Od té doby se Navalnyj zaměřil na odhalování zkorumpovaných úředníků – skutečných i imaginárních – a na démonizaci Vladimíra Putina a jeho spolupracovníků a na delegitimizaci vlády jako takové (což je vždy nezbytné pro rozvrácení systému a následně i země).
Všude okolo jsou zloději a darebáci – ale dřív nebo později tuto vládu svrhneme a vybudujeme „krásné Rusko“. Vzhledem k úzkým vazbám Navalného se západními bažinami ho mnozí vnímají jednoduše jako nástroj v rukou nepřátel Ruska, zatímco jiní ho vidí téměř jako agenta Kremlu, který údajně představuje ambiciózního a protisystémového politika. Ve skutečnosti má Navalnyj obrovskou touhu po moci a je pro ni ochoten spolčit se i s čertem. Nedokáže přitom pochopit, že je pouhou loutkou v cizích rukou.
Čtěte ZDE: Fraška se Skripalem nekončí: Mají britští Bondové v hledáčku dvě ruské bukvice? Aby se jim to nevymstilo! Z politické levárny prosvítá pikantní trapas. Co na to homoaktivisté? Všechno by to bylo k smíchu, kdyby...
Oběť chorobné ctižádosti
Pro Západ je Navalnyj dlouho „Putinovým nepřítelem číslo jedna“ – ale s takovým čestným titulem se nehodlá uspokojit. Chce být vůdcem nejen skupiny obdivovatelů, ale „disidentů v emigraci“, a na samém konci vůdcem celé země. Avšak tento cíl je pro něho nedosažitelný – Navalnyj nikdy nebude hlavou státu ani vůdcem nové revoluce (protože žádná taková neexistuje). Nikdy si to nepřizná, a jediné, co mu zbývá, je zvyšovat sázky, hrát na rozvrat. Nejbližším milníkem mu je příští rok – volby do Státní dumy. Anarchista Navalnyj se jich nebude moci zúčastnit, ale touží alespoň přispět ke snížení ratingu „Jednotného Ruska“.
Nicméně tyto PR hry nikterak nepřivolají „revoluci“ a bez ní Navalnyj nemá šanci. Běloruské události ukázaly, jak bezmocné jsou při absenci vůdců majdanovské technologie, i když se snaží osedlat faktickou nespokojenost s činností vlády u velké části společnosti. „Eh, kdyby mi teď přihráli Bělorusko, Lukašenko by se mnou nic nepořídil.“ V posledních dnech mohl Navalnyj podobně uvažovat. Ale nikdo mu nic nepřihraje – ani Bělorusko, natož pak Rusko. Samotní Rusové se nedají oklamat, a to jak těmi, kdo řídí zemi, tak těmi, kdo se vydávají za mluvčí lidu.
V jistém smyslu dovedla Navalného do nemocnice zkušenost s vlastní nenaplněnou seberealizací. Nikdo ho neotrávil – tím méně vláda (je snad zbytečné připomínat, že s ním má mnohem větší problém jako mrtvým než živým), ani západní partneři, kteří milují „sakrální oběti“. Navalnyj byl v kómatu převezen do Německa a závěr tamních lékařů by měl potvrdit verdikt Omských lékařů, že nebyl otráven.
Ale ti, kdo nyní ječí o úmyslném odstranění, tomu samozřejmě nebudou věřit a budou nadále každého ujišťovat, že to „Kreml se pokusil zabít Navalného“. Nic osobního – jen propaganda a boj proti vládě, a to vyžaduje neustálé oběti. Nicméně tentokrát bude hlavní obětí Pravda – a to liberastům není cizí.
Aktuální vývoj:
Mezitím němečtí lékaři údajně potvrdili stopy jedu v těle Navalného, nicméně o jaký jed by mělo jít, nejprve nezmínili ani přibližně. Přesně tak postupovali již několikrát: jistě, byla to otrava, ale bohužel ji již nelze přesně prokázat. Politická objednávku splněna, teď se čeká na další noty.
Ještě novější zatím nepotvrzené zprávy hovoří o tom, že jed použitý u Navalného by měl být ze skupiny inhibitorů cholinesterázy, čili má jít o neurotoxin podobný hadímu uštknutí nebo plynu sarin. Začíná tím podobná šaráda jakou rozpoutali Britové v případě Skripalových.
Zůstane z toho totéž, co vždycky: obvinění bez důkazů. Pro mediální a politické hrátky dostatečná potrava. A za čas se zapomene, že žádné důkazy nebyly. Zůstane jen tvrzení vydávané za prokázanou skutečnost. Ostatně - kde je (pokud je) teď asi dvojitý agent Skripal a jeho dcera?
Zdroj.
Tagy článku
Doporučujeme
Petr Hájek konstatuje, že volby ruského prezidenta, které navzdory válce Západu proti Rusku na Ukrajině... více čtěte zde
Protiproud TV uvádí rozhovor Petra Hájka s Robertem Vláškem nejen o "tichých zločinech" připravovaných a... více čtěte zde